Brněnský Slovácký krúžek oslavil v sobotu 110. výročí svého vzniku. A díky velkému zájmu diváků si je připomněl hned dvěma odpoledními koncerty v kulturním centru Rubín.
Jeden z nejstarších moravských folklorních souborů má tedy za sebou velmi barvitou historii napříč minulým stoletím. Tato historie byla během programu zmíněna alter egem jeho zakladatele Štefana Janšáka. Druhým průvodcem pořadu byl rolník ze Skalice Pavel Horvát, který současně vyprávěl svůj příběh cesty do Ameriky. Tato skutečnost ostatně dala celému pořadu název Amerikánský sen. Trochu mne zamrzelo, že při této příležitosti nebylo zmíněno letošní významné výročí vzniku republiky. Okolnosti tomu dokonale nahrávaly a rozhodně by nezastínily jubileum souborové.
Účinkující předvedli již tradiční krúžkovský mix slováckých regionů v několika vstupech, které byly prokládány mluveným slovem dvou výše zmíněných moderátorů. Šlo o pásmo svatební a vinařské. Já bych však chtěla vyzvednout i to vojenské, kde se muži ze souboru předvedli v tanci zapsaném v seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO – Slováckém verbuňku. Sólisty byli Miroslav Vymazal a Petr Vozár, zářili však i ostatní členové krúžku. Ve výsledku byla škoda, že průvodního slova bylo více než písní a tanců. Chápu však, že tvůrci chtěli sdělit vše důležité a zachovat poetiku vyprávění. Konec koncertu patřil dětské složce souboru tzv. Slováčku. V jejich případě je potřeba pochválit vedoucí i samotné děti za hezký taneční i pěvecký výkon.
Celá dramaturgie koncertu mi přišla lehce překombinovaná, překrývalo se v ní několik dějových linek a místy se mohl divák trochu ztratit. Vynechala bych scénické taneční výstupy, které v podání amatéru vždy působí trochu strojeně. To je ovšem můj subjektivní názor. V případě Slováckého krúžku však není nutné zbytečně hledat chyby. Nadšení, které z mladých a hlavně starších členů Slováckého krúžku sálá, je skutečně nakažlivé.
Historie souboru, který vznikl na začátku dvacátého století se spontánní radostí studentů a z lidových projevů regionů Slovácka, je jistě zajímavá. To že více méně v nezměněné podobě přežil dodnes, je přímo obdivuhodné. Střídala se u něj období obrovské slávy a mírné stagnace, nikdy však nezmizel úplně. Přeji mu, aby křivka jeho slávy a nadšení stoupala prudce a ještě mnoho let.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..