Multižánrová scénická báseň z pocitu o Emě Destinnové
Operní pěvkyně a národní ikona Ema Destinnová jako inspirace pro současné tvůrce. Sama Destinnová se vedle své operní dráhy realizovala jako autorka básní, románů, písní, překladů a jednoho dramatu. Autor projektu Martin Dvořák proto vyzval spisovatelku Alenu Mornštajnovou, skladatele Antonína Fajta, Omara Rojas Ruize, Kryštofa Okrouhlého a choreografku Golde Grunske, aby společně s ním z pocitu o Emě Destinnové vytvořili vlastní dílo. Mozaika z těchto děl pak tvoří kostru večera, jímž jako leitmotiv prostupuje Destinnové písňový cyklus Zahrada srdce. Podoby a pocity národní hrdinky ztělesňuje pětice interpretek – tanečnice, herečka a zpěvačka – doplněná o postavu mužského protihráče, glosátora a jevištního partnera Enrica Carusa.
O Emě Destinové
Ema Destinnová (1878–1930) – světově významná česká operní pěvkyně, skladatelka, spisovatelka. Národní hrdinka, vlastenka. Svou mezinárodní kariéru započala v Berlíně (Hofoper) a rozvinula v New Yorku (Met), Londýně (Covent Garden), Paříži (Theatre du Chatelet) a konečně i v Praze (Národní divadlo).
O představení
Hudební divadlo v koprodukci ProART Company (CZ) a Tanzkompanie Golde G. (DE)
Režie, námět: Martin Dvořák
Choreografie: Martin Dvořák, Golde Grunske
Text: Alena Mornštajnová, Ema Destinnová, Martin Dvořák, Adolf Wenig
Hudba: Ema Destinnová, Antonín Fajt, Omar Rojas Ruiz, Kryštof Okrouhlý a další
Kostýmy: Jindra Rychlá
Účinkují: Irene Bauer, Kateřina Beranová, Kateřina Jebavá, Golde Grunske, Zaida Ballesteros Parejo, Martin Dvořák a Marta Vašková (klavír)
Za finanční podpory: St. m. Brna, Česko-německého fondu budoucnosti a Státního fondu kultury
