Ateliér: Kalevala

22. listopad 2019, 2:00

Ateliér: Kalevala

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevala.

Třebaže titul desky evokuje slavný karelo-finský epos, sestavený v 19. století ze sebrané lidové slovesnosti, tematický záběr alba je širší. V názvech písní, použitých reáliích i krátkých úryvcích cizojazyčných textů odkazuje sice k severu, ale vnímanému poměrně široce – od Norska po severní Rusko, dokonce s neurčitou odbočkou do zakarpatské oblasti. Kalevala je v tomto případě nikoli literární památkou, nýbrž vesnicí kdesi na severu, v níž se děj písní odehrává. Posluchač je na výlet do této Kalevaly vybaven mapkou, na níž jsou čísly vyznačena místa dějů jednotlivých skladeb. Nutno podotknout, že kapela si s publikem skutečně zahrává: Sever a východ Evropy koncentrovaný do jedné vesnice a vedle toho například „norský“ kapitán Jan Mayen jako hrdina jedné z písní. (Ve skutečnosti je norský ostrov Jan Mayen pojmenován podle holandského kapitána Jana Jacobse Maye van Schellinhouta).

Lze-li koncept alba pojmout jako hru, můžeme taktéž vnímat i hudbu samotnou. V čele skupiny Ateliér stojí zpěvák a kytarista Matěj Štrunc (jinak talentovaný herec a dítko z hudební rodiny, syn cimbalisty Dalibora Štrunce ze skupin Cimbal Classic a Javory) a spolu s ním hráč na vibrafon Tomáš Kovanda. Aktuální sestavu doplňují Josef Stráník na baskytaru, David Paša na bicí a Jan Bradáč na housle. Jako hosté pak na album přispěli Stanislava Samuel Raška s akordeonem, Vojta Kadaňka na trubku a zpěvačka Klára Jandová. Díky relativně bohaté škále barev je i album jako celek pestré. Autoři písní (bohužel autorství není na obalu uvedeno, lze tedy usuzovat na kolektivní dílo kapely) velmi dobře pracují se střídáním nálad a hudebních poloh a přitom mají po celou dobu na vědomí dílo jako celek – harmonické postupy i melodické motivy se v průběhu celého alba vracejí, v (téměř) závěrečné písni Ozvěny dokonce jako ozvěna zazní textový motiv z dřívější skladby a jako určitá ozvěna zaznívá na ploše celého alba i „zvonění“ vibrafonu. Matěj Štrunc v příběhu hraje roli průvodce střídajícího rejstříky: v klidné, skutečně vypravěčské poloze se představí například v písni O snech nebo v závěrečné a cappella codě Racek, zatímco písně jako Děvočka nebo Zakarpatský voják zpívá energicky, svižně, téměř „v běhu“, a přitom si stále zachovává úlohu epika, který posouvá imaginární děj.

Zvolený koncept album na jedné straně povyšuje na více než sbírku jednotlivých písní, na stranu druhou některé skladby fungují bez problému i samostatně: mezi ně patří hitová Zakarpatský voják, zasněná Nuku Nuku (vyslaná ostatně do médií jako první singl ještě před vydáním alba) nebo velmi silná Jan Mayen. Písně jako Norská nebo Ozvěny sice v kontextu alba propojují děj, ale i je lze vnímat samostatně. Naopak třeba Malý kluk je více součástí celého příběhu než samostatnou písní. Úplně jiný je případ písně Franta, která se celému rozvolněnému ději odehrávajícímu se kdysi kdesi na severu, vymyká. Jinými slovy – můžeme přemýšlet, jak se do civilizací takřka nedotčené vesničky dostala igelitka… Ale i to je součástí hry, kterou s námi herec Štrunc a jeho kapela rozehrávají – země trollů, sněhu, dávných severských mořeplavců… a plastových tašek.

Co je však důležitější – skupina se ve srovnání se svým čtyři roky starým Půlcédé skvěle sehrála, pryč je balancování mezi seriózní polohou a infantilními hříčkami typu Senilního tuleně. Na Kalevale se daří vážnou i odlehčenou polohu nejen vyvážit, ale současně kvalitativně zvládnout tak, že obojí zní velmi dobře. Vedle dobrých instrumentálních výkonů na tom má zásluhu především Štruncův pěvecký a potažmo i herecký talent. Je ostatně otázka, ke kterému umění se vycházející hvězda Městského divadla Zlín přikloní k budoucnu. Doufejme tedy, že i při dalších hereckých angažmá bude mít na kapelu stále čas. Po „lehce slibném“ rozjezdu s Půlcédé je Kalevala velmi výrazným skutečným debutem.

Ateliér – Kalevala; Indies Happy Trails 2019, 15 skladeb, celková stopáž 45:29

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Nejčtenější

Kritika

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více