Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.
Do Symfonie č. 7 Miloslava Kabeláče pro velký orchestr a recitátora vstoupila ostravská filharmonie téměř apokalyptickým souzvukem. V textu skladby, kde figurovaly skladatelovy výňatky z Nového zákona, naprosto absentovala jakákoli slovesa. Pro takto specificky vytvořené napětí volil recitátor Přemysl Bureš převážně stoupavou intonaci, ve svém přednesu byl v první větě spíš umírněný. Druhá věta s podtitulem „člověk“, kniha určení a předzevzetí, narozených a počatých oplývala motivy ukřižování, viny i zločinu, a symfonie v ní dramaticky vrcholila.
I v nejexpresivnějších pasážích, kde lze jen těžko použít jiný výraz než syrovost, si orchestr držel kompaktní zvuk a recitátor přednášel velmi kultivovaně. Smyčcům se dařily flažolety, první housle pak v melancholických pasážích skvěle vedly melodii. Přes nelehké akustické podmínky v katedrále došlo na úžasně průzračná místa. Orchestr byl jednotný, místy až jedovatě úsečný. Obzvláště temně (a přece čitelně) zněly fagoty. Třetí věta byla nejlyričtější: první housle vedly dialog se zbytkem orchestru, žestě hrály čistě a zvonivě. V tišších úsecích vadilo občasné šumění z reproduktorů, celková dynamická paleta však stála za to – orchestrální forte znělo jaksepatří hrozivě.
S monumentální Kabeláčovou symfonií značně kontrastovala krátká, dle předpisu sedmiminutová kompozice Crux skladatele Luboše Fišera. Houslista Milan Paľa svůj part přednesl ze středu chrámové lodi, bicí nástroje v podání Martina Opršála se ozývaly zezadu. Paľa hrál od úplného začátku s energií, která je pro něj charakteristická. Z jeho hry sršela naléhavost nejvyššího kalibru, expresivita neměla hranic.
Citlivý ostinátní doprovod Martina Opršála na tympány se skvěle doplňoval s Paľovou téměř excesivní výrazovostí. Melodika působila roztrhaně, ve skladbě dominoval bezpočet variací na krátký motiv. Stoupání intenzity k jednotlivým vrcholům bylo dobře vystavěné, nechyběla jiskra ani napětí. Až do samého konce, kdy tympány nahradily zvony, Paľa ve své rázovosti nepolevil a bezpečně na sebe fixoval veškerou pozornost posluchačů.
Šestivětá skladba Dřevený Kristus Jana Hanuše přinesla po rozervanosti hudby Kabeláče a Fišera výrazné uklidnění, slovo opět dostala Janáčkova filharmonie Ostrava. Ústředním tématem kompozice na básnický text Kamila Bednáře bylo utrpení, oběť, ale stejně tak i naděje. Se svou líbivou melodikou je Dřevěný Kristus velmi romanticky (až pateticky) znějící kus, zapadající do české dvořákovské tradice.
Barytonista Ivan Kusnjer byl zpočátku výrazově umírněný, ale oduševnělý, skvěle intonoval a barva jeho hlasu byla jednoduše krásná. Druhá věta s vojensky pochodovým tepem a četnými návratovými prvky přinesla první poblematické pasáže, kdy dlouhá akustika koncertního prostoru neprospívala srozumitelnosti zpívaného textu, audiotechnice navzdory. Sólista se potom ve zvukové mase vytrácel i v bouřlivě začínající čtvrté větě. V sukovsky pohádkové páté části se situace na chvíli vylepšila. Konec skladby vyšel líbivě, orchestr nepostrádal lehkost ani v pochodových pasážích. Heiko Mathias Förster dirigoval po celou dobu koncertu velmi aktivně. Naprosto čitelně udával veškeré nástupy a orchestr působil disciplinovaně. Celkově skladba vyšla velmi dobře, nešťastný byl nepoměr hlasitosti sólisty a orchestru.
Celý koncert se svou repertoárovou pestrostí uplynul rychle. I přes celkové trvání jen něco málo přes hodinu však posluchačsky zasytil v tom nejlepším slova smyslu. Kombinace skladeb fungovala nejenom po hudební stránce, ale především tématicky. Pro letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby jde o zahájení více než slibné.
Dřevěný Kristus. Miloslav Kabeláč: Symfonie č. 7 op. 52 pro velký orchestr a recitátora, Luboš Fišer: Crux pro sólové housle, tympány a zvony, Jan Hanuš: Dřevěný Kristus, „Písně na kříž nalezený v horách“ pro nižší hlas a orchestr op. 40a. Ivan Kusnjer baryton, Milan Paľa – housle, Martin Opršál – tympány, zvony, Přemysl Bureš – recitace, Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent Heiko Mathias Förster. 20. března 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..