Národní divadlo Brno odstartovalo sezonu pod širým nebem

Národní divadlo Brno odstartovalo sezonu pod širým nebem

První potlesk nové sezony si umělci z Národního divadla Brno vychutnali pod širým nebem. Největší moravské divadlo totiž stejně jako vloni zahajovalo na sluncem vyhřáté piazzettě před Janáčkovým divadlem. Provizorní rozlehlé jeviště na venkovním schodišti operního domu ovládli sólisté opery a baletu i operní orchestr a sbor. Velké prostranství před Janáčkovým divadlem zase zaplnily stovky postávajících diváků. Podle údajů divadla se počet zájemců, kteří se na více než dvou hodinové ochutnávce ze stávajících i plánovaných inscenací opery i baletu Národního divadla Brno zastavili, vyšplhal přes tisícovku. Počasí i nálada budoucích návštěvníků konvenovaly s programem ve všech aspektech: přípovědi ředitele divadla Martina Glasera i všech tří uměleckých šéfů (Mária Radačovského za balet, Jiřího Heřmana za operu i Martina Františáka za činohru) byly stručné a věcně informativní. Jmenované kvarteto vždy uvádělo jednotlivé bloky s ukázkami z inscenací.

Program koncertu pod širou oblohou moderoval herec činohry NdB Roman Blumaier. Škoda, že si neodpustil tradiční nešvar - zahajoval své promluvy do potlesku publika, takže mu první dvě věty pokaždé nikdo nerozuměl. Koncepce programu kromě dramaturgického plánu letošní sezóny odkazovala i k nadcházejícímu říjnovému 5. ročníku festivalu Janáček Brno, který je s divadlem tradičně pevně svázán.

Procházku operami, balety a koncerty z programu sezóny 2016/2017 odstartoval a také uzavřel orchestr opery pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće s třináctičlennou dechovou sekcí na podestě Allegrettem z Janáčkovy Sinfonietty. Návštěvníci zahajovací koncertní přehlídky tak měli vzácnou příležitost prohlédnout si jindy anonymní tváře členů jednotlivých nástrojových skupin, neboť orchestr nehrál jako tradičně v divadle "v díře", ale pod bílým party stanem vpravo pod podestou. Vyhlášený brněnský operní sbor potvrdil svou třídu hned několika ukázkami: na úvod tradičním úryvkem Proč bychom se netěšili ze Smetanovy Prodané nevěsty, posléze podporou výstupu Jany Hrochové a Romana Hozy v titulních rolích Dvořákovy opery Čert a Káča, dvěma povedenými ukázkami z Purcellova díla Dido a Aeneas i v rozverném převleku za jeptišky ve slibné ochutnávce méně známé Rossiniho opery Hrabě Ory. Odchovanec JAMU barytonista Roman Hoza je novou, slibnou posilou skupiny operních sólistů. Novou posilou a mladou krví je rovněž koloraturní sopranistka Jana Šrejma Kačírková, která si za strhující pěvecké i herecké podání árie Violetty z Verdiho La traviaty po právu vysloužila dlouhý mocný potlesk publika. Operní zpěvačka tak jen potvrdila svou pověst podtrženou dvěma Tháliemi za operní výkon a pro Národní divadlo Brno je nadějí na skutečnou primadonu, kterou brněnská opera doposud postrádala. Populární árii Jásej, skřivánku ze Smetanovy Hubičky zazpívala Marta Reichelová,árií Toscy z opery Giacoma Pucciniho se představila Iveta Jiříková, titulní roli z Pochielliho La Giocondy nabídla v ukázce Daniela Straková-Šedrlová. Odvahu operní dramaturgie předvést návštěvníkům ukázku z moderní světové operní tvorby šlo ocenit při obtížněji uchopitelném představení opery finské autorky Kaiji Saariaho Láska na dálku. Ve francouzském originále ji prezentovala Veronika Hajnová-Fialová.Poněkud vlažné přijetí publikem umocnil i fakt, že svou roli prozatím čte z partitury.

Baletní sólisté - zvláště tanečnice na špičkách - měli na betonovém chodníku piazzetty riskantní a komplikovanou pozici, ale bez výjimky své role zvládli. Pas de deux z Giselle Charlese Adama zatančili Eriko Wakizono a Gregor Giselbrecht, Čajkovského Spící krasavici baletním výstupem připomněli Klaudia Radačovská a Ivan Popov.Komponovaný program vygradoval výbornou spoluprací skvěle dynamicky hrajícího tělesa orchestru s baletní skupinou v úsporné, ale výrazné choreografii populárního Ravelova Bolera.

