Americká krása a hrdinství v podání brněnských filharmoniků

17. únor 2017, 13:00
Americká krása a hrdinství v podání brněnských filharmoniků

Za dirigentský pult brněnských filharmoniků se téměř přesně po roce vrátil americký dirigent Case Scaglione. Loni si v Janáčkově divadle vytvořil renomé výborného umělce, které včerejším koncertem v Besedním domě jen stvrdil.

Celý večer, jehož ústředním tématem byly různé formy lidského hrdinství, otevřel symfonický triptych Tři místa v Nové Anglii od Američana Charlese Ivese a tedy dílo, jehož první náčrtky vznikly na přelomu 19. a 20. století.

Už od počátečních ponurých taktů první věty Scaglione vyzařoval důslednost a čitelnost, jeho gestikulace perfektně korespondovala s líbeznými ostinaty violoncell a kontrabasů. Dirigent si dal velmi záležet na konstantně nízké zvukové intenzitě, což ve výsledku maximálně zesílilo účinek následného orchestrálního forte. Po klimaktické pasáži se orchestr nechal dovést až do úplného zhasnutí.

Následující věta s podtitulem Putnamovo tábořiště v Reddingu, která se námětově od občanské války vrátila k americké válce za nezávislost, byla koncentrátem hudebního humoru. Za zmínku stojí fakt, že Ives, povoláním úspěšný pojišťovací agent, záměrně inverzně otočil schéma vět rychlá – pomalá – rychlá a druhá část tak poněkud netypicky jiskřila v živém tempu. Jasnou první dobu aby posluchač ve větě pohledal (což se místy zdálo oříškem i pro orchestr), kompozice hýřila roztržitostí a nepředvídatelnými zvraty. Polyrytmické pasáže a ostře nelibozvučné souzvuky však ve výsledku hudebníkům nečinily potíže a Scaglionemu naopak posloužily jako materiál pro vtípek – v jednom momentě se ohlédl do publika s výborně zahranou bezradností ve tváři. Třetí větu si orchestr užíval. Sekce dřevěných dechových nástrojů mile kompenzovala nedostatky v hornách, smyčce se s patřičnou naléhavostí sjednotily v unisonu.

filharmonie_brno_2017_Lincolnuv_portret_03_jelinekS Lincolnovým portrétem dalšího amerického skladatele Aarona Coplanda (pro nás významného pedagogickým vlivem na stále objevovanějšího Jana Nováka) se večer posunul k přímočařejšímu patriotismu ve formě melodramatického orchestrálního díla. Role vypravěče, přenášejícího text oslavující Abrahama Lincolna, jednoho z historicky nejzásadnějších prezidentů Spojených států amerických, se zhostil Brian Caspe. Toho mělo publikum Filharmonie Brno naposledy možnost vidět při provedení Eposu o Gilgamešovi Bohuslava Martinů v roce 2014.

Text samotný má mimořádnou sílu, neboť přímé řeči v něm obsažené pokrývají Lincolnovy nejzásadnější myšlenky a shrnutí jeho vizí o demokratické společnosti. Dílo tak má ve Spojených státech zřejmou prestiž, v minulosti roli vypravěče zastali nejenom hollywoodští herci, ale také například prezidenti Bill Clinton či Barack Obama. Historický význam mělo už načasování premiéry tohoto vlasteneckého opusu, k níž došlo krátce po vstoupení Spojených států do druhé světové války.

Patos díla byl výsostně americký, díky vysoké kvalitě provedení však velmi stravitelný (a bez okolků se dá říct, že i chutný). Ne každý má při poslechu okamžitě potřebu přísahat na vlajku, provedení se však rozhodně neminulo účinkem. Caspe volil velmi střízlivé polohy a dostál tak popisu prezidenta Lincolna obsaženém v samotném textu – tichého a melancholického muže. Zvýšení hlasu se nicméně nebál a soubor Caspe provedl až do triumfálního finále. Návrat filharmonie z Janáčkova divadla do Besedního domu umožnil jednu zásadní věc – mohutné forte celého orchestru v závěru bylo bez nadsázky fyzickým prožitkem. Když posluchače mrazí (a není to jen tím, že je únor), pak je všechno, jak má být.

filharmonie_brno_2017_Lincolnuv_portret_04_jelinekBeethovenova Symfonie č. 3 „Eroica“ ve druhé polovině večera měla na první dvě skladby návaznost především tématickou. Téma hrdinství se od americké války za nezávislost a občanské války přeneslo k Evropě. Z původního Beethovenova záměru vyzdvihnout velikost Napoleona Bonaparta po velkém rozčarování sešlo a skladba je tak apoteózou „velkého člověka“.

