BROLN pětašedesátiletý čili oslava umění lidových zpěváků

BROLN pětašedesátiletý čili oslava umění lidových zpěváků

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.

Slavnostním večerem provázel Břetislav Rychlík, který zůstal věrný svému improvizačnímu moderátorskému stylu a dodal pořadu nadhled. I přesto profesionálně nezastřel blízký vztah, který k ansámblu a jeho sólistům chová. Krom uvedení jednotlivých vstupů nechal posluchače nahlédnout do historie tělesa a představil jeho nejvýraznější osobnosti.

bROLN_Verbunk Peveckeho sboru z Velke nad VelickouVerbuňk Pěveckého sboru z Velké nad Veličkou 

Význační sóloví zpěváci byli nosným pilířem celého pořadu. Nebylo tomu náhodou. Šlo o ohlas původního směřování BROLNu, který se vine celou jeho historií. Zakladatel orchestru Jaroslav Jurášek totiž už v počátcích vsadil na výrazné regionální zpěváky a bezesporu se mu to vyplatilo. Mezi první sólisty patřili Božena Šebetovská a Jožka Severin z Podluží, bratři Dušan a Luboš Holí z Horňácka či Jarmila Šuláková z Valašska. Krom horňácké legendy tedy profesora Dušana Holého, který se bohužel nemohl zúčastnit, již všichni prozpěvují v muzikantském nebi. Uspořádání koncertu ve Veselí by se tak dalo považovat za drobnou reminiscenci této regionální spolupráce.

Pětašedesátiletou historii BROLNu tvořily však nejen osobnosti pěvecké, ale také muzikantské či dirigentské. V úvodu koncertu byly připomenuty začátky orchestru, kdy byli v jeho čele dirigenti. Šlo o Aloise Fialu a Emanuela Kuksu a hostujícího Jaromíra Dadáka.

Několikrát byli vyzdvihnuti bývalí primáši a zároveň umělečtí vedoucí, kteří měli pro směřování a hráčskou úroveň orchestru zcela zásadní roli. Musím zmínit alespoň tři z nich. Hráčské umění dvou prvních totiž výrazně přesáhlo folklorním hnutí až do sfér hudby klasické. Bohdan Warchal, slovenský houslista, dirigent a později zakladatel Slovenského komorního orchestru byl významným interpretem zejména barokní hudby. Stejně tak Bohumil Smejkal, který se po svém působení v BROLNu se stal na dvacet let primáriem světoznámého Janáčkova kvarteta. Třetím nezapomenutelným primášem byl Jindřich Hovorka, ač narozen v Českých Budějovicích, tak skvěle interpretující folklor moravský i slovenský. Svým nadšením se zasloužil o udržení a přežití BROLNu i po roce 1993, kdy byl orchestr zrušen. Již těžce nemocen se dožil i jeho obnovení pod křídly Rozhlasu v roce 2006, krátce na to však zemřel.

bROLN_Vlasta GrycovaBROLN a Vlasta Grycová

Rychlík vzpomenul ještě jednoho muže, kterého nelze opomenout pro jeho sepětí nejen s BROLNem, ale i s vysíláním Českého rozhlasu Brno obecně. Byl jím nedávno zesnulý Jaromír Nečas. Člověk, kterého lze jen těžko popsat pár slovy. Redaktor, folklorista, skladatel, muzikant, člen Slováckého krúžku. Objevil pro rozhlas mnoho zajímavých osobností (např. Hanu a Petra Ulrychovy), pořídil obrovské množství folklorních nahrávek (mj. Strážnického festivalu, u jehož počátků také figuroval). Inspirativní člověk, který se netajil tím, že jeho kariéra v Rozhlase počala přesně stejného dne, jako kariéra BROLNu.

Úvodním číslem koncertu byl Myjavský verbuňk v jedné z nejstarších úprav zakladatele orchestru Jaroslava Juráška. Tato skladba se dá považovat již řadu let za neoficiální znělku orchestru. Dále v programu zaznělo několik úprav balkánských lidových písní, které byly v BROLNu dříve velmi oblíbeným materiálem. Jejich technická náročnost ale i efektnost z nich časem vytvořila stálice repertoáru. Ve většině z nich se představil dlouholetý člen ansámblu, hráč na klarinet a tarogato Petr Kavalír (dříve Vysloužil).

Představili však i ti současní sólisté. Kateřina Markytánová a Lidka Malhocká zazpívaly písně ze svých rodných regionů, tedy Kyjovska a Hanáckého Slovácka. Obě disponují krásnými hlasy a pěveckým projevem pro regiony specifickým. Další zpěvačkou byla Magdalena Múčková, která sice oblečena v kroji z Hroznové Lhoty, kde žije, představila Svatební písně z Hriňové v typicky citlivé úpravě již nežijícího cimbalisty Jana Rokyty. Jeho úpravu Kariček zo Šace zazpívala stále skvěle vypadající východoslovenská legenda Mária Mačošková.

bROLN_majstr Martin HrbacMajstr Martin Hrbáč 

Po již zmíněném úvodním verbuňku pokračovala muzika na myjavskou notu a za zpěvu někdejšího uměleckého vedoucího BROLNu Františka Černého. Z mužských interpretů je nutno zmínit také primáše Aleše Smutného, který nabídnul vlastní úpravu písně Jede forman dolinú. Po přestávce uchvátil svým temperamentem valašský zpěvák Pavel Ptáček. Jeho energický projev jistě potěšil nejednoho diváka. Současný cimbalista orchestru Jan Telecký předvedl svůj sólový hráčský um ve Variaci na východoslovenskou karičku. Několikrát se předvedl také současný primáš a umělecký vedoucí Petr Varmuža.

