Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Muzikál

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Muzikál

Třetí díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Lehká múza a věnuje se historii brněnské operety i současnému muzikálu.

Opereta a muzikál

Opereta je zlobivé děcko, které přestalo poslouchat rodiče a uteklo z operního domu. Její vznik je asi mnohem pochopitelnější z perspektivy Francie, kde v polovině 19. století začala tvořit zábavný a často hodně jedovatý protipól k megalomanským produkcím tzv. velké opery. V Brně, stejně jako kdekoliv jinde na světě, se stala opereta předmětem masové obliby publika, útočištěm společenské satiry i té nejobyčejnější zábavy. Díky osvícenému vedení Oldřicha Nového dostala v meziválečné době vybroušenou divadelní fazónu. K té mohl později dodat bytelný teoretický grunt teatrolog Ivo Osolsobě a přejít od zakonzervované operety k živému muzikálu. Dnes má Brno nejen specializované muzikálové divadlo, ale také obor Muzikálového herectví na JAMU. V Baladě pro banditu se vydal z Brna do divadelního i filmového světa muzikálový loupežník Nikola Šuhaj, zatímco brněnská Líza Doolittleová si vydělává na živobytí jako My Fair Lady ze Zelňáku. Kruh se uzavřel: právě tam stojí i divadlo Reduta, kde bývala opereta doma.

balada_pro_banditu_foto_archiv_DHNPOpereta Balada pro banditu se dočkala i filmového zpracování. Foto: archiv DHNP

Zasnoubení hudby, divadla a lidové zábavy

Když studentské Divadlo na Orlí uvedlo v roce 2017 operetu Jacquese Offenbacha Zasnoubení při lucernách, byl to vlastně  návrat ke kořenům. Právě tato Offenbachova komedie je totiž pravděpodobně vůbec první operetou, která se v Brně hrála. Stalo se tak v roce 1859, tedy pouhé dva roky po pařížské premiéře. Opereta se tím vydala na svoji cestu k široké oblibě a Brno udělalo první krok k tomu, aby se stalo dnešním muzikálovým centrem celé republiky.

První opereta v Brně se hrála pochopitelně německy a trvalo ještě čtvrt století, než se na brněnské scéně objevil také česky hraný operetní titul. A uplynulo ještě dalších třicet let, než se na scéně brněnského Národního divadla objevila první opereta českého autora – byla to Polská krev skladatele Oskara Nedbala.

Opereta sice byla pro operní divadla vítaným zdrojem příjmů, ale zároveň také nevítaným hostem – v tom se shodli dokonce i Leoš Janáček a jeho urputný nepřítel Zdeněk Nejedlý. Opereta přestala brněnské opeře „překážet“ teprve po vzniku samostatného Československa v roce 1918. V sezóně 1918–19 byl totiž v Brně ustanoven samostatný zpěvoherní soubor.

Do nové éry s Oldřichem Novým

Se vznikem nového subjektu přišly samozřejmě také starosti, koho do něj angažovat. Opereta má svá specifika a klade na zpívající herce či hrající zpěváky osobité nároky. Obzvlášť patrné to muselo být v době po první světové válce, kdy bylo operní herectví zcela samostatnou kapitolou a operní režie jako taková ještě velmi mladou disciplínou. Mezi novými tvářemi souboru se ale tehdy objevil herec Oldřich Nový, který se mohl společně s celým zpěvoherním oddělením usídlit v Redutě.

Jako spoluautor se Nový podepsal také pod mimořádně úspěšnou divadelní revue nazvanou Z Brna do Brna. Jejími protagonisty byli bratři Valentin a Václav Šindlerovi, kteří jako stréček Křópal a Jozéfek Melhoba prováděli publikum Brnem jako exotickým městem plným překvapení a nástrah – to všechno v široce rozvážné hanáčtině. Až bude někdo hledat zárodek sebeironických pohledů na Brno, jaké přináší skupina KKRD Boys nebo sociolog Stanislav Biler, měl by začít někde tady. Spojitost s uhlazeným a šarmantním Novým je překvapivým bonusem.

Odchod Nového z Brna v roce 1935 jako by předznamenal dobu rozpadu republiky a příchodu okupace. Opereta z programů nezmizela, dokud mohla divadla hrát. Svoji serióznější sestru operu a vzdálené bratrance v podobě symfonických koncertů kopírovala v tom, že začala klást větší důraz na české tituly a na lásku k vlasti obecně. Těžké časy, které operetě s válkou začaly, ale neskončily dodnes.

Buržoazní stvůra, Katka a bandita

Operetě se odjakživa předhazuje, že se jedná o pokleslý žánr – jen důvody se mění. Po druhé světové válce a ještě víc po nástupu komunistické diktatury se z ní stal jeden ze symbolů buržoazní zábavy. To ovšem neznamená, že by ji socialistická estetika odmítla, naopak ji začala využívat jako nástroj propagandy.

