Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.

Tak jako má každý rok festival své téma, má také své jistoty, které se přelévají z ročníku do ročníku. Na své si tak v Náměšti pravidelně přijdou milovníci virtuózní hry na housle (letos například finská skupina Frigg, Janusz Prusinowski z Polska nebo Jan Hrubý, který na Vysočině v předstihu oslavil 70. narozeniny). Ani letos nechyběli písničkáři z britských ostrovů (od Johna Smitha, který v Česku vystupoval poprvé, po irskou skupinu Interference, jejíž členové vzpomínali na svého zesnulého frontmana, náměšťského oblíbence Ferguse O’Farrella). A pokračování se dočaly také velkolepé koncertní projekty pod taktovkou Jitky Šuranské – po Třech hlasech, Třech niněrách a dvou ročnících Strun nad Oslavou se letos v Náměšti odehrál koncert Perkuse a hlasy nad Oslavou – opět podle osvědčeného modelu, kdy se hudebníci z různých zemí na několik dnů setkají, aby nacvičili a posléze předvedli unikátní repertoár.

Tímto však výčet toho unikátního nebo alespoň výjimečného nekončí. Na Folkových prázdninách je totiž prakticky každý koncert mimořádný, a to včetně vystoupení legendy legend, Spirituál kvintetu, který netradičně sahal po písních sice notoricky známých, ale na koncertech v poslední době opomíjených. Jan Hrubý si na pódium zval své spolupracovníky z různých projektů (Sean Barry, Michal Prokop, Luboš Andršt, Vladimír Merta), polská sestava v čele s Januszem Prusinowským předvedla společný koncert se syrovou středošpanělskou skupinou Vigüela, energičtí Italové Canzoniere Grecanico Salentino se do Náměště vrátili ve společném programu s britským písničkářem Piersem Faccinim. A Druhá tráva, jejíž koncerty – jakkoli řemeslně vynikající – jsou už několik let stále stejné, svůj blok mimořádně oživila spoluprací s Michalem Pavlíčkem a Michalem Nejtkem. Dostalo se jak na Pražský výběr (Olda je přítel můj) i na Franka Zappu (King Kong).

Sám jsem si letos mohl dovolit strávit v Náměšti čtyři z osmi večerů plus tradičně dva celé dny na kolokviu, jako vždy velmi inspirativním. Kdybych měl – bez pořadí vybrat několik svých posluchačských vrcholů z letošního festivalu, patřily by mezi ně koncerty finské skupiny Frigg, západoafrické kytarové legendy Boubacara Traorého, skupiny Canzoniere Grecanico Salentino a dvou mimořádných sestav, které jsem slyšel už o dva týdny dříve také v Ostravě – Dálavy a Tria da Kali. Dálava je projekt Američanky s českými kořeny Julie Ulehly, která se svým mužem, kytaristou Aramem Bajakianem, a s kanadskými spoluhráči nepopsatelným způsobem interpretuje moravské lidové písně ze sbírky Juliina pradědečka Vladimíra Úlehly Živá píseň. Proti smršti Dálavy, která se odehrává nejen na pódiu, ale i mezi lidmi a která čerpá z operního zpěvu, rockové i postrockové avantgardy, soudobé hudby, jazzu i world music, působí hudba trojice z afrického Mali uklidňujícím dojmem. Avšak mistrovská hra Lassany Diabatého na balafon nebo zpěv Hawy Diabaté patřily k vrcholům hudebního týdne v Náměšti. A nic na tom nemění skutečnost, že Trio da Kali vzniklo uměle v rámci projektu Growing Into Music anglické publicistky a odbornice na africkou hudbu Lucy Duran.

Další už zmíněný Afričan, 76letý Boubacar Traoré, přivezl do Náměště vedle ryzího afrického blues, také silný osobní příběh. Někdejší fotbalista a později obrovská hvězda rokenrolu ve své vlasti (Mali) se nadlouho stáhl do ústraní. Na veřejnosti se znovu objevil v roce 1987, kdy začíná jeho druhý umělecký život. Vdovec, otec šesti dětí, který se nějakou dobu musel živit manuálně, vstoupil díky britskému producentovi podruhé do řeky zvané hudba. Dnes je ve svém žánru hvězdou, která výhradně svou hudbou (během koncertu téměř nemluví) oslovuje fanoušky po celém světě.

