BROLN v edici Galénu: Zrcadlo folklorem inspirované populární kultury

BROLN v edici Galénu: Zrcadlo folklorem inspirované populární kultury

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.

Je to zvláštní situace. Vydavatelství Galén, které se u nás už delší dobu nejsoustavněji věnuje českému folku, jak archivům, tak i současnosti, začalo v roce 2014 vydávat speciální řadu – staré nahrávky Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN) a příbuzné folklorní hudební produkce. Každý rok jeden titul. Jako editor je připravuje k vydání Jaroslav Riedel, známý hudební publicista a mimo jiné i velký znalec české undergroundové hudby a nedávný editor kolekce jazzových nahrávek Karla Velebného. Riedel pro nás s důsledností sobě vlastní objevuje hudbu dnes zdánlivě překrytou novou dobou - ale to je jen zdání vytvořené současnou mediální clonou. V paměti tisíců posluchačů, zvláště pak moravských, je tato hudba stále přítomna a je dobře, že se znovu vynořuje i fyzicky.

Česká populární hudba: Vlach, Krautgartner, Brom, ale i BROLN

S odstupem můžeme říci, že to, co se z produkce BROLNU zachovalo, patří k tomu nejlepšímu a nejkvalitnějšímu z naší populární kultury druhé poloviny 20. století. Stejně jako produkce orchestrů K. Krautgartnera, G. Broma, K. Vlacha či semaforského dua Suchý & Šlitr. Jistě, posluchač z Čech či větších měst, v nichž nebylo tak silné napojení na moravsko-slovenskou tradiční kulturu a o to snadněji tam pronikala západní populární hudba, může mít k produkci BROLNu odstup. Ale dnes už se můžeme na věci podívat s odstupem a zcela po právu přiznat této hudbě kvalitu a jedinečnost, které bezesporu má.

BROLN nevznikl náhodou či na základě ideologické směrnice, nýbrž navázal na silné regionální moravské tradice a jejich poválečný rozmach v brněnském rozhlasovém vysílání. Lidová hudba v něm nacházela své nejvýraznější vyjádření už ve 30. a 40. Letech. Tehdy tu účinkovala muzika Slováckého krúžku a občas regionální soubory. Od roku 1945 se začal objevovat soubor biologa a národopisce v jedné osobě profesora Vladimíra Úlehly (Úlehlovci) a soubor cimbalisty Antoše Frolky (Frolkův soubor). Zvláště posledně dvě jmenovaná tělesa, spolu pak s mladším tělesem MSLPT (Moravský soubor lidových písní a tanců) směřovala k promyšleným pásmům a aranžované hudbě a byla předstupni BROLNu. V rozhlase nacházela uplatnění, protože jednak nebylo dostatek hudebních nosičů a jednak byly tyto soubory byly pro vysílání připravenější než běžné amatérské muziky. Situace zrála ke zřízení soustavně působícího rozhlasového tělesa.

BROLN a jeho hvězdy

V čele nového tělesa stanul od února 1952 dosavadní vedoucí souboru MSPLT Jaroslav Jurášek (1925 – 2005). Ten okamžitě začal zvát ke spolupráci profesionální muzikanty a skladatele, aby zajistil kvalitu produkce, a současně výrazné regionální osobnosti (zvláště zpěváky), aby rozvinul hudební svéráz a popularitu. Tak se prvními pěveckými hvězdami (doslova celebritami) stali Jožka Severin s Boženkou Šebetovskou a pomohli BROLNu ke všeobecné známosti. Oba tito zpěváci byli miláčcci posluchačů již z doby protektorátní. Pamětníci mi říkali, jak například poslech Šebetovské je tehdy podporoval psychicky a dodával jim naději, že náš národ nakonec nacistický útlak přežije.

