Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Zahlédl jsem jej na dolním konci ulice Kobližná. Tak přece! Je to vzácný exemplář, zřídka kdy k vidění. Tímto záznamem se mi obrázek brněnské hudební fauny pěkně zacelil. Jaké by to bylo město hudby, kdyby se v něm aspoň občas nevyskytoval flašinetář!

Narazit na hudbu v Brně může člověk zcela nečekaně. Jdu takhle jednou pozdě večer z rozhlasu, na Jakubském náměstí to bzučí jako v úle. Bodejť, tamní pivo na stojáka je přes léto především společenská záležitost, kupodivu snad oblíbenější než vysedávání v nedalekých hospodách. A z toho bzukotu se najednou vyloupne svižný popěvek:

Píšťalička píská, otec mater stíská, píšťalička píská, otec mater stíská.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme, až sa zobereme.

Píšťalička trúbí, otec mater lúbí, píšťalička trúbí, otec mater lúbí.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme až sa zobereme.

Protlačím se mezi lidmi a co nevidím: Tři mladí kluci s nástroji - housle, viola, basa – zpívají na plné pecky a lidi se k nim přidávají. Poznávám tváře muzikantů mrkáme na sebe, vysílali jsme nedávno v rozhlase živým přenosem z atria koncert jejich domovské cimbálové muziky. Cesta domů s takovou muzikou v duši je po únavném dni hned veselejší. - Ještě nedávno poblíž jakubského kostela stávalo piano (třeba se tam zas vrátí), na které tu a tam přes den někdo preludoval. Za rohem na Kobližné nebo na Rašínově mu občas konkuroval virtuózní hráč na marimbu.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_02Přes rok míváme v ulicích pestrou produkci. Úplně jako kdyby ji skládal nějaký dramaturg: Snědý starší pán sedává na kombu, z něhož se linou doprovody k nejrůznějším populárům, které on procítěně a se značným umem přednáší na svůj klarinet. Menší zarostlý chlapík, jenž vypadá jako mužík ze skandinávské ságy, který se právě vynořil z lesa, vypouští obvykle u minoritského kostela bachovské kaskády tónů na píšťalku. Zjistil jsem, že umí také výborně hrát na harmoniku, to většinou ještě dohromady s dalším muzikantem, třeba basistou. Když už jsem u té harmoniky, občas se na Kobližné objevil chlapík, zdá se, že ruského původu, který vyhrává na knoflíkový akordeon virtuózní pecky v takové kvalitě, že by se daly rovnou natáčet.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_03V průchodu pod nádražím – průvan neprůvan - také hrávají různí bardové s kytarou. Někdy tam, jindy na ulici v centru. Jeden v klobouku zpívá především české countryové hity. Jiný, vousatý s čelenkou místo čepice, sedí na rozložené trampské celtě a zpívá zas táborákový repertoár. Chcete slyšet slušně zazpívané dylanovky či další folkrockové hity v angličtině? Zpěvák a kytarista s vlastním mikrofonem a zesílením stává po celý rok v centru: na Kobližné nebo na náměstí Svobody nebo na Masarykově ulici v místě, kde do ní ústí Zelný rynek. Tam se ovšem v pozdním létě usadí na čas stánky s burčákem a s nimi někdy hudecká muzika (bez cimbálu) se slováckým i slovenským repertoárem. Jednu dobu hrávala na Kobližné nebo na Masarykově ulici skvělá kapela, takový rom-pop-swing, neptal jsem se, odkud jsou, ale tipoval bych, že šlo o muzikanty stěhovavé, nemoravského původu.

Výčet výsledků mého nesoustavného pozorování jistě není úplný, ale jakousi představu o brněnské „hudební ulici“ poskytuje a vím, že každý čtenář by přidal ještě něco ze své zkušenosti. Občas k nám přiletí zpěvné ptactvo z dalekých krajin – třeba v rámci nějakého hudebního či folklorního festivalu a to pak hraje a zpívá celé centrum, náměstím Svobody počínaje. Vzpomínám si, je jedna anglická folkrocková kapela rozbalila zvukový aparátek přímo tam, kde do náměstí ústí ulice Česká. Vedle vystavených cédéček měli cedulku: Přijďte dnes na náš koncert do Staré Pekárny. – Tak se to má dělat! To by bylo překvapení, kdybych jednou zastihl u piána za sv. Jakubem Chicka Coreu. A večer pak hurá na jeho jazzfesťácký koncert.

Brno je město, kde život hudby začíná v ulicích, pokračuje v různých budovách škol a kulturních zařízení a jednou, doufejme, prozní až do nového koncertního sálu.

Jak se sluší a patří na správné Město hudby.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více