Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Zahlédl jsem jej na dolním konci ulice Kobližná. Tak přece! Je to vzácný exemplář, zřídka kdy k vidění. Tímto záznamem se mi obrázek brněnské hudební fauny pěkně zacelil. Jaké by to bylo město hudby, kdyby se v něm aspoň občas nevyskytoval flašinetář!

Narazit na hudbu v Brně může člověk zcela nečekaně. Jdu takhle jednou pozdě večer z rozhlasu, na Jakubském náměstí to bzučí jako v úle. Bodejť, tamní pivo na stojáka je přes léto především společenská záležitost, kupodivu snad oblíbenější než vysedávání v nedalekých hospodách. A z toho bzukotu se najednou vyloupne svižný popěvek:

Píšťalička píská, otec mater stíská, píšťalička píská, otec mater stíská.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme, až sa zobereme.

Píšťalička trúbí, otec mater lúbí, píšťalička trúbí, otec mater lúbí.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme až sa zobereme.

Protlačím se mezi lidmi a co nevidím: Tři mladí kluci s nástroji - housle, viola, basa – zpívají na plné pecky a lidi se k nim přidávají. Poznávám tváře muzikantů mrkáme na sebe, vysílali jsme nedávno v rozhlase živým přenosem z atria koncert jejich domovské cimbálové muziky. Cesta domů s takovou muzikou v duši je po únavném dni hned veselejší. - Ještě nedávno poblíž jakubského kostela stávalo piano (třeba se tam zas vrátí), na které tu a tam přes den někdo preludoval. Za rohem na Kobližné nebo na Rašínově mu občas konkuroval virtuózní hráč na marimbu.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_02Přes rok míváme v ulicích pestrou produkci. Úplně jako kdyby ji skládal nějaký dramaturg: Snědý starší pán sedává na kombu, z něhož se linou doprovody k nejrůznějším populárům, které on procítěně a se značným umem přednáší na svůj klarinet. Menší zarostlý chlapík, jenž vypadá jako mužík ze skandinávské ságy, který se právě vynořil z lesa, vypouští obvykle u minoritského kostela bachovské kaskády tónů na píšťalku. Zjistil jsem, že umí také výborně hrát na harmoniku, to většinou ještě dohromady s dalším muzikantem, třeba basistou. Když už jsem u té harmoniky, občas se na Kobližné objevil chlapík, zdá se, že ruského původu, který vyhrává na knoflíkový akordeon virtuózní pecky v takové kvalitě, že by se daly rovnou natáčet.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_03V průchodu pod nádražím – průvan neprůvan - také hrávají různí bardové s kytarou. Někdy tam, jindy na ulici v centru. Jeden v klobouku zpívá především české countryové hity. Jiný, vousatý s čelenkou místo čepice, sedí na rozložené trampské celtě a zpívá zas táborákový repertoár. Chcete slyšet slušně zazpívané dylanovky či další folkrockové hity v angličtině? Zpěvák a kytarista s vlastním mikrofonem a zesílením stává po celý rok v centru: na Kobližné nebo na náměstí Svobody nebo na Masarykově ulici v místě, kde do ní ústí Zelný rynek. Tam se ovšem v pozdním létě usadí na čas stánky s burčákem a s nimi někdy hudecká muzika (bez cimbálu) se slováckým i slovenským repertoárem. Jednu dobu hrávala na Kobližné nebo na Masarykově ulici skvělá kapela, takový rom-pop-swing, neptal jsem se, odkud jsou, ale tipoval bych, že šlo o muzikanty stěhovavé, nemoravského původu.

Výčet výsledků mého nesoustavného pozorování jistě není úplný, ale jakousi představu o brněnské „hudební ulici“ poskytuje a vím, že každý čtenář by přidal ještě něco ze své zkušenosti. Občas k nám přiletí zpěvné ptactvo z dalekých krajin – třeba v rámci nějakého hudebního či folklorního festivalu a to pak hraje a zpívá celé centrum, náměstím Svobody počínaje. Vzpomínám si, je jedna anglická folkrocková kapela rozbalila zvukový aparátek přímo tam, kde do náměstí ústí ulice Česká. Vedle vystavených cédéček měli cedulku: Přijďte dnes na náš koncert do Staré Pekárny. – Tak se to má dělat! To by bylo překvapení, kdybych jednou zastihl u piána za sv. Jakubem Chicka Coreu. A večer pak hurá na jeho jazzfesťácký koncert.

Brno je město, kde život hudby začíná v ulicích, pokračuje v různých budovách škol a kulturních zařízení a jednou, doufejme, prozní až do nového koncertního sálu.

Jak se sluší a patří na správné Město hudby.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.  více

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů).    více

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.  více

Unikátní akce ZUŠ Open představí v úterý 30. května na tisícovku hudebních, tanečních, divadelních a výtvarných prezentací v 280 českých, moravských a slezských městech. Také Brno chystá na zítřek mimořádně bohatý program, jehož vrcholy bude společné pěvecké vystoupení dětí a Magdaleny Kožené na Moravském náměstí či slavnostní koncert festivalu Mozartovy děti v Besedním domě společně s Filharmonií Brno. Brněnská akce je součástí kandidatury města Brna do sítě kreativních měst UNESCO v oboru hudba.  více

Rossiniho předposlední opera Hrabě Ory byla ve své době značně nemravnou taškařicí. V nové brněnské inscenaci, dávané v historické budově Mahenova divadla, je to taškařice skutečně povedená. Za její režijní i výtvarnou podobou stojí Lenka Flory, která dala příběhu nejen potřebný vtip a spád, ale díky svému zázemí ve světě současného tance i nevšední pohyb.  více

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více

S trumpetistou, aranžérem a kapelníkem brněnského bigbandu B-Side Band jsme hovořili u příležitost 10 let tohoto pozoruhodného orchestru. B-Side Band své narozeniny oslavil mimo jiné třemi koncerty v brněnském Sono Centru.  více