Leoš Janáček má v Brně skvělý festival

Leoš Janáček má v Brně skvělý festival

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.

Jako pamětník si dobře vzpomínám na janáčkovský festival, který se v Brně uskutečnil v roce 1958. Pořadatelé dobře odhadli situaci, ve které osmdesátiletý Zdeněk Nejedlý, jenž se z kritika, namítajícího leccos proti Janáčkovi z estetického hlediska, vyvinul ve žlučovitého a nenávistného cenzora, ztratil pro svůj věk možnost zakazovat. Pamatuji se na bělovlasého dirigenta Břetislava Bakalu a na zadostiučinění, kterého došel stejně jako mnozí jiní zastánci a vyznavači Janáčkova díla. Posluchači byli nadšení, ale festival to byl skromný svými rozměry a záměrně neusiloval o hlučný ohlas, aby přece jen nepřivolal dodatečný nepřátelský zákrok.

Myslel jsem na to, když jsem 17. listopadu 2018 v Janáčkově opeře poslouchal slavnostní proslovy, jimiž řečníci v čele s ředitelem brněnského Národního divadla Martinem Glaserem uváděli zahajovací představení hudebního festivalu Janáček Brno a zároveň premiéru Janáčkovy Lišky Bystroušky v podání domácího souboru. Po šedesáti letech se situace z gruntu proměnila: festival byl velkolepý, organizátoři jej rozvrhli do osmnácti dnů a k účasti získali četná operní divadla, orchestry a sólisty, a to jak z České republiky, tak ze zahraničí. Janáček se za ta léta stal světově inscenovaným skladatelem.

Určitý předěl znamenala skutečnost, že se v roce 1956 s Janáčkovým dílem poprvé setkal velký hudební novátor Pierre Boulez, žák Messiaenův, skladatel, dirigent a teoretik, který posléze v roce 2008 provedl Janáčka se Symfonickým orchestrem BBC a vyznal se, že je Janáček jeho nejoblíbenějším českým skladatelem. Moravský Mistr se také tím zařadil mezi největší zjevy moderní hudby jakoby oficiálně a brněnský festival má dnes oprávněnou vyhlídku nabýt trvalého postavení v evropském hudebním kalendáři.

Připomínám si, že v roce 2018 přijel do Brna operní soubor z Cardiffu a přivezl Janáčkovo operní dílo Z mrtvého domu, přičemž dirigentem byl šéf opery a brněnský rodák Tomáš Hanus, režisérem pak David Pountney, který se Janáčkem zabýval a zabývá soustavně, dále že byla v Brně hostem Vlámská opera s Věcí Makropulos a s dirigentem Tomášem Netopilem, přičemž režii převzal Kornel Mundruczó, významná maďarská osobnost evropského divadla a filmu, a kromě toho tu kromě pražského Národního divadla a jeho Výletů pana Broučka vystoupili například Poznaňští, jejichž představení Její pastorkyně režíroval lotyšský režisér, herec a dramatik Alvis Hermanis. Přitom se sluší zmínit o tom, že se mezi janáčkovskými režiséry z minulosti vyskytují slavná jména Calixto Bieito, Frank Castorf, Krzysztof Warlikowski, David Radok nebo Robert Carsen.

Vybavuji si při té příležitosti, jak těžké překážky musel Leoš Janáček překonávat, a to nejen ve svých začátcích, nýbrž i v letech tvůrčí zralosti. Zdeněk Nejedlý posoudil Její pastorkyni jako opožděnou a neplodnou daň folkloru. Skladatel Jaroslav Křička se jako kritik veřejně vyslovil, že Janáčkově poetice nerozumí, vlastně že ji pokládá za bludnou. Karel Kovařovic -  Milan Kundera jej za to hněvivě nazval průměrným pražským hudebníkem - se jako šéf opery Národního divadla úporně a dlouho i úspěšně bránil pojmout Janáčka do repertoáru. Uznávaná skladatelská autorita Vítězslav Novák s pohrdáním zpochybnil nejznamenitější Janáčkovy opery – prý se jejich autor uchyluje k pohodlné snadnosti, s níž se vzdal polyfonie a kontrapunktu. Někteří kritikové poukazovali na to, že ostatně i Mistr Antonín Dvořák nabádal svého žáka Janáčka, aby se nebál melodie a rozvíjel ji důsledně, jak je v hudebních dějinách dobrým zvykem. Na druhé straně to, že se Janáček navzdory všem a navzdory přiznávaným krizím sebevědomí nakonec prosadil, mluví nejen pro jeho vytrvalost a vnitřní pevnost, nýbrž i ve prospěch historického optimismu, podle něhož se hodnoty jednou dočkají spravedlivého ocenění a odezvy.

Milan Uhde/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více