Leoš Janáček má v Brně skvělý festival

Leoš Janáček má v Brně skvělý festival

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.

Jako pamětník si dobře vzpomínám na janáčkovský festival, který se v Brně uskutečnil v roce 1958. Pořadatelé dobře odhadli situaci, ve které osmdesátiletý Zdeněk Nejedlý, jenž se z kritika, namítajícího leccos proti Janáčkovi z estetického hlediska, vyvinul ve žlučovitého a nenávistného cenzora, ztratil pro svůj věk možnost zakazovat. Pamatuji se na bělovlasého dirigenta Břetislava Bakalu a na zadostiučinění, kterého došel stejně jako mnozí jiní zastánci a vyznavači Janáčkova díla. Posluchači byli nadšení, ale festival to byl skromný svými rozměry a záměrně neusiloval o hlučný ohlas, aby přece jen nepřivolal dodatečný nepřátelský zákrok.

Myslel jsem na to, když jsem 17. listopadu 2018 v Janáčkově opeře poslouchal slavnostní proslovy, jimiž řečníci v čele s ředitelem brněnského Národního divadla Martinem Glaserem uváděli zahajovací představení hudebního festivalu Janáček Brno a zároveň premiéru Janáčkovy Lišky Bystroušky v podání domácího souboru. Po šedesáti letech se situace z gruntu proměnila: festival byl velkolepý, organizátoři jej rozvrhli do osmnácti dnů a k účasti získali četná operní divadla, orchestry a sólisty, a to jak z České republiky, tak ze zahraničí. Janáček se za ta léta stal světově inscenovaným skladatelem.

Určitý předěl znamenala skutečnost, že se v roce 1956 s Janáčkovým dílem poprvé setkal velký hudební novátor Pierre Boulez, žák Messiaenův, skladatel, dirigent a teoretik, který posléze v roce 2008 provedl Janáčka se Symfonickým orchestrem BBC a vyznal se, že je Janáček jeho nejoblíbenějším českým skladatelem. Moravský Mistr se také tím zařadil mezi největší zjevy moderní hudby jakoby oficiálně a brněnský festival má dnes oprávněnou vyhlídku nabýt trvalého postavení v evropském hudebním kalendáři.

Připomínám si, že v roce 2018 přijel do Brna operní soubor z Cardiffu a přivezl Janáčkovo operní dílo Z mrtvého domu, přičemž dirigentem byl šéf opery a brněnský rodák Tomáš Hanus, režisérem pak David Pountney, který se Janáčkem zabýval a zabývá soustavně, dále že byla v Brně hostem Vlámská opera s Věcí Makropulos a s dirigentem Tomášem Netopilem, přičemž režii převzal Kornel Mundruczó, významná maďarská osobnost evropského divadla a filmu, a kromě toho tu kromě pražského Národního divadla a jeho Výletů pana Broučka vystoupili například Poznaňští, jejichž představení Její pastorkyně režíroval lotyšský režisér, herec a dramatik Alvis Hermanis. Přitom se sluší zmínit o tom, že se mezi janáčkovskými režiséry z minulosti vyskytují slavná jména Calixto Bieito, Frank Castorf, Krzysztof Warlikowski, David Radok nebo Robert Carsen.

Vybavuji si při té příležitosti, jak těžké překážky musel Leoš Janáček překonávat, a to nejen ve svých začátcích, nýbrž i v letech tvůrčí zralosti. Zdeněk Nejedlý posoudil Její pastorkyni jako opožděnou a neplodnou daň folkloru. Skladatel Jaroslav Křička se jako kritik veřejně vyslovil, že Janáčkově poetice nerozumí, vlastně že ji pokládá za bludnou. Karel Kovařovic -  Milan Kundera jej za to hněvivě nazval průměrným pražským hudebníkem - se jako šéf opery Národního divadla úporně a dlouho i úspěšně bránil pojmout Janáčka do repertoáru. Uznávaná skladatelská autorita Vítězslav Novák s pohrdáním zpochybnil nejznamenitější Janáčkovy opery – prý se jejich autor uchyluje k pohodlné snadnosti, s níž se vzdal polyfonie a kontrapunktu. Někteří kritikové poukazovali na to, že ostatně i Mistr Antonín Dvořák nabádal svého žáka Janáčka, aby se nebál melodie a rozvíjel ji důsledně, jak je v hudebních dějinách dobrým zvykem. Na druhé straně to, že se Janáček navzdory všem a navzdory přiznávaným krizím sebevědomí nakonec prosadil, mluví nejen pro jeho vytrvalost a vnitřní pevnost, nýbrž i ve prospěch historického optimismu, podle něhož se hodnoty jednou dočkají spravedlivého ocenění a odezvy.

Milan Uhde/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více