Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Více či méně „otevřené“ scény nabízí řada domácích – nejen – folkových festivalů. Někde skutečně hraje ten, kdo přijde a má chuť, jinde (například na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou) podléhá i Open scéně pečlivé dramaturgii. Různé modely a významy slova „open“, otevřený, nabízí Open Mic, klubový měsíčník, který se vždy na začátku měsíce odehrává v brněnském Café Práh a v pražské kavárně Potrvá. Samotné označení „open mic“ je dnes už ve světě podobně zaběhlé jako „open air“ a nikdo si je tedy nemůže přivlastnit. Pro odlišení od podobných akcí, kterých si i v naší republice v posledních letech vyrojila spousta, používá „ten“ Open Mic, o kterém pojednává tento článek, označení Open Mic Na Prahu (v Brně), respektive Open Mic Potrvá (v Praze). Iniciátorem akce je písničkář a neúnavný organizátor Jan Řepka, který po zkušenostech z hlavního města přenesl osvědčený model také na Moravu. V brněnském Café Práh, kde se o dramaturgii a hladký chod akce spolu s Honzou Řepkou starají Ondřej Machát a Ondřej „Ondera“ Herzán, se 3. září 2013 rozběhl třetí ročník těchto folkových večerů.

Open Mic Na Prahu má víceméně pevnou strukturu. Během tří hodin se na pódiu vystřídají účinkující tří úrovní: Nejdůležitější jsou hlavní hosté – jeden až dva za večer, pečlivě vybraní dramaturgií, lákadla pro návštěvníky. Nemusí jít vždy o jména ve folkové komunitě známá. Důležitější než proslulost je fakt, že v případě hostů garantují organizátoři kvalitu a originalitu tvorby. S druhou vrstvou hostů se dostáváme na úroveň festivalových open scén usměrňovaných dramaturgy. Přihlásit se může kdokoli, ale zájemci jsou zváni podle kapacity jednotlivých večerů a někdy musí na pozvánku čekat i několik měsíců. V tomto případě se vedle sebe mohou objevit relativně známí písničkáři i naprostí začátečníci. Třetí úrovní – a teprve zde se dostáváme ke skutečně otevřenému, volnému mikrofonu – jsou účinkující, kteří se pořadatelům přihlásí až na místě. I tentokrát může jít o zkušeného harcovníka, který se přišel podívat na mladší kolegy, stejně jako o úplného nováčka, který roztřeseným hlasem poprvé v životě zapěje nebo zarecituje (ano, na Open Micu nemusí jít pouze o písně, ale například také o poezii) do mikrofonu. Zatímco přizvaní hosté mohou nabídnout po čtyřech písních (nebo i více v případě hostů hlavních), přihlášení účastníci z publika si užijí pouze svých pěti minut slávy. Úroveň těchto pětiminutovek je nutně kolísavá, zato míra dobrodružství na obou stranách (na jevišti i v hledišti) notná.

O tom, že zejména první dvě úrovně účinkujících jsou prostupné, se publikum mohlo přesvědčit právě 3. září. Na první poprázdninový Open Mic totiž kvůli nemoci zpěvačky nedorazil jeden z anoncovaných hlavních hostů, pražské trio Šantré. Organizátoři tak pružně vyrobili „hlavního hosta“ z jednoho z ostatních přizvaných účinkujících, slovenského písničkáře Petera „Petiara“ Lachkého, který tak dostal právo svými písněmi večer uzavírat. Jeho tvorba patří už od alba V krajine… (2000) k tomu nejlepšímu ze současného písničkářského folku na Slovensku a roli hlavního hosta večera tedy Petiar zvládl na výbornou. Jako řadový návštěvník jsem však měl pocit, že uvedením Petera Lachkého coby hlavní hvězdy se trochu dostalo do pozadí, a to nikoli tvorbou, ale způsobem, jakým bylo uvedeno, irsko-polské duo See-Saw, kolem nějž se před akcí točila většina propagace na internetu. Pánové Philip Soanes a Eryk Czarniecki, kteří hrají minimalistickou akustickou hudbu prodchnutou ideály „do it yourself“ (album nahrávali v bytě, šíří je na internetu zdarma).

Z ostatních pozvaných účinkujících mě nejvíce zaujal Tomáš Doug Machalík, autor krátkých vtipných písní, postavených především na slovních hříčkách. Drsnější tvář folku nabídl Míra Kubín, známá postava současného brněnského undergroundu. Písničkář Petr Meluzín vystoupil s doprovodem druhého kytaristy, zatímco slovenský autor Branislav Kšiňan se – na rozdíl od svých dvou alb – musel protentokrát obejít bez svého kolegy, výborného hráče na kytaru Borise Čechvaly.

Open Mic ve vlastním slova smyslu, tedy pětiminutovky odvážlivců z publika, přinesl mimo jiné zajímavé vystoupení Dušana Neuwirta alias Zenového čaje, brněnského hráče na didgeridoo, tentokrát v duu s břišní tanečnicí. Do programu se – aby celý systém otestoval – přihlásil i autor článku se svou dvacet let starou básní. I takové spontánní nápady totiž k Open Micu patří.

Open Mic se v Café Práh koná každé první úterý v měsíci. Nejde o tři hodiny toho nejlepšího, co nabízí současná písničkářská scéna. Často se totiž výborná vystoupení střídají s hluchými místy. Cesta na Open Mic je však pro všechny fanoušky písničkářské scény cestou za dobrodružstvím. Osvědčená jména se zde totiž potkávají se sezónními objevy a neznámí umělci občas velmi příjemně překvapí.

Open Mic Na Prahu, 3. září 2013, Café Práh, Brno. Foto Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Michal Šimíček je dramaturgem Café Práh. Tréninková kavárna žije jakoby stranou brněnského klubového života, její program je ale překvapivě pestrý. V těsném sousedství nákupního centra Vaňkovka je kulturní centrum, o němž jste možná do této chvíle nevěděli.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více