Ze skladatelů se v 50. letech mezi spolupracovníky BROLNu objevili například Josef Berg, Jaromír Nečas, Jaromír Dadák, Emanuel Kuksa, z muzikantů pak mladičtí virtuózové Bohdan Warchal (pozdější vedoucí světoznámého Slovenského komorního orchestru) a Bohumil Smejkal (pozdější primárius proslulého Janáčkova kvarteta). BROLN 50. a 60. let byl vedle producenta populárních snímků i velkou skladatelsko-muzikantskou laboratoří. A v 60. letech se rozvinul ve skutečně elitní těleso, které koncertovalo i v zahraničí a dokonce tam natáčelo gramofonové desky. V notovém archivu BROLNu je za dobu jeho existence uloženo přes 5 tisíc partitur, jež tvoří základ osobitého repertoáru, nesrovnatelného s žádným komorním tělesem v naší republice.

kuksa_emanuel_foto_archiv_jiriho_necase

V 70. letech se mezi zpěváky začala prosazovat i další, později také velmi populární jména, jako například Jožka Černý, Vlasta Grycová či Luboš Málek. Hudebníci orchestru v té době natáčeli i mimo svou rozhlasovou dramaturgii, například se sourozenci Ulrychovými (album Nikola Šuhaj loupežník). Jedny ze svých prvních nahrávek nazpívala s BROLNem i Iva Bittová, jejíž tatínek byl v rozhlasovém orchestru basistou.

Z 50. let se příliš mnoho nahrávek nezachovalo, ale přesto jsou v brněnském rozhlasovém archivu uchovány zajímavé a reprezentativní ukázky. Další sada nahrávek byla editorem Riedelem objevena v archivech Supraphonu. Právě tyto nálezy stály u počátků nové ediční řady Galénu.

Produkce BROLNu svého času zásadním způsobem ovlivnila mohutné folkloristické hnutí na Moravě. Stovky dnešních souborů a muzik na jihovýchodní jsou plodem jednak spontánního regionálního vztahu k tradici, jednak inspirativní síly „dokonalého“ projevu rozhlasového tělesa, s nímž se regionální muzikanti snažili poměřovat.

Šuláková v nejzářivějších letech a Nečasův inspirativní janáčkovský pořad

První dva vydané galénovské tituly představily dvě velká témata – v roce 2014 to bylo první gramofonové album Jarmily Šulákové Kyčera, Kyčera z roku 1971, doplněné o mnoho vzácných bonusů (celkem 38 písní!) – zpěvaččiných nahrávek z 50. a 60. let. Zde je dobré zmínit, že mladičkou valašskou naději Šulákovou přivedl hned zpočátku do BROLNu právě rodilý Valach, první dramaturg Jaroslav Jurášek, aby se po boku Šebetovské a Severina vyprofilovala v další nezaměnitelnou osobnost.

BROLN_prvni_soliste_sulakova_a_spol

V roce 2015 pak Galén vydal první album BROLNu z roku 1957 s rozhlasovým pořadem Na pěknú notečku s Leošem Janáčkem. Autorem pořadu byl legendární brněnský redaktor Jaromír Nečas. Janáčkovy oblíbené písně doplnil Lašskými tanci a čtenými pasážemi ze skladatelových fejetonů. K pořadu zařadil editor Riedel opět řadu vzácných nahrávek z té doby, jež se zachovaly v archivech Supraphonu – a v rozhlase nikoli! O to je celá kolekce cennější.

Riedel opatřil každé vydání podrobným textem, v němž využil i svých osobních rozhovorů s aktéry nahrávek a často to bylo v hodině dvanácté. Jaromír Nečas v roce 2015 v létě zesnul a Jarmila Šuláková po dlouhé a těžké nemoci počátkem tohoto roku.