Scaglione symfonii řídil bez partitury a energii takto ušetřenou velmi zřetelně vkládal do orchestru. Pohybově výrazných dirigentů je mnoho, Scaglioneho řeč těla je však efektivní a přitom vášnivá. Z orchestru vytáhnul jak dynamické oblouky, tak akcentaci. V úvodním allegru měla filharmonie slabší místa a na houslích jakoby se projevovala únava, což však postupně mizelo. Tragický pohřební pochod druhé věty brilantně prosvítil hoboj a ve scherzu dřeva brilantně frázovala v triolovém rytmu. Horny se nenechaly rozhodit nepovedeným vstupem a s dalšími se už popasovaly zdatně. Pizzicato čtvrté věty nepostrádalo hravost, komorně laděná kvartetová část v komorním stylu se povedla. Opět zazářil hoboj, a to jak v sólech, tak v celku.

filharmonie_brno_2017_Lincolnuv_portret_02_jelinekScaglioneho vedení tělesa se dá těžko něco vytknout. Je precizní, sálá z něj energie a hudbou, kterou provádí, je absolutně prodchnutý. S orchestrem navíc vypadá velmi sžitý. Snad se bude do Brna vracet častěji. Škoda pro nás, že je díky svému rozvrhu typickým uměleckým nomádem. Bylo by výhrou si ho tady jednou nechat. Orchestr bez šéfdirigenta je jako osiřelé dítě.

Lincolnův portrét a Eroica. Charles Ives: Tři místa v Nové Anglii, Aaron Copland: Lincolnův portrét, Ludwig van Beethoven: Symfonie č.  Es op. 55 “Eroica”. Brian Caspe - vypravěč, Filharmonie Brno, Case Scaglione - dirigent

Filharmonie Brno a Case Scaglione/ foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

S více jak půlročním odstupem se na prkna Janáčkova divadla s Filharmonií Brno vrátil kazachstánský dirigent Alan Buribajev. Orchestr a sólista Matthew Barley pod jeho vedením podali v netypickém multimediálním koncertu čínského skladatele Tan Duna výborný výkon. O poznání menší úspěch se pak dostavil v provedení Musorgského Obrázků z výstavy.  více

Filharmonie Brno se po dubnovém koncertu vrátila na sokolský Stadion v Kounicově ulici, aby zde pod vedením brněnského rodáka Jakuba Hrůši odehrála vyvedený zahajovací koncert. Na programu byly Dvořákovy symfonické předehry, Janáčkova Žárlivost a Bartókův houslový koncert, ve kterém zazářil sólista Milan Paľa.  více

Nové a první vánoční album Pavla Šporcla Vánoce na modrých houslích s tradičními i méně známými koledami vyšlo koncem listopadu letošního roku. Zároveň s CD vyráží na trh i sám Pavel Šporcl a to se stejnojmenným turné po celé České republice. Do Brna zavítal 11. prosince spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, sopranistkou Janou Šrejma Kačírkovou a Českým chlapeckým sborem Boni pueri. Program (o kterém se předem ovšem nedalo zjistit mnoho) i místo konání koncertu v Bobycentru dávaly tušit poměrně velkolepou a náročnou produkci s mnoha otazníky a úskalími. A je třeba hned předeslat, že právě díky nim vlastně nelze koncert hodnotit umělecky.  více

Rozhovor Kateřiny Bajo, která je hlavní koordinátorkou členství Prahy jako města literatury v Síti kreativních měst UNESCO a Davida Dittricha, hlavního koordinátora členství Brna jako města hudby v téže Síti. Síť kreativních měst UNESCO vznikla v roce 2004 a jejím hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce a kreativity. Nyní sdružuje 180 členských měst ze 72 zemí celého světa. Města jsou v síti zastoupena v 7 kreativních oblastech – literatura, hudba, design, film, gastronomie, lidová řemesla a média. Město, které se o členství v síti uchází, musí splnit velice přísná kritéria, podporu mu musí vyjádřit nejenom komise odborníků, ale i všechna členská města.  více

