Karel z Lichtenštejna, Brno a několik nebulvárních příběhů

25. září 2013, 8:56
Karel z Lichtenštejna, Brno a několik nebulvárních příběhů

Na rozdíl od smutných událostí v Království českém, zvláště mám na mysli popravu v červnu 1621 na Staroměstském náměstí, jsou osudy markrabství moravského a Karla z Lichtenštejna propletené poněkud odlišným způsobem.

Sňatkem s dcerami posledního příslušníka rodu Boskoviců se Karel i jeho bratr Maxmilián zařadili mezi nejbohatší moravské šlechtice už na přelomu 16. a 17. století. Dalším důležitým krokem v Karlově kariéře byla veřejná konverze ke katolictví. Na svátek Všech svatých roku 1599 se při veřejném obřadu v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie přihlásil k římskokatolické církvi. Slavnosti byli přítomni i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a papežský nuncius (opět se vnucuje otázka: jaká tehdy mohla u jezuitů znít hudba?).

Toho líta oznámenýho nějaký pan Karel z Liknštejna, který Valtice držel a dceru pana Jana Šemberú za manželku měl, budouce prve i s předky svými náboženství evandělitského pro slávu světskou kotrlec převrhl a k náboženství římskému přistoupil, ženu svou i bratra k týmuž náboženství přivedl, potom tyranství nemalý o náboženství s lidmi zvláště s poddanými svými vedl, ani vlastní mateře své neušetřujíce, že jest musela táž mateř jeho nemohouce před ním o to náboženství pokoje užítí do jinej země před ním ujeti. A tak z těch příčin obdržel u jezuitů a papeže lásku, takže sou jej v službu za tejnou radi (=tajného radu) císaři Rudolfovi římskému komendovali; potomně souce v tom ouřadu zemi Moravské, jsouce rodičem jejím i obyvatelem té země, při tom císaři zle sloužil.

Vedle této jednoznačné charakteristiky brněnského soudobého pozorovatele stojí za připomenutí sbírka latinských a italských básní (písní), oslavující konverzi obou bratří, vydaná ve Veroně (!) roku 1601. Jeden exemplář se dodnes v Moravské zemské knihovně. Ačkoli okolnosti vzniku této knihy zůstávají zatím neznámé, půjde zřejmě jen o jedno z řady příkladů propojení moravského a italského prostoru na přelomu 16. a 17. století.

Konverze skutečně otevřela cestu především k vysokým úřadům na císařském dvoře v Praze. Pouhé sesbírání zajímavostí ze života Karla z Lichtenštejna by připomínalo četbu bulvárního tisku (uzavření minoritského kláštera v Brně roku 1597, milostná aféra s Marií Manrique de Lara ml. v Praze na počátku 17. století). V souvislosti s kulturními dějinami Brna však stojí za připomenutí několik jiných situací.

V roce 1600 koupilo město právě od Karla z Lichtenštejna šlechtický dům ve spodní části dnešního Zelného trhu. Dům s rozsáhlými sklepy byl následně přestavěn na městskou tavernu, přičemž pohodlné pokoje v první patře město pronajímalo. Zejména dvůr městské taverny sloužil nejpozději od druhé poloviny 17. století jako místo divadelních produkcí, na pozemku východního křídla pak v roce 1733 z rozhodnutí městské rady vyrostlo veřejně přístupné operní divadlo.

V květnu roku 1600 byl Karel z Lichtenštejna povolán jako člen císařské tajné rady a v září téhož roku následovalo prozatímní pověření úřadem nejvyššího hofmistra. Z titulu této funkce byl též představeným skupiny dvořanů zahrnující také několik hudebníků, kteří nepatřili přímo k císařské kapli (Hans Leo Hassler, Carlo Ardesi, Nicolaus Zangius). V říjnu 1602 Lichtenštejn poprvé odešel od dvora, ovšem vrátil se ještě v prosinci téhož roku. V srpnu 1603 překvapivě opět opustil pražský dvůr a vydal se na svá moravská panství. Z doby Lichtenštejnova pražského působení svědčí o jeho kontaktech s císařskými hudebníky množství indicií. Kapelník Philippe de Monte mu dedikoval svou devátou knihu šestihlasých madrigalů, vydanou v Benátkách roku 1603. V inventáři hudebních nástrojů a skladeb z roku 1608, sepsaném na prostějovského zámku, jedné z četných rezidencí Karla z Lichtenštejna, se objevuje instrument (virginal), klávesový nástroj od císařského varhaníka Charlese Luythona (tedy nejspíše nástroj Luythonem postavený), ale také tištěné a především též rukopisné skladby císařských hudebníků s Philippem de Monte a Luythonem v čele.

