Současné baletní drama plné emocí. Nenávist znepřátelených rodů Kapuletů a Monteků, čistá láska mladých milenců Romea a Julie, souboje na život a na smrt, pýcha, zloba, rozdělení společnosti na „my“ a „oni“. V baletním žánru patří nesmrtelný Shakespearův příběh na hudbu Sergeje Prokofjeva k nejslavnějším dramatickým titulům repertoáru 20. století.
Prokofjevovo baletní drama Romeo a Julie mělo světovou premiéru v Národním divadle Brno v roce 1938 v choreografii legendy brněnského baletu Iva Váni Psoty. Málokterý baletní soubor se může pochlubit skutečností, že uvedl ve světové premiéře dílo, které se stalo jedním z nejhranějších baletů na světě. Balet NdB takovýto titul má a právem i povinností patří k nejuváděnějším v jeho repertoáru, vždyť aktuální uvedení je již sedmou premiérovou inscenací od roku 1938. Taneční zpracování Shakespearova dramatu je velmi oblíbené a mnozí proslulí choreografové vytvořili během 20. století legendární inscenace hrané po celém světě dodnes. Důvod, proč tomu tak je, lze hledat nejen ve věčně rezonujícím tématu tragické lásky, ale i v nádherné hudbě Sergeje Prokofjeva, která je považována za jeden z nejkrásnějších baletních opusů vůbec. Přestože se náš příběh neodehrává v historických kulisách a kostýmech renesanční Verony, ctí inscenátoři Shakespearovo drama a jeho hlavní motiv prvního vzplanutí lásky dvou mladých lidí. Dominantním tématem baletu je ale nepřátelské rozdělení společnosti, z jejichž protipólů oba milenci pocházejí. Záměrem tvůrců bylo zpracovat předlohu jako současné taneční drama, aktuální, rezonující s dobou i vkusem dnešního baletního diváka.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor, který je díky dvěma dekádám zkušeností s nejlepšími a mnohdy nejtěžšími tituly hudebního divadla připraven znovu zazpívat Slyš tu píseň zástupů…! Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením. „Bídníci se na Lidické zabydleli s aristokratickou velkorysostí“ či „Jednoznačně nezapomenutelný a jen stěží překonatelný zážitek na divadelním poli“ – psala odborná kritika o prvním brněnském uvedení. Jistě není důvod pochybovat, že by se tento divadelní návrat odehrál bez podobných reakcí.
Stygian Bough je spolupráce americké funeral doom kapely Bell Witch (Dylan Desmond – basa, zpěv, Jesse Shreibman – bicí, zpěv) s dark folkovým umělcem Aerial Ruin (Erik Moggridge – kytara, zpěv). Partnerství stojící v jádru Stygian Bough vznikalo více než deset let, vycházejíc z Moggridgových příspěvků do tvorby Bell Witch. První stopy najdeme už na prvním albu Longing (2012), i na pokračujících deskách Four Phantoms (2015) a Mirror Reaper (2017), kde se Moggridge objevuje jako host. Album Stygian Bough Volume I vyšlo v roce 2020, vydání Volume II je na spadnutí.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor, který je díky dvěma dekádám zkušeností s nejlepšími a mnohdy nejtěžšími tituly hudebního divadla připraven znovu zazpívat Slyš tu píseň zástupů…! Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením. „Bídníci se na Lidické zabydleli s aristokratickou velkorysostí“ či „Jednoznačně nezapomenutelný a jen stěží překonatelný zážitek na divadelním poli“ – psala odborná kritika o prvním brněnském uvedení. Jistě není důvod pochybovat, že by se tento divadelní návrat odehrál bez podobných reakcí.
