Modrovousův Hrad / Očekávání

8.2.2019, 19:00

Inscenace získala Cenu divadelní kritiky v kategorii Nejlepší inscenace roku 2016.

Opera je uváděna v maďarském a německém originále s českými a anglickými titulky
V koprodukci s GöteborgsOperan

Délka představení 2h, přestávka po 1. části.

Premiéra: 15. října 2016 v Janáčkově divadle

 

Touha v nás
Přestože Bartókova jediná opera Modrovousův hrad a Schönbergovo první jevištní dílo Očekávání vznikaly nezávisle na sobě, i když téměř ve stejnou dobu, pojí je stejné téma. Jejich ústředním motivem je lidská psychika a podvědomí, předmět velmi populární na počátku 20. století. Obě opery vypráví o touze poznat tajemství, která mají zůstat skryta, naději i strachu, co nakonec přerůstá v děsivé poznání. Toho ve své inscenaci využil režisér David Radok a propojil díla v uzavřený strhující dramatický celek.

V Modrovousově hradu Judith opouští své rodiče a snoubence, aby následovala Modrovouse. Když vstoupí do ponurého hradu, objeví zamčené dveře – zamčené a stejně záhadné jako muž, za kterého se provdala. Judith chce všechny dveře otevřít, aby vpustila světlo do Modrovousova života a lépe ho poznala. Žádá tedy od dveří klíče, jeden po druhém… Schönberg v expresivním Očekávání přivádí na jeviště ženu čekající na milence, aby zjistila, že je mrtvý. Příběh, který by se v reálném čase odehrál během vteřin, zde skladatel buduje s mistrně narůstajícím napětím na ploše 30 minut.

Modrovous je původně francouzská pohádka ze sbírky Charlese Perraulta, ale dalším vzorem pro maďarského libretistu Bélu Balász byla symbolistická hra belgického spisovatele Maurice Maeterlinc­ka Ariana a Modrovous (Ariane et Barbe-bleue).  Balász svoji verzi příběhu zredukoval na základní konflikt mezi Modrovousem a Juditou a celé vyprávění vyměnil za dialog v opakujícím se vzorci napříč sedmi scénami odpovídajícím sedmi dveřím, které Judit otvírá. Drama je zde psychologické nikoliv barvité a popisné. Dialog mezi Modrovousem a Judit často naráží na lidské vlastnosti hradu. V původní ideji Balázs zamýšlel zapojit hrad jako třetí postavu a přestože tento nápad z praktických důvodů opustil, je důležitým aspektem dramaturgie díla, jehož symboliku Balázs vysvětloval: Modrovousův hrad není realistický hrad. Hrad je jeho duše. Je opuštěná, temná a tajnůstkářská - hrad zamčených dveří. Do tohoto hradu, do hloubi jeho duše Modrovous pouští své milované. A hrad se otřásá, pláče a krvácí. Když do něj žena vstoupí, vstoupí do živoucí bytosti.

Zhudebnění se ujal Béla Bar­tók (1881–1945) a operu pod názvem Modrovousův hrad dokončil v roce 1911. Trvalo, ale dalších sedm let, než se skladateli podařilo dosáhnout uvedení. Nejprve bylo dílo odmít­nuto na soutěži jako nevhodné ke scénickému uvedení. Bartók tedy operu upravil a v roce 1912 ji prohlásil do další soutěže, ale opět neúspěšně. Až úspěch jeho baletu Dřevěný princ v roce 1917 otevřel dveře na jeviště i Modrovousovi a opera měla premiéru v květnu 1918 v Královské opeře v Budapešti. U nás bylo toto mimořádné dílo po­prvé uvedeno dokonce až v roce 1960 v Olomouci.

Bartók i Balász chtěli vytvořit operu, která bude jednoznačně sou­dobá a v protikladu k tehdy přetrvávajícímu verismu a postwagne­rovskému romantismu, a bude vycházet z maďarské lidové poezie a hudby. Ani obsahem se nejedná o žádné realistické drama, sám Balázs v komentářích k libretu vysvětluje, že Modrovousův hrad je jeho duší a zamčené dveře vedou do podvědomí k jeho potlačeným myšlenkám a tajemstvím. Ale Judith je přesvědčená, že láska jí dává právo proniknout do všech tajemství Modrovousovy duše. Celý děj je uveden veršovaným mluveným prologem, který diváky upozorňu­je, že to co uvidí je „divadlo duše“ a má být chápáno symbolicky.

Stejně jako Bartók i Arnold Schönberg (1874-1951) ač autor jen čtyř oper, patří mezi skladatele, kteří zásadním způsobem ovlivnili vývoj hudebního divadla. Očekávání, monodrama pro soprán a orchestr, jež Schönberg zkomponoval během pouhých sedmnácti dnů, je jeho prvním hudebně scénickým dílem a zároveň stojí na po­čátku významné kapitoly v jeho tvorbě, v období atonálním a atema­tickém. Libreto k Očekáváníje dílem Schönbergovy přítelkyně Marie Pappenheim, ale její jméno bychom mezi literáty hledali marně. Byla totiž lékařkou a literatuře se věnovala jen příležitostně. K jejím zá­jmům patřila i psychiatrie a psychoanalýza, což byl zřejmě důvod, proč jí Schönberg svěřil napsání libreta. Očekávání není operou s tradičním dějem, vše je zde soustředěno na to, co se děje v nitru ženy, která v temném nočním lese hledá svého milence a nakonec zakopne o jeho mrtvé tělo. Schönberg střídá a stupňuje atmosféru strachu, naděje a děsivého poznání, k vyobrazení duševních stavů využívá hudbu zbavenou jakékoliv libozvučnosti.

Patricie Částková

Obsah opery

Judit opouští své rodiče a snoubence, aby následovala Modrovouse na jeho hrad. Když vstoupí do ponurého hradu, objeví zamčené dveře – zamčené a stejně záhadné jako muž, za kterého se provdala. Judit chce všechny dveře otevřít, aby vpustila světlo do Modrovousova života a lépe ho poznala. Žádá tedy od dveří klíče, jeden po druhém. V místnostech postupně nalézá Modrovousovy zkušenosti, vzpomínky, celý běh jeho života. Ale pokaždé, když otevře dveře do minulosti, najde za nimi stopy krve. Modrovous prosí Judit, aby ho milovala a nekladla další otázky, ale ona touží odhalit vše. Modrovous jí zakazuje otevřít poslední sedmé dveře, ale Judit stále naléhá s otázkami o jeho životě a láskách, a žádá o sedmý klíč. Za posledními dveřmi jsou Modrovousovy předešlé ženy – vzpomínky uplynulého života. Judit zaujímá místo mezi nimi, tam v Modrovousově vzpomínkách. On sám zůstává venku, na věky osamocen. Kolem nich nastává noc.

Záměr Očekávání je představit v pomalém pohybu s maximálním duševním vzrušením na ploše půl hodiny vše, co proběhne v jediné vteřině.