Lidová Fléda

Lidová Fléda

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.

Koncert byl pomyslně rozdělen do tří částí. Každá z nich byla jiná, ale tvořily harmonický, gradující celek s katarzním závěrem. V první části hrála Lucie Redlová sama svoje starší písně i ty z nového alba Lidová Redlová. Album v rámci koncertu uvedla v život brněnský. Šlo o komorní zážitek, úzké propojení mezi umělcem na pódiu a diváky, které z části tvořili kamarádi vystupující. Na chvíli jsem si připadala jako v legendárním meziříčském M-klubu, ve kterém jsem stejně jako Lucka, vyrostla. Tam tyto mezipódiové dialogy fungovaly stejně. Navíc se křtilo vodou z Bečvy, která je pro všechny valašskomeziříčské rodáky řekou srdce.

hruba_hudba_foto_Martin Kozlovsky_04

V druhé části hrála Lucie Redlová písně z nového alba s přizvanými hosty. Těmi byli muzikanti projektu Hrubá hudba v čele s Petrem Mičkou a Jiřím Hradilem. Lucie si pozvala také svoji kamarádku Evu Šterbovou, zpěvačku Ženského sboru z Kudlovic alias Kudlanek. Tyto dvě ženy pojí kamarádství s muzikantkou Jitkou Šuranskou, která nás před několika lety navždy opustila. Píseň Kamarádko moja, kterou Lucie na albu věnovala právě Jitce Šuranské, má sílu ve své jednoduchosti, protože pro tak silné emoce nejsou žádná náročná slova ani melodie třeba. Možná právě naopak, rušily by samotné sdělení, které má mířit přímo do nebe, k osobě, kterou jsme měli rádi. Podobně to je i v písni Hudci. I ta byla dedikována blízké osobě, která zemřela. V tomto případě hudebníkovi Davidu Stypkovi.

Písničkářkám a písničkářům s kytarou občas doprovodná kapela ubere na niternosti, ale Hradilovy aranže a housle Petra Mičky (i jeho muziky) Lucčiny písničky doprovodily a vyšperkovaly, aniž by na sebe přetahovaly zbytečnou pozornost.

Lidové motivy jsou oblíbeným prvkem v mnoha hudebních žánrech. Často mají ale pouze rádoby estetickou a v horším případě prvoplánově komerční funkci. Z Lucčina projevu byl cítit silný ženský hlas, hledání vlastních témat a také hledání kořenů. A myslím, že právě to ji spojuje s Jiřím Hradilem. Sami vyrostli v prostředí, kde měli k lidovému sice blízko, i přesto byli spíše v pozici pozorovatele. Jejich hudební talent je nakonec k našim pradávným kořenům, ve kterých můžeme slyšet hudební vývoj posledních století, dovedl.

hruba_hudba_foto_Martin Kozlovsky_02

V hudbě Jiřího Hradila slyším touhu po něčem až fundamentálním. Je to rozpoznatelné možná ve zvuku bubnu s často používaným motivem výkřiků. Jedná se o obrazy, které jsou pro mě možná až příliš hluboko a osobně na ně skrze mladší lidový materiál nedohlédnu. I přesto cítím jejich význam.

Koncert Hrubé Hudby, který byl třetí a závěrečnou částí večera, začali muzikanti z Horňácké muziky Petra Mičky přímo mezi diváky. Právě tam, kde je lidové hudbě nejlíp.

V roce 1892 se poprvé v Brně představili muzikanti z Horňácka na lidovém koncertě v besedním domě. Etnograf Lubor Niederle tehdy napsal, že Velická kapela a zpěváci nebyli a nemohou být nikdy doma na pódiu rozsáhlé dvorany plné upjatě je pozorujícího obecenstva. Že až po skončení pořadu, kdy se rozproudila volná zábava, se muzikanti více rozjařili a s větší chutí zpívali na prosté podlaze než na pódiu. Petr Mička to ví a tímto symbolickým gestem to předal dál.

Koncert Hrubé Hudby jsem viděla potřetí a ten na Flédě patřil k těm nejpodařenějším. I když chyběla řada hostů (a někteří bohužel navždy, jako pan Jaroslav Smutný), bylo vidět, že se muzikanti sžili, sehráli a dostalo se jim společné hraní (i tanec) pod kůži.

Stejně tak je to i s pěveckými hosty. Brněnského koncertu se zúčastnila nakonec jen paní Anna Šajdlerová patřící ke generaci zpěvaček, které ještě navazují na tradici horňáckého ženského zpěvu, jak ji popisuje Dušan Holý v monografii Horňácko. Ženy zpívaly mnohem častěji doma, proto byl jejich zpěv tišší, což se u starších žen ještě zvýrazňovalo. O to více prostoru měl tento tichý zpěv pro zdobení. Při hlasitém zpěvu se ozdoby vytrácí. Také skladba repertoáru byla u žen a můžu rozdílná. Ženy zpívaly často táhlé balady, více než písně taneční. Muži zpívali s širokými pauzami, ale ženy téměř jedním dechem v legatu. Všechny tyto charakteristiky jsme mohli ve zpěvu paní Šajdlerové slyšet. Vždycky je to obrovský zážitek.

hruba_hudba_foto_Martin Kozlovsky_03

Jiří Hradil se tou podmanivou krásou nechal unést a zopakoval jednu píseň s paní Šajdlerovou dvakrát, naprosto rozumím jeho motivaci. Já jsem ale na opakování odešla, chtěla jsem si v mysli uložit jedinečný a exkluzivní zážitek, který jsem měla z prvního provedení.

Profesor Miloš Štědroň v rozhovoru pro Národopisnou revue (2022) řekl, že vklad horňácké muziky v tomto hudebním projektu je 95 % a rockeři tam vnáší maximálně 5 %. Já si myslím, že jsou si samotní hudebníci této jasné převahy vědomi. Osobně je pro mě i těchto 5 % dobrým důkazem, že to může fungovat. Jsou totiž i takové kapely, které místo aby něco přidaly, spíše písničkám notná procenta uberou. Z pódia byla cítit pokora a společné přátelství. Jsem zvědavá, zda byla Hrubá hudba jen osamělou vlaštovkou v tvůrčí práci Jiřího a Petra anebo dokážou z tohoto spojení ještě vykřesat něco dalšího.

 Foto Martin Kozlovský

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více