Něco o hudbě brněnské II.

Něco o hudbě brněnské II.

Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován spolku „Vesna“.

Jsme ve velké dvoraně Besedního domu, kdež hlučný koncert uspořádán. Jen pořád o vlasti od Pally, přednese smíšený sbor, stojí na pořádku. Podium jest již pěvci naplněno, vpředu stojí dámy v počtu obstojném, vzadu páni v čísle nepoměrném. Zpěv započal.

Prozatím opomenu se zmíniti o skladbě a přejdu k provozování: k výkonu, kterým skladba slyšitelnou se stává. Každé dílo hudební skládá se z melodických, harmonických, časoměrných, zvučných a barvitých tvarů, které se vzájemně obmezují a doplňují, provozování, má-li úplným slouti, nutně se vztahovati musí ke všem jmenovaným tvarům. Od výkonu toho žádáme, by byl předně silným, dokonalým: proto u melodického tvaru každý stupeň má býti pevně nasazen a dodržen nezaměnitelným ohledem výšky; u harmonického každý člen souzvuku stejnou silou a mohutností má vynikati; u časoměrného: doba znění každého tónu má ve všech hlasích od prvého až do posledního okamžiku jak naznačeno vyplněna býti; u zvučného: každému forte sluší co mladému hromu vystoupiti, každému pianu něžností a útlostí překvapovati ap.; u barvitého: mají barvitost sopránová, altová, tenorová a basová u největší vytříbenosti vystupovati.

Dokonalosti by se nevyhovělo, když by kupř. leckterý hlas „plaval“, když by jednotlivé zvuky všemu na světě se podobaly jen ne souzvuku, když by ten, buď onen pán neb dáma, tak dlouho tón dodržel neb dodržela, jak dlouho se jemu neb jí zlíbí, když by se namístě vytříbených, cvičených barvitostí kvikot ozýval ap. – Provozování má býti též správné; chybným by slulo, když by se jinak zpívalo, než napsáno stojí; má též jednotě odpovídati: to by se nedělo, jestli by pro „chybu“ uprostřed z počátku začíti se muselo. Avšak význačnost jest nejdůležitějším požadavkem u provozování. Nutné jest to hlavně při zpěvu, neboť v každé zpěvné skladbě jest stálé tření živlů, z kterých se skládá: hudebního a básnického. Provozování hraje velikou úlohu, buď dopřává tomu, neb onomu krátké vlády, tj. buď staví hudbu nad slova, pak slova vyznačují hudbu, neb slova jsou důležitější, pak jest hudba služkou a vyznačuje či nápodobí to, co slova povídají. Veškeré nápodobení slov hudbou potahovati se může toliko ku časomíře neb zvučnosti; z toho následuje, že krutou chybou by bylo, cupati takt od počátku do konce, neohlížeje se na to, zdali slova nežádají povolnější pohyb neb zrychlený!

František MarešProvozování dokonalé, správné, jednotné a význačné sluje klasickým. Tím hlavně nésti se má činnost našich spolků! Ti, sice jen ti, kteří se snaží tvořiti klasické provozování, jsou umělci. – Dokončil se zpěv. Ptáme se: bylo to umělecké provozování? Nebylo! Vždyť se tleská o překot –? Co to za úsudek chybný, co to za vzdělání umělecké? Proč se nepoví pravda do očí, vy zpíváte nedobře! – proč se to nevyřkne? Proč se hejčká chybný směr? Snad proto, že tam dámy účinkují? Či dokážou ty krásné a půvabné zjevy tak unésti slavné publikum, že neví, čemu vlastně tleská? To déle ve prospěch umění trvati nemá, nesmí. Těm, jimž ještě z upřímna srdce jde snaha o rozkvět umění a spolků, těm má to býti svatou povinností starati se o spravedlivější posouzení! Však dosti; co to za příčiny, že tak slabě provozováno? Spolek „Vesna“ převzal provedení: ohlédněme se po zřídlu.

Jest sobota a od 5 1/2–6 1/2 večer cvičení jmenovaného spolku. Čtrnáct členů dostavilo se ku cvičení: ku smíšenému sboru snad dostačí, ku dámskému však, jakým chce spolek slouti, nikdy! – Z pouhé galantnosti nechci též povědíti, zdali všecky dámy v pravé době došly – všech podobných maličkostí chci se vystříhati; povím jen zkrátka, zdali poměry odpovídají požadavkům, které klásti oprávněni jsme. Cvičí se sbor skládající se z nevyvinutých hlasů systematicky? – Necvičí od roku 1873! Nyní se osmělujeme tázati, proč se to neděje od tak dlouhé doby? Že by to nutné nebylo, žáden živý přece tvrditi nebude! Učení z nebe nepadají, tím méně umělí, a za takých okolností, jaké jsou ve spolku, soudím, jedině soustavné svičení odpomůže! – Snad jest to sličným dámám způsob velmi suchý. – Jest cvičení sborů metodické, rozmanité, samo o sobě záliboplodné? – Ze zkušenosti a slov členů – není! Chtěl bych mnoho raditi, prozatím však mlčím. Jaký duch panuje při cvičení? Volný? Umělecký? I toto! Co toho příčinou?

Volí se skladby ceny umělecké k cvičení? Z většiny cizí hudební škvár! Proč to? Či tak se již zoufá ve vkus sličných pěvkyň? Po tři léta již slýcháme Přilítlo jaro na křídlech; kdy asi to „jaro“ přestane nás nudit?

Tak i zde to tak dále nemá jíti! Ano my prosíme ve jménu umělecké společnosti, ke které i „Vesna“ přináleží, by ve prospěch umění i spolku výbor všech možných prostředků rázně, bez ohledu užil pro zlepšení tak neuspokojivého stavu.

Nejde nám jen o pouhé zjevování tak trudných poměrů, naopak, jsouce přesvědčeni, jak možno jest vše lehce napraviti, proto také vše vytýkáme. Ale to opakujeme: Chce-li „Vesna“ i nadále trvati, mnohé se musí změniti!

Jak Zora působí, uvidíme příště.

Pokračování za týden →

← Předchozí část

Leoš Janáček, Moravská orlice, 19. 11. 1875 

František Mareš byl ředitelem „První české pokračovací školy dívčí ŽVJ Vesna“ od roku 1888, ředitelem škol Vesniných v Brně (až do 1. 1. 1919) a školní rada (od 21. 10. 1905). Pamětní deska na Údolní 10, foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více


První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více