Navzdory narůstající průměrné délce lidského života zdají se dnes být zlaté svatby čím dál vzácnějším jevem. Což potom taková sekundice, tedy stručně řečeno padesáté výročí kněžství? Ta byla vzácností i v 18. století, kdy počty duchovních strmě rostly až k převisu nabídky nad poptávkou, řečeno tržně. Dva vysoce postavení duchovní, kteří své sekundice slavili v barokním Brně, však měli tou dobou už kariéru spíše za sebou.
Co že je to sekundice? Ono slovo zní podobně jako primice – tedy první mše, kterou kněz slouží po svém vysvěcení – a také je z něj odvozeno. Když v roce 1733 slavil padesáté výročí kněžství petrovský kanovník, kdysi císařský misionář v Moskvě, František Xaver Leffler (1658–1744), sloužil mši za blaho habsburského rodu. Císaři Karlu VI. proto dokonce napsal list, v němž žádá o sdělení kde a kdy má svou druhou primici slavit. Mše se nakonec konala u příležitosti jmenin císařovny Alžběty Kristiny. K této příležitosti vyšel přímo v Brně stručný oslavný tisk, podle nějž byl Leffler vůbec prvním kanovníkem v dějinách kapituly, který slavil takovéto výročí. Velkolepost Lefflerových oslav dosvědčuje zpráva v Zábavných a podivuhodných rozmanitostech, objemném třísvazkovém díle příběhů i klepů z barokního Brna a širokého okolí třicátých až čtyřicátých let 18. století, jehož autorem byl člen brněnského konventu augustiniánů poustevníků od sv. Tomáše Jeroným Haura, mimochodem tamní regenschori: Dne 19. listopadu na svátek sv. Alžběty královny a vdovy ctihodný pan František Xaver Leffler, petrovský děkan, slavil tamtéž svou druhou primici. Asistovalo mu pět infulovaných prelátů, mnoho kněží a kleriků. Více než padesát urozených a jiných významných osob hostil v našem klášteře. Na děkanství bylo pak více než šedesát kněží a řeholníků. Co stojí Petrov, ještě nikdy neměl takového kanovníka jubilanta, tento je první (z německého jazyka volně přeložil autor). Velká škoda, že si hudebník Haura více nevšímal hudebního dění při této slavnosti.
O patnáct let později slavil svou sekundici jiný petrovský kanovník, Jindřich Arnošt Alexandr Halama rytíř z Jičína. V kapitulním archivu se dochovala podrobná relace o celé slavnosti, která se uskutečnila 20. října 1748, tedy v témže roce, kdy císařský pár navštívil Brno. Právě díky zmíněné návštěvě je také celá petrovská kapitula včetně Halamy alespoň symbolicky zachycena na pozoruhodném obraze Františka Vavřince Korompaye.
Relace uvádí jmenovitě všechny zúčastněné, kromě jubilanta především probošta petrovské kapituly Rudolfa hraběte ze Schrattenbachu (tento rod se do brněnských dějin zapsal ve více jak stoletém rozpětí), všechny členy petrovské kapituly a především zástupce císařovny, zvlášť jmenovaného komisaře k této příležitosti, kterým byl tehdejší zemský hejtman František Josef hrabě Heissler. Při slavnosti nechyběla ani sama císařovna, zastoupená svým portrétem, který byl umístěn v petrovském chrámu pod baldachýnem.
Jinak velmi podrobná relace je opět velmi stručná v otázce hudební okrasy oné slavnosti. Na jejím začátku byl oslavenec ze své rezidence do petrovského chrámu doprovázen zvukem největšího zvonu a třemi sbory tympánů. Hlahol tympánů a trub se ozval později při zmíněné instalaci císařovnina portrétu pod baldachýn. Tedy zdánlivě nic neobvyklého, nic překvapivého. Jenže společně s anonymní relací se dochovala i zvláštní gratulační listina. V jejím úvodu je rytíř Halama chválen jako zvláštní patron a ctitel hudby, přičemž gratulace pokračuje výčtem všech hudebníků, kteří se oné slavnosti 20. října 1748 aktivně zúčastnili. Ve volném překladu z latiny vypadá seznam takto:
Regenschori,
dva basisté, dva tenoristé, dva altisté, dva diskantisté,
varhanní virtuoz pan Umbstot,
virtuozní violoncellista,
violonista, dva violisté, šest houslistů,
osm trubačů a dva tympanisté,
celkem třicet hudebníků.
Muselo tedy jít o velkolepou hudební slavnost. Ansámbl o třiceti hudebnících tehdy působil podobně jako dnes stodesetičlenný symfonický orchestr při provedení některé ze symfonií Gustava Mahlera. Ostatně samotný hudební kůr petrovského kostela byl dokončen právě kolem roku 1748. Vzhledem k dodnes problematické akustice a množství tehdy zúčastněných duchovních lze v tomto případě předpokládat, že celý ansámbl tehdy skutečně hrál z kůru a nikoli z nějaké příležitostné empory (takto se provádělo Caldarovo oratorium v kostele sv. Jakuba v roce 1736 a s pomocí vyvýšené tribuny si s Bachovou mší h moll výtečně poradil Ensemble Czech Baroque Orchestra & Choir na Petrově léta Páně 2013).
Jaká škoda, že hudebníci nejsou v onom latinském seznamu až na jedinou výjimku jmenováni. Lze sice předpokládat, že za strohým označením regenschori se skrývá tehdejší ředitel kůru u sv. Petra a Pavla Johann Raymund Fiedler a že také ostatní hudebníci byli rytíři Halamovi dobře známí, protože je dříve sám také z titulu kostelního inspektora jménem kapituly vyplácel za hudební produkce při bohoslužbách. Onen “virtuosus organista dominus Umbstot” však není nikdo jiný než nesmírně pozoruhodný skladatel Joseph Umstatt (narozen r. 1711 ve Vídni, zemřel r. 1762 v Bambergu), který v Brně čtyřicátých let 18. století působil ve službách knížat z Dietrichsteina. Mimo jiné byl také autorem oratoria ke stým oslavám slavné brněnské obrany proti Švédům.
Je to především zásluha muzikologa Ladislava Kačice a ansámblu Solamente naturali, že některé Umstattovy skladby vyšly znovu na „světlo Boží“ v plné kráse.
Kolorovaný oceloryt s dómským návrším v Brně publikován s laskavým svolením Archivu města Brna (v záhlaví článku pouze výřez).
Zdroje:
Vladimír Maňas: Pelikán a kříž. Ostravský rodák František Xaver Michael Leffler (1658–1744) a jeho církevní kariéra. In Przybylová, Blažena (ed.): Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 24. Ostrava 2009, s. 580–603.
Diecézní archiv Biskupství brněnského, fond Kapitula sv. Petra a Pavla v Brně.
Ladislav Kačic: Joseph Umstatt (1711–1762) zwischen Barock und Klassik: Bemerkungen zur Stilentwicklung eines mitteleuropäischen Komponisten. In Zur Geschische und Aufführungspraxis der Musik des 16.–18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa, Bratislava 2013, s. 201–215.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..