V Sovětském svazu vznikaly operety na aktuální náměty a řada z nich se dostala i na brněnskou scénu. Hrdiny českých operet se stávali Zbojník Ondráš či Mikuláš Dačický z Heslova v dílech Miloše  Machka a Miloše Slavíka. Už se ale také blížila doba, kdy měl iniciativu převzít muzikál.

Zásluhu na tom měl Ivo Osolsobě (1928–2012), který se stal v roce 1959 dramaturgem brněnské zpěvohry. Dnes se zdá neuvěřitelné, že uvedl výpravný broadwayský titul Kiss me Kate na tak malém jevišti, jaké má Reduta. Osolsobě operetu a muzikál nejen propagoval jako žánry rovnocenné opeře, ale věnoval jim také dodnes ceněnou studii Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Díky Osolsoběmu a režisérovi Stanislavu Fišerovi se v roce 1970 podařilo v Brně uvést i Bernsteinův muzikál West Side Story.

V 70. letech ale začala na společných muzikálech pracovat také domácí autorská dvojice Miloš Štědroň Milan Uhde. Jejich společná Balada pro banditu měla premiéru v roce 1975 v Divadle na provázku, díky filmové verzi se stala všeobecně známou a písničky z ní v podstatě zlidověly. Nová inscenace Balady, kterou na Provázku v roce 2005 vytvořil režisér Vladimír Morávek, se během třinácti let dočkala více než dvou set repríz. Kultovní status si v roce 1992 vydobyl muzikál Hvězdy na vrbě scénáristy a režiséra Karla Davida.

Opereta je mrtva, ať žije muzikál!

Když se v roce 1989 otevřely západní hranice, muzikál pomalu ale jistě převálcoval operetu se vším všudy. V roce 2004 otevřelo Městské divadlo Brno speciální muzikálovou scénu. V tom stejném roce byl brněnský zpěvoherní soubor organizačně převeden právě pod správu Městského divadla Brno, kde tiše zanikl – časová shoda obou událostí je více než výmluvná. Dnes se snaží držet zpěvohru při životě Nové operetní studio.

Za směřováním Městského divadla Brno ke světovým titulům i tvorbě domácích osvědčených autorů stojí ředitel divadla a režisér Stanislav Moša. Na muzikálové scéně se odehrály klasiky jako Hair,  CatsLes Misérables či Mary Poppins,  ale také současná tvorba Štědroně a Uhdeho, Zdenka Merty, Petra Ulrycha a dalších. Unikátní je možnost přímé spolupráce s Ateliérem muzikálového herectví na JAMU – profesionální divadlo a adepti oboru to k sobě mají deset minut pěší chůze a publikum je všude okolo.

marry_poppins_MDBMuzikál Mary Poppins slaví úspěch na prknech Městského divadla Brno. Foto: MDB

Oldřich Nový: Elegantní fantom brněnské operety

„Zavřete oči, odcházím.“ Svoji nejslavnější repliku pronesl režisér, herec a zpěvák Oldřich Nový ve filmu Kristián, který natočil v roce 1939. Příběh obyčejného úředníka, jenž si jednou za měsíc hraje na muže z velkého světa, udělal z Nového českou filmovou superstar první velikosti. Zásluhu na tom určitě neměl tuctový námět filmu – tím pravým důvodem byla okouzlující elegance, s jakou Nový roli ztvárnil. A stejně se zhostil i role tvůrce brněnské operety.

Do Brna přišel Nový jako talentovaný herec v roce 1919, bylo mu teprve dvacet let. Jeho talent využívala činohra i opereta a od začátku se profiloval jako typ elegantního milovníka s větší či menší vadou charakteru. To zcela jistě platí pro úlohu hraběte Bola v operetě Polská krev skladatele Oskara Nedbala. Typově dokonalá byla v tomto směru role svůdného gangstera Macheatha v Žebrácké opeře Kurta Weilla a Bertolta Brechta – představení navíc režíroval E. F. Burian.

novy_oldrich_pruvodceOldřich Nový

Brzy se ukázalo, že Novému nestačí v hudebních komediích jen hrát, ale má stále silnější touhu je i tvořit. Stal se asistentem režiséra a brzy nato i šéfrežisérem brněnského zpěvoherního souboru. Dá se říci, že za Nového ředitelské éry v letech 1925–1935 vznikly základy všeho, čím se brněnská opereta či muzikál chlubí dodnes. V základu je to snaha vnášet do lidové zábavy profesionalitu a vyšší estetická měřítka.

Nový úspěšně změnil pohled na tento žánr a zanechal v brněnské operetě, a tím nepřímo i v muzikálu, nesmazatelnou stopu. Zároveň se zde naučil všechno, co později zúročil v Novém divadle v Praze i v kariéře filmové hvězdy. Za druhé světové války Nový odmítl opustit svoji židovskou manželku, a byl vězněn v koncentračním táboře. Po nástupu komunistické diktatury už jen paběrkoval menší filmové a televizní role. Zemřel 15. března 1983 v osmdesáti třech letech.

Úvodní koláž/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více