Propagační oddělení NdB neponechalo nic náhodě: několik informačních stánků i procházející hostesky nabízeli četné informační materiály a propagační předměty, na místě bylo možno zakoupit si jak předplatné kterékoliv abonentní řady, tak i vstupenky na jednotlivá představení. V nabídce byla i akční stokorunová sleva na jakoukoliv operu nebo balet v průběhu sezóny. Program zahajovacího open air koncertu sice v tištěné formě k dispozici nebyl, ale každou jednotlivou aktuální položku programu ohlašovala obrazovka v levém rohu schodiště, dobře viditelná až z přilehlé zastávky tramvaje. Dobrá zkušenost z loňska se Národnímu divadlu Brno zúročila v postupně se tvořící tradici zahajovacího koncertu mimo budovu, mezi lidmi v parku. Její letošní druhé pokračování vyplynulo v sympatickou a dobře promyšlenou pozvánku k návštěvě i pro ty, kteří jen procházeli náhodou kolem. Stačilo jednoduché a sympatické heslo: Těšíme se na vás!

Foto Vít Vaněk

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Za dirigentský pult brněnských filharmoniků se téměř přesně po roce vrátil americký dirigent Case Scaglione. Loni si v Janáčkově divadle vytvořil renomé výborného umělce, které včerejším koncertem v Besedním domě jen stvrdil.  více

Hudebník, skladatel, zpěvák a producent Martin E. Kyšperský má za sebou pestrý rok. Psal nové písně pro svou skupinu Květy, která změnila sestavu. Produkoval album písničkářce Lucii Krpalové. Vydal sbírku básní. Hrál ve dvou televizních seriálech. Moderovat rozhovory v rádiu. Organizoval čtenářské kroužky. A vydal nové sólové album, zajímavé zvukem i tématem. S Martinem jsme hovořili o radosti z tvorby i o bolesti ze ztráty přítelkyně.  více

Italská opera nemusí být nutně reprezentována jen jménem Verdi. Ponchielliho Gioconda ze sedmdesátých let devatenáctého století je toho důkazem. Tím spíš, když se její inscenace povede tak jako nyní v Národním divadle Brno.  více

Jiří Plocek si muzikantské řemeslo vyzkoušel ze všech možných úhlů pohledu: jako řadový hráč ve skupině Poutníci, jako kapelník Teagrassu, jako vydavatel i rozhlasový redaktor. Jeho zamyšlení o hudbě každý rok moc rád poslouchám na odborném kolokviu v rámci Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou. Nedávno se Jiří pustil do velkého díla. Chce prozkoumat a jako knižní monografii sepsat a vydat fenomén, který nazval Píseň duše.  více

4. února uvede Janáčkova opera Národního divadla Brno poprvé ve své historii operu La Gioconda italského skladatele Amilcare Ponchielliho. S režisérem Tomášem Pilařem a dirigentem inscenace Jaroslavem Kyzlinkem ve videorozhovorech odkrýváme více z připravované operní inscenace. La Gioconda byla již při své premiéře v milánské La Scale v roce 1876 odměněna dvaceti oponami a v roce 1883 byla jedním z vybraných titulů první sezony Metropolitní opery v New Yorku. V titulní roli brněnské inscenace se představí maďarská sopranistka Csilla Boross a Iveta Jiříková, v roli Enza jihokorejský tenorista Sung Kyu Park a Luciano Mastro.  více

Filharmonie Brno uspořádala další skvostný koncert, nad jehož silou účinku zůstává rozum stát. Vzhledem k tomu, že nás v poslední době takto blaží týden co týden, nabízí se otázka, čím to všechno skončí. Odpověď známe: zavřením Janáčkova divadla a dlouhými prodlevami mezi koncerty. Právě světová úroveň zdejší dramaturgie, jež mimo Vídeň stěží hledá obdobu na stovky kilometrů daleko, je vhodným řešením pro nárazově fungující orchestr, který nyní přichází o poslední důstojné působiště.  více

Brněnská skupina Tranzan vznikla transformací z kapely Model Bazaar. Kytaristu Jana Řeřuchu, který odešel do projektu IAN, vystřídal pianista Ondřej Strouhal. Ostatní členové – kytarista a zpěvák Radek Malý, violoncellistka Soňa Malá, baskytarista Jakub Šimáně a bubeník Pospe – zůstali. Přestože šlo o pouhou výměnu jednoho člena (a jednoho nástroje), změna názvu je na místě. Zatímco Model Bazaar měl anglické texty, Tranzan se orientuje na slova v češtině a jasné a srozumitelné poselství je jeho devízou. Jde vlastně o monotematickou nebo koncepční kapelu – pod dlouhým názvem alba Příběhy o životě, smrti a o tom, co je mezi tím se totiž skrývá pásmo ekologicky laděných písní. Více než o laciné „agitky“ však jde o poetické příběhy a písně plné silných obratů, které doufám osloví i posluchače, který zatím nedokáže rozlišit modrý kontejner od žlutého.  více

V evropské premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno muzikál Chaplin. Na tuzemské jeviště se tak dostal hudební příběh o jednom z nejslavnějších filmových tvůrců minulého století a v inscenaci režiséra Stanislava Moši velmi výpravná, poněkud natahovaná a hudebně spíše prostřední show s několika mimořádnými výkony.  více

