Hynek Vojáček. Z Valašska přes Brno až do Petrohradu

Hynek Vojáček. Z Valašska přes Brno až do Petrohradu

Choralisté od brněnských augustiniánů, čili populární modráčci, nemívali lehký život, Leoš Janáček se k tomu ve svých textech několikrát vracel. A když mluvil o modráčcích, kteří se rozletěli do světa, neopomněl mezi nimi zmínit skladatele a sbormistra Hynka Vojáčka. Autora první skladby, která zazněla v Prozatímním divadle.

Hynek Vojáček by mohl posloužit jako ukázkový příklad pomíjivosti světské slávy. Na jeho jméno už si dnes sotva někdo vzpomene, i když ve své době udělal velmi slušnou kariéru. Pocházel ze Zlína a na Valašsko se později vracel jako sběratel lidových písní – to ho přivedlo do styku s Leošem Janáčkem. Členem augustinských modráčků byl pochopitelně mnohem dříve než takřka o třicet let mladší Janáček a patřil k českým hudebníkům, kteří hledali obživu v zahraničí. Nikdy ale nepřerušil styky s českým a moravským hudebním životem, přispíval k němu jako skladatel i novinář s obrozeneckým nadšením. Byl také důležitým styčným bodem mezi českými a ruskými hudebníky.

Narodil se 4. prosince 1825 a první hudební vzdělání získal od svého otce, vesnického kantora, a vsetínského varhaníka Daňka. Fundatistou augustiniánského kláštera na Starém Brně se stal v roce 1838, jeho učitelem byl František Matouš Klácel. Po krátkém studiu ve Vídni v letech 1845–46 působil v Sedmihradsku a v roce 1848 se vrátil na čas do Vsetína. Jako sbormistr německého pěveckého spolku Männergesangsverein pořádal v Brně koncerty z děl českých skladatelů. Nejzávažnější životní zlom ho ale potkal při druhém odchodu do Vídně. Tam se seznámil se skladatelem Alexejem Fjodorovičem Lvovem, odešel s ním do Ruska a po epizodě v Brestu zakotvil v Petrohradu.

Vojáček nebyl jediný český hudebník, který v carském městě působil, i když basista Josef Paleček a především legendární dirigent Eduard Nápravník přišli až později. Hynek Vojáček se stal v roce 1853 kapelníkem Preobraženského pluku a po třech letech nastoupil jako fagotista do orchestru Mariinského divadla. Působil také jako pedagog.

Jako operní autor nebyl Hynek Vojáček příliš úspěšný ani v českých zemích, v Rusku se jeho opery neuchytily vůbec. Je tak vlastně spíš paradoxní, že jeho Slavnostní ouverturou zahájilo v roce 1862 svůj provoz Prozatímní divadlo. V březnu 1869 zde byla uvedena premiéra jeho opery Zajatá. „Hudební kritika naše posuzovala skladbu Vojáčkovu mírně, hledíc v ní viděti pouhý první dramatický pokus Vojáčkův a nic více,“ zmiňuje ve svých dějinách Prozatímního divadla Josef Bartoš. „Děj opery byl vážen z dob švédské invase na Rus. Vojáček Rusy charakterisoval českou písní Já jsem z Kutné Hory … svou operu zadal českému divadlu charakteristickým dopisem, plným vlasteneckého nadšení.“ Dále už ho Bartoš uvádí mezi autory, od nichž česká operní tvorba nemohla nic získat.

Navzdory operním neúspěchům ale patří Hynek Vojáček ke skladatelům a osobnostem, které měly velký vliv na vznik českého hudebního života v době, kdy se celá evropská opera osvobozovala od italské nadvlády. V Čechách a na Moravě k tomu nutno přičíst ještě vymezování vůči silnému a preferovanému německému živlu.

„Jeden z nejprvnějších pěstovatelů mužského čtverozpěvu českého jest bez vší pochyby Hynek Vojáček, který svými komposicemi vlasteneckými nemálo přispěl svého času k národnímu uvědomění bujaré mládeže,“ psal o něm v červnu 1869 časopis Dalibor. I dobový portrét charakterizuje Vojáčka především jako autora sborových skladeb, sbormistra, vlastence a panslavistu. „Pohlídneme-li na působení Vojáčkovo, musíme doznati, že mu slouží národní živel v umění za vodítko, že hledí slovanskou hudbu v umění individualisovat a za tou příčinou působí jeho vlastenecké plody mohútně na srdce a na ducha.“

Hynek Vojáček zemřel v Petrohradu 9. února 1916. Od jeho úmrtí včera uplynulo sto let.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.  více

Brněnská sborová tradice by nebyla možná bez činnosti pěveckých spolků v blízkých městech. Skladatel, sbormistr a zpěvák Arnošt Tovačovský-Förchtgott jako by Brno obcházel, jeho činnost ale byla i přes dlouhé roky ve Vídni vždy spjatá s Moravou a Čechy.  více

Dirigent Otakar Trhlík zanechal v našem hudebním životě velmi dlouhou stopu. Jeho domovskými městy byly Brno a Ostrava, českou a slovenskou hudbu ale během své kariéry uváděl po celém světě.  více



Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Nejčtenější

Kritika

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více