Michal Prokop & Framus Five se čtyři roky po vydání poslední a Platinovou deskou Supraphonu oceněné řadovky Mohlo by to bejt nebe… hlásí se zbrusu novým materiálem. Konkrétně se tak děje skladbou A přece ráno, kterou mohou už někteří fanoušci znát z několika posledních Michalových koncertů. Singlovka, jež na první dobrou zaujme nezaměnitelným hudebním i pěveckým rukopisem, je předzvěstí na duben připravovaného studiového alba Ostraka a doprovází ji klip natočený v klubu Doupě. Do Brněnského Sona dorazí 18. dubna, kde desku pokřtí.
Mezinárodní den tance 29. dubna je pro Balet NdB významným dnem, který každoročně slavíme formou open air programu, slavnostního představení či jinou akcí. Stejně jako v minulých letech, nemůže brněnský balet samozřejmě chybět u oslav na piazzettě před Janáčkovým divadlem, kdy open air program můžeme považovat již za tradiční formu oslav.
PROGRAM
15.00 Open Class s Janou Přibylovou
Na otevřeném baletním tréninku pod názvem Open class pro tanečníky, profesionály i amatéry se po registraci účastní libovolní zájemci do naplnění kapacity provizorního baletního sálu.
Program bude pokračovat následným krátkým koncertem s ukázkami repertoáru, kde vystoupí i junioři Baletu NdB 2, posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy Filiánek.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Po téměř třech letech se bude v Brně opět kout černý kov! Black metal různých tváří a podob přivezou zástupci České i Slovenské scény již 30. dubna do temného podzemí Nové Melodky.
Mallephyr (CZ) / Death black / Plzeň Plzeňští Mallephyr patří k předním zástupcům blackmetalu u nás. Díky svému neotřelému pojetí žánru a nekompromisní živé performance se za poměrně krátkou dobu své existence ukázali na pódiích největších tuzemských festivalů, jakými jsou např. Brutal Assault nebo Enter The Eternal Fire Fest. V rámci klubových koncertů pak předskakovali kapelám jako jsou např. DARK FUNERAL, KRISIUN nebo ROTTING CHRIST. Těšit se budeme především na novinky z loňské desky "Ruins of Inner Composure" vydané pod francouzským labelem Epictural Production.
Eternal Damnation (CZ) / Black metal / Brno Od vydání svého self-titled trojskladbového dema z počátku roku 2018 funguje kapela přerušovaně a naposledy o sobě dala vědět singlem "Torment" z roku 2021. Po několikaleté pauze a personální obměně na bubenické stoličce se Eternal Damnation opět probouzí ze spánku aby se po letech znovu ukázali na domácí půdě. Kromě staršího materiálu a některých nesmrtelných klasik žánru v rámci nadcházejícího koncertu zazní také novinky z dlouho připravovaného alba "Wailing of the Stars".
Hecatoncheir (SK) / Death black sludge / Hecatoncheir jsou trojčlenná slovenská kapela, která se pohybuje na hranici disonantního death metalu, sludge a black metalu. Na svém debutu „Nightmare Utopia“, který vyšel v loňském roce se zabývají tématy snových kultů, prastarých božstev a vesmírných hrůz. Album vytváří strhující, zlověstnou atmosféru, kde se klidné pasáže střídají s drtivými death metalovými riffy. Album vyšel pod americkým vydavatelstvem Total Dissonance Worship a po úspěšném debutovém koncertě je kapela připravená přenést atmosféru z alba na další živá vystoupení!
Patří k nejstarším stále aktivním českým muzikantům a brněnská jazzová scéna je bez něj nepředstavitelná. Narozeninový večer kytaristy Milana Kašuby bude oslavou jiskřivého talentu a nezlomné píle, ctností, které jsou pro generaci, jež vstoupila na scénu v šedesátých letech, příznačné.
Na pódiu zazní legendární rockové hity jako Kashmir a Stairway to Heaven (Led Zeppelin), Purple Haze (Jimi Hendrix), Smoke on the Water (Deep Purple), Another Brick in the Wall (Pink Floyd) a samozřejmě i ikonická (I Can’t Get No) Satisfaction (The Rolling Stones).
Nechybí ani emotivní balady v jedinečných aranžích Pavla Šporcla – například Oscarem oceněný hit What Was I Made For? od Billie Eilish, který chytne za srdce fanoušky napříč hudebními žánry. Těšit se můžete i na nestárnoucí klasiky jako Let It Be (The Beatles) a The Sound of Silence (Simon & Garfunkel).
Ivo "Spyder" Křižan - americký muzikant českého původu hrál a spolupracoval s mnoha významnými hudebníky jako je Jeff Beck, Doug Lunn, Henri Bozzie, Mitch Mitchell a dalšími. Dlouhá léta hrával v černošských klubových kapelách především v Kalifornii, ktšré pro něj byly ohromnou školou rythm blues. Spyder střídavě hudebně působí jak v zahraničí, tak na české hudební scéně, a jeho koncert slibuje nevšední hudební zážitek.
Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x Jak se dělá balet?
Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Zažijte výjimečný večer věnovaný jedné z největších hudebních ikon současnosti! Připravte se na strhující show v podání světově uznávané tribute kapely Adele Hometown Glory, která vás uchvátí svou autentičností a hudební dokonalostí!