Vlakem sice už dávno nejezdím denně, ale coby nemotorista z přesvědčení využívám služeb Českých drah nebo alternativních dopravců poměrně často. A z mých „vlakových“ zážitků, nahromaděných za všechna ta léta od střední školy do současnosti, by se jistě dala sestavit sbírka povídek nebo básní. Martin E. Kyšperský napsal soubor textů, které následně zhudebnil, během jediné cesty vlakem. Začal psát v Praze, ještě než se souprava rozjela, a skončil při průjezdů vsí Bezpráví, pár kilometrů před Ústím nad Orlicí. Do Brna mu tedy ještě kus cesty zbýval, ale Martin prý ve vlaku nespí. Možná tedy na trase Česká Třebová – Svitavy – Blansko – Brno přemýšlel, co s hotovými volnými verši provede.  více

Často slýcháme o skvostné dramaturgické práci orchestru Filharmonie Brno. Chvála je namístě a neomrzí, ovšem vedle fascinujících nových kontextů, v nichž se prověřené repertoárové kusy ocitají, je třeba zdůraznit také průběžně rostoucí úroveň dirigentů, kteří s orchestrem spolupracují. Jedním z nich je i osmačtyřicetiletý Němec Alexander Liebreich, který nastudoval velmi zdařilého Mahlera: nekompromisního, krásně rozezpívaného, přitom ale vojensky disciplinovaného. Po slabém výkonu na prosincovém koncertě (Musorgskij) se tentokrát kyvadlo vychýlilo na druhou stranu. Filharmonie Brno pod Liebreichovou charismatickou taktovkou vykouzlila nezapomenutelný večer s Mahlerovou Symfonie č. 4 G dur, kterou doplnily Čtyři poslední písně od Richarda Strausse.  více

Svěží čerstvý vítr přinesla na brněnskou scénu svým debutovým albem slovensko-česká skupina Carpet Cabinet. Sedmičlenná formace působí v jihomoravské metropoli od roku 2013 a spolu s několika zajímavými hosty přináší ve dvanácti skladbách profesionálně zahranou a nahranou směs moderních i tradičních žánrů, smršť rytmů a kaleidoskop barev. V oficiální tiskové zprávě hudebníci hovoří o inspiraci „od hiphopu po soul a R&B až k například drum’n’bassu a elektru“, ale pod všemi těmito žánry a jejich kombinacemi zurčí a bublá jazzový základ. Carpet Cabinet sice není čistě jazzová skupina, ale svou tvorbou ukazuje na jednu z cest, kterými se dnes jazz ve světě ubírá. Podobně jako Robert Glasper se svým nadžánrovým elektro-koktejlem loni zazářil na festivalu JazzFestBrno, září Carpet Cabinet na domácí scéně. Září pochopitelně zatím skromněji, ale k jakýmkoli náznakům provinčnosti má jejich album daleko.  více

Relax, pohoda, souznění, ale také energie nebo slast z nesouhlasu – to jsou některé z kategorií, které v nás mohou vyvolávat nebo posilovat libovolná umělecká nebo popkulturní díla. O stupeň výše řadí takové umělecké výtvory, které člověku dávají odpovědi na jeho otázky. A úplně nejvýš pak stojí kategorii artefaktů, které doplňují otázky k našim odpovědím. A i když to, co se svou čistě mužskou doprovodnou kapelou produkuje zpěvačka Nikola Mucha, zní na první poslech jako útok na první signální, nové album Nána ve skutečnosti nabízí spoustu zásadních otázek.  více

Má sedmadvacet let a je talentovaný barytonista. Jmenuje se Roman Hoza. V posledních letech se řadí k nejvíce sledovaným českým pěvcům své generace. Laureát několika mezinárodních soutěží se mimo jiné představil třeba na prestižním Salcburském festivalu či na festivalu Pražské jaro. Absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a roční stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Od letošní sezony je stálým členem souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Během ledna bude v brněnské opeře debutovat jako svůdník Don Giovanni.  více

Pro Martina Kyšperského byl závěr roku 2016 velmi plodný. V době, kdy připravuje novou desku s novou sestavou kapely Květy, vyšly hned tři tituly, na kterých se výrazně podílel – sólové koncepční album Vlakem, sbírka surrealistických básní Marťanské lodě a také debutové album projektu Prune. Prune je nová hudební identita písničkářky Lucie Krpalové, nicméně Martin Kyšperský jí album Kruhy aranžoval, produkoval a nahrál. Je to tedy z velké části i jeho dílo a Lucie mu za to, „že tohle dobrodružství nastartoval a z velké části pomohl zhmotnit“, v bookletu CD děkuje.  více

Hana a Petr Ulrychovi, Tata Bojs, izraelská zpěvačka Noa nebo jazzová hvězda Patricia Barber. To jsou někteří z interpretů, které na počátku roku 2017 na svých prknech přivítá Národní divadlo Brno. O koncertech v Mahenově a v Janáčkově divadle hovoříme s jejich dramaturgem Filipem Habrmanem.  více