Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Město hudby aneb malá zpráva o jednom nesoustavném průzkumu

Zahlédl jsem jej na dolním konci ulice Kobližná. Tak přece! Je to vzácný exemplář, zřídka kdy k vidění. Tímto záznamem se mi obrázek brněnské hudební fauny pěkně zacelil. Jaké by to bylo město hudby, kdyby se v něm aspoň občas nevyskytoval flašinetář!

Narazit na hudbu v Brně může člověk zcela nečekaně. Jdu takhle jednou pozdě večer z rozhlasu, na Jakubském náměstí to bzučí jako v úle. Bodejť, tamní pivo na stojáka je přes léto především společenská záležitost, kupodivu snad oblíbenější než vysedávání v nedalekých hospodách. A z toho bzukotu se najednou vyloupne svižný popěvek:

Píšťalička píská, otec mater stíská, píšťalička píská, otec mater stíská.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme, až sa zobereme.

Píšťalička trúbí, otec mater lúbí, píšťalička trúbí, otec mater lúbí.

Aj my sa budeme, aj my sa budeme, aj my sa budeme až sa zobereme.

Protlačím se mezi lidmi a co nevidím: Tři mladí kluci s nástroji - housle, viola, basa – zpívají na plné pecky a lidi se k nim přidávají. Poznávám tváře muzikantů mrkáme na sebe, vysílali jsme nedávno v rozhlase živým přenosem z atria koncert jejich domovské cimbálové muziky. Cesta domů s takovou muzikou v duši je po únavném dni hned veselejší. - Ještě nedávno poblíž jakubského kostela stávalo piano (třeba se tam zas vrátí), na které tu a tam přes den někdo preludoval. Za rohem na Kobližné nebo na Rašínově mu občas konkuroval virtuózní hráč na marimbu.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_02Přes rok míváme v ulicích pestrou produkci. Úplně jako kdyby ji skládal nějaký dramaturg: Snědý starší pán sedává na kombu, z něhož se linou doprovody k nejrůznějším populárům, které on procítěně a se značným umem přednáší na svůj klarinet. Menší zarostlý chlapík, jenž vypadá jako mužík ze skandinávské ságy, který se právě vynořil z lesa, vypouští obvykle u minoritského kostela bachovské kaskády tónů na píšťalku. Zjistil jsem, že umí také výborně hrát na harmoniku, to většinou ještě dohromady s dalším muzikantem, třeba basistou. Když už jsem u té harmoniky, občas se na Kobližné objevil chlapík, zdá se, že ruského původu, který vyhrává na knoflíkový akordeon virtuózní pecky v takové kvalitě, že by se daly rovnou natáčet.

brno_mesto_hudby_foto_plocek_03V průchodu pod nádražím – průvan neprůvan - také hrávají různí bardové s kytarou. Někdy tam, jindy na ulici v centru. Jeden v klobouku zpívá především české countryové hity. Jiný, vousatý s čelenkou místo čepice, sedí na rozložené trampské celtě a zpívá zas táborákový repertoár. Chcete slyšet slušně zazpívané dylanovky či další folkrockové hity v angličtině? Zpěvák a kytarista s vlastním mikrofonem a zesílením stává po celý rok v centru: na Kobližné nebo na náměstí Svobody nebo na Masarykově ulici v místě, kde do ní ústí Zelný rynek. Tam se ovšem v pozdním létě usadí na čas stánky s burčákem a s nimi někdy hudecká muzika (bez cimbálu) se slováckým i slovenským repertoárem. Jednu dobu hrávala na Kobližné nebo na Masarykově ulici skvělá kapela, takový rom-pop-swing, neptal jsem se, odkud jsou, ale tipoval bych, že šlo o muzikanty stěhovavé, nemoravského původu.

Výčet výsledků mého nesoustavného pozorování jistě není úplný, ale jakousi představu o brněnské „hudební ulici“ poskytuje a vím, že každý čtenář by přidal ještě něco ze své zkušenosti. Občas k nám přiletí zpěvné ptactvo z dalekých krajin – třeba v rámci nějakého hudebního či folklorního festivalu a to pak hraje a zpívá celé centrum, náměstím Svobody počínaje. Vzpomínám si, je jedna anglická folkrocková kapela rozbalila zvukový aparátek přímo tam, kde do náměstí ústí ulice Česká. Vedle vystavených cédéček měli cedulku: Přijďte dnes na náš koncert do Staré Pekárny. – Tak se to má dělat! To by bylo překvapení, kdybych jednou zastihl u piána za sv. Jakubem Chicka Coreu. A večer pak hurá na jeho jazzfesťácký koncert.

Brno je město, kde život hudby začíná v ulicích, pokračuje v různých budovách škol a kulturních zařízení a jednou, doufejme, prozní až do nového koncertního sálu.

Jak se sluší a patří na správné Město hudby.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více

Muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení vznikl na základě výtečného stejnojmenného filmu Pedra Almodóvara. A jeho londýnská verze z roku 2015 hojně obráží tuzemská jeviště. Předloni titul uvedli v Chebu, na sklonku loňského roku v Brně a Praze, letos jej chystají v Liberci. Jak dopadlo jeho brněnské provedení v Městském divadle Brno?  více

Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.  více

S jazzmanem Janem Konopáskem, který 29. prosince 2017 oslavil 86. narozeniny, jsme se spřátelili, když dostal v roce 2016 Cenu Gustava Broma a přijel si ji převzít na jeden z koncertů Jazzfestu v Sono Centru. Jazzová legenda, mezinárodně uznávaný barytonsaxofonista, zřejmě poslední žijící aktér elitních zakladatelských těles českého moderního jazzu po 2. světové válce se ukázal jako vynikající vypravěč. Jeho muzikantská dráha je velmi pestrá a je základem připravované knihy, která vyjde v nakladatelství Galén.  více

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.  více

Julia Ulehla je americká zpěvačka, pravnučka Vladimíra Úlehly, moravského vědce a sběratele lidových písní, autora legendární knihy Živá píseň. Julia společně se svým manželem, kytaristou s arménskými kořeny Aramem Bajakianem, někdejším spoluhráčem Lou Reeda nebo Diany Krall, založila skupinu Dálava, ve které netradičním způsobem zpracovávají moravský folklor. Natočili už druhé album s názvem The Book Of Transfiguration a právě o něm jsme s Julií a Aramem rozmlouvali během jejich nedávného pobytu v Brně.  více

Brněnskou pasáž Alfa včera zaplnila hudba. Již po jedenácté zde byla udena Česká vánoční mše Hej, mistře. Akce opět proběhla ve spolupráci HaDivadla a kavárny Švanda. Orchestr a zpěváci pod taktovkou Joela Hány vystoupí také dnes ve 22:00. A jak to včera v pasáži vypadalo? Přinášíme vám krátkou fotoreportáž.  více

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.  více

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.  více

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.  více

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.  více

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Vosvětě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby.  více