Jak se pozná významný festival. Ministerstvo kultury a podpora živého umění

Jak se pozná významný festival. Ministerstvo kultury a podpora živého umění

V Praze se nedávno rokovalo o novém programu podpory živého umění, který připravuje ministerstvo kultury. Přeloženo do lidského jazyka: významné festivaly chtějí o něco víc peněz i jistoty při jejich získávání.

V dosavadním systému se festivaly každý rok účastní grantového řízení a čekají, jak velkou podporu od ministerstva dostanou. Každoroční nejistota omezuje možnosti dlouhodobějšího plánování: přinejmenším vystoupení dobrých umělců je potřeba sjednávat i několik let předem. Nový program podpory by měl významné festivaly z grantového řízení vyjmout a dát jim alespoň částečnou jistotu základního příjmu. Připravovaný systém usiluje o nalezení jasných kritérií, která by přechod z grantové nejistoty do rozpočtového pohodlí umožnila. Právě pokus o nalezení jasného a otevřeného systému je možné pokládat za jednoznačný klad – bokem se snaží získat nesystémovou podporu kdekdo. Důležité také je, že by se peníze neměly odebrat z grantového systému, kterému zůstane stejný objem financí, a přitom ubyde žadatelů. Jistý profit se tedy v chystaném uspořádání skrývá i pro menší žadatele, kteří na kritéria „významnosti“ nedosáhnou.

K zásadním kritériím pro zařazení do ministerského programu patří rozpočet, návštěvnost, historie a umělecká úroveň festivalu. Na semináři, který se konal v Poslanecké sněmovně za účasti politiků i odborné veřejnosti, se diskutovalo o poměru jednotlivých kritérií i jejich absolutní výši. Po této stránce je tlak festivalů silný zejména na zohledňování umělecké úrovně. Ta se do čísel převádí dost těžko a pro politiky i ministerské úředníky patřívá spíš k položkám zcela nesrozumitelným. Při vší dobré vůli a odbornosti všech budoucích komisí lze předpokládat, že právě ona bude kamenem úrazu. Vyhnout se jí ale nelze ani s tímto rizikem. Podle zástupců festivalů by se na celkovém hodnocení měla podílet 45–50 %.

Rozpočtové kritérium je citlivým bodem z opačné strany, ale jisté je, že bez solidního rozpočtu se festival většího významu a dosahu udělá jen těžko. Pro vážnou hudbu je navrhovaná spodní hranice 3 miliony korun. Na semináři vystoupil se svým příspěvkem i ekonom Tomáš Sedláček a právě od něj zaznělo, že by si umění nemělo klást ekonomické ukazatele na první místo. Tlak na význam umělecké úrovně získal v Sedláčkovi spojence, navzdory jeho profesi nikoli neočekávaného (aspoň pro člověka, který čte noviny). Jeho vystoupení bylo zřejmě určeno víc politikům, ale pro organizátory festivalů v něm bylo skryté varování, aby na svá vlastní kritéria nerezignovali a nesnažili se mluvit v číslech za každou cenu jen proto, že tomu politici rozumějí. Zástupci festivalů ostatně mluvili o penězích více než ekonom a hned na začátku přišlo na řadu i klasické přetřásání multiplikačních efektů. Tedy bočních ekonomických přínosů, které způsobí návštěvníci festivalu třeba tím, že se v místě konání ubytují a zajdou si na večeři. To je hodně tenký argumentační led i v případě, že se jedná o měřitelnou skutečnost – multiplikační efekty má bezesporu i Velká pardubická. Historicky vzato je pravda, že umění obvykle někdo platil a diváci samotní to byli málokdy.

