Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

1. listopad 2013, 13:10

Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

Funkce ředitele baletu ND Brno se dnes ujímá Mário Radačovský. Jako svoji prioritu uvedl klasický repertoár, ale počítá do něj i klasiku dvacátého století. V Brně by se měla objevovat práce špičkových světových choreografů, například Jiřího Kyliána, s nímž Mário Radačovský spolupracoval. Nový ředitel by chtěl navázat na vynikající tradici brněnského baletu jako špičkového evropského souboru. Funkci ředitele baletu mu nabídl nový ředitel ND Brno Martin Glaser.

V jaké situaci vás zastihla nabídka Martina Glasera – co jste musel odříct, změnit, nedělat, nebo naopak nečekaně udělat?
Já mám svůj vlastní soubor Balet Bratislava, který je už teď součástí Nové scény SND, a mám nějaké závazky jako choreograf i v zahraničí – v San Franciscu, v Rize atd. Bratislava je ale naštěstí velmi blízko, takže můžu být během půl hodinky tam, nebo zpátky v Brně. Další věc je ta, že tu je tým lidí, které znám, pracoval jsem s nimi i tančil na jevišti. Jsou mezi nimi baletní mistři Jana Ruggieri a Ivan Příkaský, můj zástupce Pavel Plšek nebo Karel Littera, znám je dvacet let, jsou to skvělí lidé a věřím jim. Není tu po této stránce žádný problém.

Co je podle vás základem dobrého baletního divadla, kromě individuální techniky členů souboru?
Základem je dobrá motivující atmosféra. Členové baletu ND Brno milují to, co dělají, to je úplný základ. Finanční situace tanečníků by mohla být vždy lepší, ale není to zdaleka jen otázka peněz. Důležitá je vyváženost mezi repertoárovou strukturou a samotným souborem. Moji předchůdci se vždy báli, aby jim tanečníci neodcházeli. Já bych chtěl během dvou až tří let docílit stavu, kdy se budou tanečníci bát, že mohou odejít.

Co by se ve špičkovém baletním divadle rozhodně hrát mělo, a co rozhodně ne?
Jak jsem říkal, jsem odchovaný klasickým repertoárem a dokonce jsem na brněnském jevišti tančil se zesnulou Soňou Zejdovou a Ivanem Příkaským Labutí jezero, GiselleSpící krasavici. Soubor tohoto typu by tyto klasické tituly měl mít na repertoáru. Musí se objevit celovečerní titul George Balanchina, tedy klasika dvacátého století, a potom neoklasické i současnější tituly. Myslím si, že bychom neměli hrát nějaké ultraalternativní věci, které skvěle odehrají soubory s menším počtem tanečníků. Nejdůležitější pro mě je, aby ta věc měla uměleckou hodnotu, nestačí, aby někdo tloukl hlavou o stěnu a říkal tomu alternativa. Divák musí cítit, že z jeviště jde především kvalita.

Mário Radačovský se narodil 29. září 1971 v Partizánském. Vystudoval taneční konzervatoř Evy Jaczové v Bratislavě. V roce 1989 se stal sólistou Baletu Slovenského národního divadla. V letech 1992–1999 byl členem souboru v Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána v Haagu. Spolupracoval s významnými světovými choreografy, mimo jiné s s Matsem Ekem, Nachem Duatem, Ohadem Naharinem, Williamem Forsythem, Paulem Lightfootem nebo Paulem Ribeirem. V roce 1999 se stal hlavním sólistou souboru Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu, kde se také v letech 2000–2006 účastnil gala představení Galas des étoiles. V roce 2000 se ale také vrátil jako tanečník do Baletu SND v roli Alberta v Giselle. V letech 2006–2010 byl ředitelem Baletu SND a v roce 2011 se stal uměleckým ředitelem komorního souboru Balet Bratislava. Do funkce ředitele baletu ND Brno nastupuje dnes, 1. listopadu 2013.

Nejvýznamnější choreografie: The Letter, Passage à l'eau trouble, Valse; Inšpirácia, Bolero, Shadows and Lights, Balansoire, Stretnutie s labuťou, Soufflé des oiseaux, Zmena, Warhol, 68, Večera, Urlicht, Everest, Maria de Buenos Aires, Rómeo a Júlia, Skrinka hračiek, Black and White, Monos, Queen.  (zdroj: http://www.zlatetanceky.sk/)

Zleva Mário Radačovský, Martin Glaser a Jiří Heřman

Budoucího ředitele brněnské opery Jiřího Heřmana jsme již představili, vzhledem ke svým závazkům nastoupí v lednu 2015. Klíčová je pro něj práce s domácím souborem a využití jeho potenciálu. Možnost kontinuální práce s jedním souborem je to, co Jiřího Heřmana do Brna přilákalo. S ním přichází jako šéfdirigent Marko Ivanović, nejen dirigent, ale i skladatel. V Praze se s velkým úspěchem hraje jeho rodinná opera Čarokraj (jako činoherní autor je známý a respektovaný i nastávající ředitel činohry Martin Františák).

Martin Glaser se naplno ujme své funkce od března 2014, do té doby zde bude působit podle vlastních slov na čtyřicetiprocentní úvazek. Chce z ND Brno vybudovat metropolitní instituci, podobně jako ji mají jiná evropská města – Mnichov, Lyon a podobně. Cíle jsou to vysoké a jejich naplnění bude stát mnoho času, úsilí i peněz. Aktuální sezóna doběhne podle dramaturgického plánu, změny se začnou projevovat až v té příští.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Novým ředitelem brněnské opery bude režisér Jiří Heřman. Do funkce nastoupí až v lednu 2015, přece jen jsme mu ale už teď položili několik otázek.  více

Dva konkurzy na místo ředitele Národního divadla Brno nebyly dost, třetí nás v nejbližší době čeká. Bude uzavřený, komise se rozhodla kandidáty aktivně hledat.  více

Martin Glaser přivede do Brna jako nového ředitele opery Jiřího Heřmana.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více