Další večer z řady Enfilade přitáhl na Flédu příznivce post-rocku a příbuzných stylů, jako je math rock, noise a podobně. Publikum slušně zaplnilo sál zmenšený posunutou zadní stěnou, takže nebylo na fléďácké poměry vyloženě plno. I tak mě ale celkem překvapilo, kolik lidí zajímají rockové kapely bez zpěváků. Táhlem koncertu byli 65daysofstatic, kteří se tu zastavili v rámci turné k aktuálnímu albu Wild Light (vyšlo v září 2013).
Hrát rockovou muziku bez zpěvu je hodně náročná disciplína, některé technické věci se tomu vzpírají z podstaty. Ozvučená kapela má ořezaný dynamický rozsah a vzhledem k tomu, že se očekává hlasitost až k fyzickému pocitu, nezbývá moc místa na jemné zvukové kouzlení (z tohoto hlediska má třeba symfonický orchestr neskutečnou výhodu, chybí mu zase jiné věci). Party, které se do takového dobrodružství pustí, můžete brát jako lidi, kterým jde o samotnou hudbu bez konkrétních významů, nebo také jako "kapely, kterým se nepodařilo najít zpěváka," abych citoval jednoho místního znalce. Při poslechu nahrávek jsem ochotný se přiklonit k první variantě, na koncertě mě to táhne spíš k té druhé.
Dnes už je asi těžké lpět na čistotě žánrů a 65daysofstatic nejsou post-rock, jak ho kdysi definovali Don Caballero a Tortoise. Jejich alba si s postupem času více pohrávají kromě kytar i s elektronikou a Wild Light v tom pokračuje. 65daysofstatic ho přehráli na Flédě skoro celé, kytary a samply kombinovali i naživo, ale soustředili se především na to, aby svoji hudbu narvali do lidí co nejpřímočařejším způsobem. Na zadumaný labužnický poslech moc prostoru nebylo, i když zvuk byl v pořádku. Kapela se prostě nesnažila přehrát studiové nahrávky a zaměřila se na jiné věci. Musím čistě subjektivně říct, že mi zpěv trošku chyběl. Je v tom i síla zvyku, ale také to, že hudba samotná mi začala časem splývat do jednotvárného proudu. 65daysofstatic naživo nebyli zvukově tak vytříbení a vynalézaví, aby mi to stačilo. Netroufám si odhadovat, jestli se dá taková hudba v rámci klubového koncertu zahrát líp – já v tomto případě zůstanu spíš u nahrávek, to je ale hodně subjektivní. Řekl bych, že 65dos odvedli koncertní maximum, a já jsem nastavený na něco jiného.
Sleepmakeswaves se do svého předskokanského setu obuli s pěknou dávkou energie. Pocit kapely s chybějícím zpěvákem jsem ale měl tentokrát hodně silný, zvlášť když zvukem dost výrazně připomínali Caveovy Grinderman. Afterparty měli na starosti Kaplan Bros pocházející z kapely Vložte kočku.
65daysofstatic, Sleepmakeswaves, Kaplan Bros. 7. 10. 2013, Fléda, Brno.
Foto Tomáš Valda
Zatím nebyl přidán žádný komentář..