The Plastic People of the Universe

Hudební skupina The Plastic People of the Universe vznikla v roce 1968 a jejich tvorba, ovlivněná v začátcích zejména americkými Velvet Underground, Captainem Beefheartem či Frankem Zappou se stala během doby jednou z nejoriginálnějších nejen na české rockové scéně. Skupina se nedala přimět k ústupkům a kompromisům tehdejším režimem, což je připravilo o profesionální licenci a přinášelo stále více komplikací s úřady. Systematická perzekuce vyvrcholila v roce 1976 uvězněním několika členů. Skupina opozičních intelektuálů v čele s Václavem Havlem zorganizovala kampaň na jejich podporu a propuštění, která vyvrcholila v lednu 1977 Chartou 77. Tak se stala rock´n´rollová skupina podnětem k semknutí demokratické opozice všech směrů, jaké nemělo v tehdejších komunistických zemích obdoby. Hudebníci se sbližují s Václavem Havlem, natáčejí na jeho chalupě na Hrádečku dvě ze svých poloprofesionálních ilegálních nahrávek, na jednu z nich vůdce disentu a budoucí prezident vybírá texty. Po celou dobu si skupina udržuje jasnou uměleckou vizi a hudebně se vyvíjí k nezaměnitelnému výrazu, který si získává uznání po celém světě, kam se jejich nahrávky často dobrodružnými konspiračními cestami dostávají. Část členů souboru si získává na začátku devadesátých let renomé po Evropě a v USA jako Půlnoc – kapela, která měla v základu východiska PPU.
Současnou sestavu PPU tvoří stálé vůdčí osobnosti: Jiří „Kába“ Kabeš (viola, theremin a vokál) a Joe Karafiát (kytara a vokál), doplněni o novou generaci muzikantů, kteří zůstávají věrni původnímu odkazu skupiny, zároveň ho však interpretačně posunují blíže k současnému posluchači. Program je složen z největších hitů skupiny (např. Magické noci, Podivuhodný mandarin, Muchomůrky bílé), doplněný o nové kompozice zejména z pera kytaristy Joa Karafiáta. Jedná se tak o ucelenou retrospektivu doyenů českého undergroundu.