Letošní JazzFestBrno: řada skvělých zpěvaček i hudebnic

17. květen 2019, 12:00
Letošní JazzFestBrno: řada skvělých zpěvaček i hudebnic

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.

Tradičně silné bylo v programu zastoupení špičkových zpěvaček – vždyť legendární Diane Schuur (mimochodem skvělá pianistka) ozdobila už první ročník JazzFestu. Letošní nabídl jako finále programu divu ještě zářivější a sice čerstvou držitelku ocenění Jazz Legends Awards a jedinečnou vokalistku Dianne Reeves. Do Brna vrátila po čtyřech letech dokonce s identickým kvartetem opírajícím se o jejího dlouholetého doprovodného kytaristu Romera Lubamba. Její nádherný témbr oscilující od zpívaného textu ke scatové improvizaci přecházející až do hlasové imitace různých nástrojů je naprosto nezaměnitelný. Ve vylepšené akustické kondici Janáčkovy opery si návštěvníci mohli vychutnat celou škálu odstínů jejího barevného hlasu s doprovodem tu sólového piana v pomyslném souboji scatové kadence s kytarovou vyhrávkou. Dokonale naplnila i další charakteristiku letošního ročníku JazzFestu, totiž určité spojení a ještě lépe prolínání několika žánrů. Dianne Reeves nabídla skladby od soulu přes rhythm´n´blues až k tradičnímu jazzu. Nakonec vystoupení vygradovala zpěvem bez mikrofonu - jako pravá operní diva.

Ženský element tentokrát prostupoval programem JazzFestu už od březnového prologu s důstojnou předskokankou věhlasného saxofonisty Branforda Marsalise, kterou byla mladá polská klavíristka, komponistka a aranžérka Kasia Pietrzko se svým triem. Jeden z nejvýraznějších talentů polského jazzu už posbíral řadu ocenění jako druhou příčku v kategorii New Hope časopisu Jazz Forum. Předloni vydala velmi vlídně přijaté debutové album Forthright Stories. Zdatná improvizátorka a kreativní pianistka to v pouhé trojici s kontrabasem a bicími neměla v rozlehlém sále Sono Centra a před publikem natěšeným na nejstaršího z bratří Marsalisů nijak jednoduché, obstála však se ctí.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

O tři dny později se v komorním prostředí Divadla Husa na provázku představil pro změnu největší český talent soudobého jazzu. Trumpetistka, bandleaderka a skladatelka Štěpánka Balcarová do Brna přivezla svůj jedinečný projekt zhudebněných básní polského poety Life and Happiness of Julian Tuwim v interpretaci svého česko-polského sextetu a především své kamarádky a spolužačky z polských Katovic, zpěvačky Malgorzaty Hutek. Zralé, sdělné a vrstevnaté písně se z Tuwimových veršů jejich prostřednictvím staly, vytvářely měkkou polštinou zvláštní hudební obrazy a v posluchačích zanechaly rezonující dojem. Další multitalent dodalo do programu JazzFestu Slovensko. Divadelní autorka, herečka, ale také flétnistka a komponistka Sisa Michalidesová (mj. držitelka ceny Esprit za slovenské jazzové album roku 2017) představila svůj autorský mnohovrstevnatý poetický příběh inspirovaný mexickými indiánskými legendami nazvaný Chloe. Kromě hudební stránky, v níž Sisyn hlas a flétnu doprovázela pětičlenná mezinárodní sestava, představovala autorka slovem legendy, které inspirovaly vznik jednotlivých částí kompozice (např. o mýtické šelmě chupacabras), i závěrečnou katarzi úniku hrdinky Chloe z podsvětí zpět k životu.

stepanka_Balcarova_Sextet_foto_martin_zeman_02

Na kombinaci mluveného slova přibližujícího tentokrát kulturu a zvyky jižní Afriky, Keni, Argentiny i Skandinávie s hudbou inspirovanou prvky z těchto kultur byl založený také společný projekt newyorského klávesisty Briana Charetta a jihoafrické zpěvačky a performerky Melanie Scholtz - Homeland. Toto partnerské duo představilo další z novinek letošního festivalového ročníku: expanzi JazzFestu prostřednictvím miniturné jednoho z projektů do tří měst v okolí Brna (letos do Kyjova, Tišnova a Miroslavi). Afro-americké duo se silnými a dlouhodobými vazbami na české prostředí (Brian procestoval Československo jako člen kapely Jazz Celulla Laca Décziho, Melanie zde až donedávna žila a koncertovala s česko-africkou kapelou) se poznalo v Praze na jazzovém workshopu. Dvojici seznámil brněnský basista a dramaturg klubu Stará Pekárna Lukáš Kytnar, který své kolegyni z kapely doporučil výborného klávesistu. Dnes už společně žijí v New Yorku, ale rádi se vracejí. Melanie jako scénáristka projektu vystavěného na mnohonárodnostní inspiraci používá předtočené podkresy originálních skladeb. Při zpěvu využívá looper pro vrstvení vokálů, podobně Brian doplňuje zvuk hammondek různými samply a syntezátory. I tady se povedlo výrazně překročit hranice jazzu jako žánru několika různými směry.

