Program
Arnold Schönberg Smyčcový kvartet č. 2 fis moll pro soprán a smyčcové kvarteto
Béla Bartók Smyčcový kvartet č. 3
Leoš Janáček Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“
Škampovo kvarteto
Andrea Široká - soprán
Odpolední koncert v nedávno rekonstruované Löw-Beerově vile je věnovaný skladatelům, kteří tvořili v zemích rakousko-uherské monarchie a jejích nástupnických státech. Program koncertu ukazuje, jak různorodé i blízké přístupy k hudební kompozici byly v těchto zemích přítomné a jak se vzájemně ovlivňovaly. To vše v podání vynikajícího Škampova kvarteta.
Rakousko zde reprezentuje Smyčcový kvartet č. 2 fis moll pro soprán a smyčcové kvarteto Arnolda Schönberga (1874–1951), skladatele, který v mnohém určil směřování hudby ve 20. století. Druhý smyčcový kvartet je pozoruhodné dílo z roku 1907, které přináší mnoho nového. Není to jenom účast sopránového partu ve dvou posledních větách, ale také uplatňování nových, do té doby zcela nepoznaných harmonických vztahů, které se pomalu, ale jistě vzdalují tradiční tonalitě. Skladba, ač místně ještě tonálně ukotvena, nabízí pozoruhodné sledy akordů, které jsou jako „z jiných planet“, jak stojí v textu zhudebněné básně Stefana Georga Vytržení. Stojí za zmínku, že tento kvartet ovlivnil i brněnské skladatele – po jeho uvedení v roce 1925 zkomponovali smyčcové kvartety se sopránovým sólem Václav Kaprál či Vilém Petrželka.
Maďarsko pak reprezentuje proslulý Béla Bartók (1881–1945), o sedm let mladší než Schönberg. Je to autor vycházející v mnohém, stejně jako Janáček, z lidové hudby. Ve svém díle pracoval zcela nově s modalitou i instrumentací. Jeho Smyčcový kvartet č. 3 vznikl v září roku 1927 v Budapešti, a ačkoliv jde o Bartókův nejkratší kvartet, je to dílo závažné, odkazující k druhé vídeňské škole. A není divu, vždyť jej skladatel napsal pod dojmem Lyrické suity Albana Berga. V čtyřvěté skladbě, hrané bez přerušení, užívá nové harmonické postupy i odkazy na maďarskou lidovou hudbu. Podobně jako Janáček zde experimentuje i s hráčskými technikami.
Leoš Janáček (1854–1928) byl sice o generaci starší než Schönberg a Bartók, stojí však s těmito autory v jedné řadě coby čelní představitel hudby 20. století. Jeho Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ pochází z roku 1923. Počátky vzniku skladby však spadají až do roku 1908, kdy Janáček komponoval dnes nezvěstné Klavírní trio, inspirované stejnou Tolstého novelou. Z hudebního materiálu tria Janáček později vycházel při kompozici prvního smyčcového kvartetu. Věnoval jej proslulému Českému kvartetu, které také 17. října 1924 provedlo jeho premiéru. Tehdy sedmdesátiletý autor s tímto dílem slavil velké úspěchy, např. v roce 1925 zaznělo na Mezinárodním festivalu Společnosti pro soudobou hudbu (ISCM) v Benátkách.
Jiří Zahrádka