The Truth Is Out There (TTIOT) je pětičlenná kapela z Ostravy, kombinující žánry jako alt-rock, indie rock, elektroniku a cizí jim nejsou ani hardcore a core. Známí jsou především svými energickými koncerty, pravidelným hraním na předních českých festivalech a předskakováním Bring Me The Horizon, The Qemists nebo Killswitch Engage. Kapela vznikla v roce 2011 a vydala tři EP a dvě alba Lighthouses a All Little Revolutions, které bylo nominováno na nejlepší rockové album v Cenách Anděl. Minulý rok vydali aktuální třetí studiové album Colors, které rovněž získalo nominaci v Cenách Anděl.
.themayrevolution je čtyřčlenná kapela z České republiky známá pro svůj specificky zkreslený zvuk, energická vystoupení a temné introspektivní texty. Žánrově se skupina pohybuje na hraně alt-rocku a garage rocku s významným vlivem interpretů jako Cleopatrick, Boston Manor nebo Highly Suspect. Po vydání EP DEAD INSIDE se kapela .themayrevolution zapsala po bok špičky českého kytarového undergroundu, objevila se na festivalech Rock for People nebo KVIFF a první zmíněný si je vzal pod křídsla svého nově vznikajícího bookingu. V následujícich letech kapela zahrála po boku Boston Manor, Dead Poet Society, Bad Nerves nebo The Hara a svou hudbu jela představit i na belgický showcase festival Fifty Lab.
Mise je jasná – provdat vdovu! Ale tak, aby její miliony zůstaly v knížectví. Nápadníků by bylo dost, jenže hrabě Danilo pověřený úkolem má s vdovou Hanou Glawari už svou milostnou historii. Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, taky. Když přidáte další ingredience v podobě párty na velvyslanectví v Paříži, tanečnic ze slavného kabaretu U Maxima a vtipné dialogy, máte vše, co je třeba na skvělou operetu.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor, který je díky dvěma dekádám zkušeností s nejlepšími a mnohdy nejtěžšími tituly hudebního divadla připraven znovu zazpívat Slyš tu píseň zástupů…! Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením. „Bídníci se na Lidické zabydleli s aristokratickou velkorysostí“ či „Jednoznačně nezapomenutelný a jen stěží překonatelný zážitek na divadelním poli“ – psala odborná kritika o prvním brněnském uvedení. Jistě není důvod pochybovat, že by se tento divadelní návrat odehrál bez podobných reakcí.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor, který je díky dvěma dekádám zkušeností s nejlepšími a mnohdy nejtěžšími tituly hudebního divadla připraven znovu zazpívat Slyš tu píseň zástupů…! Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením. „Bídníci se na Lidické zabydleli s aristokratickou velkorysostí“ či „Jednoznačně nezapomenutelný a jen stěží překonatelný zážitek na divadelním poli“ – psala odborná kritika o prvním brněnském uvedení. Jistě není důvod pochybovat, že by se tento divadelní návrat odehrál bez podobných reakcí.
Dva národy spolu vedou válku, ale uprostřed bitevního pole se odehrává mnohem komornější drama, které může mít nečekané důsledky. Egyptská princezna Amneris miluje vojevůdce Radama. Jeho láska však patří zajatkyni Aidě, o níž nikdo neví, že je princeznou nepřátelské etiopské země. Aniž to kdokoliv z nich tuší, zanedlouho budou stát před volbou, která rozhodne o životě či smrti…
