Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Underground, alternativa, punk

21. květen 2020, 3:00

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Underground, alternativa, punk

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průserem.

Underground, alternativa, punk

Nebýt zvráceného prostředí vytvořeného politickou situací 70. a 80. let, řada věcí by v brněnském hudebním podzemí vypadala jinak. Především je pravděpodobné, že by se spousta lidí vůbec nepotkala. Samotná chuť a odvaha vyjadřovat se svobodně byla natolik silnou motivací, že klidně svedla do jedné kapely hospodského a zpěváka v jedné osobě s virtuózním kontrabasistou a školeným hudebním skladatelem. Brno si na slávu své podzemní hudby počkalo – její rozkvět přišel až v 80. letech. V té chvíli ale jako   by vybuchl dlouho skrývaný potenciál, který obdivoval i jeden z protagonistů české alternativní sféry – Mikoláš Chadima. Vždy se samozřejmě nabízí otázka, k čemu vlastně nabízely alternativu kapely hrající často špatně a na mizerné nástroje. Hudebně to byl protiklad k nablýskaným vesmírným vizím a uhlazeným koncepcím profesionálních skupin. Lidsky to byla alternativa k věčnému kalkulu s cenzurou, represemi a neustálou opatrností. V tom zůstává význam hudební alternativy i undergroundu dodnes.

Na procházce podzemím

Rocková hudba v Brně dlouho neměla svůj podzemní proud ani odnož, která by si nevšímala masového vkusu publika. Zatímco pražští The Plastic People of the Universe, DG 307 nebo Extempore už měli za sebou kriminály i zákazy, brněnský rock si žil celkem klidně a ubíral se bezpečnějšími cestami. Začátkem 80 let se ale situace změnila. Zatímco Praha byla zákazy úplně zadušená a zakonzervovaná, Brno jako by využilo nedostatku pozornosti ze strany úřadů a stalo se hudebním centrem kapel, které se rozhodly tvořit svobodně a bez kompromisů.

Máš strach? Tak drž hubu!

Citát z písně kapely Odvážní bobříci platil v 80. letech doslova. Kdo hubu nedržel, ten přes ni mohl snadno dostat, jak se přesvědčili v roce 1983 účastníci rockového festivalu v nedalekých Žabčicích. Úřady festival zakázaly několik hodin před začátkem a zklamaní rockeři se vydali do Brna – největší část jich zakotvila v tehdy oblíbené hospodě Na Střeláku nedaleko Anthroposu v Pisárkách. Policejní zásah byl rychlý a ostrý, řada lidí zmlácených obušky, někteří pokousaní policejními psy, byli i zatčení a později zcela nesmyslně odsouzení do vězení. Nedá se tedy říci, že by v Brně vládla nějaká idyla, ale alternativní scéna se naštěstí nenechala zastrašit. V této době už se v Brně konaly takzvané valné hromady, na nichž se potkávaly kapely, které si svoji svobodu nechtěly nechat vzít. Bývali mezi nimi i Odvážní bobříci, jež vedl Ivo Horák a na baskytaru v nich hrával dnešní politolog Pavel Barša. Hudebně ještě výraznější byli personálně spříznění Pro pocit jistoty, kde měl hlavní slovo skladatel Martin Dohnal. A z obrovského množství kapel brněnské „nové vlny“ nelze zapomenout na Ještě jsme se nedohodli, kde hrál mimo jiné pozdější textař Ivy Bittové Karel David a také se v nich objevil Pavel Fajt.

strelak_foto_archiv_Jany_SoukupoveBaštou brněnské alternativy byla hospoda „Střelák. Foto: archiv Jany Soukupové

Jako kobylky a jako koně

Verš z jednoho textu skupiny Dunaj by se dal klidně vztáhnout i na brněnskou alternativní scénu, která se rozmnožila co do počtu a také rozběhla směrem vpřed. Byla to právě kapela Dunaj, jejíž proud se stal jedním z nejvlivnějších přínosů celé české alternativy a navíc v jeho první sestavě společně účinkovali Iva Bittová a Pavel Fajt. Oba se později osamostatnili jako netradiční duo houslí a bicích, Iva Bittová ještě později jako sólistka dobyla svět. Dnes žije a tvoří v USA, kde spolupracovala se skladatelskou skupinou Bang On a Can a dalšími špičkami současné hudby – její stylový záběr je de facto nekonečný a dosáhl i k roli donny Elvíry v opeře Don Giovanni či k úloze Mefista ve faustovské kantátě Alfreda Schnittkeho. 

dunaj_bittova_foto_archiv_kapelyKapela Dunaj se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou. Foto: archiv kapely Dunaj

Proud Dunaje měl také výrazná boční ramena. Jeho sestavou prošel i skladatel Zdeněk Plachý (1961– 2018) – organizátor happeningů i megakoncertů v přírodě a duše hudebního dění na Skleněné louce. Bez Plachého činnosti by brněnská hudební scéna byla nemyslitelná.

Další „dunajskou odnoží“ byla kapela E kytaristy Josefa Ostřanského a baskytaristy Vladimíra Václavka, kde byl klíčovou osobností zpěvák Vladimír Kokolia – dnes filosofující grafik a malíř a také profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Po Fajtově odchodu hrál na bicí v Dunaji Pavel Koudelka, dříve člen vynikající „kubistické“ kapely Z kopce, kterou založil pozdější fyzický básník Petr Váša. Zdánlivý konec Dunaje znamenala smrt charismatického zpěváka Jiřího Kolšovského (1955–1998), kapela se ale nedávno dala znovu dohromady a vznikl o ní dokumentární film Dunaj vědomí.

Bavme se vespolek 

Řada brněnských kapel hrávala na akcích Českomoravského podpůrného spolku, založeného Janem Šebestou. Bizarní volné sdružení mělo i perskou sekci, jejímž jediným členem byl Ruzbeh Oweyssi. Ten stál u vzniku mnoha projektů včetně Rádia Hády – v letech 1992–95 útočiště nezávislé hudby v éteru. Na spolkových večírcích se objevovaly i hardcorové kapely S.R.K. a Insania, která patří ke špičkám české tvrdé hudby dodnes. K legendám patří i punková Zeměžluč.

„Alternativní kultura je vůči establishmentu v neustálém střehu,“ jak kdysi pravil Martin Dohnal. Důvod k existenci jí poskytuje každé společenské zřízení. Důležitost textového sdělení ztělesňovali dnes již zesnulí básníci Pavel Homér Ambrož a Jaroslav Erik Frič – oba úzce spjatí s hudební alternativou. Ambrož prostřednictvím kapely Idiot Crusoe, Frič skrze skupinu Čvachtavý lachtan. Jejím členem byl i Tomáš Vtípil – skladatel, sound designér i performer a dnes také člen obnovených DG 307. Tradici i uvolnění současného undergroundu reprezentuje kapela Děti kapitána Morgana a každoroční festival Krákor.

Všichni jsou Lenčiny děti

Kdyby bylo potřeba jmenovat pouze jedinou osobnost, bez které by brněnská alternativa nebyla možná, padlo by jméno Lenky Zogatové. Nejenže dostala už v 80. letech do Brna Nico a Swans, ale starala se o nezávislé umělecké dění až do své smrti v roce 2014. S ní jako by definitivně odešel svět, v němž i založení rockové kapely znamenalo čin občanské odvahy. V souvislosti s občanskou odvahou musíme zmínit také jméno disidenta Petra Cibulky – šíření nahrávek nezávislé hudby ho stálo několik let strávených v komunistických kriminálech. 

Jaroslav Erik Frič: Umění a život jedné bytosti

„Já mu udělám znak pěstí mezi voči!“ zasípal kdysi Jaroslav Erik Frič svým charakteristickým hlasem, když se rozčiloval nad tím, že mu nějaký redaktor vrátil text. Fričův příspěvek byl totiž příliš dlouhý – přesáhl stanovený počet znaků. Autor ovšem nedodržel rozsah textu pravděpodobně proto, že měřil slova i skutky nikoliv podle počtu, ale podle významu. Frič nebyl hudebník, ale jeho činnost je s hudebním podzemím Brna nerozlučně spjatá.

Co všechno Frič dělal, se dá doložit mnoha slovy. Pokud se o něm ale mluví jako o básníkovi, nakladateli nebo organizátorovi, pořád chybí cosi esenciálního. Ať už se pustil do čehokoliv, pokaždé se v tom ukrývala duchovní podstata. Ta byla přítomná ve sbírkách jeho poezie, byla součástí jeho olomouckého nakladatelství Votobia i pozdějšího brněnského Vetus Via. Patřila k festivalu poezie Potulný dělník, k literárněhudebním Potulným akademiím i k labelu Ears & Wind Records, se kterým úzce spolupracoval a které funguje dodnes. Pro Friče, kterému se obvykle říkalo Erik, nebyla ona duchovní podstata otázkou kalkulu – vším, co dělal, také poctivě a nekompromisně žil. Byl rovněž ztělesněním skutečnosti, že i svobodná společnost potřebuje svou alternativu a underground.

jaroslav_erik_fric

Na Fričových akcích pochopitelně nikdy nechyběla hudba a jeho sbírka Jsi orkneyské víno vyšla poprvé ve zhudebněné podobě se skupinou Čvachtavý lachtan. V té vedle již zmíněného Vtípila působil harmonikář a písničkář Radim Babák, ale také Martin E. Kyšperský, jedna z nejvýraznějších osobností dnešního českého rocku. S Fričem často spolupracoval i Josef Klíč, svérázný hudebník a violoncellista brněnské opery. Frič se vyjadřoval, jak doba dovolila – od bytových koncertů přes vlastní vydavatelství až po blog a facebookové posty. Zemřel po vleklých zdravotních potížích 24. května 2019.

Autor úvodní koláže/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více