Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.

Tak jako má každý rok festival své téma, má také své jistoty, které se přelévají z ročníku do ročníku. Na své si tak v Náměšti pravidelně přijdou milovníci virtuózní hry na housle (letos například finská skupina Frigg, Janusz Prusinowski z Polska nebo Jan Hrubý, který na Vysočině v předstihu oslavil 70. narozeniny). Ani letos nechyběli písničkáři z britských ostrovů (od Johna Smitha, který v Česku vystupoval poprvé, po irskou skupinu Interference, jejíž členové vzpomínali na svého zesnulého frontmana, náměšťského oblíbence Ferguse O’Farrella). A pokračování se dočaly také velkolepé koncertní projekty pod taktovkou Jitky Šuranské – po Třech hlasech, Třech niněrách a dvou ročnících Strun nad Oslavou se letos v Náměšti odehrál koncert Perkuse a hlasy nad Oslavou – opět podle osvědčeného modelu, kdy se hudebníci z různých zemí na několik dnů setkají, aby nacvičili a posléze předvedli unikátní repertoár.

Tímto však výčet toho unikátního nebo alespoň výjimečného nekončí. Na Folkových prázdninách je totiž prakticky každý koncert mimořádný, a to včetně vystoupení legendy legend, Spirituál kvintetu, který netradičně sahal po písních sice notoricky známých, ale na koncertech v poslední době opomíjených. Jan Hrubý si na pódium zval své spolupracovníky z různých projektů (Sean Barry, Michal Prokop, Luboš Andršt, Vladimír Merta), polská sestava v čele s Januszem Prusinowským předvedla společný koncert se syrovou středošpanělskou skupinou Vigüela, energičtí Italové Canzoniere Grecanico Salentino se do Náměště vrátili ve společném programu s britským písničkářem Piersem Faccinim. A Druhá tráva, jejíž koncerty – jakkoli řemeslně vynikající – jsou už několik let stále stejné, svůj blok mimořádně oživila spoluprací s Michalem Pavlíčkem a Michalem Nejtkem. Dostalo se jak na Pražský výběr (Olda je přítel můj) i na Franka Zappu (King Kong).

Sám jsem si letos mohl dovolit strávit v Náměšti čtyři z osmi večerů plus tradičně dva celé dny na kolokviu, jako vždy velmi inspirativním. Kdybych měl – bez pořadí vybrat několik svých posluchačských vrcholů z letošního festivalu, patřily by mezi ně koncerty finské skupiny Frigg, západoafrické kytarové legendy Boubacara Traorého, skupiny Canzoniere Grecanico Salentino a dvou mimořádných sestav, které jsem slyšel už o dva týdny dříve také v Ostravě – Dálavy a Tria da Kali. Dálava je projekt Američanky s českými kořeny Julie Ulehly, která se svým mužem, kytaristou Aramem Bajakianem, a s kanadskými spoluhráči nepopsatelným způsobem interpretuje moravské lidové písně ze sbírky Juliina pradědečka Vladimíra Úlehly Živá píseň. Proti smršti Dálavy, která se odehrává nejen na pódiu, ale i mezi lidmi a která čerpá z operního zpěvu, rockové i postrockové avantgardy, soudobé hudby, jazzu i world music, působí hudba trojice z afrického Mali uklidňujícím dojmem. Avšak mistrovská hra Lassany Diabatého na balafon nebo zpěv Hawy Diabaté patřily k vrcholům hudebního týdne v Náměšti. A nic na tom nemění skutečnost, že Trio da Kali vzniklo uměle v rámci projektu Growing Into Music anglické publicistky a odbornice na africkou hudbu Lucy Duran.

Další už zmíněný Afričan, 76letý Boubacar Traoré, přivezl do Náměště vedle ryzího afrického blues, také silný osobní příběh. Někdejší fotbalista a později obrovská hvězda rokenrolu ve své vlasti (Mali) se nadlouho stáhl do ústraní. Na veřejnosti se znovu objevil v roce 1987, kdy začíná jeho druhý umělecký život. Vdovec, otec šesti dětí, který se nějakou dobu musel živit manuálně, vstoupil díky britskému producentovi podruhé do řeky zvané hudba. Dnes je ve svém žánru hvězdou, která výhradně svou hudbou (během koncertu téměř nemluví) oslovuje fanoušky po celém světě.

Program Folkových prázdnin je samozřejmě tak pestrý, že přináší i – ne-li zklamání, pak zážitky méně intenzivní, než člověk čeká. A tak zatímco z CD mě hudba skotské skupiny Breabach nadchla na první poslech, naživo to nebylo tak omračující, jak se podle dostupných zdrojů dalo čekat. Ale pozor, byl to skvostný koncert, jen mě „nevyhodil do vzduchu“, jak varoval program festivalu. Podobně se mi nepodařilo napojit na společný program Janusze Prusinowského a skupiny Vigüela, i když jsem měl naposlouchané nahrávky obou uskupení a obojí se mi – zvlášť – líbilo. A do třetice – u Druhé trávy, a mám ty písně mimořádně rád, jsem nějak postrádal nadšení z hudby. Až s příchodem hosta Michala jako by se pánové rozzářili. Naopak u Spirituál kvintetu je lehce ironický humor stále přítomen a pánům a dámám to stále skvěle zpívá. Ovšem Folkové prázdniny nestojí na jednom koncertu. Jedinečné jsou právě tím, že na jednom pódiu, jen třeba den po sobě, slyšíte civilní hlasy Dušana Vančury a Jiřího Cerhy i expresivní projev Julie Ulehly, tedy starších pánů, kteří sympaticky starosvětsky vyprávějí, a mladší ženy, pro kterou je píseň živou bytostí a hudba jí tryská z každé části těla. Právě to jsou momenty, které z koncertů člověku uvíznou v paměti. V té paměti, které byl věnován letošní ročník Folkových prázdnin.

Folkové prázdniny, Náměšť nad Oslavou, areál renesančního zámku. 28. 7. – 2. 8. 2018

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více