Vrcholem večera pro mne bylo několik výkonů. Vítězslav Pálenský primoval BROLN v písni Zazpívaj slavíčku a v úpravě Jindřicha Hovorky. Šlo o krásnou ukázku hráčských dovedností jednotlivých primášů, kteří ji hrají. Mužský pěvecký sbor z Velké nad Veličkou nechal sál rezonovat svými silnými hlasy v táhlé písni Uderiła skała a verbuňku Ked sem kosił. Jako připomínka dětské pěvecké soutěže Zpěváček, kterou orchestr již řadu let hudebně doprovází, se předvedl dnes již dospělý gajdoš a studovaný zpěvák Michal Marhold. Považuji ho za novodobého nástupce dřívějších pěveckých velikánů BROLNu a to zejména profesionálním projevem, který však nic z lidovosti nepostrádá. Na koncertu zazpíval a zahrál i horňácký majstr Martin Hrbáč a to s krásnou horňáckou sérií písní s názvem Pěkné zkázáníčko. Posluchače dojala svým citlivým projevem rodačka ze Strání Vlasta Grycová. Píseň Dybych byla, tak jak nejsu bohatá je zcela po právu častou a oblíbenou součástí jejího repertoáru. Téměř v závěru došel na podium legendární zpěvák ze slovenské Hrochoti, devětaosmdesátiletý Milan Križo. Po obtížích, s nimiž se dostával po schodech na pódium, si mohl leckdo myslet, že jeho hlas bude slabý jako jeho nohy. Hned po první notě však bylo jasné, že tomu tak není. V doprovodu Pavla Císaríka se jednalo opravdu o výjimečný výkon, za který ho diváci odměnili dlouhým potleskem.

Tři hodiny s BROLNem utekly jako voda. Program byl totiž skutečně sestaven s nejlepším vědomím, ansámbl má stále co nabídnout. I proto namísto obvyklého závěrečného hodnocení použiji zdravici. Celému orchestru přeji hodně štěstí do dalších let a hlavně neutuchající lásku k obrovskému bohatství lidové písně. Kdo to do Veselí nestihnul, uslyší hodinový sestřih z koncertu 26. prosince na Českém rozhlasu Brno. Následně bude záznam k dohledání také v audioarchivu.

Komentáře

Reagovat
  • Jiří Plocek

    22. prosinec 2017, 22:04
    No, myslím, že vzhledem k tomu, že šlo o slavnostní akci, výročí, tak je velmi dobře, že někdo napsal rozsáhlejší text - tudíž není třeba lpět na termínu "aktualita". Město hudby není tak úplně zpravodajský server. Autorka o folkloru něco ví... tak bych to tedy zase až tak razantně neodstřeloval...díky za referát o důležitém počinu.
  • Jaroslav, Brno-Černá pole

    20. prosinec 2017, 15:03
    Fakt "aktualita", recenze koncertu pouhé tři týdny od jeho konání ... Upozorněte paní spolupracovnici na nutnost používat českou gramatiku: chybná shoda podmětu s přísudkem (objevil pro rozhlas Hanu a Petra UlrychovY), patřičné dlouhé ú (cimbalistka Magdalena je příjmením Múčková), Karičky jsou zo Šace ... o interpunkci ani nemluvě. Co kdyby to kruci napsal někdo, kdo o folklóru něco ví???

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více

Muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení vznikl na základě výtečného stejnojmenného filmu Pedra Almodóvara. A jeho londýnská verze z roku 2015 hojně obráží tuzemská jeviště. Předloni titul uvedli v Chebu, na sklonku loňského roku v Brně a Praze, letos jej chystají v Liberci. Jak dopadlo jeho brněnské provedení v Městském divadle Brno?  více

Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.  více

S jazzmanem Janem Konopáskem, který 29. prosince 2017 oslavil 86. narozeniny, jsme se spřátelili, když dostal v roce 2016 Cenu Gustava Broma a přijel si ji převzít na jeden z koncertů Jazzfestu v Sono Centru. Jazzová legenda, mezinárodně uznávaný barytonsaxofonista, zřejmě poslední žijící aktér elitních zakladatelských těles českého moderního jazzu po 2. světové válce se ukázal jako vynikající vypravěč. Jeho muzikantská dráha je velmi pestrá a je základem připravované knihy, která vyjde v nakladatelství Galén.  více

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.  více

Julia Ulehla je americká zpěvačka, pravnučka Vladimíra Úlehly, moravského vědce a sběratele lidových písní, autora legendární knihy Živá píseň. Julia společně se svým manželem, kytaristou s arménskými kořeny Aramem Bajakianem, někdejším spoluhráčem Lou Reeda nebo Diany Krall, založila skupinu Dálava, ve které netradičním způsobem zpracovávají moravský folklor. Natočili už druhé album s názvem The Book Of Transfiguration a právě o něm jsme s Julií a Aramem rozmlouvali během jejich nedávného pobytu v Brně.  více

Brněnskou pasáž Alfa včera zaplnila hudba. Již po jedenácté zde byla udena Česká vánoční mše Hej, mistře. Akce opět proběhla ve spolupráci HaDivadla a kavárny Švanda. Orchestr a zpěváci pod taktovkou Joela Hány vystoupí také dnes ve 22:00. A jak to včera v pasáži vypadalo? Přinášíme vám krátkou fotoreportáž.  více

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.  více

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.  více

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.  více

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.  více

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Vosvětě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby.  více