Percussion Ensemble JAMU (Martin Švec, Kristýna Švihálková, Jan Nepodal, Radim Večeřa, Adam Druga, Ján Bodor, Anežka Nováková, Jakub Kub, David Paša, Adéla Spurná)
Umělecký vedoucí: prof. Martin Opršál
Dominika Kvardová – harfa
Program: Dmitrij Šostakovič:Mezihra z opery Nos Leoš Janáček: V mlhách (výběr, arr. Martin Opršál) Anna Ignatowicz Glińska: Arpimba Vít Zouhar: Rustling (světová premiéra – napsáno pro Percussion Ensemble JAMU) Sofia Gubajdulina: Im Anfang war der Rhythmus Koncert se koná jako předzvěst festivalu Janáček Brno 2022. Program koncertu reaguje v širších souvislostech na letošní dramaturgickou linii Festivalu Janáček Brno. Ještě za Janáčkova života se objevují první pokusy o samostatné uplatnění bicích nástrojů. Průkopníky v tomto směru, několik let před Edgardem Varèsem a jeho Ionisací, byli ruští skladatelé. Alexander Čerepnin ve své První symfonii (1927) věnuje celou jednu větu pouze bicím. Stejně tak Dmitrij Šostakovič v mezihře z 1. jednání opery Nos (dokončena 1928) používá výhradně 9 neladěných bicích nástrojů. (Nutno však dodat, že všechny předběhl Erwin Schulhoff, který již v roce 1921 v Svitě v novém stylu vyhradil bicím sólovou část.) I pozdějších dobách, kdy dochází k úplnému osamostatnění bicích nástrojů, sehrává ruské (resp. sovětské) prostředí významnou roli. V roce 1976 v Moskvě zakládá Mark Pekarskij svůj legendární bicí ansámbl, s nímž je spojována plejáda autorů. Několik skladeb pro něj napsala i loňská jubilantka Sofia Gubajdulina (*1931). V polské hudbě mají bicí nástroje své samostatné místo od přelomu padesátých a šedesátých let díky Bogusławu Schaefferovi (Construction, Equivalenze sonore, Music for MI). V současném repertoáru je výraznou postavou skladatelka Anna Ignatowicz-Glińska (*1968), a to hlavně ve skladbách pro marimbu. Kromě sólového využití ji začleňuje i do nevšedních nástrojových kombinací, např. s varhanami či harfou. Světovou premiéru bude mít na koncertě skladba Víta Zouhara (*1966) napsaná pro Percussion
