Dvanáct zastavení roku. Město hudby doma i na cestách

Pomalu končí rok 2015. Nabízí se obvyklá rekapitulace toho nejlepšího či nejhoršího, co se za posledních dvanáct měsíců odehrálo, místo ní ale přichází přehled okamžiků. Věcí, které jsou někdy tak samozřejmé, že už si jich sotva někdo všimne. Jindy jsou zvláštní, ale probíhají stranou zájmu. Brno – město hudby přichází se znějícím přehledem odcházejícího roku – jednou zvukovou pohlednicí z každého měsíce.

Leden: Potlesk v Paláci žďárských opatů

Začít rok potleskem je to nejlepší, co se může stát. Z úspěšného představení má radost každý umělec, navíc z něj čerpá energii do další práce. Tento potlesk byl slyšet na nenápadném koncertě, který proběhl v běžně nepřístupném Paláci žďárských opatů.

Únor: Zpěvák na České

Zpěv může mít jako všechna lidská usilování množství podob: od špičkového umění Edity Gruberové až po pouliční zpěváky. Ti sice často zpívají tak falešně, až pánbůh brání, ale co mají dělat, když je k jejich procítěným výkonům třeba sám Pán Bůh ponouká. Jako třeba tohoto osamělého pěvce na České ulici.

Březen: Přímý přenos z MET

Když má koncert dobře dopadnout, je nezbytné se dobře připravit, a bez zkoušky se někdy neobejde ani kino. Přímé přenosy z Metropolitní opery si získaly řadu příznivců, kteří díky nim přicházejí do styku se špičkovými operními produkcemi z nejpopulárnějšího operního domu světa. Autor tohoto článku chystá k přenosům v brněnské Redutě lektorské úvody, takže bývá před samotnou projekcí u příprav, o kterých diváci ani nevědí – ti přicházejí až k hotovému. Lze také postřehnout, že si v březnu pořídil lepší nahrávací zařízení.

Duben: Malí panáci pro velké lidi

Hudební kritici jsou lidé jako jiní, i když to tak často nevypadá. Kromě toho, že sami nic nedokázali a jenom kritizují, občas jedí, spí, zajdou na nákup nejnutnějších potravin a když jim zbydou nějaké peníze, zastaví se i v hospodě. A tam za ně občas někdo, koho se jejich práce netýká, zaplatí pití. Sice malé, ale i tak to potěší.

Květen: Zkouší se Brundibár z ghetta

Zkouška na operu s dětmi z vyloučených lokalit vypadá kupodivu skoro stejně jako zkouška s dospělými z běžných lokalit. Režisér – nebo v tomto případě režisérka – má všechno pod kontrolou, všichni se soustředí na práci, nevyrušují a pracují společně na co nejlepším výsledku. No dobrá, občas také otravují, nesoustředí se a režisér je musí trošku srovnat do latě.

Červen: Dechovka v Jezeřanech

S létem se i městský člověk častěji odebere na venkov a přichází do styku s neobvyklými událostmi. Třeba s oslavami místních hasičů, které se neobejdou bez dechovky, což vědí i v Jezeřanech-Maršově – pěkné dvojvesnici na půli cesty mezi Brnem a Moravským Krumlovem. Dechovky si při jejím hudebním snažení nikdo příliš nevšímal, bez většího zájmu se tedy ztratilo i vláčné načasování od uvedení skladby k jejímu začátku.

Červenec: Rakvičkárna v Náměšti nad Oslavou

Folkové prázdniny v Náměšti jsou naplněné hudbou, devět dní s ní uteče jako nic. Doprovodné programy ale myslí i na jiné umělecké žánry a na menší než dospělé děti. Maňásková pohádka s Kašpárkem neurazí nikoho, navíc se ukáže, že s nesrozumitelností slovenštiny to u dětí není zdaleka tak hrozné, jak se občas tvrdí.

Srpen: Nová hudba a starší paní v Ostravě

Velký festival soudobé hudby každé dva roky promění Ostravu na světové hudební centrum. Když divák opustí koncertní sál, diví se, že jsou na ulicích české nápisy a prodavači na něj v obchodě mluví česky. Občas se to ale připomene i během produkcí – zvláště v Domě umění, kde na disciplínu návštěvníků dohlížejí poněkud nedisciplinované kustodky.