Exkluzívní písňové hody a vzácná připomínka romského holocaustu

V roce 2016 spatřily světlo dokonce další tři tituly, které tentokrát přibližují nahrávky orchestru a jeho nejlepších sólistů v období jeho zralosti – tedy v 70. a 80. letech. Jsou zaměřeny na písňovou produkci, i když víme, že v té době orchestr také natočil překrásné nahrávky se starou vánoční hudbou a či orchestrální tvorbu inspirovanou folklorem. Na CD Ej, od Buchlova (původně z roku 1976) se setkáme se jmény zpěváků, jejichž hvězda tehdy jasně zářila nebo začala prudce stoupat: Jožka Černý, Václav Harnoš, Luboš Holý, Zdena Hovorková, Věra Příkazská, Jožka Severin a další.

Reprezentativní dvojalbum 25 let na pěknú notečku z roku 1977, věnované jubileu populárního rozhlasového pořadu, je kombinací nahrávek nejlepších „brolňáckých“ zpěváků moravské i slovenské provenience a výrazných instrumentálních čísel, kde se orchestr se svými sólisty předvádí ve vrcholné formě (Kendické čardáše, Cikánský tanec). Je tu zařazen i mimořádný počin: Pláč Růženy Danielové z Hrubé Vrbky nad manželem v Osvětimi, připomínka holocaustu moravských Romů.

Předchozí tituly doplňuje samostatné album výrazného sólisty BROLN, majitele nezaměnitelného basu, Luboše Holého, kterého však tentokrát místo mateřského orchestru doprovázejí tři jiné muziky. Album Luboš Holý zpívá písně z Horňácka a moravskoslovenského pomezí je tedy také vizitkou výborné Cimbálové muziky Technik Jana Rokyty z Ostravy, Cimbálové muziky Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště a Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče.

Jsem přesvědčen, že každý milovník lidové písně a jejích rozmanitých podob by tyto tituly měl mít doma. Ne jenom jako vzácné dokumenty, obohacené o zajímavé bonusy, ale především jako krásnou muziku, která patří k naší hudební kultuře. Některé nahrávky dýchají dobovým patosem, jiné působí zcela nadčasově. Ale takové konstatování se týká téměř jakéhokoli pole populární kultury z jakékoli doby kdekoli na světě. Koneckonců i toho Franka Sinatry.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více

Na včerejším Koncertu hejtmana jihomoravského kraje na slavkovském zámku představil světoznámý kontratenorista Dominique Visse i s nově vzniklým hudebním tělesem Vis musica nevážné, komické a někdy i drze ironické skladby. A nebyla to náhoda. Další koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae, jehož letošní ročník je zasvěcen hudbě a humoru, tak svrchovaně naplnil dramaturgickou linku. Visse se navíc s úspěchem představil již na třech festivalových ročnících.  více

Nazpívat album notoricky známých jazzových standardů v překladech do češtiny a přitom si nejen nevylámat zuby, ale dokonce působit přirozeně a v rámci možností i originálně je mimořádně náročná disciplína. Darku Neumannovi, „takové té brněnské figurce“ (jak stojí v bookletu alba) se to povedlo. Na tom, že se zdárně pohybuje na samé hraně sentimentu a bluesové ryzosti, mají velkou zásluhu i texty Ester Kočičkové.  více

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.  více

Skupina D.N.A. Brno, vítěz finále Porty z roku 2011, vydala po čtyřech letech nové album. Vedle nového příjmení baskytaristky (ale stále je to tatáž Barbora, která před lety – tehdy ještě dívčí a dětskou – kapelu spoluzakládala) došlo v sestavě k důležité změně. Novým členem se stal Ondra Bojanovský (syn kapelník FT Primu Aleše Bojanovského), který ovládá rytmické nástroje. Bývalá perkusistka Lenka Ručková se tím pádem mohla naplno přesunout ke klavíru. Jinak zůstává vše zdánlivě při starém: D.N.A. jsou skupina mladých lidí, z větší části klasicky vzdělaných, kteří mají vedle klasické hudby rádi folk. Ten hrají po muzikantské stránce mistrně – k jejich zručnosti, kterou v jednotlivých písních dávají najevo, nelze mít výhrad. Samotný repertoár už na minulém albu vyrostl z dětských let a novinka je pochopitelně i v tomto ohledu ještě o kus dospělejší. Kapela vlastně nepřekvapila nějakým nečekaným posunem. Ale výsledek je o kus vyzrálejší a sebevědomější. A přibylo také vážných, a přitom důvěryhodně podaných témat.  více

