Mozart v muzeu. Jak skladby promlouvají z opisů

Mozart v muzeu. Jak skladby promlouvají z opisů

Moravské zemské muzeum si letos připomíná 260. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších skladatelů Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho život, tvorbu a spojení s moravskou metropolí reflektuje výstava Mozart v muzeu. Ta je k vidění do konce roku v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.

Výstavu připravilo Oddělení dějin hudby v čele s kurátorkou Simonou Šindlářovou a výtvarnicí Marií Jiráskovou. I přes skromnou dispozici výstavního prostoru je jejich řešení velmi atraktivní a působivé. Osobitou atmosféru vytváří kombinace modrých stěn a výrazných zlatých rámů informačních panelů. Přispívá k ní ale i nižší intenzita osvětlení nezbytná k ochraně vystavených dokumentů. Prostor není zaplněn pouze vitrínami s exponáty, ale také záblesky disko koulí a Mozartovou hudbou.

Jádro výstavy tvoří opisy notových záznamů z 18. – 19. století, které pocházejí z bohatého muzejního archivu. Návštěvníci si dokonce mohou vyzkoušet způsob práce dávných opisovačů ve speciálním koutku. K dispozici mají notové papíry, kalamář s inkoustem a seřezané husí brky. Interaktivní koutek je určen zvláště dětem, ale bezesporu si na své přijdou i dospělí.

Vedle rukopisných i tištěných dokumentů nechybí starožitné porcelánové psací soupravy, hudební nástroje a další dobové předměty. K vidění jsou housle z významných dílen, klarinet či hoboj z konce 18. století, nebo také basetové rohy z počátku 19. století. Exponáty pocházejí z cenných sbírek MZM, Moravské galerie, zámku Lysice nebo soukromých sběratelů.

V úvodní části se návštěvník seznámí se stručným skladatelovým životopisem a jeho tvorbou. Může také zhlédnout záznam opery Zahradnice z lásky (La finta giardiniera) ze Stuttgartské Státní opery. Dlouho u něj však zřejmě nevydrží kvůli špatné kvalitě obrazu a především nedostatečnému ozvučení. Záznam přehlušuje hudba z vedlejší místnosti lákající k hlavní části výstavy. Zbývá tak ještě letmý pohled na prvky scénického návrhu berlínské Kouzelné flétny z roku 1815, kde zaujme operní róba, a rokokové křeslo z filmu Amadeus.

Hlavním tématem výstavy je však badatelská práce s cennými opisy. Řada Mozartových rukopisů není k dispozici, a tak badatelé musí autenticitu díla rekonstruovat z opisů a tisků obsahujících řadu změn podle toho, jakému účelu sloužily. Další část výstavy návštěvníka seznamuje s touto obtížnou prací i charakterem konkrétních dokumentů, jejich určením i původem. Nadšenci si jistě rádi prozkoumají opis Korunovační mše KV317 z roku 1790, nebo upravenou verzi árie z opery La clemenza di Tito s přidaným liturgickým textem.

Nechybějí ani opisy pocházející ze zámeckých sbírek, kde je v minulosti shromažďovali nadšení sběratelé a milovníci hudby z řad šlechty. Za zmínku stojí rozměrné zdobené svazky notových záznamů ze zámku v Náměšti nad Oslavou ze sbírky hraběte H. W. Haugwitze, který zde na konci 18. století vytvořil centrum hudebního života. Do jeho knihovny patřilo kolem 1500 rukopisů a Mozartových děl zde bylo téměř 100. Z vystavených zaujmou zejména partitury Kouzelné flétny, Figarovy svatby nebo Dona Giovanniho.

Autoři samozřejmě nezapomněli na souvislost Mozarta a Brna. Je sice uvedena poutačem na brněnskou Kouzelnou flétnu z roku 1795, záhy se však návštěvník dočte o událostech roku 1767, kdy Mozartova rodina zamířila z Vídně do Olomouce kvůli epidemii neštovic. V Brně Mozart a jeho sestra koncertovali až na zpáteční cestě v taverně (dnešní Redutě) na přání zemského hejtmana.

Největším lákadlem pro mnohé nadšence však bude faksimile fragmentu Mozartova rukopisu o 11 taktech, který je skicou ke třetí větě Klavírního koncertu č. 23 KV 488. Jedná se o velmi cenný dokument se spletitým osudem. Putoval od Mozartovy rodiny přes jeho obdivovatele do vídeňské dvorní knihovny, odkud ji získal muzikolog Jan Racek.

Mozart v muzeu. 27. 4. – 31. 12. 2016, Moravské zemské muzeum, Dietrichsteinský palác, Brno.

Foto Jolana Halalová - MZM

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Franz Liszt je u nás jako skladatel skoro zapomenutý, nejspíš si na něj občas někdo vzpomene jako na podporovatele Bedřicha Smetany. Filantropie ale patřila k Lisztovu životu stejně jako hudba a jeden z jeho charitativních koncertů se odehrál také v Brně.  více

Zítra začíná v Památníku Leoše Janáčka výstava Annegret Heinl a Jana Steklíka Partitury pro možnou hudbu neboli každou příležitostvíce

Letos v lednu jsme si připomínali sté výročí narození Vítězslavy Kaprálové i pohnuté okolnosti její předčasné smrti na útěku z Paříže. Válka zastihla ve Francii nejen ji a Bohuslava Martinů, ale také řadu českých výtvarníků. Jejich válečným osudům je v Moravské galerii věnovaná výstava Zastihla je noc.  více

Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.  více





Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více