Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Muzikál

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Muzikál

Třetí díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Lehká múza a věnuje se historii brněnské operety i současnému muzikálu.

Opereta a muzikál

Opereta je zlobivé děcko, které přestalo poslouchat rodiče a uteklo z operního domu. Její vznik je asi mnohem pochopitelnější z perspektivy Francie, kde v polovině 19. století začala tvořit zábavný a často hodně jedovatý protipól k megalomanským produkcím tzv. velké opery. V Brně, stejně jako kdekoliv jinde na světě, se stala opereta předmětem masové obliby publika, útočištěm společenské satiry i té nejobyčejnější zábavy. Díky osvícenému vedení Oldřicha Nového dostala v meziválečné době vybroušenou divadelní fazónu. K té mohl později dodat bytelný teoretický grunt teatrolog Ivo Osolsobě a přejít od zakonzervované operety k živému muzikálu. Dnes má Brno nejen specializované muzikálové divadlo, ale také obor Muzikálového herectví na JAMU. V Baladě pro banditu se vydal z Brna do divadelního i filmového světa muzikálový loupežník Nikola Šuhaj, zatímco brněnská Líza Doolittleová si vydělává na živobytí jako My Fair Lady ze Zelňáku. Kruh se uzavřel: právě tam stojí i divadlo Reduta, kde bývala opereta doma.

balada_pro_banditu_foto_archiv_DHNPOpereta Balada pro banditu se dočkala i filmového zpracování. Foto: archiv DHNP

Zasnoubení hudby, divadla a lidové zábavy

Když studentské Divadlo na Orlí uvedlo v roce 2017 operetu Jacquese Offenbacha Zasnoubení při lucernách, byl to vlastně  návrat ke kořenům. Právě tato Offenbachova komedie je totiž pravděpodobně vůbec první operetou, která se v Brně hrála. Stalo se tak v roce 1859, tedy pouhé dva roky po pařížské premiéře. Opereta se tím vydala na svoji cestu k široké oblibě a Brno udělalo první krok k tomu, aby se stalo dnešním muzikálovým centrem celé republiky.

První opereta v Brně se hrála pochopitelně německy a trvalo ještě čtvrt století, než se na brněnské scéně objevil také česky hraný operetní titul. A uplynulo ještě dalších třicet let, než se na scéně brněnského Národního divadla objevila první opereta českého autora – byla to Polská krev skladatele Oskara Nedbala.

Opereta sice byla pro operní divadla vítaným zdrojem příjmů, ale zároveň také nevítaným hostem – v tom se shodli dokonce i Leoš Janáček a jeho urputný nepřítel Zdeněk Nejedlý. Opereta přestala brněnské opeře „překážet“ teprve po vzniku samostatného Československa v roce 1918. V sezóně 1918–19 byl totiž v Brně ustanoven samostatný zpěvoherní soubor.

Do nové éry s Oldřichem Novým

Se vznikem nového subjektu přišly samozřejmě také starosti, koho do něj angažovat. Opereta má svá specifika a klade na zpívající herce či hrající zpěváky osobité nároky. Obzvlášť patrné to muselo být v době po první světové válce, kdy bylo operní herectví zcela samostatnou kapitolou a operní režie jako taková ještě velmi mladou disciplínou. Mezi novými tvářemi souboru se ale tehdy objevil herec Oldřich Nový, který se mohl společně s celým zpěvoherním oddělením usídlit v Redutě.

Jako spoluautor se Nový podepsal také pod mimořádně úspěšnou divadelní revue nazvanou Z Brna do Brna. Jejími protagonisty byli bratři Valentin a Václav Šindlerovi, kteří jako stréček Křópal a Jozéfek Melhoba prováděli publikum Brnem jako exotickým městem plným překvapení a nástrah – to všechno v široce rozvážné hanáčtině. Až bude někdo hledat zárodek sebeironických pohledů na Brno, jaké přináší skupina KKRD Boys nebo sociolog Stanislav Biler, měl by začít někde tady. Spojitost s uhlazeným a šarmantním Novým je překvapivým bonusem.

Odchod Nového z Brna v roce 1935 jako by předznamenal dobu rozpadu republiky a příchodu okupace. Opereta z programů nezmizela, dokud mohla divadla hrát. Svoji serióznější sestru operu a vzdálené bratrance v podobě symfonických koncertů kopírovala v tom, že začala klást větší důraz na české tituly a na lásku k vlasti obecně. Těžké časy, které operetě s válkou začaly, ale neskončily dodnes.

Buržoazní stvůra, Katka a bandita

Operetě se odjakživa předhazuje, že se jedná o pokleslý žánr – jen důvody se mění. Po druhé světové válce a ještě víc po nástupu komunistické diktatury se z ní stal jeden ze symbolů buržoazní zábavy. To ovšem neznamená, že by ji socialistická estetika odmítla, naopak ji začala využívat jako nástroj propagandy.

V Sovětském svazu vznikaly operety na aktuální náměty a řada z nich se dostala i na brněnskou scénu. Hrdiny českých operet se stávali Zbojník Ondráš či Mikuláš Dačický z Heslova v dílech Miloše  Machka a Miloše Slavíka. Už se ale také blížila doba, kdy měl iniciativu převzít muzikál.

Zásluhu na tom měl Ivo Osolsobě (1928–2012), který se stal v roce 1959 dramaturgem brněnské zpěvohry. Dnes se zdá neuvěřitelné, že uvedl výpravný broadwayský titul Kiss me Kate na tak malém jevišti, jaké má Reduta. Osolsobě operetu a muzikál nejen propagoval jako žánry rovnocenné opeře, ale věnoval jim také dodnes ceněnou studii Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Díky Osolsoběmu a režisérovi Stanislavu Fišerovi se v roce 1970 podařilo v Brně uvést i Bernsteinův muzikál West Side Story.

V 70. letech ale začala na společných muzikálech pracovat také domácí autorská dvojice Miloš Štědroň Milan Uhde. Jejich společná Balada pro banditu měla premiéru v roce 1975 v Divadle na provázku, díky filmové verzi se stala všeobecně známou a písničky z ní v podstatě zlidověly. Nová inscenace Balady, kterou na Provázku v roce 2005 vytvořil režisér Vladimír Morávek, se během třinácti let dočkala více než dvou set repríz. Kultovní status si v roce 1992 vydobyl muzikál Hvězdy na vrbě scénáristy a režiséra Karla Davida.

Opereta je mrtva, ať žije muzikál!

Když se v roce 1989 otevřely západní hranice, muzikál pomalu ale jistě převálcoval operetu se vším všudy. V roce 2004 otevřelo Městské divadlo Brno speciální muzikálovou scénu. V tom stejném roce byl brněnský zpěvoherní soubor organizačně převeden právě pod správu Městského divadla Brno, kde tiše zanikl – časová shoda obou událostí je více než výmluvná. Dnes se snaží držet zpěvohru při životě Nové operetní studio.

Za směřováním Městského divadla Brno ke světovým titulům i tvorbě domácích osvědčených autorů stojí ředitel divadla a režisér Stanislav Moša. Na muzikálové scéně se odehrály klasiky jako Hair,  CatsLes Misérables či Mary Poppins,  ale také současná tvorba Štědroně a Uhdeho, Zdenka Merty, Petra Ulrycha a dalších. Unikátní je možnost přímé spolupráce s Ateliérem muzikálového herectví na JAMU – profesionální divadlo a adepti oboru to k sobě mají deset minut pěší chůze a publikum je všude okolo.

marry_poppins_MDBMuzikál Mary Poppins slaví úspěch na prknech Městského divadla Brno. Foto: MDB

Oldřich Nový: Elegantní fantom brněnské operety

„Zavřete oči, odcházím.“ Svoji nejslavnější repliku pronesl režisér, herec a zpěvák Oldřich Nový ve filmu Kristián, který natočil v roce 1939. Příběh obyčejného úředníka, jenž si jednou za měsíc hraje na muže z velkého světa, udělal z Nového českou filmovou superstar první velikosti. Zásluhu na tom určitě neměl tuctový námět filmu – tím pravým důvodem byla okouzlující elegance, s jakou Nový roli ztvárnil. A stejně se zhostil i role tvůrce brněnské operety.

Do Brna přišel Nový jako talentovaný herec v roce 1919, bylo mu teprve dvacet let. Jeho talent využívala činohra i opereta a od začátku se profiloval jako typ elegantního milovníka s větší či menší vadou charakteru. To zcela jistě platí pro úlohu hraběte Bola v operetě Polská krev skladatele Oskara Nedbala. Typově dokonalá byla v tomto směru role svůdného gangstera Macheatha v Žebrácké opeře Kurta Weilla a Bertolta Brechta – představení navíc režíroval E. F. Burian.

novy_oldrich_pruvodceOldřich Nový

Brzy se ukázalo, že Novému nestačí v hudebních komediích jen hrát, ale má stále silnější touhu je i tvořit. Stal se asistentem režiséra a brzy nato i šéfrežisérem brněnského zpěvoherního souboru. Dá se říci, že za Nového ředitelské éry v letech 1925–1935 vznikly základy všeho, čím se brněnská opereta či muzikál chlubí dodnes. V základu je to snaha vnášet do lidové zábavy profesionalitu a vyšší estetická měřítka.

Nový úspěšně změnil pohled na tento žánr a zanechal v brněnské operetě, a tím nepřímo i v muzikálu, nesmazatelnou stopu. Zároveň se zde naučil všechno, co později zúročil v Novém divadle v Praze i v kariéře filmové hvězdy. Za druhé světové války Nový odmítl opustit svoji židovskou manželku, a byl vězněn v koncentračním táboře. Po nástupu komunistické diktatury už jen paběrkoval menší filmové a televizní role. Zemřel 15. března 1983 v osmdesáti třech letech.

Úvodní koláž/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více