Alexej Kudrjavcev & miniMAXband – Malí lidé

Alexej Kudrjavcev & miniMAXband – Malí lidé

Kudrjavcevovy písně jsou šansony v tom nejryzejším slova smyslu. Příběhy, jejichž vyprávění se rovná menší herecké roli. Na ploše více než padesáti minut dokáže autor písní se svými spoluhráči rozehrát řadu zajímavých minipartií.

Akční rádius v Brně usazeného ruského písničkáře Alexeje Kudrjavceva je poměrně velký. Pravidelně se vrací mezi své přátele do Moskvy a letos na jaře například strávil měsíc na koncertním turné ve Spojených státech. Na Moravě, kde má rodinu, nejen koncertuje, ale také nahrává desky. V roce 2015 spojil ve studiu poprvé své síly se saxofonistou Janem Vašinou a jeho miniMAXbandem – vydali spolu album Srdce – a krátce nato, v únoru a březnu 2016, spolupráce pokračovala natočením dalšího plnohodnotného alba Malí lidé (Maleňkije ljudi).

Kudrjavcev svou poetikou a viděním světa vychází z Vladimira Vysockého, kterého považuje za svůj velký vzor. V roce 2013 – ještě v Rusku – natočil album Vysockého písní, které nazval Struna a ke kterému přidal svůj osobní hold svému nedostižnému oblíbenci Ja ujdu v eto ljeto. Alba SrdceMalí lidé přinášejí výhradně autorský repertoár, na kterém se Kudjravcevův „herecký“ styl příjemně pojí s pestře aranžovaným doprovodem.

Přívlastek „herecký“ označuje písničkářovu schopnost pracovat s hlasem a s výrazem. Kudrjavcev, blonďatý sympatický chlapík menší postavy, kterého si člověk snadno představí jako Ivánka ve známé ruské pohádce, klame tělem. Jeho hlas je nosný, skvěle pracuje s emocemi a vedle role vypravěče, pro šansony klíčové, dokáže být i rockersky naléhavý a drsný. Kudrjavcevovy písně jsou šansony v tom nejryzejším slova smyslu – příběhy, jejichž vyprávění se rovná menší herecké roli. Díky tomu i mladší posluchač, který ve škole neabsolvoval hodiny ruštiny, leccos zachytí právě díky písničkářově práci s hlasem.

Na ploše více než padesáti minut dokáže autor písní se svými spoluhráči rozehrát řadu zajímavých minipartií. V titulní skladbě Malí lidé, k níž Kudrjavceva inspiroval jeho synek, do zdánlivě „obyčejných“ folkových pasáží úspěšně pronikne vibrafon. Píseň O politice a ženách stojí na kontrastu odlehčené rytmické hry klavíru a drsnějšího zpěvu. Výrazné rockové riffy zvyšují naléhavost Ódy na exekutory více než změny tempa. Alkoholická píseň Bratři pijani s doprovodem akordeonu je dobře zvládnutou hereckou etudou a následující Zlato s foukací harmonikou je nefalšované country. Zajímavé je, že se to množství vlivů a stylů na desce netluče a že miniMAXband, složený z výborných brněnských muzikantů, dává písním přesně to, co je třeba, aniž by některý z instrumentalistů svým výkonem přebil sólistu.

Jako producenti alba jsou na obalu uvedeni Kudrjavcev a Vašina. Při vymýšlení aranží patrně spolupracovali a že vkusně namíchaný koktejl je výsledkem jejich pečlivé rozvahy. Mimochodem vedle miniMAXbandu (saxofony, vibrafon/marimba, piano, kontrabas, bicí) si pánové do studia přizvali několik dalších hostů – Františka Kubiše na už zmíněný akordeon, další dva hráče na dechové nástroje (trubka, tuba) a především violoncellistu Štěpána Švestku. Jeho hra mimochodem album otevírá melodickou předehrou jako od Morriconeho, po níž Kudrjavcev volí lyričtější – a ne právě nejobvyklejší – polohu svého hlasu.

Na dotaz, jak bohatá je písničkářská scéna v Moskvě, Kudrjavcev odpovídá, že písničkářů je nyní v hlavním městě Ruska příliš mnoho. Jako ruský autor žijící v Brně má tedy výhodu, protože tuzemské publikum jej může vnímat jako něco jemně exotického. Spolupráce s Janem Vašinou a jeho kapelou byl šťastný nápad, díky němuž našel „jeden z mnoha“ současných ruských písničkářů novou platformu pro své vyjádření. Právě různé možnosti doprovodu ve spojení s Kudrjavcevovým tvárným hlasem jsou hlavní devízou alba. Českými názvy písní i alba (vedle názvů ruských) vychází autor vstříc tuzemským posluchačům. Texty v bookletu uvedeny nejsou (ani v překladech, ani v ruských originálech), což je škoda. My, kteří si azbuku ještě pamatujeme, bychom si rádi početli bez nutnosti odchytávat jednotlivá slova poslechem. Ale i bez porozumění každičkému detailu je zřejmé, že Alexej Kudrjavcev natočil ryzí písničkářskou desku – s tématy společenskými, politickými i obecně muzikantskými a lidskými. Desku o malých lidech a pro malé lidi, ať už si pod tímto slovním spojením představíme cokoli.

Alexej Kudjravcev & miniMAXband – Malí lidé; vlastní náklad 2016; 16 skladeb; celkový čas: 53:00

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více