Apokalypsa, utrpení a naděje na Petrově. Janáčkova filharmonie Ostrava úspěšně zahájila Velikonoční festival

Apokalypsa, utrpení a naděje na Petrově. Janáčkova filharmonie Ostrava úspěšně zahájila Velikonoční festival

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.

Do Symfonie č. 7 Miloslava Kabeláče pro velký orchestr a recitátora vstoupila ostravská filharmonie téměř apokalyptickým souzvukem. V textu skladby, kde figurovaly skladatelovy výňatky z Nového zákona, naprosto absentovala jakákoli slovesa. Pro takto specificky vytvořené napětí volil recitátor Přemysl Bureš převážně stoupavou intonaci, ve svém přednesu byl v první větě spíš umírněný. Druhá věta s podtitulem „člověk“, kniha určení a předzevzetí, narozených a počatých oplývala motivy ukřižování, viny i zločinu, a symfonie v ní dramaticky vrcholila.

I v nejexpresivnějších pasážích, kde lze jen těžko použít jiný výraz než syrovost, si orchestr držel kompaktní zvuk a recitátor přednášel velmi kultivovaně. Smyčcům se dařily flažolety, první housle pak v melancholických pasážích skvěle vedly melodii. Přes nelehké akustické podmínky v katedrále došlo na úžasně průzračná místa. Orchestr byl jednotný, místy až jedovatě úsečný. Obzvláště temně (a přece čitelně) zněly fagoty. Třetí věta byla nejlyričtější: první housle vedly dialog se zbytkem orchestru, žestě hrály čistě a zvonivě. V tišších úsecích vadilo občasné šumění z reproduktorů, celková dynamická paleta však stála za to – orchestrální forte znělo jaksepatří hrozivě.

S monumentální Kabeláčovou symfonií značně kontrastovala krátká, dle předpisu sedmiminutová kompozice Crux skladatele Luboše Fišera. Houslista Milan Paľa svůj part přednesl ze středu chrámové lodi, bicí nástroje v podání Martina Opršála se ozývaly zezadu. Paľa hrál od úplného začátku s energií, která je pro něj charakteristická. Z jeho hry sršela naléhavost nejvyššího kalibru, expresivita neměla hranic.

Citlivý ostinátní doprovod Martina Opršála na tympány se skvěle doplňoval s Paľovou téměř excesivní výrazovostí. Melodika působila roztrhaně, ve skladbě dominoval bezpočet variací na krátký motiv. Stoupání intenzity k jednotlivým vrcholům bylo dobře vystavěné, nechyběla jiskra ani napětí. Až do samého konce, kdy tympány nahradily zvony, Paľa ve své rázovosti nepolevil a bezpečně na sebe fixoval veškerou pozornost posluchačů.

Šestivětá skladba Dřevený Kristus Jana Hanuše přinesla po rozervanosti hudby Kabeláče a Fišera výrazné uklidnění, slovo opět dostala Janáčkova filharmonie Ostrava. Ústředním tématem kompozice na básnický text Kamila Bednáře bylo utrpení, oběť, ale stejně tak i naděje. Se svou líbivou melodikou je Dřevěný Kristus velmi romanticky (až pateticky) znějící kus, zapadající do české dvořákovské tradice.

Barytonista Ivan Kusnjer byl zpočátku výrazově umírněný, ale oduševnělý, skvěle intonoval a barva jeho hlasu byla jednoduše krásná. Druhá věta s vojensky pochodovým tepem a četnými návratovými prvky přinesla první poblematické pasáže, kdy dlouhá akustika koncertního prostoru neprospívala srozumitelnosti zpívaného textu, audiotechnice navzdory. Sólista se potom ve zvukové mase vytrácel i v bouřlivě začínající čtvrté větě. V sukovsky pohádkové páté části se situace na chvíli vylepšila. Konec skladby vyšel líbivě, orchestr nepostrádal lehkost ani v pochodových pasážích. Heiko Mathias Förster dirigoval po celou dobu koncertu velmi aktivně. Naprosto čitelně udával veškeré nástupy a orchestr působil disciplinovaně. Celkově skladba vyšla velmi dobře, nešťastný byl nepoměr hlasitosti sólisty a orchestru.

Celý koncert se svou repertoárovou pestrostí uplynul rychle. I přes celkové trvání jen něco málo přes hodinu však posluchačsky zasytil v tom nejlepším slova smyslu. Kombinace skladeb fungovala nejenom po hudební stránce, ale především tématicky. Pro letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby jde o zahájení více než slibné.

Dřevěný Kristus. Miloslav Kabeláč: Symfonie č. 7 op. 52 pro velký orchestr a recitátora, Luboš Fišer: Crux pro sólové housle, tympány a zvony, Jan Hanuš: Dřevěný Kristus, „Písně na kříž nalezený v horách“ pro nižší hlas a orchestr op. 40a. Ivan Kusnjer baryton, Milan Paľa – housle, Martin Opršál – tympány, zvony, Přemysl Bureš – recitace, Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent Heiko Mathias Förster. 20. března 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Hlavním tématem letošního 25. ročníku mezinárodního festivalu je Srdce/ Útočiště. Festival nabídne devět koncertů v brněnských kostelích, tři z nich v noci a při svíčkách. Na programu jsou díla Antonína Dvořáka, Petra Ebena nebo Františka Xavera Richtera, jehož oratorium La deposizione dalla croce di Gesú Christo zazní v české premiéře. Účinkovat bude Filharmonie Brno, Janáčkova Filharmonie Ostrava, francouzský soubor Discantus, Český filharmonický sbor Brno, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Opera Diversa a Marek Eben jako recitátor.  více

Koncertem z díla Antona Brucknera skončil v neděli 12. dubna 2015 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně 24. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Jeho téma „Západ – Ratio“ bylo součástí pětiletého dramaturgického plánu, který byl inspirován Komenského Labyrintem světa a rájem srdce. Poutník se v něm vydává na cestu, aby po prozkoumání světa nalezl sebe sama ve svém nitru.  více




Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více