Peníze žádné a muziky co nejvíc

7. červen 2013, 0:20

Peníze žádné a muziky co nejvíc

Zbrojovka Brno slaví sto let, oslavy mají být velkolepé a – světe div se – platí se na ně vstupné. Klub je původně stanovil v opravdu nehorázné výši 200 Kč, což vyvolalo takovou vlnu nevole, že se do věci opřela i brněnská sekce iDnes. Fotbalový duch Karla Škrabala – nyní zástupce šéfredaktora MF DNES pro regiony – zřejmě straší v redakci pořád dál. Tlak veřejnosti musel být děsivý, protože vedení klubu vyměklo a snížilo vstupné na polovinu. Stávkokazům, kteří byli ochotní dát i původní částku, bude rozdíl vrácen. Na programu je utkání hvězd Zbrojovky Brno proti Slovanu Bratislava, předzápas zbrojováckého výběru proti Kometě Brno, ohňostroj a další atrakce. To všechno tedy mohou věrní fanoušci zhlédnout za cenu tří piv. No dobrá, za cenu čtyř mizerných piv.

Vzpomněl jsem si přitom na otrávené obličeje i řeči lidí před vchodem do klubu... mohl to být asi kterýkoliv: „Jo von je dneska koncert... a kolik to stojí... cože STO PADESÁT KORUN?!?!“ Vzpomněl jsem si na všechny ty směšně rachotící plechovky na dobrovolné vstupné – co by se muselo na jevišti dít, aby na to nestačily drobné? Zábava musí být pro všechny a stát musí málo, v lepším případě nic. Druhá věc potom je, jak taková zábava vypadá, ale to bych chtěl protentokrát nechat spíš stranou. Zbrojovka se v tabulce drží na pěkném třináctém místě a předpokládám, že její fotbal je podobně atraktivní jako brněnská opera. Tam stojí nejdražší lístek dokonce pětistovku, což dělá podstatně více piv než za fotbal, ale pořád je to jakési nic. Upozorňuji, že když se má hrát opera se sborem, musí přijít do práce nějakých dvě stě lidí, nemluvě o tom, kolik peněz stojí v takovém baráku jenom rozsvítit. Můžeme pokračovat ve filharmonii, činohře, malých divadlech a skončit u jazzového nebo undergroundového klubu pro padesát lidí. Bez ohledu na kvalitu produkce se všude najde hulákající skupina návštěvníků, kterým vstupné jaksi nevoní.

Měli by si někdy svých pár upocených stovek vzít a jít si koupit lístek třeba do Vídeňské státní opery. V pohodě by se dostali na místa k stání, pokud by jim nevadilo, že se na takové lístky stojí několikahodinová fronta. Ale pokud by si chtěli sednout, asi by se o ně u pokladny začal pokoušet infarkt – lístky do přízemí jsou za nějakých 200 EUR. Potom vstupné opravdu pomaličku klesá zároveň s tím, čím výš je galerie, na kterou si chcete lístek koupit. Někam pod strop, kde není moc vidět, by těch pět set ještě mohlo stačit. Vstupné na Filharmonii Brno v mnichovském Gasteigu stálo od 25 do 165 EUR. Kolik jste ochotní dát za její koncert v Brně?

Vyzývat ke zdražování je něco podobného jako říkat si rovnou o facku, ale vážně – co by kdo chtěl za stovku? Nevím, jestli byl někdo z těch povykujících lidí v posledních letech v obchodě pro chleba nebo někde parkoval. Stovku stojí gyros, kterým se běžně zahání noční opilecký hlad. Následovat by mohlo ještě skuhrání, že tu nemáme platy „jako na západě“, případně jeho inteligentnější podoba ve formě řečí o rozdílné kupní síle. K tomu bych jen podotknul, že spousta věcí už tu „stejně jako na západě“ stojí. Rozdíl je v tom, že jsou pro život mnohem důležitější a potřebnější než hudba, divadlo a fotbal. Nad brněnskými nájmy můžeme skřípat zuby do sytosti, ale většina z nás kvůli nim pod most bydlet nepůjde. Jen těmi zuby přestane skřípat, zatne je a zaplatí. Ale nějaký fotbal nebo umění – dejte pokoj, kdo by za to utrácel. 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Dva konkurzy na místo ředitele Národního divadla Brno nebyly dost, třetí nás v nejbližší době čeká. Bude uzavřený, komise se rozhodla kandidáty aktivně hledat.  více

Starosti s koncertním sálem jsou v Brně věčné. Nejen že nemáme nový, ale už jsme nemuseli mít ani Besední dům, jak se dozvíte v dalším díle seriálu Město hudby v historii a historkáchvíce

Pokud chcete vidět na počátky hudby v Brně z ptačí perspektivy, běžte na Moravské náměstí. Předtím si ale přečtěte první díl seriálu Vladimíra Maňase o hudební historii města. Brněnská hudební historie právě začíná.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více