Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Více či méně „otevřené“ scény nabízí řada domácích – nejen – folkových festivalů. Někde skutečně hraje ten, kdo přijde a má chuť, jinde (například na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou) podléhá i Open scéně pečlivé dramaturgii. Různé modely a významy slova „open“, otevřený, nabízí Open Mic, klubový měsíčník, který se vždy na začátku měsíce odehrává v brněnském Café Práh a v pražské kavárně Potrvá. Samotné označení „open mic“ je dnes už ve světě podobně zaběhlé jako „open air“ a nikdo si je tedy nemůže přivlastnit. Pro odlišení od podobných akcí, kterých si i v naší republice v posledních letech vyrojila spousta, používá „ten“ Open Mic, o kterém pojednává tento článek, označení Open Mic Na Prahu (v Brně), respektive Open Mic Potrvá (v Praze). Iniciátorem akce je písničkář a neúnavný organizátor Jan Řepka, který po zkušenostech z hlavního města přenesl osvědčený model také na Moravu. V brněnském Café Práh, kde se o dramaturgii a hladký chod akce spolu s Honzou Řepkou starají Ondřej Machát a Ondřej „Ondera“ Herzán, se 3. září 2013 rozběhl třetí ročník těchto folkových večerů.

Open Mic Na Prahu má víceméně pevnou strukturu. Během tří hodin se na pódiu vystřídají účinkující tří úrovní: Nejdůležitější jsou hlavní hosté – jeden až dva za večer, pečlivě vybraní dramaturgií, lákadla pro návštěvníky. Nemusí jít vždy o jména ve folkové komunitě známá. Důležitější než proslulost je fakt, že v případě hostů garantují organizátoři kvalitu a originalitu tvorby. S druhou vrstvou hostů se dostáváme na úroveň festivalových open scén usměrňovaných dramaturgy. Přihlásit se může kdokoli, ale zájemci jsou zváni podle kapacity jednotlivých večerů a někdy musí na pozvánku čekat i několik měsíců. V tomto případě se vedle sebe mohou objevit relativně známí písničkáři i naprostí začátečníci. Třetí úrovní – a teprve zde se dostáváme ke skutečně otevřenému, volnému mikrofonu – jsou účinkující, kteří se pořadatelům přihlásí až na místě. I tentokrát může jít o zkušeného harcovníka, který se přišel podívat na mladší kolegy, stejně jako o úplného nováčka, který roztřeseným hlasem poprvé v životě zapěje nebo zarecituje (ano, na Open Micu nemusí jít pouze o písně, ale například také o poezii) do mikrofonu. Zatímco přizvaní hosté mohou nabídnout po čtyřech písních (nebo i více v případě hostů hlavních), přihlášení účastníci z publika si užijí pouze svých pěti minut slávy. Úroveň těchto pětiminutovek je nutně kolísavá, zato míra dobrodružství na obou stranách (na jevišti i v hledišti) notná.

O tom, že zejména první dvě úrovně účinkujících jsou prostupné, se publikum mohlo přesvědčit právě 3. září. Na první poprázdninový Open Mic totiž kvůli nemoci zpěvačky nedorazil jeden z anoncovaných hlavních hostů, pražské trio Šantré. Organizátoři tak pružně vyrobili „hlavního hosta“ z jednoho z ostatních přizvaných účinkujících, slovenského písničkáře Petera „Petiara“ Lachkého, který tak dostal právo svými písněmi večer uzavírat. Jeho tvorba patří už od alba V krajine… (2000) k tomu nejlepšímu ze současného písničkářského folku na Slovensku a roli hlavního hosta večera tedy Petiar zvládl na výbornou. Jako řadový návštěvník jsem však měl pocit, že uvedením Petera Lachkého coby hlavní hvězdy se trochu dostalo do pozadí, a to nikoli tvorbou, ale způsobem, jakým bylo uvedeno, irsko-polské duo See-Saw, kolem nějž se před akcí točila většina propagace na internetu. Pánové Philip Soanes a Eryk Czarniecki, kteří hrají minimalistickou akustickou hudbu prodchnutou ideály „do it yourself“ (album nahrávali v bytě, šíří je na internetu zdarma).

Z ostatních pozvaných účinkujících mě nejvíce zaujal Tomáš Doug Machalík, autor krátkých vtipných písní, postavených především na slovních hříčkách. Drsnější tvář folku nabídl Míra Kubín, známá postava současného brněnského undergroundu. Písničkář Petr Meluzín vystoupil s doprovodem druhého kytaristy, zatímco slovenský autor Branislav Kšiňan se – na rozdíl od svých dvou alb – musel protentokrát obejít bez svého kolegy, výborného hráče na kytaru Borise Čechvaly.

Open Mic ve vlastním slova smyslu, tedy pětiminutovky odvážlivců z publika, přinesl mimo jiné zajímavé vystoupení Dušana Neuwirta alias Zenového čaje, brněnského hráče na didgeridoo, tentokrát v duu s břišní tanečnicí. Do programu se – aby celý systém otestoval – přihlásil i autor článku se svou dvacet let starou básní. I takové spontánní nápady totiž k Open Micu patří.

Open Mic se v Café Práh koná každé první úterý v měsíci. Nejde o tři hodiny toho nejlepšího, co nabízí současná písničkářská scéna. Často se totiž výborná vystoupení střídají s hluchými místy. Cesta na Open Mic je však pro všechny fanoušky písničkářské scény cestou za dobrodružstvím. Osvědčená jména se zde totiž potkávají se sezónními objevy a neznámí umělci občas velmi příjemně překvapí.

Open Mic Na Prahu, 3. září 2013, Café Práh, Brno. Foto Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Michal Šimíček je dramaturgem Café Práh. Tréninková kavárna žije jakoby stranou brněnského klubového života, její program je ale překvapivě pestrý. V těsném sousedství nákupního centra Vaňkovka je kulturní centrum, o němž jste možná do této chvíle nevěděli.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více