scholtz_melanie_2019_foto_martin_zeman

Snad nejuzavřenějším pánským klubem v rámci jazzu byly až donedávna big bandy (což na JazzFestu potvrdila například výlučně pánská sestava revitalizovaného Svobodova Contrabandu). Ale už ani zde to neplatí dogmaticky. Ssestavu Divergent Connections Orchestra jazzového experimentátora Pavla Zlámala oživila houslistka Anna Neugebauerová a na lepší časy se v tomto směru blýskalo i v sestavě JAMU Jazz Orchestra pedagoga Matúše Jakabčice (saxofonistka Juliana Gazdagová, trumpetistka Martina Hrmelová). Samotný velmi vydařený koncert jazzových nadějí, tedy studentů dosavadní Katedry jazzové interpretace Hudební fakulty JAMU, byl v tomto směru ještě otevřenější. Juliana Gazdagová se představila s altkou také v triu s klavírem a kontrabasem Behul-Gazdagová-Marko a další saxofonistka Michaela Turcerová byla platnou součástí tria (pro změnu s kytarou a bicími) Szabó-Turcerová-Maceček.

michalidesova_sisa_2019_foto_martin_zeman

Jarní program osmnáctého ročníku JazzFestu je historií, přesto na další pokračování nebudeme muset čekat až do jara příštího roku. I na letošek je plánováno několik koncertů Echoes of JazzFest Brno. Program bude odtajněný v červnu. A dramaturgové opatrně naznačili, že i na podzim se v Brně dočkáme výrazné jazzové klavíristky.

Dianne Reeves/ foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více

„Je to úplně dokonalý, pouštím si to furt a furt mi to zní v hlavě,“ napsal vystudovaný muzikolog a brněnský politik Matěj H. Hudební publicista s pseudonymem Max B. píše v jiné diskusi na Facebooku o „absolutní příšernosti“. Málokteré tuzemské album natočené v roce 2020 se dočkalo tak různorodých reakcí jako Folk Swings, kolekce původně folkových písní v bigbandovém aranžmá a v podání B-Side Bandu pod vedením Josefa Buchty.  více

Na konci roku 2020 vydala Filharmonie Brno dvojici nahrávek sestávajících z děl Antonína Dvořáka a Antonína Rejchy. „Dvořákovské“ CD se skladatelovou první symfonií a Maličkostmi v úpravě a instrumentaci šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese jsme zde již recenzovali. Nyní se zaměříme na nahrávku hudebního obrazu Lenora skladatele Antonína Rejchy na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Na CD se představili Martina Janková v roli Lenory, Pavla Vykopalová jako její matka, Wojciech Parchem v roli vypravěče a Jiří Brückler jako zesnulý voják Vilém. Po boku orchestru Filharmonie Brno vystoupil také Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Stejně jako v případě nahrávky s díly Antonína Dvořáka, i tento projekt řídil dirigent Dennis Russell Davies.  více

Současný jazz je jedním z nejobtížněji definovatelných hudebních stylů. Existuje totiž v celé řadě podob: od víceméně puristických historických podžánrů (ragtime, swing, dixieland, bebop, hard bop, free jazz a další) se postupně víc a víc rozvolňuje do nejrůznějších fúzí, čerpá novou inspiraci mimo jiné z rocku, world music, folklóru či z vážné hudby. Takže vedle autorů a interpretů straight-ahead jazzu se také u nás vyprofilovalo několik autorských osobností hledajících a vytvářejících jeho novou podobu.  více

Po lednových streamovaných koncertech doplněných sérií originálních video-upoutávek se Czech Ensemble Baroque včera opět vrátil se živým večerním přenosem. Tentokrát se jednalo o druhý koncert z cyklu Bacha na Mozarta, který byl přeložený z 21. října. Z prostor Konventu Milosrdných bratří na něm zazněl, jako stěžejní část programu, žalm Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.  více

Koronavirová krize roku 2020 (a 2021) měla a stále má takový dopad na podobu hudebního trhu, že si badatelé s odstupem budou možná klást otázku, zda v této době vyšly vůbec nějaké nahrávky, které neovlivnila. Robert Křesťan s Druhou trávou chtěl pracovat na dvojalbu, na kterém měl vedle sebe postavit coververze písní svých oblíbenců a novou autorskou tvorbu. Součástí ambiciózního projektu se stal britský producent Eddie Stevens, avšak přerušená možnost cestování mezi Českem a Londýnem zastavila i práce na 2CD. Kapela se rozhodla nečekat na uvolnění a vydala Díl první samostatně. Nejde o přesnou podobu původně zamýšleného prvního disku. „Vydat jen převzaté skladby bez jakékoli patrné vazby mezi nimi a původní tvorbou nám připadlo nedostatečné a producentský styl Eddieho Stevense je natolik jednotlivý a jistým způsobem jednotící, že jsme se rozhodli na prvním nosiči vydat mix obou a s druhým dílem počkat,“ vysvětluje Křesťan. Před sebou tedy máme Díl první, což ovšem není žádná polovičatá nahrávka nebo nedokončené dílo. Druhé trávě se navzdory vyšší moci podařilo nahrát jednu z nejsilnějších českých desek roku 2020.  více

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Nejčtenější

Kritika

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více