Apokalypsa, utrpení a naděje na Petrově. Janáčkova filharmonie Ostrava úspěšně zahájila Velikonoční festival

Apokalypsa, utrpení a naděje na Petrově. Janáčkova filharmonie Ostrava úspěšně zahájila Velikonoční festival

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.

Do Symfonie č. 7 Miloslava Kabeláče pro velký orchestr a recitátora vstoupila ostravská filharmonie téměř apokalyptickým souzvukem. V textu skladby, kde figurovaly skladatelovy výňatky z Nového zákona, naprosto absentovala jakákoli slovesa. Pro takto specificky vytvořené napětí volil recitátor Přemysl Bureš převážně stoupavou intonaci, ve svém přednesu byl v první větě spíš umírněný. Druhá věta s podtitulem „člověk“, kniha určení a předzevzetí, narozených a počatých oplývala motivy ukřižování, viny i zločinu, a symfonie v ní dramaticky vrcholila.

I v nejexpresivnějších pasážích, kde lze jen těžko použít jiný výraz než syrovost, si orchestr držel kompaktní zvuk a recitátor přednášel velmi kultivovaně. Smyčcům se dařily flažolety, první housle pak v melancholických pasážích skvěle vedly melodii. Přes nelehké akustické podmínky v katedrále došlo na úžasně průzračná místa. Orchestr byl jednotný, místy až jedovatě úsečný. Obzvláště temně (a přece čitelně) zněly fagoty. Třetí věta byla nejlyričtější: první housle vedly dialog se zbytkem orchestru, žestě hrály čistě a zvonivě. V tišších úsecích vadilo občasné šumění z reproduktorů, celková dynamická paleta však stála za to – orchestrální forte znělo jaksepatří hrozivě.

S monumentální Kabeláčovou symfonií značně kontrastovala krátká, dle předpisu sedmiminutová kompozice Crux skladatele Luboše Fišera. Houslista Milan Paľa svůj part přednesl ze středu chrámové lodi, bicí nástroje v podání Martina Opršála se ozývaly zezadu. Paľa hrál od úplného začátku s energií, která je pro něj charakteristická. Z jeho hry sršela naléhavost nejvyššího kalibru, expresivita neměla hranic.

Citlivý ostinátní doprovod Martina Opršála na tympány se skvěle doplňoval s Paľovou téměř excesivní výrazovostí. Melodika působila roztrhaně, ve skladbě dominoval bezpočet variací na krátký motiv. Stoupání intenzity k jednotlivým vrcholům bylo dobře vystavěné, nechyběla jiskra ani napětí. Až do samého konce, kdy tympány nahradily zvony, Paľa ve své rázovosti nepolevil a bezpečně na sebe fixoval veškerou pozornost posluchačů.

Šestivětá skladba Dřevený Kristus Jana Hanuše přinesla po rozervanosti hudby Kabeláče a Fišera výrazné uklidnění, slovo opět dostala Janáčkova filharmonie Ostrava. Ústředním tématem kompozice na básnický text Kamila Bednáře bylo utrpení, oběť, ale stejně tak i naděje. Se svou líbivou melodikou je Dřevěný Kristus velmi romanticky (až pateticky) znějící kus, zapadající do české dvořákovské tradice.

Barytonista Ivan Kusnjer byl zpočátku výrazově umírněný, ale oduševnělý, skvěle intonoval a barva jeho hlasu byla jednoduše krásná. Druhá věta s vojensky pochodovým tepem a četnými návratovými prvky přinesla první poblematické pasáže, kdy dlouhá akustika koncertního prostoru neprospívala srozumitelnosti zpívaného textu, audiotechnice navzdory. Sólista se potom ve zvukové mase vytrácel i v bouřlivě začínající čtvrté větě. V sukovsky pohádkové páté části se situace na chvíli vylepšila. Konec skladby vyšel líbivě, orchestr nepostrádal lehkost ani v pochodových pasážích. Heiko Mathias Förster dirigoval po celou dobu koncertu velmi aktivně. Naprosto čitelně udával veškeré nástupy a orchestr působil disciplinovaně. Celkově skladba vyšla velmi dobře, nešťastný byl nepoměr hlasitosti sólisty a orchestru.

Celý koncert se svou repertoárovou pestrostí uplynul rychle. I přes celkové trvání jen něco málo přes hodinu však posluchačsky zasytil v tom nejlepším slova smyslu. Kombinace skladeb fungovala nejenom po hudební stránce, ale především tématicky. Pro letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby jde o zahájení více než slibné.

Dřevěný Kristus. Miloslav Kabeláč: Symfonie č. 7 op. 52 pro velký orchestr a recitátora, Luboš Fišer: Crux pro sólové housle, tympány a zvony, Jan Hanuš: Dřevěný Kristus, „Písně na kříž nalezený v horách“ pro nižší hlas a orchestr op. 40a. Ivan Kusnjer baryton, Milan Paľa – housle, Martin Opršál – tympány, zvony, Přemysl Bureš – recitace, Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent Heiko Mathias Förster. 20. března 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Hlavním tématem letošního 25. ročníku mezinárodního festivalu je Srdce/ Útočiště. Festival nabídne devět koncertů v brněnských kostelích, tři z nich v noci a při svíčkách. Na programu jsou díla Antonína Dvořáka, Petra Ebena nebo Františka Xavera Richtera, jehož oratorium La deposizione dalla croce di Gesú Christo zazní v české premiéře. Účinkovat bude Filharmonie Brno, Janáčkova Filharmonie Ostrava, francouzský soubor Discantus, Český filharmonický sbor Brno, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Opera Diversa a Marek Eben jako recitátor.  více

Koncertem z díla Antona Brucknera skončil v neděli 12. dubna 2015 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně 24. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Jeho téma „Západ – Ratio“ bylo součástí pětiletého dramaturgického plánu, který byl inspirován Komenského Labyrintem světa a rájem srdce. Poutník se v něm vydává na cestu, aby po prozkoumání světa nalezl sebe sama ve svém nitru.  více




V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více