‚Adele Tribute Hometown Glory‘ je dokonalou poctou světově proslulé a milované soulové zpěvačce Adele. Během strhujícího hodinového a půl koncertu uslyšíte nejznámější hity této šestnáctinásobné držitelky Grammy, vítězky Zlatého glóbu a Oscara za ikonickou titulní píseň k bondovskému filmu „Skyfall“. Tato show vás přenese do světa nezapomenutelných melodií a emocí!
Připravte se na večer plný energie, emocí a poctivého rockového řemesla s kapelou, která je synonymem slovenské hudební scény už více než 40 let. Tublatanka, legenda, která v 80. letech zažehla plamen rockové revoluce, přiváží do Brna nezapomenutelnou show, kde ožijí hity, které provázejí životy fanoušků napříč generacemi.
Rooster Riders je energická kapela složená z muzikantů z různých koutů České republiky i USA. Za svůj vznik vděčí Jirkovi a Vojtovi, kteří měli pocit, že netvořit spolu hudbu je vážně škoda. Repertoár tvoří progresivní bluegrass v anglickém jazyce, a to převážně převzaté písně - známé i méně známé - ale i střípky vlastní tvorby.
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Zvuk kapely spojuje kytarové prvky moderního bluesrocku s rytmickým cítěním brazilského bubeníka a energickým, nezaměnitelným hlasem Kate. V setlistu se objeví nejen vlastní skladby, ale také songy současné světové bluesrockové generace.
Režisér David Radok a jeho Rusalka jako osudové drama o nenaplněných tužbách a lidském selhání, o rozporuplném konfliktu mezi láskou a erotickou touhou, drama o hříchuplné lidské duši. Inscenace bude dalším příspěvkem k Roku české hudby. Dvořákova Rusalka patří od doby svého vzniku k nejmilovanějším a nejhranějším českým operám nejen díky krásné a jedinečné hudbě, ale i poetickému a nadčasovému libretu Jaroslava Kvapila, jež sobě skrývá nekonečnou symboliku. Téma jako stvořené pro Davida Radoka, který poprvé v České republice vytvoří mnohovrstevnatou inscenaci plnou silných emocí.
Scénografie Davida Radoka vychází z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené v GöteborgsOperan v roce 2012.
Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Omnion je sólový projekt skladatele, multi-instrumentalisty a hráče na tabla Tomáše Reindla. Omnion definuje svůj osobitý styl „OmniBeat“ jakožto unikátní kombinaci živých nástrojů s interaktivní elektronikou. V jeho jasně rozpoznatelném autorském rukopisu se snoubí inspirace pradávnými kořeny hudby Východu i Západu, spolu se sofistikovanými přístupy k live processingu a loopingu. Jeho přesahy zasahují do kategorií od elektro-akustického downtempa, přes world-beat, až po extatickou taneční hudbu s pozitivními deep vibes. Kromě klubových a festivalových vystoupení má Omnion za sebou i řadu vystoupeni v chrámových prostorech, s meditativně laděným programem. Omnion vytváří hudbu nejen k poslechu, ale i k tanci, který vnímá jako archetypální lidskou potřebu.
Velkolepou narozeninovou oslavu tenoristy Pavla Černocha nám na Festivalu Špilberk překazila bouřka. Náhradní koncert jsme proto přesunuli do Janáčkova divadla, aby diváky opět nezaskočilo počasí.
Věříme, že všichni posluchači festivalového koncertu, na které jsme měli kontakt, již obdrželi vstupenky do Janáčkova divadla v novém termínu. Pokud jste si koncert v rámci festivalu Špilberk kupovali fyzicky v předprodeji a nové náhradní vstupenky ještě nemáte, prosíme ozvěte se nám na adresu predprodej@filharmonie-brno.cz, domluvíme se s vámi na dalším postupu.
Pokud vám nový termín nevyhovuje, můžete svoje vstupenky vrátit do konce roku 2024.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia. Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
120minutový workshop nabízí hravou a zážitkovou formou dětem mladšího školního věku (6-11 let) možnost nahlédnout do světa baletního umění.
V rámci workshopu se děti dozví něco o historii baletu, významných hudebních skladatelích (nejen) baletní hudby, o choreografii, kostýmu, scénografii a také budou mít možnost vyzkoušet si základy klasické taneční techniky a propojení nejrůznějších pohybů těla a gest a rozšířit si pohybový slovník. Součástí dílny je také setkání s tanečníkem souboru baletu NdB s cílem dětem představit tuto uměleckou profesi zblízka. Zároveň jim nabízí možnost diskutovat s aktivním umělcem o tématech spojených s baletním uměním, hudbou a mnoha dalších, která se profese tanečníka týkají.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.
„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Třiačtyřicetiletá Kanaďanka patří ve své generaci k nejzářivějším hvězdám jazzového piana. A také k nejpilnějším. Málokdy mine rok, aby nevydala nové album. A mine-li, můžete vzít jed na to, že ten následující vydá novinky nejméně dvě.
Námět na Veselou vdovu našel libretista Leo Stein v podobě francouzské komedie, kterou náhodou objevil, když se na návštěvě prohrabával v knihovně. Původně zamýšlený skladatel neměl zájem a volba tak padla na mladého Franze Lehára. Pokud to byl zásah osudu, pak se ukázal jako velmi šťastný. Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je malým hudebním dárkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří na i repertoár newyorské MET. Veselá vdova se na brněnské jeviště vrací po téměř třiceti letech a ujme se jí zkušený tým. Režisérka Magdalena Švecová spolu s choreografem Martinem Packem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem jsou autory skvělých a výpravných inscenací Ferdy Mravence a La bohème. Můžete se tedy těšit na kouzlo Paříže na přelomu století se vší parádou.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