Od alba Sme len hostia na zemi (2009) vydává Tomáš Kytnar se skupinou Tady To Máš nová alba vždy po dvou letech. V době, kdy U2 dokončí desku tři roky od předchozí a kritikům se to zdá příliš brzy, se to může jevit jako nadprodukce, ale co je to proti Neilu Youngovi, který i po sedmdesátce zásobuje fanoušky tempem více než jedna deska za rok… Frekvence je tedy pojem relativní, který v tomto případě souvisí s tím, že Kytnar – pianista kdysi rockový, dnes řekněme bluesovo-šansonový – má stále co zhudebňovat. Před lety mu učarovala slovenština jako velmi hudební jazyk, a tak jeho alba, třebaže vznikají v Brně v okruhu kolem klubu Stará Pekárna a studia Indies, obsahují zhudebněnou slovenskou poezii. Přitom nové album přímo navazuje na předchozí titul Srdičeka tiché a obsahuje výhradně verše bratislavského rodáka a výborného básníka města Erika Ondrejičky (* 1964). Kytnar se s jeho poetikou sžívá dlouhodobě – vedle obou monotematických alb jeho básně zařadil i na předchozí nahrávky Vôňa rána (2011) a Krátkovlasá čembalistka (2013).  více

Kapli brněnského Paláce šlechtičen v předvečer první adventní neděle rozezněla dvě hudební tělesa, která se zaměřují na historicky poučenou interpretaci (převážně) renesanční tvorby. Komorní sbor Versus se věnuje duchovní hudbě z období renesance, raného baroka ale i dílům soudobým. V roce 2009 se stal součástí brněnského tělesa Ensemble Opera Diversa. Zakladatelem sboru i jeho uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas. Sbor Versus doplnil profesionální soubor historických dechových nástrojů Capella Ornamentata. Hlavním posláním tohoto ansámblu je autentická intepretace duchovní hudby 16. a 17. století.  více

V rámci turné, které probíhá už od jara, přijede 28. listopadu do Brna na Flédu skupina Zrní. Představí své nejnovější album s názvem Jiskřící. Na naše otázky reagovali členové skupiny (čtyři Honzové a jeden Ondra) kolektivně, pouze odpovědi Honzy Ungera coby autora textů občas vystoupily do popředí.  více

Největší halu brněnského Výstaviště – pavilon P – včera zaplnila tisícovka diváků. Zdejší premiéra baletu West Side Story byla zcela vyprodána. Představení uvádí Národní divadlo Brno, autorem původního konceptu jakožto i původní režie a choreografie je Jerome Robbins, libreto sepsal Arthur Laurents, hudbu Leonard Bernstein a texty písní Stephen Sondheim. Brněnské baletní provedení světoznámého muzikálu režíroval Mário Radačovský, který vytvořil také choreografii nové inscenace. Scénu navrhl Marek Hollý, kostýmy Alexandra Grusková. O light design se postaral Tomáš Morávek, projekce řídili Jan Fuksa a Martin Svobodník.  více

Svou progresivnější, na současnější hudební tvorbu orientovanou řadu zahájila Filharmonie Brno úvodním koncertem abonentního cyklu Filharmonie doma II. Koncert se konal pod názvem Opuštěné ostrovy 23. listopadu 2017 v brněnském Besedním domě. Program večera tvořily skladby Toshia Hosokawy, Bernda Aloise Zimmermanna a Josepha Haydna. Sólový hoboj zazněl v podání Viléma Veverky a představení řídil německý dirigent Alexander Liebreich. Koncert byl v přímém přenosu odvysílán na Českém rozhlasu Vltava a rozhlasovou sítí Eurorádia v rámci prestižní koncertní řady Euroradio Premium Concerts.  více

