Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován spolku „Vesna“.
Jsme ve velké dvoraně Besedního domu, kdež hlučný koncert uspořádán. Jen pořád o vlasti od Pally, přednese smíšený sbor, stojí na pořádku. Podium jest již pěvci naplněno, vpředu stojí dámy v počtu obstojném, vzadu páni v čísle nepoměrném. Zpěv započal.
Prozatím opomenu se zmíniti o skladbě a přejdu k provozování: k výkonu, kterým skladba slyšitelnou se stává. Každé dílo hudební skládá se z melodických, harmonických, časoměrných, zvučných a barvitých tvarů, které se vzájemně obmezují a doplňují, provozování, má-li úplným slouti, nutně se vztahovati musí ke všem jmenovaným tvarům. Od výkonu toho žádáme, by byl předně silným, dokonalým: proto u melodického tvaru každý stupeň má býti pevně nasazen a dodržen nezaměnitelným ohledem výšky; u harmonického každý člen souzvuku stejnou silou a mohutností má vynikati; u časoměrného: doba znění každého tónu má ve všech hlasích od prvého až do posledního okamžiku jak naznačeno vyplněna býti; u zvučného: každému forte sluší co mladému hromu vystoupiti, každému pianu něžností a útlostí překvapovati ap.; u barvitého: mají barvitost sopránová, altová, tenorová a basová u největší vytříbenosti vystupovati.
Dokonalosti by se nevyhovělo, když by kupř. leckterý hlas „plaval“, když by jednotlivé zvuky všemu na světě se podobaly jen ne souzvuku, když by ten, buď onen pán neb dáma, tak dlouho tón dodržel neb dodržela, jak dlouho se jemu neb jí zlíbí, když by se namístě vytříbených, cvičených barvitostí kvikot ozýval ap. – Provozování má býti též správné; chybným by slulo, když by se jinak zpívalo, než napsáno stojí; má též jednotě odpovídati: to by se nedělo, jestli by pro „chybu“ uprostřed z počátku začíti se muselo. Avšak význačnost jest nejdůležitějším požadavkem u provozování. Nutné jest to hlavně při zpěvu, neboť v každé zpěvné skladbě jest stálé tření živlů, z kterých se skládá: hudebního a básnického. Provozování hraje velikou úlohu, buď dopřává tomu, neb onomu krátké vlády, tj. buď staví hudbu nad slova, pak slova vyznačují hudbu, neb slova jsou důležitější, pak jest hudba služkou a vyznačuje či nápodobí to, co slova povídají. Veškeré nápodobení slov hudbou potahovati se může toliko ku časomíře neb zvučnosti; z toho následuje, že krutou chybou by bylo, cupati takt od počátku do konce, neohlížeje se na to, zdali slova nežádají povolnější pohyb neb zrychlený!
Provozování dokonalé, správné, jednotné a význačné sluje klasickým. Tím hlavně nésti se má činnost našich spolků! Ti, sice jen ti, kteří se snaží tvořiti klasické provozování, jsou umělci. – Dokončil se zpěv. Ptáme se: bylo to umělecké provozování? Nebylo! Vždyť se tleská o překot –? Co to za úsudek chybný, co to za vzdělání umělecké? Proč se nepoví pravda do očí, vy zpíváte nedobře! – proč se to nevyřkne? Proč se hejčká chybný směr? Snad proto, že tam dámy účinkují? Či dokážou ty krásné a půvabné zjevy tak unésti slavné publikum, že neví, čemu vlastně tleská? To déle ve prospěch umění trvati nemá, nesmí. Těm, jimž ještě z upřímna srdce jde snaha o rozkvět umění a spolků, těm má to býti svatou povinností starati se o spravedlivější posouzení! Však dosti; co to za příčiny, že tak slabě provozováno? Spolek „Vesna“ převzal provedení: ohlédněme se po zřídlu.
Jest sobota a od 5 1/2–6 1/2 večer cvičení jmenovaného spolku. Čtrnáct členů dostavilo se ku cvičení: ku smíšenému sboru snad dostačí, ku dámskému však, jakým chce spolek slouti, nikdy! – Z pouhé galantnosti nechci též povědíti, zdali všecky dámy v pravé době došly – všech podobných maličkostí chci se vystříhati; povím jen zkrátka, zdali poměry odpovídají požadavkům, které klásti oprávněni jsme. Cvičí se sbor skládající se z nevyvinutých hlasů systematicky? – Necvičí od roku 1873! Nyní se osmělujeme tázati, proč se to neděje od tak dlouhé doby? Že by to nutné nebylo, žáden živý přece tvrditi nebude! Učení z nebe nepadají, tím méně umělí, a za takých okolností, jaké jsou ve spolku, soudím, jedině soustavné svičení odpomůže! – Snad jest to sličným dámám způsob velmi suchý. – Jest cvičení sborů metodické, rozmanité, samo o sobě záliboplodné? – Ze zkušenosti a slov členů – není! Chtěl bych mnoho raditi, prozatím však mlčím. Jaký duch panuje při cvičení? Volný? Umělecký? I toto! Co toho příčinou?
Volí se skladby ceny umělecké k cvičení? Z většiny cizí hudební škvár! Proč to? Či tak se již zoufá ve vkus sličných pěvkyň? Po tři léta již slýcháme Přilítlo jaro na křídlech; kdy asi to „jaro“ přestane nás nudit?
Tak i zde to tak dále nemá jíti! Ano my prosíme ve jménu umělecké společnosti, ke které i „Vesna“ přináleží, by ve prospěch umění i spolku výbor všech možných prostředků rázně, bez ohledu užil pro zlepšení tak neuspokojivého stavu.
Nejde nám jen o pouhé zjevování tak trudných poměrů, naopak, jsouce přesvědčeni, jak možno jest vše lehce napraviti, proto také vše vytýkáme. Ale to opakujeme: Chce-li „Vesna“ i nadále trvati, mnohé se musí změniti!
Jak Zora působí, uvidíme příště.
Leoš Janáček, Moravská orlice, 19. 11. 1875
Zatím nebyl přidán žádný komentář..