Verdiho Aida je jedním z jeho mistrovských děl, kde nechybí žádná ze zaručených ingrediencí romantické italské opery – láska, žárlivost, politické intriky, velké sborové scény a nevyhnutelná tragická smrt. K tomu samozřejmě patří i skvělé pěvecké obsazení a v tomto případě Csilla Boross, Sung Kyu Park, Luis Cansino, Aleš Jenis a další. Bude to také poprvé, co náš soubor bude na této inscenaci spolupracovat s naším juniorským baletním souborem NdB2. Byl to Verdi, kdo si obvykle vybíral náměty ke zhudebnění, v tomto případě ale přišla nabídka zvenku. Operu si objednal egyptský místokrál Isma´il paša původně ke slavnostem otevření Suezského průplavu a pro nově postavenou káhirskou operu. Verdi zpočátku váhal, ale námět ze starověkého Egypta založený na povídce archeologa Augusta Marietty, nakonec přitáhl jeho pozornost, i když ne pompou, kterou nabízel, ale komorním dramatem skrývajícím se pod vrstvami politických intrik. Díky tomu napsal strhující a stále aktuální příběh plný působivé hudby, ať to jsou slavné árie jako „Celeste Aida“, triumfální pochod, či srdcervoucí závěrečný kvartet opery. V popředí inscenací obvykle stojí tajní milenci Radames a Aida, ale co se jednou podívat na celý příběh očima Amneris, jejíž láska k Radamovi, kterého je rozhodnuta získat za jakoukoliv cenu, aniž tuší, že tou cenou nakonec budou lidské životy včetně života jejího vyvoleného.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor, který je díky dvěma dekádám zkušeností s nejlepšími a mnohdy nejtěžšími tituly hudebního divadla připraven znovu zazpívat Slyš tu píseň zástupů…! Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením. „Bídníci se na Lidické zabydleli s aristokratickou velkorysostí“ či „Jednoznačně nezapomenutelný a jen stěží překonatelný zážitek na divadelním poli“ – psala odborná kritika o prvním brněnském uvedení. Jistě není důvod pochybovat, že by se tento divadelní návrat odehrál bez podobných reakcí.
Ženský tribute Deep Purple vystoupí 31. ledna v Brně. Jako support s nimi vystoupí česká kapela Škaredá holka.
Deep Purple jsou mnohými považováni za nejinovativnější a nejúspěšnější rockovou kapelu všech dob a zároveň za kapelu nenapodobitelnou. Před 7 lety, ale tato nenapodobitelnost vzala za své když se objevila čistě ženská evropská skupina, která napodobila kouzlo Deep Purple živelným a žensky nespoutaným projevem. Eliana Cargnelutti, leaderka a kytaristka z Udine nedaleko Benátek, přišla s nápadem čistě dámské tribute kapely Deep Purple a měla jasnou představu o hudebnících, které potřebuje, aby proměnila svou zářící vizi v hudební realitu. Tak vznikla energická formace Strange Kind Of Women v obsazení Eliana Corgnelutti na kytaru, vokalistka Alteria (Virgin Radio) z Milána, basistka Paola Zadra, ve Francii žijící hráčka na varhany Hammond Margherita Gruden a bubenice Chiara Cotugno.
Skupina Strange Kind of Women (SKOW), jejíž název byl inspirován jednou z nejznámějších písní Deep Purple, debutovala naživo v lednu 2019 a během několika měsíců dostávala mnoho žádostí o vystoupení na celém světě. Brzy přišla největší pocta, když se v roce 2019 se na podiu objevil se SKOW Ian Paice – legendární bubeník Deep Purple a poslední zbývající zakládající člen kapely a poté velmi chválil Strange Kind of Women, když oznámil: „Hrát s nimi je opravdu zábava. Opravdu odvádějí skvělou práci, mají skvělý zvuk a dávají všechno. Opravdu jsem si s nimi užil hraní.“
Velvet Suicide v novém roce s nejvýraznějšími jmény současného industrial hardcore a EBM. Setkat s nimi jste se mohli už na turné s Chelsea Wolfe, HEALTH, Skinny Puppy, Perturbator nebo Converge.
Kytarový virtuóz a skladatel Michal Pavlíček v rámci speciální koncertu zahraje skladby z jeho posledních alb, kde vystoupí v triu s Martinem Ivanem na basu a s Michalem Nejtkem na klávesy a Michalem Daňkem na bicí v další části zazní především skladby od skupiny Stromboli v podání Báry Basikové a Viléma Čoka.