Ať hudba zní: snad právě kvůli nesmírně rozsáhlému madrigalovému dílu nejsou nahrávky světských skladeb Philippa de Monte ještě zcela běžné. Zde jsou alespoň ke slyšení jeho starší madrigaly v podání mužského vokálního souboru Cinquecento a známého ansámblu Concerto Italiano.

V lednu 1604 se Karel z Lichtenštejna stal moravským zemským hejtmanem. Snad se v jeho rozhodnutí založit si vlastní „muziku“ spojil pražský vliv císařské kapely a potřeba reprezentovat post nejvyššího moravského úředníka. Nejpozději od podzimu 1604 Karel z Lichtenštejna povolal do svých služeb německého skladatele Nicolause Zangia (1570–1617) jako svého kapelníka s ročním platem 200 zlatých. Zangius přitom zastával nejen úřad císařského dvořana, ale také funkci kapelníka luteránského chrámu Marienkirche v hanzovním městě Gdaňsku.

Ačkoli Zangius nepobyl v Lichtenštejnových službách zřejmě déle než pět či sedm let a s Brnem také přímo spojen není, lze i tak předpokládat, že právě jím vedený hudební ansámbl v počtu dvanácti až patnácti hudebníků představoval v moravském prostředí špičkové (dle pana Kaplana špíčkové) těleso. Tehdejší zemský hejtman se svou muzikou chlubil přinejmenším v době konání zemského sněmu v (Uherském) Hradišti v létě roku 1606 a lze předpokládat, že ansámbl reprezentoval svého pána i při sněmech v Brně. Ostatně Zangius se vcelku záhy zorientoval i v hierarchii moravské šlechty a dedikace svých tištěných sbírek směřoval do okruhu širší rodiny Karla ze Žerotína.

Vedle několika sbírek německých světských písní vydal Zangius sbírku šestihlasých latinských motet (Vídeň 1612), další jeho duchovní skladby až pro šestnáct hlasů jsou známé jen zprostředkovaně z prostějovského inventáře. Nahrávky Zangiových skladeb až na výjimky neexistují. Upozornění si zaslouží CD německého ansámblu Singer Pur, který v Brně vystoupil v roce 2013 v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby, s názvem Renaissance am Rhein. Motetten, Lieder und Chanson des 16. Jahrhunderts (2011). Zde je také nahrávka Zangiova chromatického moteta Tota pulchra es a písně Ein Einfalt zu dem Pfarrherr sprach ze Zangiovy první tiskem vydané sbírky Etliche schöne teutsche geistliche und weltliche Lieder (Kölln 1597). Moteto na text z Písně Písní Tota pulchra es nahrál také polský soubor Ars Cantus, jinak je pozoruhodná Zangiova tvorba téměř neznámá.

Mimochodem, dosud neobjasněné zůstávají i okolnosti Zangiovy smrti, přesněji skutečnost, jak se v roce 1617 Zangius jakožto výborně placený kapelník berlínského kurfiřta ocitl téměř bez prostředků v Olomouci, kde zemřel. V této souvislosti snad může opodstatněně zaznít jeho moteto s textem vstupního zpěvu první neděle adventní Ad te levavi animam meam / K tobě pozvedám svou duši.

zdroje:

Vladimír Burian: Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570–1618. Brno 1948.
Milena Flodrová: Historický prolog příběhu brněnské Reduty. In: Reduta. Divadlo na Horním náměstí. Brno 2005, s. 17–30.
Herbert Haupt: Fürst Karl I. von Liechtenstein, Hofstaat und Sammeltätigkeit. Obersthofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen. Edition der Quellen aus dem Liechtensteinischen Hausarchiv. Wien – Graz 1983.
Margita Havlíčková: Profesionální divadlo v královském městě Brně 1668–1733. Brno 2009.
Vladimír Maňas: Music in Moravia circa 1600. In: Zur Geschichte und Aufführungspraxis der Musik des 16.–18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa. 2013. Bratislava 2013. s. 98–110.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filozofující rozehrávku z důvodů opatrnosti raději opouštím hned po vyřčení a utíkám do bezpečí dávné minulosti, kde lze fabulovat trochu bezpečněji.  více

Hudební stroj času nás dnes přenese o čtyři sta let zpátky. Z radniční věže jsou slyšet trubači a měděná střecha kostela svatého Jakuba ještě září. Cesta vede tunelem zvaným YouTube – můžete vstoupit.  více

Pokud chcete vidět na počátky hudby v Brně z ptačí perspektivy, běžte na Moravské náměstí. Předtím si ale přečtěte první díl seriálu Vladimíra Maňase o hudební historii města. Brněnská hudební historie právě začíná.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více