Zvládnout bujného oře. Ke 110. výročí narození Františka Lýska

30. duben 2014, 0:41
Zvládnout bujného oře. Ke 110. výročí narození Františka Lýska

Za dveřmi vždycky počkal, až dohrajeme, pak teprve zaklepal, vstoupil, pozdravil a zdvořile se omluvil, ač nemusel. Moravské kvarteto tehdy zkoušelo v místnosti Besedního domu, kterou nejstarší generace znaly ještě jako Čtenářský spolek; v ní měl také svůj archiv Brněnský dětský sbor – a jeho sbormistr a umělecký ředitel František Lýsek k němu měl v každou dobu volný přístup. Než jsme se stačili na svých židlích protáhnout, vyřídil si v almaře svou věc, otočil se a – aby nás jaksi odškodnil za vyrušení – jal se svým zpěvně modulovaným hlasem s perfektní výslovností svědomitě zdůrazňující dlouhé samohlásky vyprávět nějaký strašný politický kameňák, s nímž by určitě uspěl v soutěži o Zlatou mříž ministerstva vnitra.

A já jsem si pokaždé uvědomoval, že ten úhledný a zdvořilý stříbrovlasý pán představuje jednu z legend mého dětství: když naše dvoulampovka Telefunken chrlící po celý den muziku všeho druhu ohlásila vystoupení Jistebnických zpěváčků, ztichla naše hlučná rodina jako pěna a zbožně naslouchala zázraku zvonivých dětských hlásků. Tehdy jsem nevěděl, kde je nějaký Jistebník nebo snad Jistebnice a netušil jsem, co práce dalo panu učiteli-sbormistrovi v tehdejší české menšinové škole někde ve Slezsku naučit spisovné výslovnosti zpěváčky z dvanácti (!) obcí, kde do té doby neslyšeli vyslovit dlouhou slabiku (sám s tím jako kluk z Proskovic měl určitě také problémy).

Jistebničtí zpěváčci: Už mně koně vyvádějí, 1938

Ojedinělá vynikající úroveň a rostoucí proslulost (vystupovali v rozhlase, v Praze a ve Vídni, natočili dvě gramodesky a dokumentární film…) nebyly Jistebnickým zpěváčkům v tragických událostech osmatřicátého roku nic platny: octli se v okupovaném území a jejich sbormistr byl přeložen na pokusnou školu do Otrokovic-Baťova. Tam začal po krátkém čase, jak se dalo očekávat, zpívat nový Dětský sbor z Baťova plný zpěváčků, kteří doma hovořili dialektem toho zvláštního kraje na rozmezí hanácké, valašské a slovácké jazykové oblasti. Lýsek měl zas co dělat s jejich výslovností; budiž však řečeno, že jejich jazykové charakteristiky dokázal na druhé straně – stejně jako předtím v Jistebníku – využít ve vlastních sborových úpravách místních lidových písní, jejichž nápěvy si pilně zapisoval. Třetím působištěm neúnavného sbormistra-zakladatele se pak po válce stalo Brno – a dovedeme si představit, že ve snaze o perfektní výslovnost svých nových zpěváčků se musel utkat s jejich sklonem k brněnskýmu hantecu.

K nemnoha výsadám, jimž se Moravské kvarteto těšilo, patřilo tedy občas poslouchat i ty nejpovážlivější fóry v dokonalé dikci odborníka, jenž naučil nejen zpívat, nýbrž i mluvit tisícovky dětí...

Pěstitel sborového zpěvu

Jméno prof. PhDr. Františka Lýska, DrSc. (1904–1977) je všeobecně známo jako jméno jednoho z nejvýznačnějších pěstitelů dětského sborového zpěvu ve dvacátém století. Chlapecké sbory mají svou bohatou tradici v katolické liturgii; František Lýsek otevřel koncertní pódia dětským sborům smíšeným a zasloužil se o to, že se dětský sborový zpěv stal sekulární uměleckou disciplinou rovnocennou jiným oborům hudebního umění. Skladatelsky je Lýsek se sbormistrovskou činností spjat velmi těsně; z množství nasbíraných lidových písní (zachovalo se 1413 jeho zápisů) upravil pro jistebnické zpěváčky sborník Pomněnky (vydán 1937), pro baťovské Pampelišky (1941) a pro brněnské Sedmikrásky (1952). Ke stému výročí jeho narození vydala v roce 2004 Akademie věd ČR v Brně soubor jeho Písní z Lašska. Své vědecké práce vytěžil ze svých sbormistrovských zkušeností (metoda tzv. nápěvkové intonace aj.) a poznatků (zpěv předchází řeč, pěvecká mutace aj.)

V den sto desátého výročí jeho narození (2. května) bude jeho odkazu věnován v Besedním domě slavnostní koncert s účastí Kantilény, sboru dětí a mládeže při Filharmonii Brno (sbormistr Michal Jančík), a Mátlova akademického sboru (sbormistr Lubomír Mátl). Při této příležitosti bude Nadací Český hudební fond, Unií českých pěveckých sborů a Lýskovým nadačním fondem udělena Národní Cena Františka Lýska a Cena Ferdinanda Vacha za rok 2013.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Manželé Bakalovi tvořili zvláštní dvojici. On vypadal v každém okamžiku – snad i doma v pyžamu – jako šéfdirigent velkého orchestru. Ne tak paní Marie; kamkoli přišla, hned jí bylo všude plno, s každým si měla co říci a – co bylo důležité – člověk měl pocit, že její srdečnost je upřímná.  více

Zvláštním dojmem dnes působí zjištění, že vstupné na velké kantátové koncerty nejen pokrylo vynaložené náklady, nýbrž stačilo ještě dotovat jiný, původnější druh besedních akcí, totiž besedy s „konverzační hudbou“.  více

Jiří Beneš hrával na violu v Moravském kvartetu i v brněnské filharmonii, mnoho let pracuje pro Moravský podzim a s jeho texty se setkáváte v programech orchestrů i festivalů. Rozhovor s ním se tedy většinou točí kolem hudby, přesto se v něm ale najde místo i na buchty, hory a sáňkování.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více