Michal Pavlíček působí či působil ve skupinách Pražský výběr, Stromboli, Big Heads, BSP, Trio a Supergroup. Jako autor a interpret se podílel na albech mnoha umělců (Koubková, Michnová, Načeva, Basiková, Střihavka, Müller ad.). Je autorem nespočtu skladeb (Země vzdálená, Holka, čapni draka, Veliké lalulá, Zubatá, Chvastoun, Ó hory, ó hory ad.), hudby k 16 celovečerním filmům (Proč?, Odcházení, Přijde letos Ježíšek? ad.), k 10 televizním seriálům (Červený bedrník , Místo nahoře, Místo v životě, Cesty domů, Špačkovi v síti času ad.) a 35 televizním inscenacím (Přepadení, Tatínkova holčička, Divnovlásky ad.). Napsal 4 muzikály (Klaun, Excalibur, Obraz Doriana Graye, Dáma s kaméliemi), 6 baletů (Minotaurus, Kráska a zvíře, Malý princ ad.) a hudbu k 23 divadelním představením (Akvabely – Klicperovo divadlo,Velice modrý pták – Husa nas provázku, Cyrano z Bergeracu – Divadlo v Celetné, Višňový sad – Divadlo na Vinohradech ad.). Byl aktérem a spolutvůrcem 123 dílů hudebního cyklu Na Kloboučku a mnoha dalších hudebních projektů. V roce 2015 byl uveden do Síně slávy Akademie populární hudby.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Seznamte žáky s Leošem Janáčkem zábavnou formou. Nechte je si Janáčka prožít!
Jaký je Janáčkův příběh? Jak žil a tvořil? Jaká místa v Brně jsou s ním spojena a jak moc se promítal jeho osobní život do hudebních děl, které tvořil? Dvouhodinový formát edukačního workshopu na zkušebním jevišti Janáčkova divadla, který žáky pomocí zábavných aktivit provede milníky Janáčkova života a tvorby.
Praktické informace:
Workshop určený 4. – 6. třídám základních škol.
Délka programu 2 hodiny.
Cena workshopu do 20 účastníků je 2000 Kč, každá další osoba nad tento počet platí vstupné 100 Kč.
Příchod služebním vchodem do Janáčkova divadla.
Prosíme, aby žáci přišli v pohodlném oblečení, během programu sedíme i na zemi, tvoříme, atd.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Seznamte žáky s Leošem Janáčkem zábavnou formou. Nechte je si Janáčka prožít!
Jaký je Janáčkův příběh? Jak žil a tvořil? Jaká místa v Brně jsou s ním spojena a jak moc se promítal jeho osobní život do hudebních děl, které tvořil? Dvouhodinový formát edukačního workshopu na zkušebním jevišti Janáčkova divadla, který žáky pomocí zábavných aktivit provede milníky Janáčkova života a tvorby.
Praktické informace:
Workshop určený 4. – 6. třídám základních škol. Délka programu 2 hodiny. Cena workshopu do 20 účastníků je 2000 Kč, každá další osoba nad tento počet platí vstupné 100 Kč. Příchod služebním vchodem do Janáčkova divadla. Prosíme, aby žáci přišli v pohodlném oblečení, během programu sedíme i na zemi, tvoříme, atd.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Seznamte žáky s Leošem Janáčkem zábavnou formou. Nechte je si Janáčka prožít!
Jaký je Janáčkův příběh? Jak žil a tvořil? Jaká místa v Brně jsou s ním spojena a jak moc se promítal jeho osobní život do hudebních děl, které tvořil? Dvouhodinový formát edukačního workshopu na zkušebním jevišti Janáčkova divadla, který žáky pomocí zábavných aktivit provede milníky Janáčkova života a tvorby.
Praktické informace:
Workshop určený 4. – 6. třídám základních škol.
Délka programu 2 hodiny.
Cena workshopu do 20 účastníků je 2000 Kč, každá další osoba nad tento počet platí vstupné 100 Kč.
Příchod služebním vchodem do Janáčkova divadla.
Prosíme, aby žáci přišli v pohodlném oblečení, během programu sedíme i na zemi, tvoříme, atd.