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.   více

Miloš Štědroň se letos podílí jako rezidenční umělec na festivalu Concentus Moraviae. Stalo se to vítanou záminkou k rozhovoru. Byl věnován jeho muzikantským začátkům, jeho cestě k hudebnímu vzdělání, jeho uměleckému vývoji a jeho znamenitým učitelům, příklonu k odkazu hudební avantgardy i příčině, proč se k ní záhy dobral určitého odstupu, jak se zasvětil věrné a úspěšné spolupráci s Divadlem Husa na provázku i jak se ho dotýkaly dobové politické proměny, jak překonával jejich tlak, jak spolupracoval se zakázaným dramatikem a svým dnešním tazatelem, jak tvořil pro skvělé Due Boemi di Praga, jak vyučoval hudbě a hudebním dějinám a působil jako oblíbený popularizátor, jak zasvěceně vykládal starou hudbu, ale i Leoše Janáčka, jak pracoval jako editor, jak se stal významnou a známou kulturní osobností, a to nejen brněnskou, a jak všemi úlohami, které si vytkl a jež za svůj pestrý a bohatý tvůrčí život plnil a plní, jak tím vším je rád.  více

Brněnského písničkáře Michala „Kosmonauta“ Šimíčka vnímám dlouhodobě jako člověka, který umí napsat poetický, často mnohovrstevnatý text a propojit jej se zajímavou hudbou. Už první album jeho skupiny Nevermore & Kosmonaut na mne působilo jako koncepční projekt. Písně na sebe sice nenavazovaly přímo, ale díky drobným detailům, textovým i hudebním, jako by jedna s druhou souvisely. Na novince Bleděmodré město však jde kapela mnohem dál. Tentokrát je to tematicky sevřený celek, věnovaný městu Brnu, propracovaný do posledního detailu. „Konceptuální album je naší odpovědí na současný trend, kdy se stává zvykem udělat jeden singl s videoklipem a poslouchat písně útržkovitě bez pořadí,“ vysvětluje Šimíček v bookletu alba a tento booklet je nedílnou součástí projektu a „příběhu“.  více

Ulice a náměstí po celé republice včera ovládli malí umělci. Do druhého ročníku celostátního happeningu se zapojilo na 400 základních uměleckých škol v 333 městech. Takřka tisíc akcí probíhalo na nejrůznějších místech Čech i Moravy. Malí umělci se vydali do ulic, kostelů, zámků, muzeí, galerií, nádraží, nákupních center a kaváren. Do programu ZUŠ Open se opět osobně zapojila patronka projektu Magdalena Kožená, která včera zamířila do Liberce, Benátek nad Jizerou a zúčastní se i slavnostního závěrečného večera ve Valdštejnské zahradě v Praze. Do ZUŠ Open se zapojila i celá řada dalších umělců například garanti jednotlivých uměleckých oborů za ZUŠ Open Alice Nellis a bratři Bubeníčkové, dále En.dru, Jiří Bárta, Karolína Berková, Vadim Petrov, ale i třeba hráči Karlovarského symfonického orchestru. ZUŠ Open proběhlo v Brně ve spolupráci Brnem městem hudby kreativní sítě UNESCO. Brněnské vystoupení základních uměleckých škol moderoval Pavel Borský, zástupce ředitelky ZUŠ Kaprálová.  více

Včerejší premiérou v Mahenově divadle přibyla do repertoáru Národního divadla Brno (NdB) opera Così fan tutte Wolfganga Amadea Mozarta v zajímavém zpracování Anny Petrželkové. V příběhu o neprozřetelném pokoušení lidských citů vystoupila sopranistka Pavla Vykopalová jako Fiordiligi, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková jako Dorabella a Andrea Široká jako Despina. Z mužských rolí stanul na pódiu Ondřej Koplík jako Ferrando, Roman Hoza jako Guglielmo a Jan Šťáva představil Dona Alfonsa. V představení dále účinkoval sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB.  více

Skupina Plachý host vznikla v Brně kolem kytaristy a skladatele Martina Kostaše a zpěváka Pavla Kudrny. V souvislosti s jejím prvním albem, natočeným v roce 2015, jsem upozorňoval na sympatickou „plachost“, která jako by se z názvu tělesa přenesla do samotných písní. Skladby to byly opravdu tiché a jejich meditativní atmosféru jen občas narušovaly rockovější rejstříky Kudrnova hlasu a výpomoc hostů. Ostatně skupinu na debutu vedle obou zakladatelů teoreticky tvořili saxofonista Marek Bílý a hráč na perkuse Lukáš Krejčí, avšak celá sestava se představila pouze ve čtyřech skladbách. Na druhém albu Sbírka otazníků, natočeném v roce 2017 je to jinak. Vedle zmíněné čtveřice jsou jako členové skupiny uvedeni baskytarista Radovan Leskovský a bubeník Pavel Magnusek, a i když se všech šest hráčů sejde pouze v písni Uvnitř, zvuk Plachého hosta zhutněl, lehce zrockověl, vybarvil se. Písně jsou méně plaché, a tak zatímco minulé album mi svou náladou připomínalo Oldřicha Janotu nebo sólového Vladimíra Václavka, tentokrát jako bych za některými písněmi slyšel AG Flek.  více

Pavel Koudelka, bývalý bubeník skupin Dunaj, Z kopce, Krutnava nebo Mňága a Žďorp, se nedávno stal členem hned dvou nových formací. Jednou z nich je bubenické duo s Pavlem Fajtem Zesilovači a tou druhou skupina Kucharski. V ní spolupracuje s muzikanty známými z třebíčské skupiny FruFru – zpěvákem Václavem Bartošem, kytaristou Vladimírem Dudkem a baskytaristou Adamem Kotrbou – a s hráčem na klávesy Víťou Košíčkem. Kapela Kucharski bude mít koncertní premiéru ve čtvrtek 17. května v Brně ve Staré Pekárně.  více

Na začátku i na konci jarního programu letošního JazzfestuBrno stály koncerty bigbandů. A v obou případech to byl vrcholný umělecký zážitek. Christian McBride Big Band se při jednom ze tří závěrečných koncertů letošního evropského turné poprvé představil v brněnském Sono Centru. A byla to paráda: nadžánrové, zábavné a odlehčené hraní, přitom plné virtuozity a hráčské i tvůrčí invence. „Když spolu hrajeme, je to jeden velký večírek,“ předeslal kontrabasista a bandleader Christian McBride v anonci na své vystoupení – on i jeho spoluhráči to bezezbytku potvrdili.  více

Po třech letech natočily Rózinky z jihomoravských Kozojídek své druhé album. Děvčata spolu navštěvují základní uměleckou školu a písničky jim stále píše jejich paní učitelka Kateřina Mičková, která skupinu dala dohromady. Dívky společně vystoupily v rozhlasových a televizních pořadech a hrály na různých festivalech od Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou až po rockový TrutnOff. Otázka, zda skupina bude životaschopná, až její členky vyrostou a dopějí (a budou mít zřejmě jiné hudební zájmy a chutě), stále visí ve vzduchu. Nad deskou Cvrkot se lehce vznáší, ovšem nikoli jako hrozba, ale spíše jako důvod k větší pestrosti alba.  více

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.  více

Nejčtenější

Kritika

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více