Program
Bedřich Smetana Macbeth a čarodějnice, Poetické polky op. 8, Poklad melodií, Koncertní etuda C dur, Sonáta g moll
Jitka Čechová klavír
Dopolední klavírní recitál je věnován zakladateli české národní hudby Bedřichu Smetanovi (1824–1884). Autor se tvorbě pro klavír intenzivně věnoval především na začátku své skladatelské kariéry, přesto v jeho díle zaujímají klavírní kompozice výjimečné postavení. Smetanovy klavírní skladby patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co česká hudba 19. století světu dala. Na koncertě vystoupí uznávaná smetanovská interpretka Jitka Čechová, která skladatelovo klavírní dílo kompletně nahrála na CD.
Většinu děl koncertního programu Smetana napsal v padesátých letech 19. století, přičemž jako poslední vznikla v roce 1859 skladba Macbeth a čarodejnice. Ač jde v podstatě o skicu, u které není jasné, zda neměla sloužit spíše jako základ orchestrální kompozice, jde o jednu z nejefektnějších Smetanových klavírních skladeb. Dílo je inspirované vstupní scénou 4. jednání Shakespearovy tragédie s dramatickým výstupem čarodějnic, kterou Smetana na malé ploše mistrně a s nebývalou invencí vylíčil. Skica obsahovala některá nedokončená místa, která v minulosti doplnili různí interpreti (např. Václav Štěpán), a ač zřejmě Smetana nehodlal určit tuto skladbu pouze klavíru, dnes jde o jednu z jeho nejhranějších klavírních kompozic.
Poetické polky op. 8 vznikly v období 1844/45 v těsném sousedství Salonních polek. Smetana dobře znal hudební zpracování polonéz či mazurek Fryderyka Chopina a ty se mu staly inspirací k českým polkám. Smetana vytvořil ve svých polkách vynikající skladby, jejichž stylizace je stejně pozoruhodná jako v případě Chopina či Liszta. Poetické polky s sebou nesou atmosféru radosti a životního štěstí.
Poklad melodií pocházející z roku 1850 je skladbou instruktivní, kterou Smetana napsal pro potřeby své pedagogické činnosti. Přesto toto půvabné dílko dnes slouží daleko více jako koncertní kus než jako instruktivní skladba.
Koncertní Etuda C dur byla inspirována dojmem z hry pianistky Ingeborg Starckové. Smetana etudu zkomponoval v roce 1858, přičemž se dochovala ve dvou zněních. Interpretačně velmi náročná skladba patří k vrcholným dílům etudového žánru české klavírní literatury.
Sonáta g moll je Smetanovo rané dílo. Vznikla v roce 1846, v době, kdy Smetana studoval kompozici u pražského hudebního pedagoga Josepha Proksche a zároveň působil jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna-Hohensteina. Ačkoliv zůstala jedinou klavírní sonátou ve skladatelově tvorbě a Smetana si v ní zkoušel principy sonátové formy, jde o dílo, které v mnohém předjímá skladatelova závažná vrcholná díla.
Jiří Zahrádka
