Karel z Lichtenštejna, Brno a několik nebulvárních příběhů

25. září 2013, 8:56
Karel z Lichtenštejna, Brno a několik nebulvárních příběhů

Na rozdíl od smutných událostí v Království českém, zvláště mám na mysli popravu v červnu 1621 na Staroměstském náměstí, jsou osudy markrabství moravského a Karla z Lichtenštejna propletené poněkud odlišným způsobem.

Sňatkem s dcerami posledního příslušníka rodu Boskoviců se Karel i jeho bratr Maxmilián zařadili mezi nejbohatší moravské šlechtice už na přelomu 16. a 17. století. Dalším důležitým krokem v Karlově kariéře byla veřejná konverze ke katolictví. Na svátek Všech svatých roku 1599 se při veřejném obřadu v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie přihlásil k římskokatolické církvi. Slavnosti byli přítomni i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a papežský nuncius (opět se vnucuje otázka: jaká tehdy mohla u jezuitů znít hudba?).

Toho líta oznámenýho nějaký pan Karel z Liknštejna, který Valtice držel a dceru pana Jana Šemberú za manželku měl, budouce prve i s předky svými náboženství evandělitského pro slávu světskou kotrlec převrhl a k náboženství římskému přistoupil, ženu svou i bratra k týmuž náboženství přivedl, potom tyranství nemalý o náboženství s lidmi zvláště s poddanými svými vedl, ani vlastní mateře své neušetřujíce, že jest musela táž mateř jeho nemohouce před ním o to náboženství pokoje užítí do jinej země před ním ujeti. A tak z těch příčin obdržel u jezuitů a papeže lásku, takže sou jej v službu za tejnou radi (=tajného radu) císaři Rudolfovi římskému komendovali; potomně souce v tom ouřadu zemi Moravské, jsouce rodičem jejím i obyvatelem té země, při tom císaři zle sloužil.

Vedle této jednoznačné charakteristiky brněnského soudobého pozorovatele stojí za připomenutí sbírka latinských a italských básní (písní), oslavující konverzi obou bratří, vydaná ve Veroně (!) roku 1601. Jeden exemplář se dodnes v Moravské zemské knihovně. Ačkoli okolnosti vzniku této knihy zůstávají zatím neznámé, půjde zřejmě jen o jedno z řady příkladů propojení moravského a italského prostoru na přelomu 16. a 17. století.

Konverze skutečně otevřela cestu především k vysokým úřadům na císařském dvoře v Praze. Pouhé sesbírání zajímavostí ze života Karla z Lichtenštejna by připomínalo četbu bulvárního tisku (uzavření minoritského kláštera v Brně roku 1597, milostná aféra s Marií Manrique de Lara ml. v Praze na počátku 17. století). V souvislosti s kulturními dějinami Brna však stojí za připomenutí několik jiných situací.

V roce 1600 koupilo město právě od Karla z Lichtenštejna šlechtický dům ve spodní části dnešního Zelného trhu. Dům s rozsáhlými sklepy byl následně přestavěn na městskou tavernu, přičemž pohodlné pokoje v první patře město pronajímalo. Zejména dvůr městské taverny sloužil nejpozději od druhé poloviny 17. století jako místo divadelních produkcí, na pozemku východního křídla pak v roce 1733 z rozhodnutí městské rady vyrostlo veřejně přístupné operní divadlo.

V květnu roku 1600 byl Karel z Lichtenštejna povolán jako člen císařské tajné rady a v září téhož roku následovalo prozatímní pověření úřadem nejvyššího hofmistra. Z titulu této funkce byl též představeným skupiny dvořanů zahrnující také několik hudebníků, kteří nepatřili přímo k císařské kapli (Hans Leo Hassler, Carlo Ardesi, Nicolaus Zangius). V říjnu 1602 Lichtenštejn poprvé odešel od dvora, ovšem vrátil se ještě v prosinci téhož roku. V srpnu 1603 překvapivě opět opustil pražský dvůr a vydal se na svá moravská panství. Z doby Lichtenštejnova pražského působení svědčí o jeho kontaktech s císařskými hudebníky množství indicií. Kapelník Philippe de Monte mu dedikoval svou devátou knihu šestihlasých madrigalů, vydanou v Benátkách roku 1603. V inventáři hudebních nástrojů a skladeb z roku 1608, sepsaném na prostějovského zámku, jedné z četných rezidencí Karla z Lichtenštejna, se objevuje instrument (virginal), klávesový nástroj od císařského varhaníka Charlese Luythona (tedy nejspíše nástroj Luythonem postavený), ale také tištěné a především též rukopisné skladby císařských hudebníků s Philippem de Monte a Luythonem v čele.

