Brundibár na cestě z brněnského Bronxu do divadla

3. červen 2015, 0:55

Brundibár na cestě z brněnského Bronxu do divadla

„Můžu se zeptat, jakou používáš voňavku?“ zeptal se mě malý romský kluk. „Fahrenheita,“ odpovídám pobaveně. Uznale kývl hlavou a zase zmizel v klubku různě velkých dětí, na které pokřikovala režisérka Linda Keprtová, aby byly laskavě zticha. Má pravdu, nejsou v Muzeu romské kultury kvůli tlachání, ani toaletním vodám, nacvičují operu Brundibár. Jednoduchou hříčku se zpěvy celosvětově proslavilo uvádění v terezínském ghettu.

Na rozhraní „bílého“ Brna a „nečistých“ oblastí stojí i dvě školy, do kterých se lidé kolem projektu Brundibár z ghetta vypravili hledat představitele pro svoji inscenaci. Na Merhautově ulici i na Náměstí 28. října se střetávají dva zdánlivě neslučitelné světy – k pavlačákům na Cejlu i rodinným domům v Černých Polích je odsud přibližně stejně daleko. Míchají se tu vlivy z obou stran, namíchané jsou i děti, které se přihlásily do konkurzu a úspěšně jím prošly. Za to se už několik měsíců mohou šrotit zpaměti svoje texty, učit se melodie, trávit víkendy ve zkušebně a dřít jako koně. Kdo někdy zkusil nacvičit nějaké divadlo tak, aby k něčemu vypadalo, dobře ví, o čem mluvím. K tomu ale mají kolem sebe lidi, kteří na ně v pauzách mezi zkouškami myslí s domácími buchtami i nějakým tím výletem, a navíc je dostanou do míst, kde možná nikdy předtím nebyly: třeba na divadelní jeviště.

Původní myšlenku Brundibára z ghetta jsem znal od Josefa Škarky, dramaturga a nakonec i představitele titulní role. V plánu bylo nacvičit terezínskou operu s dětmi ze zanedbaných oblastí současného Brna a provést ji v objektu bývalé káznice na Cejlu. Z poslední věci nakonec sešlo, představení se bude hrát v Divadle na Orlí a přiznám se, že to pro mě bylo v první chvíli zklamání – ten koncept vypadal tak lákavě! O co byl ale přitažlivější pro dospělé, o to méně by mu asi rozuměly samotné děti. Vždyť nejde o to, aby zůstaly v otlučené čtvrti, se kterou některé z nich přicházejí do styku každý den, měly se z ní podívat také někam jinam. Zákulisí divadel má až magickou přitažlivost a láká i dospělé, děti jsou z možnosti být jeho součástí úplně vedle. Přesun z káznice do divadla byl sice původně znouzectnost, ale nakonec udělal z Brundibára z ghetta to, čím měl od začátku být: projekt pro malé herce, a ne konceptuální hříčku pro hledače historických souvislostí.

Brundibára napsal Hans Krása v roce 1938 do soutěže vypsané tehdejším ministerstvem školství. Naivní příběh Aninky a Pepíčka si bere něco z Perníkové chaloupky, něco zase z Brémských muzikantů. Děti potřebují mlíčko pro nemocnou maminku, ale nemají peníze a chtějí si je vydělat zpěvem na tržišti. Zlý flašinetář Brundibár v nich cítí konkurenci a snaží se je vyhnat. Děti ho s pomocí zvířátek přemůžou a nakonec prchá on sám. Příběh Adolfa Hoffmeistera by za normálních okolností možná vyhrál soutěž, opera by se občas hrála a dnes by působila jako úsměvný artefakt z doby, kdy se za nezbytnou součást umění pro děti pokládala výchovná funkce. Opera hraná dětmi pro děti se ale zamotala do velkých dějin: místo ministerské soutěže přišla německá okupace a Hans Krása byl jako Žid deportován do terezínského ghetta, kde se Brundibár často hrál. Dostal se dokonce i do propagandistického filmu Vůdce daroval Židům město, který měl ukázat světu, jak se Hitler o „vyvolený“ národ stará. Šílený osud aktérů terezínských uvedení, kteří umírali na nemoci nebo v plynových komorách, zadělal Brundibárovi na draze zaplacenou nesmrtelnost.