Září: Dům umění Šťastný a Chatrný

V brněnském Domě umění nebyl s kustodkami žádný problém, horší to bylo s lidmi, kteří přicházeli během hudební produkce a potřebovali si nutně ještě sdělit poslední dojmy z ulice a první z koncertu. Jaroslav Šťastný alias Peter Graham hrál na klavír vlastní kompozici věnovanou výtvarníkovi a konceptualistovi Daliboru Chatrnému. Základní tónový materiál D–C–H se nabízel zcela samozřejmě a skladatel ho zpřevracel ze všech stran.

Říjen: Čekání na Černého u splavu v Maloměřicích

Poslechové pořady Jiřího Černého na Leitnerce se těší stálé pozornosti, přední osobnost naší hudební kritiky a publicistiky už zajíždí do Brna 50 let. Občas se sejdeme i na krátkém večírku po představení a tak se stane, že člověk stojí nějakou dobu na mostě v Maloměřicích a poslouchá splav. Co mu také zbývá, když je tam na kole dřív než zbytek výpravy autem.

Listopad: Sicílie v Černých Polích

Když vás přátelé pozvou na oběd, je to milé. Když vám potom nabídnou ještě koncert lidové hudby ze Sicílie, cítíte se jako na zámku – nechat se obveselovat potulnými muzikanty je tak krásně feudální. A v obýváku rodinného domku zněli dobře, to se musí nechat.

Prosinec: Vlak do Vídně

V létě na venkov, v zimě do pořádného města – Vídeň je Vídeň, to je známá věc. A příjemná cesta vlakem na premiéru Věci Makropulos, kterou diriguje Jakub Hrůša, to je další spousta krásy navíc. Hezký zbytek cesty – ať už je jakkoli dlouhá – přejí nejen České dráhy, ale také Brno – město hudby.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Odddělení staré hudby je na Hudební fakultě JAMU nejmladší. Před dvěma dny se představilo veřejnosti poprvé, a hned ve vyzrálé podobě, z níž bylo jasné, že nová katedra nevznikla z čisté vody, ale z dlouho připravovaného základu.  více

„Můžu se zeptat, jakou používáš voňavku?“ zeptal se mě malý romský kluk. „Fahrenheita,“ odpovídám pobaveně. Uznale kývl hlavou a zase zmizel v klubku různě velkých dětí, na které pokřikovala režisérka Linda Keprtová, aby byly laskavě zticha. Má pravdu, nejsou v Muzeu romské kultury kvůli tlachání, ani toaletním vodám, nacvičují operu Brundibár. Jednoduchou hříčku se zpěvy celosvětově proslavilo uvádění v terezínském ghettu.  více

Festival v Náměšti nad Oslavou oslavil 30 let existence. Kdo přijel poprvé, asi by se názvu Folkové prázdniny podivil a možná by i váhal nad „odvahou“, kterou si vzal letošní ročník jako zastřešující téma. Zatímco název festivalu už skoro ničím jiným než tradicí vysvětlit nelze, odvážné počiny se z jeho průběhu přece jen vylouply, i když to tak zezačátku nevypadalo.  více

Konceptuální umění, výtvarné umění a soudobá hudba tvoří propojené světy. S dílem Dalibora Chatrného se ale v Brně setkávalo i to nejkonzervativnější publikum – jeho malované opony patřily neodmyslitelně k Janáčkovu divadlu. Retrospektivní výstava významného výtvarníka byla zahájena včera v Domě umění.  více

Jiří Černý mluvil, jak se mluví po pohřbu u kafe a slivovice, na přeskáčku, meandrovitě a v jednom chumlu pojmy i dojmy, o Skoumalovi a o životě vůbec, že třinácté komnaty mají být třináctými komnatami a nemá se z nich dělat televize, a jak se s vodpuštěním nasral, když mu v revolučních dnech nějaká úřednice v rozhlase řekla, že na takové věci jako Skoumalův Starej pán není zvyklá.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více