Program Folkových prázdnin je samozřejmě tak pestrý, že přináší i – ne-li zklamání, pak zážitky méně intenzivní, než člověk čeká. A tak zatímco z CD mě hudba skotské skupiny Breabach nadchla na první poslech, naživo to nebylo tak omračující, jak se podle dostupných zdrojů dalo čekat. Ale pozor, byl to skvostný koncert, jen mě „nevyhodil do vzduchu“, jak varoval program festivalu. Podobně se mi nepodařilo napojit na společný program Janusze Prusinowského a skupiny Vigüela, i když jsem měl naposlouchané nahrávky obou uskupení a obojí se mi – zvlášť – líbilo. A do třetice – u Druhé trávy, a mám ty písně mimořádně rád, jsem nějak postrádal nadšení z hudby. Až s příchodem hosta Michala jako by se pánové rozzářili. Naopak u Spirituál kvintetu je lehce ironický humor stále přítomen a pánům a dámám to stále skvěle zpívá. Ovšem Folkové prázdniny nestojí na jednom koncertu. Jedinečné jsou právě tím, že na jednom pódiu, jen třeba den po sobě, slyšíte civilní hlasy Dušana Vančury a Jiřího Cerhy i expresivní projev Julie Ulehly, tedy starších pánů, kteří sympaticky starosvětsky vyprávějí, a mladší ženy, pro kterou je píseň živou bytostí a hudba jí tryská z každé části těla. Právě to jsou momenty, které z koncertů člověku uvíznou v paměti. V té paměti, které byl věnován letošní ročník Folkových prázdnin.

Folkové prázdniny, Náměšť nad Oslavou, areál renesančního zámku. 28. 7. – 2. 8. 2018

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Koncert uspořádaný k výjimečné události se ve čtvrtek odehrál v ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v brněnských Židenicích. Akce nesla název Cimbálový kolaudační koncert. Co vlastně bylo kolaudováno? Z titulu večera bylo patrné, že hlavní hvězdou programu se stane cimbál. Tento velký instrument se sametovým zvukem nestál v centru pozornosti náhodou. Kolaudován byl totiž nový cimbálový přírůstek do hudebního inventáře jmenované základní umělecké školy. Výrobcem nástroje, který zde pořídili, byla brněnská firma Všianský. Samotný výrobce Pavel Všianský, který je také známým hudebníkem se osobně zúčastnil, aby k zúčastněným pronesl něco slov o konstrukci a stavbě tohoto instrumentu.  více

Dlouhých patnáct let po svém debutu Rock’s Groove vydala brněnská Kulturní úderka své druhé album. Z původní sestavy zůstali zpěvák a kytarista Štěpán Dokoupil a baskytarista Mojmir Sabolovič, které na novince doplňují další tři zajímaví hráči – je to jednak zdvojená rytmika Daniel Prýgl (bicí) a Nedim Zlatar (perkuse) a dále Omer Blentić, který hraje na Hammondovy varhany, elektrický klavír, syntezátor, ale také na perský drnkací nástroj saz. Moravsko-bosenská sestava na svém novém albu nabízí mimořádně barevnou hudbu, která nezapomíná na své bluesové kořeny.  více

Nejnovější inscenací opery Národního divadla Brno se stalo dílo Don Carlos skladatele Giuseppe Verdiho a básníka Friedricha Schillera. Titul, který režíroval ředitel jmenované instituce Martin Glaser, měl premiéru v sobotu 2. února 2019 v Janáčkově divadle. Scénu navrhl Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková-Oslzlá. O světelný design se postaral Martin Špetlík. Představení řídil Jaroslav Kyzlink, který se Sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB představení také nastudoval. V hlavních rolích se představili Luciano Mastro jako Don Carlos, Federico Sacchi v roli krále Filipa II., Carlosova otce; Jiří Brückler ztvárnil přítele titulní postavy a králova důvěrníka markýze Rodriga z Posy. Linda Ballová vystoupila jako mladá královna a milostně poblouzněná Alžběta z Valois; postavy pomstychtivé princezny Eboli, která tajně miluje králova syna, se ujala Veronika Hajnová-Fialová. Hrůzu nahánějícího inkvizitora představil Ondrej Mráz. Dále vystoupili také Andrea Široká, Martina Mádlová, Zdeněk Nečas a David Szendiuch.  více

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.  více

Přesně na den 89. výročí úmrtí české národní a pěvecké ikony Emy Destinnové sdružení ProART Company připravilo multižánrový projekt. V příhodném prostoru vily Tugendhat umělci rozehráli hudebně-taneční drama pod titulem Ema Destinn – Bouře a klid, které vzniklo za účasti umělců z Brna, Vídně a Cottbusu.  více

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.  více

Díla soudobých skladatelů spjatých s Brnem občas slýcháme při produkcích zdejších souborů, které tuto tvorbu prezentují. Málokdy se ale dostanou k širší hudební veřejnosti. Poměrně nenápadně se včera v konventu Milosrdných bratří uskutečnil recitál věnovaný právě dílům brněnských skladatelů. O to více pozornosti by měl vzbudit jejich interpret Milan Paľa. Ten se dle svých slov „rozhodl udělat něco pro moravskou hudbu“ a pořídit v průběhu následujících let několik CD mapujících literaturu pro housle či violu z tvorby skladatelů s Moravou spjatých. Projekt Cantus Moraviae má už nyní své první dvoj CD, které se při včerejším večeru dočkalo křtu.  více

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více