Dáša Ubrová

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.

Oba skladatelé a hudebníci jsou podobně jako Dáša Ubrová rozkročeni mezi více žánrů (Pavel Šmíd se například dlouhodobě zabývá africkou hudbou). Produkce, na níž se podílel také zkušený Milan Cimfe ze studia Sono, se tím pádem neomezovala na jednu hudební tvář. Řekneme-li, že má album blízko k modernímu popu, máme tím na mysli pop skutečně kvalitní, který do sebe dokáže nasát celé hudební spektrum od jazzu a šansonu přes latinu až po folk, blues či rock a výsledek přitom nezní překombinovaně ani chaoticky. Album není pestré ve stylu „každá píseň jiná ves“, symbolická duha žánrů prochází napříč jednotlivými skladbami. Například pro popis písní jako Prostor a čas nebo Kronika by názvy tří žánrů – kdybychom za každou cenu chtěli škatulkovat – nestačily.

Základ kapely tvoří vedle Šmída a Svatoše bratři Bořek a Jakub Tvrzníkovi (basa, resp. klávesy). Sestavu pak doplňují tři střídající se bubeníci a dechová a smyčcová sekce plus další zvláštní hosté (ve své autorské skladby si na kytaru zahrál Emil Kopřiva, mistr zvuku Cimfe přispěl perkuse a také, což je důležitější, hlasem). Třebaže se v žádné písni nesejdou všichni hudebníci, díky opravdu bohatým a přitom čitelným aranžím můžeme mluvit o malém orchestru.

Právě stylizace písní do kvalitního popu s důrazem na barvy dechů, kláves i kytar malinko odvádí pozornost od textů. Dáša Ubrová sice album pojala jako sbírku osobních výpovědí, ale její debut na první poslech působí spíše jako dobře napsaná deska, kterou producenti a autoři připravili pro zpěvačku. Zdůrazňuji zpěvačku, nikoli písničkářku (právě ve smyslu autorské výpovědi). Tomuto pojetí ovšem nahrávají i samotné texty. Jakkoli hned o první skladby Krok k cíli můžeme vnímat náznaky epiky, Dášin výrazný hlas podpořený rytmikou i melodickými nástroji zdůrazňuje především slogany: „Cíli jsou blíž“; „Kostky jsou vrženy / cos čekal od ženy“; „Sám v prachu kráčí“. Text jako souvislé vyprávění se ztrácí za hradbou bohatých aranží, co ovšem v tomto žánru není špatně. Slova spíše jen napovídají nebo doplňují to, co si odnášíme z hudby samotné. Zvukomalba zůstává v hlavě i tehdy, když se jedná o ne úplně obvyklá slovní spojení, která bez psaného textu v bookletu stěží rozluštíme. Typickým příkladem je Kapka deště, jedna z nejvýraznějších písní alba, s refrénem: „Má tvarů k mání, / bere i chrání / rozbřeskem – nocí / je blahem, je mocí.“

Vedle Kapky deště patří k nejsilnějším momentům sedmiminutový duet Dáši Ubrové s Milanem Cimfem, pozvolna gradující Zůstávám tebou. Zajímavě vystavěná je také píseň Prostor a čas s úvodem „Tanči a krok svůj si s lehkostí hlídej“, která se postupně skutečně roztančí. Verše „Barev a odstínů máš náruč plnou“ pak odkazují nejen k pestrosti alba, ale také k výtvarnému umění jako zpěvaččině další zálibě. Vůbec světlo, zář, plameny, měsíční svit, tma, stín i bílý den jsou výrazy, které se v písních stále vracejí, ať už na půdorysu mezilidských vztahů (většinou ve formátu on a ona) nebo v abstraktnějších vzorcích. Vlastně i tematikou jsou texty Dáši Ubrové popové. Zpěvačka nehledá za každou cenu originální náměty jako její oblíbená Zuzana Navarová, k níž ji (ne úplně vhodně) někteří přirovnávají. Písně na albu pojednávají o všedních věcech jazykem, který není za každou cenu poetický, místy je dokonce lehce překombinovaný, ale k barevné hudbě přidává další důležité odstíny. Právě kombinace světel a stínů převedených do hudby a zpěvu nám nakonec o autorce řekne víc než dlouhé příběhy a podrobné popisy jednotlivých skladeb.

Dáša Ubrová; Indies Happy Trails 2017, 11 písní, celkový čas 50:18

Dáša Ubrová/ foto Klára Kvardová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více