Komorní cyklus členů Orchestrální akademie Filharmonie Brno a hostů
Orchestrální akademie Filharmonie Brno je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
CARL MARIA von WEBER Abu Hassan, předehra JOHANNES BRAHMS / arr. LUCIANO BERIO Opus 120 No. 1, Sonáta č. 1 pro klarinet a orchestr CARL MARIA von WEBER Concertino Es dur pro klarinet a orchestr op. 26 FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY Symfonie č. 3 a moll op. 56 „Skotská“
Sharon Kam klarinet Filharmonie Brno dirigent Ivor Bolton
Carl Maria von Weber (1786–1826), Felix Mendelssohn Bartholdy (1809–1847) a Johannes Brahms (1833–1897) patří k pilířům německého romantismu, který ve Weberově tvorbě začínal pučet, u Mendelssohna se rozvinul a v Brahmsových dílech nalezl vrchol své klasicko-romantické větve, akcentující hudbu coby absolutní umění.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Bedřich Smetana původně pomýšlel s libretistkou Eliškou Krásnohorskou na komickou operu. Nakonec skladatel během kompozice své poslední dokončené opery nalezl v romantickém textu, inspirovaném starou pověstí o stěně z kamenů postavené ďáblem na řece u vyšebrodského kláštera, momenty, které daly celému příběhu jiné vyznění. Smetanova izolace v Jabkenicích a jeho neutěšený zdravotní stav a deprese se promítly do jednotlivých postav a komičnost byla nahrazena hloubkou jejich citů. Ani humor nezmizel, ale snoubí se s touhou po lásce, životní moudrostí, melancholií i ďábelským pokušením, aby hlavním vyzněním byla oslava lásky, věrnosti a obětavosti.
CARL MARIA von WEBER Abu Hassan, předehra JOHANNES BRAHMS / arr. LUCIANO BERIO Opus 120 No. 1, Sonáta č. 1 pro klarinet a orchestr CARL MARIA von WEBER Concertino Es dur pro klarinet a orchestr op. 26 FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY Symfonie č. 3 a moll op. 56 „Skotská“
Sharon Kam klarinet Filharmonie Brno dirigent Ivor Bolton
Carl Maria von Weber (1786–1826), Felix Mendelssohn Bartholdy (1809–1847) a Johannes Brahms (1833–1897) patří k pilířům německého romantismu, který ve Weberově tvorbě začínal pučet, u Mendelssohna se rozvinul a v Brahmsových dílech nalezl vrchol své klasicko-romantické větve, akcentující hudbu coby absolutní umění.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Že se na koncertech pěkně sedí na židličkách? Že se na nich nesmí smát a zpívat? Že klasická hudba není pro malé děti? Ale kdeže! Tohle na našich komorních rodinných odpoledních, určených dětem ve věku 3–8 let a jejich rodičům, kteří si ještě nezapomněli hrát, neplatí! Zahrajte si společně s filharmoniky, ptejte se v průběhu koncertu, zpívejte, tančete. Vše je dovoleno. Bez bariér a zábran, s hudbou mezi námi.
Petr Pomkla flétna Jaroslav Zouhar trombon Barbara Tolarová housle Kristýna Jungová housle Klára Kunc Hegnerová viola Katarína Madariová violoncello
Že se na koncertech pěkně sedí na židličkách? Že se na nich nesmí smát a zpívat? Že klasická hudba není pro malé děti? Ale kdeže! Tohle na našich komorních rodinných odpoledních, určených dětem ve věku 3–8 let a jejich rodičům, kteří si ještě nezapomněli hrát, neplatí! Zahrajte si společně s filharmoniky, ptejte se v průběhu koncertu, zpívejte, tančete. Vše je dovoleno. Bez bariér a zábran, s hudbou mezi námi.
Petr Pomkla flétna Jaroslav Zouhar trombon Barbara Tolarová housle Kristýna Jungová housle Klára Kunc Hegnerová viola Katarína Madariová violoncello
Bedřich Smetana původně pomýšlel s libretistkou Eliškou Krásnohorskou na komickou operu. Nakonec skladatel během kompozice své poslední dokončené opery nalezl v romantickém textu, inspirovaném starou pověstí o stěně z kamenů postavené ďáblem na řece u vyšebrodského kláštera, momenty, které daly celému příběhu jiné vyznění. Smetanova izolace v Jabkenicích a jeho neutěšený zdravotní stav a deprese se promítly do jednotlivých postav a komičnost byla nahrazena hloubkou jejich citů. Ani humor nezmizel, ale snoubí se s touhou po lásce, životní moudrostí, melancholií i ďábelským pokušením, aby hlavním vyzněním byla oslava lásky, věrnosti a obětavosti.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Pianistka, skladatelka, zpěvačka, aranžérka a producentka, je jednou z nejvýraznějších současných muzikantek s nezaměnitelným nadžánrovým autorským rukopisem. Její hlavní devízou je odvaha – odvaha experimentovat, hledat nekonvenční harmonie a aranžmá. Žánrová svoboda, opírající se o hluboké povědomí o jazzu, moderní klasické hudbě, popu i písničkářství, se ve všech jejích projektech prolíná s jasně rozpoznatelnou soustředěnou a citlivou interpretací.
Na kontě má šest sólových desek. Joy For Joel (2009), klavírní Theodoros (2013), dále Scintilla (2015), Bethlehem (2017) a alba písní a zhudebněných básní Sně (2019) a Žijutě (2021). Všechny nahrávky získaly nominace na cenu Anděl a dvě z nich byly proměněny. (Theodoros – album roku v kategorii jazz 2013, Sně – Interpretka roku 2019 – Sně).
Martina Trchová
Písničkářka, zpěvačka a kytaristka, která na novém albu 90 % štěstí (Indies Scope, 2024) zdárně experimentuje s žánry od indie folku až po jazzrock a pop. Na podzim roku 2024 - osm let po Andělem oceněném Holobytu - vydala v produkci Martina Kyšperského z kapely Květy v pořadí čtvrté album 90 % štěstí (Indies Scope), opět nominované na cenu Anděl. V nových písních Martina zachycuje pocity spojené s dvojnásobným mateřstvím i rodinnými ztrátami, všímá si ale také detailů kažodenního městského života. Vystupuje nejčastěji s kytarou a looperem v doprovodu baskytary (Jaroslav Panuš), hostující výjimečné vokalistky (Prune) a žesťů (Christopher Strandh), výjimečně s celým bandem složeným navíc z kapely Květy. Křehkost, naléhavost a razance skladeb ovšem přetrvávají i v komorním obsazení.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taky byste chtěli vědět, jak to vlastně je s tím prodáváním nevěsty? Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky, ale my jsme se rozhodli ji tentokrát přiblížit především dětem. A protože komická opera by měla být opravdu zábava, členové souboru Janáčkovy opery NdB pozvali mezi sebe ty nejlepší možné průvodce. V novém rodinném pořadu vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové postavičky Spejbl s Hurvínkem a Máničkou. Chybět nebude ani Žeryk a taky ty nejlepší hudební kousky, protože oblíbeným loutkám budou pomáhat sólisté Janáčkovy opery NdB spolu s naším speciálním smetanovským miniorchestrem.
Balet baletů, který na první zhlédnutí vyvolává závislost a zájem o baletní žánr. Proslulá Čajkovského hudba, legendární choreografie Petipy/Ivanova a příběh princezny Odetty zakleté v labuť jsou kompozicí, která rozechvívá srdce dalších a dalších generací baletních diváků bez rozdílu věku na celém světě.
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taky byste chtěli vědět, jak to vlastně je s tím prodáváním nevěsty? Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky, ale my jsme se rozhodli ji tentokrát přiblížit především dětem. A protože komická opera by měla být opravdu zábava, členové souboru Janáčkovy opery NdB pozvali mezi sebe ty nejlepší možné průvodce. V novém rodinném pořadu vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové postavičky Spejbl s Hurvínkem a Máničkou. Chybět nebude ani Žeryk a taky ty nejlepší hudební kousky, protože oblíbeným loutkám budou pomáhat sólisté Janáčkovy opery NdB spolu s naším speciálním smetanovským miniorchestrem.