Ať hudba zní: snad právě kvůli nesmírně rozsáhlému madrigalovému dílu nejsou nahrávky světských skladeb Philippa de Monte ještě zcela běžné. Zde jsou alespoň ke slyšení jeho starší madrigaly v podání mužského vokálního souboru Cinquecento a známého ansámblu Concerto Italiano.

V lednu 1604 se Karel z Lichtenštejna stal moravským zemským hejtmanem. Snad se v jeho rozhodnutí založit si vlastní „muziku“ spojil pražský vliv císařské kapely a potřeba reprezentovat post nejvyššího moravského úředníka. Nejpozději od podzimu 1604 Karel z Lichtenštejna povolal do svých služeb německého skladatele Nicolause Zangia (1570–1617) jako svého kapelníka s ročním platem 200 zlatých. Zangius přitom zastával nejen úřad císařského dvořana, ale také funkci kapelníka luteránského chrámu Marienkirche v hanzovním městě Gdaňsku.

Ačkoli Zangius nepobyl v Lichtenštejnových službách zřejmě déle než pět či sedm let a s Brnem také přímo spojen není, lze i tak předpokládat, že právě jím vedený hudební ansámbl v počtu dvanácti až patnácti hudebníků představoval v moravském prostředí špičkové (dle pana Kaplana špíčkové) těleso. Tehdejší zemský hejtman se svou muzikou chlubil přinejmenším v době konání zemského sněmu v (Uherském) Hradišti v létě roku 1606 a lze předpokládat, že ansámbl reprezentoval svého pána i při sněmech v Brně. Ostatně Zangius se vcelku záhy zorientoval i v hierarchii moravské šlechty a dedikace svých tištěných sbírek směřoval do okruhu širší rodiny Karla ze Žerotína.

Vedle několika sbírek německých světských písní vydal Zangius sbírku šestihlasých latinských motet (Vídeň 1612), další jeho duchovní skladby až pro šestnáct hlasů jsou známé jen zprostředkovaně z prostějovského inventáře. Nahrávky Zangiových skladeb až na výjimky neexistují. Upozornění si zaslouží CD německého ansámblu Singer Pur, který v Brně vystoupil v roce 2013 v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby, s názvem Renaissance am Rhein. Motetten, Lieder und Chanson des 16. Jahrhunderts (2011). Zde je také nahrávka Zangiova chromatického moteta Tota pulchra es a písně Ein Einfalt zu dem Pfarrherr sprach ze Zangiovy první tiskem vydané sbírky Etliche schöne teutsche geistliche und weltliche Lieder (Kölln 1597). Moteto na text z Písně Písní Tota pulchra es nahrál také polský soubor Ars Cantus, jinak je pozoruhodná Zangiova tvorba téměř neznámá.

Mimochodem, dosud neobjasněné zůstávají i okolnosti Zangiovy smrti, přesněji skutečnost, jak se v roce 1617 Zangius jakožto výborně placený kapelník berlínského kurfiřta ocitl téměř bez prostředků v Olomouci, kde zemřel. V této souvislosti snad může opodstatněně zaznít jeho moteto s textem vstupního zpěvu první neděle adventní Ad te levavi animam meam / K tobě pozvedám svou duši.

zdroje:

Vladimír Burian: Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570–1618. Brno 1948.
Milena Flodrová: Historický prolog příběhu brněnské Reduty. In: Reduta. Divadlo na Horním náměstí. Brno 2005, s. 17–30.
Herbert Haupt: Fürst Karl I. von Liechtenstein, Hofstaat und Sammeltätigkeit. Obersthofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen. Edition der Quellen aus dem Liechtensteinischen Hausarchiv. Wien – Graz 1983.
Margita Havlíčková: Profesionální divadlo v královském městě Brně 1668–1733. Brno 2009.
Vladimír Maňas: Music in Moravia circa 1600. In: Zur Geschichte und Aufführungspraxis der Musik des 16.–18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa. 2013. Bratislava 2013. s. 98–110.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filozofující rozehrávku z důvodů opatrnosti raději opouštím hned po vyřčení a utíkám do bezpečí dávné minulosti, kde lze fabulovat trochu bezpečněji.  více

Hudební stroj času nás dnes přenese o čtyři sta let zpátky. Z radniční věže jsou slyšet trubači a měděná střecha kostela svatého Jakuba ještě září. Cesta vede tunelem zvaným YouTube – můžete vstoupit.  více

Pokud chcete vidět na počátky hudby v Brně z ptačí perspektivy, běžte na Moravské náměstí. Předtím si ale přečtěte první díl seriálu Vladimíra Maňase o hudební historii města. Brněnská hudební historie právě začíná.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více