Přístav, mnohonásobný vítěz Porty a dalších trampských a folkových festivalů, nová alba nechrlí. V roce 2001 debutoval nahrávkou Prašná cesta, v roce 2008 vznikl Papírový drak a až v roce 2017 třetí deska PřiHrátky. Průměrně osmileté rozestupy mezi dlouhohrajícími nahrávkami mají jednu výhodu. Kapela mezitím intenzivně hraje, pracuje na sobě a určitý pokrok by měl být s každým dalším albem znát. Teoreticky by to tak mělo být a u Přístavu to naštěstí platí. A tak podobně jako jsem v souvislosti s minulou deskou tvrdil, že je Přístav čím dál přesvědčivější, u novinky se tento pocit prohloubil.  více

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.  více

Mnoho comebacků bývá spíše nostalgickým až smutným ohlednutím za tím, co už se nikdy nevrátí. Jsou tu ale výjimky potvrzující pravidlo. Gaia Mesiah se vrátila s vervou sobě vlastní a snad ještě větší energií než kdysi. Husí kůži ve středu na Flédě měli v publiku i na podiu.  více

Zajímavé preview festivalu Janáček Brno 2018 představoval pondělní koncert v brněnském divadle Reduta. Na programu večera bylo Divertimento pro klavír levou rukou a komorní orchestr Bohuslava Martinů, Capriccio pro klavír jednou rukou, flétnu/pikolu, dvě trubky, tři trombony a tenorovou tubu a Příběh vojáka (L’Historie du soldat) pro vypravěče, klarinet, fagot, kornet, trombón, housle, kontrabas a bicí od Igora Stravinského. Za klavírem se vystřídali Daniel Wiesner a Jan Jiraský. Orchestr Brno Contemporary Orchestra řídil dirigent Pavel Šnajdr. V recitovaných rolích se představila Soňa Červená jako Vypravěč, Štěpán Kaminský jako Voják a Petr Bláha jako Ďábel.  více

První koncert z abonentního cyklu Filharmonie na Stadionu, nahrazující původní cyklus Filharmonie v divadle, se uskutečnil ve čtvrtek 9. listopadu 2017 v Kulturním centru Babylon. Na programu večera byla díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Edvarda Hagerupa Griega v provedení Filharmonie Brno a pod taktovkou norského dirigenta s českými kořeny Stefana Veselky.  více

Poslední koncert 49. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno Moravský podzim dozněl sobotu 28. Října. Festival si těsně před svými padesátými narozeninami zvolil jako zastřešující téma ®evoluci a nevyhnutelný vývoj vpřed. Poutače a plakáty v Brně měsíce volaly na kolemjdoucí a lákaly na ambiciózní podívanou. Po zběžném přehlédnutí programu bylo zřejmé, že stěžejními hudebními díly letos budou především novátorské počiny první poloviny 20. století navrch okořeněné o hudební lahůdky tzv. staré hudby.  více

Brno nyní stojí po boku 180 měst z celého světa, která patří do Sítě kreativních měst UNESCO. Pouze tři desítky z těchto měst se soustředí na hudbu. Z České republiky jde vedle Prahy teprve o druhé město přijaté do této Sítě. Udělený titul oceňuje práci umělců, kulturních pracovníků, žánrovou rozmanitost i spolupráci s okolním regionem.  více

Budoár staré dámy býval brněnská a z větší části dívčí kapela. Neplatí už ani jedno. Charismatickou kapelnici a zpěvačku Martu Kovářovou (dříve Svobodovou) momentálně doprovázejí tři pánové. A i když část kapely stále žije v jihomoravské metropoli, sama Marta se provdala a vychovává dvě děti ve „vesnici v mrazivé kotlině“. Její nová role provdané ženy a hospodyňky se promítla do několika písní „o vaření“ a s životem na nehostinném venkově možná souvisí výběr básně Lubora Kasala Z ježatých hor („Mrazem to mrská a zimu pase“), jejíž zhudebnění skupina zařadila na samý úvod nového alba. Byl to dobrý tah, protože jde o píseň energickou, hitovou, s osobitým a barvitým textem („…kde jektají mývalové umývadel a syčí hadi sprch“) a s mistrně zvládnutou dynamikou, rytmem a stoptimy. Kapela, která v poslední době zdaleka nemá tolik možností zkoušet a písně společně cizelovat jako dřív, se zde ukazuje ve vrcholné formě – sehraná, dravá, ale při všem tom zdánlivém chaosu zorganizovaná – ani tón navíc tu nepadne.  více