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taky byste chtěli vědět, jak to vlastně je s tím prodáváním nevěsty? Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky, ale my jsme se rozhodli ji tentokrát přiblížit především dětem. A protože komická opera by měla být opravdu zábava, členové souboru Janáčkovy opery NdB pozvali mezi sebe ty nejlepší možné průvodce. V novém rodinném pořadu vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové postavičky Spejbl s Hurvínkem a Máničkou. Chybět nebude ani Žeryk a taky ty nejlepší hudební kousky, protože oblíbeným loutkám budou pomáhat sólisté Janáčkovy opery NdB spolu s naším speciálním smetanovským miniorchestrem.
Balet baletů, který na první zhlédnutí vyvolává závislost a zájem o baletní žánr. Proslulá Čajkovského hudba, legendární choreografie Petipy/Ivanova a příběh princezny Odetty zakleté v labuť jsou kompozicí, která rozechvívá srdce dalších a dalších generací baletních diváků bez rozdílu věku na celém světě.
Kde vznikla opera? Co je to libreto? Kdo je to inspicient? A co všechno musí vědět scénograf? To a mnohem více se dozvíte na našem workshopu. Účastníci se seznámí s operním žánrem, s procesem vzniku inscenace, s provozem divadla a profesemi, které v divadle působí. Nechybí v něm ani ochutnávka operního zpěvu.
Účastníky čeká několik na sebe navazujících aktivit, které jim mají dát možnost nahlédnout pod pokličku fungování operního divadla, opernímu žánru a jeho náročnosti. Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.
Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.
Hudba v hlavní roli, i tak by se dala shrnout Dvořákova opera Jakobín, neboť je to právě ona, která dokáže změnit osud všech postav v opeře. Zároveň zde Dvořák vytvořil půvabný obrázek českého městečka z doby osvícenské zabydleného svéráznými figurkami hudbymilovného učitele Bendy, jeho tvrdohlavé dcery Terinky zamilované do učitelského mládence Jiříka nebo nafoukaného purkrabího Filipa. Snad to byla laskavá vzpomínka na okolnosti jeho vlastního mládí, která přinesla do Dvořákovy hudby tolik půvabných, bohatých melodií, rozverných i melancholických, ať je to slavná scéna školní kantáty, duet „My cizinou jsme bloudili“ nebo Juliina ukolébavka. Jakou jinou operou lépe začít sezonu spadající do Roku české hudby než Jakobínem, který je Dvořákovým holdem české hudbě a lidem, co ji mají nade vše rádi.
GEORG FRIEDRICH HÄNDEL Alexandrova slavnost, předehra LUDWIG van BEETHOVEN Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ op. 55 (výběr z 1. věty – Allegro con brio) AARON COPLAND Lincolnův portrét (výběr) DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ Symfonie č. 9 Es dur op. 70 (1. věta – Allegro), Symfonie č. 10 e moll op. 93 (2. věta – Allegro) BEDŘICH SMETANA Fanfáry z operyLibuše
Filharmonie Brno dirigent Stanislav Vavřínek moderátoři Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš scénář Kristýna Drášilová
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
Bedřich Smetana původně pomýšlel s libretistkou Eliškou Krásnohorskou na komickou operu. Nakonec skladatel během kompozice své poslední dokončené opery nalezl v romantickém textu, inspirovaném starou pověstí o stěně z kamenů postavené ďáblem na řece u vyšebrodského kláštera, momenty, které daly celému příběhu jiné vyznění. Smetanova izolace v Jabkenicích a jeho neutěšený zdravotní stav a deprese se promítly do jednotlivých postav a komičnost byla nahrazena hloubkou jejich citů. Ani humor nezmizel, ale snoubí se s touhou po lásce, životní moudrostí, melancholií i ďábelským pokušením, aby hlavním vyzněním byla oslava lásky, věrnosti a obětavosti.