U návštěvnosti je potřeba citlivě najít spodní hranici, která nepustí mezi velké festivaly akce lokálního dosahu, ale zároveň nepřisoudí význam jen kočovným operám pod širým nebem a jiným atrakcím kolotočářského charakteru. Pro vážnou hudbu je zvažovaná spodní hranice 3000 návštěvníků. Na kritériu historie se všichni shodli zřejmě s nejmenšími potížemi, významný festival už musí mít něco za sebou. Navrhovaná hranice pěti let se mi zdá rozumná, diskutované tříleté výjimce pro literární festivaly vůbec nerozumím – čím by měla být opodstatněná? Na semináři se prezentovala nedokončená verze pravidel a chybělo mi v ní především jasné ustanovení, jak často bude muset festival plnění kritérií prokazovat. Průnik mezi „vyvolené“ by měl mít konkrétní časové omezení – podle mého názoru stejné jako minimální potřebná historie, tedy pět let. Případná nutnost každoročního prokazování splněných kritérií se mi jeví jako blízká dosavadnímu grantování, zaručená účast na dobu neurčitou zase demotivující.

V krátkosti si shrňme fakta:

  • Mluvíme výhradně o festivalech živého umění (hudba, tanec, literatura, výtvarné umění…), tedy nikoli o filmových
  • V současnosti by splnilo navrhovaná kritéria 50 festivalů. Ty dostaly loni z grantů 60 mil., podpora by se měla zvýšit na 100 mil.
  • Náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová uvedla, že potřebné finance nebudou odebrány z grantového řízení
  • Navrhovaný systém je otevřený a může do něj v budoucnosti proniknout kdokoli

Na semináři se veřejnosti také poprvé více představila spolupořádající Česká asociace festivalů. Ta vznikla po odchodu několika členů Asociace hudebních festivalů, která o vytvoření programu finanční podpory usilovala již dříve. Ministerstvo kultury ale její návrh z roku 2013 odmítlo jako nesystémový. Obsahoval mimo jiné požadavek, aby mezi žadateli a příjemci těchto dotací mohli být pouze členové AHF a akcentoval především ekonomická kritéria. V praxi by na dotaci mohly dosáhnout pouze festivaly vážné hudby s velkým rozpočtem. Česká asociace festivalů je otevřená žánrově, kromě bývalých členů AHF (Moravský podzim, Concentus Moraviae, Hudební festival Znojmo) do ní v současnosti patří i Colours of Ostrava, Struny podzimu, Tanec PrahaJazzFestBrno. Prezidentkou ČAF je Zlata Holušová (Colours of Ostrava), viceprezidentkou Yvona Kreuzmannová (Tanec Praha) a viceprezidenty Marek Vrabec (Struny podzimu) a David Dittrich (Concentus Moraviae).

V neformálních debatách o přestávce se pochopitelně objevily i poznámky, že ČAF je jen lobbistická skupina, další parta „kluků a holek, co spolu mluví“. Lobbistická skupina je to – alespoň částí své činnosti – bezesporu, ale pokud prosazuje větší otevřenost a nehraje jen na sebe, tak proč ne. Dál uvidíme, jak bude otevřená i přitažlivá pro další případné členy a jak důsledně bude kvalitativní kritéria uplatňovat především sama na sebe.

Seminář na téma Program státní podpory profesionálních festivalů – Zlata Holušová, Tomáš Sedláček, plénum. Foto Vilém Spilka

Komentáře

Reagovat
  • Jitka Smutná - Veselá

    12. červenec 2015, 21:55
    Ano, nic než lobby. Madam Holušová provozuje čistě komerční cirkus Colours of Ostrava, na který získává veřejné peníze města v řádech milionů každým rokem + něco bokem za tzv. festival v ulicích - opět komerční projekt v nové betonové nákupní čtvrti kousek od centra Ostravy - tzv. Fukušimě, která zničila bývalé centrum. Zdarma má i reklamu ve veřejnoprávní TV výměnou za bezplatné vstupenky redaktorům, zastupitelům kteří schavalují podporu z veřejných peněz, poplácávání po zádech lokálním politikům a umožnění jejich prezentace na pódiích.

Dále si přečtěte

Významné festivaly by měly získat peníze přímo ze státního rozpočtu. Nejistotu každoročního čekání na přidělení grantu se snaží odstranit nový program Ministerstva kultury.  více



Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více