Aneta Langerová ani její hvězda nepohasla. Září stále víc

Aneta Langerová ani její hvězda nepohasla. Září stále víc

V této chvíli ještě nevíme, kolik ze svých čtyř nomincí na cenu Anděl 2014 Aneta Langerová promění. Prozatím ale přijela Brnu ukázat, že si je určitě zaslouží. S novým albem Na Radosti, svou kapelou a smyčcovým triem uchvátila Sono Centrum.

Při prvním poslechu nové a dlouho očekávané desky Anety Langerové Na Radosti jsem se dlouho nemohla rozhodnout, co si o ní myslet. Chvílemi se mi líbila, chvílemi se mi zdála dost neosobní – jako soundtrack k nějakému filmu či pohádce. Ale po zážitku z koncertu musím konstatovat, že teprve živé podání dalo všem písním smysl a hloubku, kterou jsem při poslechu alba zřejmě postrádala. Od Křídel motýlích uběhla už dlouhá doba a Aneta po deseti letech znovu nachází svou cestu.

Publikum všechny muzikanty hned při příchodu na scénu vřele přijalo. Kapelu, kterou si Aneta na brněnské vystoupení přivezla, tvořili Jakub Zitko – klávesy a vokály, Martin Kopřiva – bící, Luvík Kulich – kytary a vokály a Jakub Vejnar – baskytara a Chapman Stick. Pro celé turné Na Radosti ji doplnila také smyčová sekce ve složení Veronika Vališová (housle), Vladan Malinjak (viola) a violoncellistka Dorota Barová, která je mimo jiné také autorkou písně Slova z hor na nové desce.

Po úvodní písni Dívka, která je zároveň první skladbou alba, došlo na vzájemné přivítání. Když oboustrané „Ahoj – Ahoooj“ doplnilo z davu i brněnské „Zdarec“, bylo jasné, že si publikum přišlo celý večer s Anetou užít a že bude o zábavu postaráno. A tak hned po třech nových sladbách zařadila zpěvačka píseň z alba Dotyk s návrhem, že bychom se mohli zkamarádit, když si spolu zazpíváme, a diváci se víceméně bez ostychu pustili do písně Malá mořská víla.

Celý večer se ale nesl především ve znamení poslední desky, ze které zaznělo jedenáct skladeb (nedostalo se pouze na Maják a Lehkost). Tragédie u nás na vsi měla v živé verzi velmi silnou atmosféru a vyvolala bouřlivý potlesk. Krásné souznění hlasů Anety a Doroty Barové přinesla zmiňovaná píseň Slova z hor doprovázená pouze violoncellem, Chapman stickem a zvukem krbu. Mráz po zádech běhal po zádech při sklabě Tráva nejen publiku, ale evidentně také samotné zpěvačce, která se nebála po jejím skončení přiznat a ukázat, jak se jí rozklepaly ruce. V kontrastu s tím pak zazněla v podstatě rapovaná píseň Nevěsta a zvesela zahraná Bříza.

Dostalo se ale také na všechna předchozí alba. Nejstarší Spoustu Andělů zastoupila Hříšná těla, křídla motýlí a v přídavcích vytleskaná Voda živá. Po třech písních zaznělo z již zmiňovaného Dotyku a čtyřikrát došlo i na předposlední Jsem, z nějž je třeba vypíchnout nové koncertní aranžmá písně Stačilo říct. Její country verze s valchou a vynikající violové sólo opět vyvolaly patřičné ovace, které pak dovršil potlesk ve stoje v závěru koncertu i po přídavcích.

V průběhu celého večera panovala velmi uvolněná a přátelská atmosféra. Elegantně upravená zpěvačka si pochvalovala, jak má pěkné publikum a jak nám to všem sluší. Doporučila, ať si občas zakřičíme, že to pomáhá. Vtipně představovala kapelu včetně techniků a s grácií přestála i okamžik, kdy se jí nedařilo pískat. Bylo vidět, že si koncert ona i celá kapela užívá a s nimi i publikum v Sono Centru. Jedinou malou vadou na kráse byly velmi slabě nazvučené doprovodné vokály. Jakuba Zitka a Ludvíka Kulicha nebylo téměř slyšet, což byla opravdu škoda.

Závěrem mi to nedá nevzpomenout na celý loňský rok, protože do něj deska Na Radosti spadá. Když si vybavím album Moruša biela a vstoupení Jany Kirschner v květnu a V hodině smrti s Lenkou Dusilovou v říjnu, do třetice už chybí jen Na Radosti a Aneta Langerová. Posuny, které všechny zpěvačky zaznamenaly, jsou až neuvěřitelné – tak silná ženská sezóna už na domácí scéně dlouho nebyla.

Aneta Langerová 26. února 2015, Sono Centrum, Brno.

Komentáře

Reagovat
  • Viera

    3. březen 2015, 22:52
    Ahoj anet hrozne ti fandim snat pristi rok si vspomenes na me narozeniny vim ze toho mas moc neboj nezlobim se ahoj viers

Nevím, jestli někdo v počátcích kariery odhadoval v Lence Dusilové „romantický“ potenciál a směr její momentální tvorby. Je ale jisté, že s Baromantikou jí to vyloženě sluší: před dvěma dny pokřtili v Sono Centru svoje nové album V hodině smrti.  více

Poslední deska Jany Kirschner Moruša biela vyšla minulý rok na podzim. Na projektu se podílelo velké množství muzikantů ze Slovenska, České republiky, ale také z Velké Britanie, a tak bylo komplikované přivést ho také na koncertní podia. Turné k novému albu bylo rozděleno na dvě části a Brno se dočkalo Jany Kirschner a jejích třinácti hudebníků až nyní. Poštěstilo se mu to jako jednomu z mála českých měst.  více

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více



Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více