Maďarská vlna Dunaje osvěžila brněnské folklorní vody

Maďarská vlna Dunaje osvěžila brněnské folklorní vody

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.

První večer vystoupili na činoherní scéně Městského divadla Brno hosté z Maďarska. DUNA Művészegyüttes a Göncöl Zenekar neboli Umělecký soubor Dunaj a orchestr Göncöl předvedli své společné vystoupení, které neslo v překladu název Naše láska Kalotaszeg, což je region na území dnešního rumunského Sedmihradska neboli Transylvánie. Žije zde výrazná maďarská, ale i romská menšina. Všechna tři etnika spolu v minulosti vytvořila jedinečnou směs lidové kultury: hmotné i nehmotné.

Na koncertě souboru Duna jsme mohli obdivovat obojí. Nejen živelnou, niternou muziku a tanec, ale i místní kroje. Ty svými barvami a střihy a v mnoha detailech na kloboucích, šátcích, kabátech a sukních ve svém přirozeném prostředí dokonale kontrastují s melancholickou krajinou s pomalu vystupujícími horami v pozadí.

Jako inspiraci si soubor vzal dílo maďarského etnografa a architekta Károly Kóse. Právě jeho bohaté popisy tohoto kraje pomohly vytvořit hodinu a půl dlouhý program, který člověka přenese nejen na jiné místo, ale i do jiné doby. Dobové fotografie a staré videozáznamy místních tanců využili v propracovaných projekcích. Použití dvou projekčních pláten a výborné práce se světlem mě osobně vtáhlo přímo do dění na jevišti, připadala jsem si jeho součástí. Co víc si divák může přát.

Na jejich práci je vidět, že i profesionální soubor může pracovat s lidovým materiálem, aniž by ho musel ohýbat do vyumělkovaných scénických útvarů. I složitější choreografie působily přirozeně.

Ve svých ostatních vystoupeních soubor využívá i kostýmy s lidovými prvky, zde se však naštěstí povětšinou držel krojových předloh podle ikonografických pramenů.

Výkony zejména mužské části účinkujících se dají přirovnat k vrcholně sportovním. Pro oblast jsou typické čapáše vypleskávané do nohou tanečníků a výrazné poskoky, vše s ohromnou silou a důrazem. Ženy jsou zde většinu času v submisivní roli, často se o ně muži třeba jen opírají při vysokých výskocích.

Perlou s perlovou partou ve vlasech byla zpěvačka Kacsó Hanga, krásná a talentovaná žena přednesla písně tak, že člověk měl dojem, že jejím maďarským slovům rozumí. Na konci představení, kdy ji ostatní ženy oblékly svatební kroj s dlouhým šátkem přes hlavu, šlo o mimořádnou podívanou.

Na závěr jsem si nechala Göncöl Zenekar: tito sympatičtí chlapíci hráli jakoby nic. Pokud se zrovna nejedná o píseň táhlou, jsou melodie z oblasti Kalotaszeg ve velmi rychlých tempech. Jim však nedělala žádný problém a stylově se vyrovnali muzikantům na starých videích, které jsme mohli vidět na začátku koncertu.

Maďarsko už řadu let udává tón v jevištním zpracování folkloru. Je dobře, že to pořadatelé F SCÉNY vzali v potaz a jeden špičkový soubor z této země letos pozvali. Maďarské taneční domy se přes Slovensko pomalu dostávají i k nám. Studium historických pramenů, spolupráce s pamětníky, využití současných jevištních možností a spolupráce s odborníky, to vše má svůj význam. Ač je Duna profesionální soubor s jistě výrazně vyšším rozpočtem, na který většina amatérských těles nedosáhne, je jejich způsob práce inspirativní a některé postupy přenositelné i pro amatéry.

Na Moravě se stále držíme zažitých stylizovaných interpretací, ohraných klišé a přikrášlování, které často působí uměle a v podání amatérských souborů trochu zbytečně. Stejně jako v mnoha dalších odvětvích lidského konání i zde platí, že v jednoduchosti je krása. Proč měnit něco, co má svůj nezaměnitelný půvab samo o sobě. Duna na to přišla a dovedla k dokonalosti.

Foto archiv skupiny DUNA

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce