Něco o hudbě brněnské V. Spolek Svatopluk

Něco o hudbě brněnské V. Spolek Svatopluk

Přistupujem k poslednímu hovoru o hudbě brněnské, jak ji právě shledáváme. Poznali jsme z předešlých článků, že naše poměry hudební jsou tak smutné, řekl bych děsné, že hudebníkovi pravému až truchlivo v nich býti. Tím však netvrdíme, že by německý hudební život byl zřízenější, což proto podotýkám, poněvadž jistý list, bůh ví dle jakého logického tvaru, soudil ze špatných hudebních poměrů českých na dobré německé, aniž by se byl podíval na spoustu a chatrné zřízení těch krytých německých spolků. Proto se nedivme, když každý jen poněkud vzdělanější hudebník odtud prchá, tím více, když ledabylé, naduté ochotnictví se mu v cestu staví a činnost sebeupřímnější mu ztěžuje. Vskutku, nikde nenalezneme tolik pýchy, domýšlivosti, přepjatosti u diletantů hudebních jako v naší německé „umělecké společnosti“; ten zjev nás proto překvapuje, poněvadž tito lidé neznají víc o hudbě než značení několika tónů, tito lidé sotva se naučí leckterému sborečku a přinejlepším něco na klavíru břinkat dovedou, což právě tolik jest, jako když dítě několika písmenkám se naučí a několik řádků z čítanky čísti dovede. A tací tvorové tlačí se dopředu hudební společnosti brněnské, tací nedoukové chtějí rozhodovat o směru, kterým se tato hudební společnost bráti má. Má-li konečně jiný život u nás nastati, musí ten záhubný, zpupný diletantism odstraněn býti. Ten ať si panuje někde na dědině nebo v merendách soukromých, nám však nemůže býti jen zásadou.

Jak obmezeného rozumu, jak trpaslických názorů jsou titíž hrdinové, dosvědčuje následující úkaz. Jen v životě tvoří se povaha, toť známá pravda; uzavřete někoho a dejte mu diletanty, kupř. sběhlý lid, což u nás jest již zvykem, za učitele – vypěstujete netvor! Veřejné společnosti veřejnost sluší; proto se diviti nesmíme, když si členové společnosti veřejnost svých schůzí přejí, avšak podivno jest, když leckterý nadutý diletant, aniž by se na stanovy podíval, aniž by tu věc výboru přednesl, nedbaje slušnosti a prospěchu spolku, způsobem nepříliš jemným svůj subjektivný, peciválský náhled vůči členům téže společnosti projevuje. Nikdo snad upírati nebude, že veřejné cvičení jest nejlepším vychovávacím prostředkem, opak toho tvrditi dovede jen –. Ale k věci. Každého posuzujeme dle jeho zjevu: přehlédnuvše koncertní pořádky od r. 1872 až na nynější dobu, tu uznati musíme, že nejvkusnější připadají na spolek Svatopluk. Setkáváme se tu se sbory Cyril a Metod, Zahrada bboží, Odvedeného prosba od Křížkovského a s vybranými skladbami od Javůrka a Bendla. Titěrné jest to proti veškeré literatuře hudební, ale na celou dobu přece nejlepší v Brně; za tou příčinou usouditi musíme, že od roku 1872–1875 udržoval Svatopluk veškerý vyšší hudební ruch. Nuže, jaká příčina toho? Ostatní spolky klesají, a tento mohutní? Vstupme do veřejného cvičení pěveckého! Venku prší, sněží, mrazí, dělník však sotvaže z továrny vykročí, kdež po celý den v puchu morovém se do unavení pachtil, vzpomíná, že ještě jedna povinnost naň čeká – vždyť má ještě cvičení pěvecké. On snad jest již hladový a žíznivý; doma na něj žena, děti čekají – proč však nejde k domovu, proč spěchá do cvičebné síně? To zodpovídati nemohu – přiznávám se však, že té obětavosti, pilnosti, lásky a snahy u pěvců za naší doby jsem nikdy a nikde nenašel. Toť jest duch, hlavní podpora, bez které nse žádný spolek neudrží. Avšak nechci těmi slovy pochlebovati; trvám též na tom, že jen potud bude pěvecký odbor Svatopluka rozhodovati, dokud ona obětavost a pilnost nevymizí. Obtíže, které hlavně v nedostatku dobře cvičených pěvců se zakládají, jsou tak ohromné, že k překonání jich jen železná vůle a vytrvalost dostačí. Jen jeden cíl před očima: výtečné provozování; proto též neradím, by spolek přílišnou drobnou činností, jako kupř. propůjčováním se k výpomoci ku všem možným zábavám, při svatbách atd. své síly mrhal. Mluviti o způsobu cvičení, jakosti provozování, o snahách a záměrech pěveckého odboru mi z podstatných příčin nesluší. Takto ukončuji obraz světské hudby, hudebního života brněnského. Přál bych si vytknouti a porozprávěti o tom, jaký by by měl býti a jakých prostředků k tomu nutno užíti; snad k tomu dojde. Nyní si však zajdu do zdejších chrámů, bych podati mohl zprávu o zdejší „božské hudbě“.

První část →

← Předchozí část

Leoš Janáček, Moravská orlice, 11. 12. 1875

Dělnická řemeslnická beseda Svatopluk (Čtenářsko pěvecký a vzdělávací spolek českého řemeslnictva v Brně) byla založena v roce 1868, prvním předsedou byl Dr. Josef Illner, sbormistrem Jan Nesvadba. V letech 1873–1876 byl sbormistrem Leoš Janáček. Spolkové heslo: Buďmež svorní, vlasti věrní!

Pavel Křížkovský, foto wikipedia, Jarda 75

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více

„Proč se nepoví pravda do očí, vy zpíváte nedobře! – proč se to nevyřkne? Proč se hejčká chybný směr? Snad proto, že tam dámy účinkují? Či dokážou ty krásné a půvabné zjevy tak unésti slavné publikum, že neví, čemu vlastně tleská? To déle ve prospěch umění trvati nemá, nesmí. Těm, jimž ještě z upřímna srdce jde snaha o rozkvět umění a spolků, těm má to býti svatou povinností starati se o spravedlivější posouzení!“ Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován spolku „Vesna“.  více

Uznáváme, že byl pan skladatel náramně vytrvalým a pilným při práci, kterou nám dokázal, že jest znalý a dosti obratný v užívání tvarů hudebních. Litujeme však upřímně oné práce a námahy; neboť nehodila se předně na žádný způsob ke slovům. Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován Slovanskému zpěváckému spolku techniků brněnských „Zora“.  více


Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Nejčtenější

Kritika

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více