V. Novák – Dvě balady na slova lidové poezie moravské
B. Martinů – Hymnus k sv. Jakubu, České madrigaly (výběr)
P. Řezníček – Dies irae
P. Fiala – Regina coeli laetare
L. Janáček – Maryčka Magdonova, 70 000, Veni sancte Spiritus
Sbormistr: Petr Fiala
Český filharmonický sbor Brno
Janáček to nejsou jen opery, velkou část jeho díla tvoří sborová díla, která si svou krásou a dramatičností nezadají s žádnou z Janáčkových vrcholných oper. Proto vám v rámci festivalu přinášíme pět jedinečných sborových koncertů. Janáčkova tvorba se všemi prolíná, jako spojovací niť a představí jeho skladby od těch raných, přes velmi zřídka uváděná díla liturgická až po vrcholné mužské sbory jako jsou např. Maryčka Magdonova, Kantor Halfar, 70 000 nebo Potulný šílenec v podání vynikajících sborových těles.
Druhý sborový koncert připravilo brněnské těleso. Český filharmonický sbor Brno vznikl v roce 1990 a rychle se vypracoval mezi nejzaměstnanější a nejoceňovanější profesionální pěvecká tělesa v Evropě. Jeho zakladatelem je Petr Fiala, absolvent brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění v oborech skladba a dirigování. Sbor se zaměřuje se především na oratorní, kantátový, ale i operní repertoár všech stylových epoch, nechybí ovšem ani rozsáhlý repertoár skladeb a cappella. Jeho vzrůstající kvalita se odráží i na stále bohatší koncertní činnosti u nás i v zahraničí: těleso ročně absolvuje na 90 vystoupení. Spolupracuje se všemi českými a mnoha zahraničními orchestry a dirigenty a je pravidelným hostem renomovaných mezinárodních festivalů a koncertů po celé Evropě. Ve spolupráci s význačnými českými i zahraničními orchestry zpíval sbor ve většině evropských zemí, ale také v Argentině, Uruguayi či Thajsku. Sbor pořídil řadu snímků pro renomované nahrávací společnosti. V roce 2007 získal dvě prestižní německá ocenění ECHO Klassik – titul „Soubor roku 2007“ za snímek duchovních motet Antona Brucknera a titul „Nahrávka roku 2007“ za oratorium Franze Liszta Christus, v roce 2009 Cenu německých kritiků za snímek skladby B. A. Zimmermanna Requiem für einen jungen Dichter a v roce 2011 japonské ocenění Tokusen za CD s Dvořákovým Requiem.
Hlavním bodem večera bude trojice mužských sborů Leoše Janáčka z let 1906–1909 na verše slezského buřičského básníka Petra Bezruče, která představuje vrchol skladatelovy sborové tvorby. Zobrazení sociálního útlaku jednotlivce, jenž je dohnán až k sebevraždě (Kantor Halfar, Maryčka Magdónova), a kolektivní „vír vášnivé vzpoury, kterou vybuchne nekonečný žal a síla po celá staletí útisku hromaděná“ (70.000), řečeno slovy Maxe Broda, přivedl Leoše Janáčka k ojedinělé expresivitě hudební řeči, jejímž prostřednictvím dokázal podtrhnout přímočarost Bezručovy sociálně kritické poezie a proměnit jednotlivé sbory v působivá hudební dramata.
Okouzlení moravskou lidovou písní, jemuž na přelomu 19. a 20. století podlehl skladatel Vítězslav Novák (1870–1949), dalo vznik Dvěma baladám pro smíšený sbor a čtyřruční klavír, op. 19 (1898). Baladickou látku Novák zhudebnil s přiléhavým romantickým patosem a řadou zvukomalebných efektů. Niterná krása české a moravské lidové poezie zapůsobila také na Bohuslava Martinů (1890–1959). V cyklu Českých madrigalů (1939) dosáhl skladatel díky kombinaci polyfonní techniky s lidovou poetikou mimořádného účinku. Lidově prostý Hymnus k Svatému Jakubu pro sóla, smíšený sbor a malý orchestr s varhanami z roku 1954 věnoval Martinů památce kostela v Poličce, s jehož věží jej spojovaly vzpomínky na dětství.
Tvorba současných brněnských autorů bude zastoupena duchovní kantátou Dies irae pro smíšený sbor a varhany (1969) skladatele, sbormistra a hudebního režiséra Petra Řezníčka (*1938) a Regina coeli laetare zkomponované skladatelem a sbormistrem Petrem Fialou (*1943).