Asi bychom těžko spočítali inscenace, které umístily děj opery do koncentračního tábora a z nerudného Brundibára se v nich stává dozorce. Tématu se chopil i výtvarník Maurice Sendak, autor světově proslulých Divočin, který Brundibárovi rovnou namaloval hitlerovský knírek. Brundibár se hraje po celém světě, je přeložený do řady jazyků, existují videozáznamy, nahrávky, hrají jej ty nejlepší dětské sbory i amatérské partičky – z tohoto hlediska není uvedení Krásovy opery nijak zvláštní. Do programu ho zařazují i dospělé operní společnosti a běžná operní divadla, jen v této sezóně se hrálo sedm různých inscenací od Athén až po Londýn. Brundibár z ghetta dává oblíbené – a možná vůbec nejhranější – české opeře nový kontext. Soudným lidem asi není potřeba vysvětlovat, že nacistická ghetta a koncentrační tábory byly svinstvo, ale přiznejme si otevřeně: dojímat se nad něčím dávno minulým je snadné. Zvláště pro nás, kdo jsme se do toho marastu přímo nenamočili. Hlad, tyfus, plynové komory… to všechno je tak děsivé a zároveň tak vzdálené. Dnešní brněnská ghetta nejsou neprodyšně uzavřená ani úplně beznadějná a bydlení na Bratislavské je proti Terezínu luxus. Je ale svým způsobem také bezvýchodné a sahá si na nás přímo. Už jako dítě z Černých Polí jsem věděl, že Merhautova ulice je naše „Rozdělovací třída“ – pod ni jsme si nikdy hrát nechodili. Snad není úplně marné pokusit se ji přemostit, třeba právě divadlem.

Na nedělní zkoušce Brundibára v Muzeu romské kultury jsem zjistil několik věcí:

  • děti jsou stejné potvory napříč etnickým spektrem
  • dospělí kolem nich mají prakticky neomezenou trpělivost
  • Josef Škarka narozdíl od dětí ještě neumí svůj part zpaměti
  • Linda Keprtová má hodně silný hlas, když chce

„Fahrenheit je cikánská vůně,“ řekla mi kuchařka v hospodě U průmyslovky, když jsem se ji snažil pobavit úvodní příhodou. „A naše děcka jsou takový, hned se zeptají,“ dodala ještě. Já se zase tak moc nevyptávám, ale tu vůni mám rád. Tak jsem asi cikánské děcko jenom napůl.

Brundibár se bude hrát v Divadle na Orlí v rámci festivalu Ghettofest, premiéra 5. června v 19 hod., repríza 6. června v 16 hod. Tento text si kromě účinkujících dětí vysloužili Martin Ptáček (lektor), Josef Škarka (dramaturg, zpěvák), Ruth Konvalinková (pedagožka), Linda Keprtová (režisérka), Anna ChrtkováAnna Petříková (výtvarnice), Kristýna Kopřivová (asistentka režie), Jana SuchomelováJan Dobiáš (korepetitoři), Kateřina Geislerová (produkční Ghettofestu), Monika Balogová a Vladimír Balog (asistenti). Všichni pracují na Brundibárovi za symbolickou odměnu (cca 3000 Kč/rok) ve svém volnu.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Největší problémy jsou ty, které jsou nejblíž – to platí jak pro lidi, tak pro města. Za nejproblémovější a nejnebezpečnější lokalitu Brna je obecně považováno území vymezené přibližně ulicemi Cejl a Francouzská. Je to vlastně plácek, který obejdete pěšky za nějakých dvacet minut, když se budete courat tak za třicet. V našich očích ale narostl do obludných rozměrů vyjádřených přezdívkou Brněnský Bronx. Bydlí v něm hodně Romů a kdo tam v noci vejde, tomu hlava sejde. Proč si to lidé myslí, kdo a jak v našem malém Bronxu žije a proč se v něm koná Ghettofest – o tom všem mi něco řekla spoluorganizátorka festivalu Alica Heráková.  více

Projekt Brundibár z ghetta se uskuteční v rámci festivalu Ghettofest. Opera Hanse Krásy ožije spojením profesionálních hudebníků z Brno contemporary orchestra, režisérky Lindy Keprtové, operního zpěváka Josefa Škarky a dětí ze dvou brněnských základních škol.  více




Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Nejčtenější

Kritika

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce