Sešli jsme se ve Strážnici

Sešli jsme se ve Strážnici

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.

Jedním z největších lákadel festivalu je Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Tento program prodělal v loňském roce zásadní změnu. Byl totiž přesunutý z amfiteátru Zahrada do amfiteátru Zámek. Tato obměna byla patrně nevyhnutelná a potřebná, protože kapacita druhého zmíněného amfiteátru je podstatně větší, navrch vloni i letos byla naplněna. Soutěž tím však ztratila jakýsi intimní, přívětivý charakter. Atmosféra přerostla do masového stadiónového skandování, navíc v kulisách rozpálených betonových tribun. Nic to však nemění na kvalitě tanečníků, kteří se této soutěžní přehlídky účastní. Ta letošní se nesla ve znamení vzpomínky na duchovního otce strážnických verbířů Karla Pavlištíka, který nás na konci loňského roku opustil. Jako tanečník a etnograf se významně podílel nejen na současné podobě soutěžního klání, ale i na zapsání tance na seznam UNESCO. V tomto roce prošla soutěž také drobnou obměnou. Poprvé se jí mohli oficiálně účastnit také verbíři z Brněnska. V jejich řadách byl o soutěž vždy velký zájem, neexistovala však kategorie čistě pro tento region. Letos ho zastupoval Martin Kšica na základě diváckého hlasování. Vítězem letošní soutěže se stal Martin Vašulka z Kyjova.

festival_straznice_2019_foto_hvozdecka_03

Pořadem, který měl bezpochyby největší návštěvnost, se stal společný koncert dvou profesionálních těles VUS Ondráš a SĽUKu. Jednalo se vlastně o náhradu za loňský rok, kdy byl stejný program kvůli vytrvalému dešti zrušen. Tentokrát se obě tělesa potkala na jevišti amfiteátru Zámek a zaplnila jej do posledního místa. Obrovský zájem diváků byl obdivuhodný, občas se však v davu našlo několik neurvalců, kteří se na koncert snažili dostat velmi nevybíravým způsobem. Ti, kteří se do hlediště dostali, však byli součástí skvělého hudebního a tanečního zážitku podpořeného kumulací obrovského nadšení a energie na jednom místě.

Skladba programů má svá pravidla, proto se diváci již tradičně mohli zúčastnit večerního pořadu zahraničních souborů, koncertu vítězů dětské pěvecké soutěže Zpěváček, případně dětských muzik.

Z večerních programů bych ráda vyzdvihla páteční s názvem Bez bab. Byly v něm představeny mužské taneční projevy od Plzně až po Rumunsko. Zářily v něm taneční hvězdy VUS Ondráš z devadesátých let, které stále neztratily ladnost a švih, Bratia Briakovci, kteří za skvělého a pravdivého doprovodu CM Lubomíra Graffeho předvedli podpolianské prekáračky, snad nejtemperamentnější tanec slovenských sousedů. Zmínit je třeba také valašské odzemkáře, mužskou část souboru Mladina z Plzně nebo drsné goraly z FS Oravan Senior. Ti všichni se postarali o výborný zážitek, který si užili “baby aj chlapi”.

festival_straznice_2019_foto_hvozdecka_02

Goralské lidové umění bylo možné obdivovat i v následujícím pořadu Ze života stromů, který byl čarovným průnikem světa přírody a lidí. Jak jednotlivé stromy ovlivňovaly lidovou kulturu, jaké jim byly přiřčeny léčivé a magické vlastnosti a jak se všechno promítlo do písní daného regionu. To vše se snažil divákům tento pořad prozradit. Večerní hodina a temné stíny stromů v amfiteátru Zahrada všemu propůjčily jedinečnou atmosféru.

Nepříliš navštěvované, ale pro mě zcela výjimečné jsou pořady v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Mezi stodolami a staveními většiny subregionů Slovácka se konalo několik programů: Přes ty vinohrady je tam pěkná cesta, Písně pro nevěstu a Jaké si to uděláte, takové to budete mět. Myslím, že samotné názvy prozrazují vše.

Zvláštní význam pro mne mají programy, které krom estetické funkce současného pódiového folklorismu sledují také funkci edukační. V rukách mistrů se to může povést natolik přirozeně, že si toho vychovávání a poučení divák ani nevšimne. Pořadem, který to vše splňoval a navíc se konal v neobvyklých prostorách staré synagogy, byly Karpatské návraty. Vhled do tradičních hudebních forem a těles z oblasti Bílých Karpat byl syrový, živý a přirozený v nejlepším smyslu slova. Je velmi potěšující, že pořad proběhl v příjemné divácké atmosféře, zároveň ho ocenili také odborníci a předali jeho autorovi Peteru Obuchovi cenu Laureáta letošního ročníku Strážnice.

Člověk není živ jen hudbou a tancem, proto bych ráda vyzdvihla i letos Jarmark chutí a vůní a Zbojnickou lúku. Tato dvě relativně nová stanoviště se rychle stala oblíbenou zastávkou festivalových návštěvníků. Jarmark chutí a vůni nabízí tradiční regionální pochutiny a podle mne by se mohl rozšířit i na větší plochu určenou pro stánkaře. Zbojnická lúka je nedávno obnovené místo v srdci zámeckého parku, kde ve stínu mohutných stromů probíhají taneční workshopy, divadla nebo happeningy pro děti i dospělé.

Kdo doposud nezažil atmosféru tohoto folklorního svátku, měl by se konečně odhodlat a do Strážnice dojet. I když může některé odrazovat jeho velikost a masovost, stále jde o neopakovatelný zážitek nejen pro milovníky folkloru.

Foto Marie Hvozdecká

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Nejčtenější

Kritika

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více