Město hudby, o které se neví

Brno a hudba – co při takovém spojení vytane na mysli člověku a co vyhledávacímu stroji? Lidem do hlavy nevidím a netroufám si odhadovat, kdo by v takové anketě zvítězil. Reklamní kampaň festivalu Janáček Brno 2010 se nám snažila celkem vtipně sdělit, že Janáček je naše všechno, a namontovala mistrovu hlavu na těla Krista, Beatles i Marylin Monroe. Duo Čokovoko, další potenciální vítěz fiktivní ankety, si myslí něco jiného – děvčata o tom zpívají v písničce LEOŠ. A do mysli se vkrádají další jména — Gustav Brom, Bob Frídl, Rudy Kovanda, sourozenci Ulrychovi, Robert Křesťan, Dunaj, Helmutova stříkačka, Idiot Crusoe, Narvan. Vůbec nepředpokládám, že by si jen tak z hlavy někdo vzpomněl třeba na to, že Hugo Haas měl hudebně mimořádně nadaného bratra Pavla, jehož skladatelská i životní dráha skončila v Osvětimi. Myslím, že bez nápovědy si málokdo vzpomene i na Miloše Štědroně, přestože napsal jeden velmi populární muzikál. Jen se obávám, že souboj o to, kdo z nich je (nebo byl) ten nejbrněnštější, by se už vedl spíš na berle a hole než na nože (a nás zajímá, co se děje teď a kde to najít).

Soudný člověk si je však vědom toho, že paměť je zrádná a vezme si tedy na pomoc úložiště všeho vědění – internet. Zadá do vyhledávače brno+hudba a podívá se na prvních pár výsledků, ale třeba i dál, přestože tam už nikdo obvykle nelistuje. Kdesi na druhé stránce má své místo Honza Hlaváček, který vám už od 5 000 korun zahraje na libovolné párty. Při jeho historkách v hantecu se určitě potrháte smíchy stejně jako nad jeho pekelným webem. Při prohlížení jednotlivých odkazů jsem si zamiloval především sdružení, které si říká Hudba Brno. Jeho zvukový projev je realizován především akustickou kytarou, jak o sobě chlapci sami říkají. Až zrealizujete příjezd na jejich koncert tramvají, dejte mi vědět, jaké to bylo.

Přestaňme si ale hrát na lovce pokladů a pojďme pěkně na první stránku. Na začátku se objeví odkaz na sekci „Hudba‟ oficiálních stránek města Brna s jadrným podtitulem „hedvábné smyčce, dunivý rock i jazzové trubky‟. Najde tam nabídku míst, kde je nějaká hudba k slyšení, kritéria výběru jsou zcela nepochopitelná. Navíc tu nenajdete ani Janáčkovo ani Městské divadlo, protože divadelní sekce je jinde a jedna věc do dvou kolonek přece nemůže patřit. Na velmi pěkném předním místě se umístila Filharmonie Brno, přestože v reálném světě stále nemůže najít vhodnou budovu, kde by hrála. Ústav hudební vědy měl v tomto směru větší štěstí a sídlí na Janáčkově náměstí (schválně, kde to je?). Mezi prvními je ale i web Brno – město hudby a já doufám, že ještě dlouho bude.

Co při spojení Brno a hudba napadne na prvním místě vás? Jen pro úplnost dodávám, že ten zmíněný muzikál Miloše Štědroně se jmenuje Balada pro banditu.

 autor: Boris Klepal

komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář..