Učitelka v Africe III.: Oblékání fresek, domácí cvičení, čekání na Godota

Učitelka v Africe III.: Oblékání fresek, domácí cvičení, čekání na Godota

Vyměnila jsem pohodlí otáčecí kancelářské židle na kolečkách, ve které se docela dobře i spalo, za žebřík a počítač s tiskárnou za barvy a štětce. Při balancování na opravdu nestabilním žebříku, který je spojený drátem, se snažím na stěnách jídelny vyobrazit náměty tradičního afrického stravování a kuchtění. Zahrnuje to v sobě především malbu otevřeného ohniště sloužícího dodnes k přípravě jídel a studii lidské ruky, která zde funguje jako příbor. Inspiraci jsem čerpala z obrázků ukazující tradiční africký život, a v tomto duchu jsem ženy na své „fresce“ oblékla do barevných látek zahalující figuru od prsou až po kotníky. Na hlavy figur jsem rozmístila nejrůznější košíky s potraviny a vodou, tak jak jsem to odpozorovala na Lusackých ulicích, pokud se tedy prašným cestám mezi silnicemi a vysokými zdmi dá říkat ulice. Nahá ramena však byla shledána jako příliš odhalená a tak jsem byla požádána, abych přimalovala k oděvům i rukávy. Při této žádosti se mi vloudila do hlavy vzpomínka na Michelangelovu Sixtinskou kapli, ve které byly postavy také dodatečně „oděny“ a své ženy jsem tedy s úsměvem „dooblékla“.

Patnáctý týden se stal dobou velkých změn. Má irská spolubydlící se začala balit a připravovat k odjezdu zpět domů. Před odjezdem si ještě stihla užít v City of Hope každoroční vánoční koncert. Na kterém jsme participovaly především výzdobou koncertního sálu. Ta spočívala v nafukování asi 200 balónků a jejich umisťování na strop místnosti, zdobení tří vánočních stromků a především dekorací hlavní scény. Na pódium byl přivezen balík slámy, kterou jsme nainstalovaly kolem dřevěných židlí pro Marii a Josefa a na zbytek balíku jsme umístili blikající světýlka. Dojem kýče jsme podtrhly rozmístěním obrázků Santů Clausů na pódiu i v hledišti. A aby dojem vánoční atmosféry byl dokonalý, trávily jsem nedělní ráno před koncertem, umisťováním kartové dekorace ve tvaru sáněk, kterou jsem tvořila celý předchozí týden, na pickup sestry Charmaine. Odpoledne vyvrcholilo koncertem, který se i přes útrapy při nacvičování, velice vydařil a dojal většinu publika, které čítalo okolo 300 lidí.

Sladit sbor s hudebním doprovodem není určitě jednoduchá práce. Nicméně jsem zde měla možnost poznat i při jiných příležitostech, že pokud afričané vymění bubny za elektronické nástroje, často se neumí sladit navzájem a ani se zpěvem. Myslím si, že velkou roli v tom hraje i jejich nátura, která vše nechává až na poslední moment. Slova domácí příprava zde mnoho neznamenají. A to platí ne jen o muzikantech, ale i o pedagozích, lékařích, školácích atd. Možná za to může opravdu jejich složitý a chudý život, který jim neumožňuje najít více času pro vlastní zájmy. Sehnat dostatek peněž na uživení celé velké rodiny rozhodně není v Zambii snadné a je to úkol pro všechny její členy. Je vlastně super, že se Zambijci nevzdávají své dobré nálady, jsou ochotní za teplou večeři přijít hrát a zpívat za děvčaty do sirotčince a snažit se vydat ze sebe to nejlepší.

Jsou chvíle kdy si myslím, že můj pobyt a činnost zde se rovnají dobrovolnému trestu za vše zlé, co jsem kdy provedla. To, jak jsou zde činnosti organizované, nebo spíše vůbec neorganizované, mě častokrát přivádí na pokraj šílenství, z čehož mě vyprošťuje pouze apatie. Lidé na světě jsou různí a je mi jasné, že musím respektovat zdejší kulturu i tradice, ale je těžké mlčet, když víte, že se vše dá dělat jinak a možná i efektivněji. Pracuji zde v prostředí, které se orientuje na práci s dětmi, ale nepřestává mi těch dětí být líto. Ne proto, že by byly hladové a chudé, ale proto že neustále na něco musí čekat a to něco za to většinou vůbec nestojí.

Kupříkladu holky ze City of Hope čekají každý pátek na nějaké činnosti, které mají zakončit pracovní týden. Každý pátek v měsíci je na programu jiná aktivita, jejíž přípravou jsou pověřeni především dobrovolníci. I když jsme se na programu shodli již na začátku prosince, do dnešního dne (2. února) se neuskutečnila ještě ani jedna. Můj pokus, který jsem učinila minulý týden organizováním tanečního večera, naprosto ztroskotal. Přestože jsem se po obědě dovolila sester, zda večer můžu uspořádat taneční večer pro holky, a sestry souhlasily, nedočkala jsem se v osudný okamžik ani klíčů od haly ani reproduktorů. Pouze jsem zjistila, že všechny sestry odjely do františkánského kláštera na večeři a budovu, v které se potřebné věci nacházely, nechaly zamknutou. Večer tedy dopadl tak, že jsme s holkami před jídelnou poslouchaly písničky z mého notebooku, jehož reproduktor mohl nasytit zvukovým přenosem nanejvýš pět z nás. Podobně dopadla i organizace filmového večera, který jsme v dostatečném časovém intervalu ohlásili sestrám, bohužel v ten večer se sestry rozhodly, že si pustí nějaký film samy, a tak jsme se jediného projektoru dočkali až v pozdních večerních hodinách. To mělo za následek, že většina malých dětí u pohádky usnula hned po jejím začátku.

Pokračování za týden →

← Předchozí díl

Foto archiv Silvie Jasičové

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Ve chvíli, kdy se na jeviště vydrápal s mikrofonem v ruce zpěvák, aby doprovodil tři vokalistky, už jsem se nedivila ničemu. Přeskakujícím hlasem pěl melodii diametrálně odlišnou od melodie sboru, vokalistek i muzikantů, špatně vyslovoval a mnohdy neznal texty. Nicméně u obecenstva jeho produkce sklidila potlesk. Další díl vyprávění o roce v křesťanské škole v Zambii, tentokrát o přípravách na Vánoce.  více

Rok v Africe – to zní jako dobrodružství i dnes, kdy i ty nejodlehlejší kouty zeměkoule přestávají být nedostupné. Ale český turista se obvykle nepodívá příliš daleko za hotelovou pláž v Tunisu a my nebudeme mluvit o výletu, ale o životě. V prázdninovém seriálu přinášíme první část ohlédnutí Silvy Jasičové za rokem, který strávila jako učitelka v křesťanské škole v Zambii. Asi je zbytečné připomínat, že přitom místy dojde i na hudbu.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce