Ars Brunensis. Smíření v kostele, Prezidentská volba v planetáriu

Ars Brunensis. Smíření v kostele, Prezidentská volba v planetáriu

Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.

Ars Brunensis patří k tomu lepšímu, co naše sborová scéna má. Je to sbor schopný zcela nekompromisních výkonů, v jeho čele dříve stáli Jan Rozehnal, Tomáš Hanus či Stanislav Kummer a také se současným vedoucím Danem Kalouskem (od roku 2000) si těleso dál drží vysokou interpretační úroveň. Při vedení jubilejního koncertu se Dan Kalousek rovnoměrně střídal s Michalem Jančíkem, který ke sboru přišel před dvěma lety.

Kostel svatého Augustina na Kraví hoře je akusticky přívětivé místo, vokální hudba v něm zní dobře. Funkcionalistická architektura kostela postaveného v letech 1932–34 navíc souzní s hudbou dvacátého století, která tvořila většinu programu. Ten zahájil Marek Paľa varhanním prologem, na nějž navázal Žalm 23 Ivana Hrušovského. Ten předznamenal vyznění celé první části večera, která prakticky ve všech uvedených skladbách kombinovala moderní hudební uvažování s přívětivým vyzněním. Možná ještě víc než v úvodním žalmu se to projevilo v kompozici Exultate Deo Francise Poulenca. Jakýmsi rozjásaným završením první poloviny chrámového programu byly zářivé akordy Felixe Mendelssohna Bartholdyho, jehož sbor Jauchzet dem Herrn byl jediným pohledem do starší hudební historie. Opravdovým vrcholem pro mě ale bylo provedení Which Was the Son of… Arvo Pärta, zhudebněný Ježíšův rodokmen z Evangelia podle Lukáše. Cestu zpět až k biblickým počátkům lidstva dělila na pravidelné úseky tvrdošíjně opakovaná fráze „Který byl synem…“, postupně se oprošťovala od svého významu a měnila se v mantru. Tristis est anima mea Francise Poulenca přinesla zamyšlené zklidnění, které vyústilo do radostného konce v And Death Shall No Dominion Sverre Bergha.

Po první části pozdně odpoledního koncertu se publikum odebralo „blíže ke hvězdám“ a zároveň paradoxně dál od nebe. Krátká cesta jej vedla na kopec do Hvězdárny a planetária Brno, zároveň jej ale čekala světská část programu, byť z větší části vážněji koncipovaného. Zahájily ji dvě části z cyklu Zdeňka Lukáše Pocta tvůrcům – RembrandtMichelangelo. Sbor je zpíval ve foyer planetária a posluchač si musel chvíli zvykat na jeho sušší akustiku. Zároveň si ale bylo možné ověřit, že to celému tělesu rytmicky i intonačně klape a žádné berličky v podobě dlouhých dozvuků nepotřebuje. Na housle a klavír doprovázeli Zdeněk SvozilMarek Paľa. Sbory Antonína Tučapského Až se ti zasteskneVečerní z cyklu Promenáda na slova Vítězslava Nezvala a Plynutí času Zdeňka Lukáše uzavřely střední část programu.

Poslední dvě skladby večera se přesunuly do sálu planetária a místo předehry je uvedla série záběrů z historie sboru. Ocenili je hlavně bývalí členové, kterých v publiku pochopitelně nebylo málo. Hudební program zahájilo Zaklínání (lépe snad Proklínání) železa (Raua needmine) estonského skladatele Velja Tormise. Slyšel jsem je v Redutě před čtyřmi lety a pokládám je za reprezentativní skladbu souboru. Je výborně napsaná, efektní, s velkým protiválečným poselstvím. Text z eposu Kalevala se mísí se současností, na železo se snášejí kletby jako na materiál, z nějž se vyrábějí zbraně. Dojem ze suverénního provedení se sólisty Markem Olbrzymkem, Alešem ProcházkouStanislavem Pliskou byl naprosto strhující. Program uzavřelo oratorium Prezidentská volba, kterým hudebně zúročil svou účast v této frašce skladatel Vladimír Franz. Slovo fraška nepoužívám náhodou, z celkového vyznění kompozice je možno usoudit, že autor ve vnějších projevech přímé volby nic jiného nevidí. Máme před sebou koláž z nejrůznějších hudebních postupů, která ilustruje roztříštěné vnímání politické reality show širokou veřejností. Ta si stejně nikdy nedá jedna a jedna dohromady, hlubší souvislosti ji nezajímají, ale to jí nijak nebrání, aby se ke všemu okamžitě a hlučně nevyjádřila. Dala by se v tom najít tenká dramaturgická linka směřující k pojetí operního sboru v posledních třech operách Bedřicha Smetany. Spor „kalinovců“ a „malinovců“ z úvodu Tajemství je zde ale zredukován na překřikování „žumtarjá“ a „hujajá“. Vladimír Franz a jeho spolulibretista Rostislav Křivánek se do žádného psychologizování nepouštějí, zobrazují povrch povrchem a místy kloužou až ke komunální satiře, kterou bych si rád odpustil. V jedné chvíli došlo dokonce na pokus o imitaci Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana – ta by měla z provedení zmizet zcela bez debat (podle vyjádření skladatele v partituře ani není). Dlužno říci, že oba finalisté první přímé volby prezidenta vyšli z Franzova ztvárnění stejně komicky.

Koncert byl součástí akce Rok smíření. Vyhlásila ji Rada města Brna jako podnět a příležitost k vyrovnání se všemi událostmi druhé světové války a uctít by tedy měla také oběti na německé straně – to se týká především takzvaných divokých odsunů a sudetoněmecké otázky. Ta vzbuzuje stále živé i rozporuplné emoce a musím zde připomenout, že důraz na český odpor k „sudeťákům“ výrazně pomohl Miloši Zemanovi vyhrát reálnou prezidentskou volbu a Vladimír Franz jej v druhém kole podpořil. Oratorium Prezidentská volba tak vnesla do programu bizarní prvek, který se k Roku smíření mírně řečeno nehodí. Chápu mnohé vazby i naděje, které kulturní veřejnost k současné brněnské radnici vážou, i snahu radnice protlačit svou akci všude, kde je to možné. Trochu soudnosti by ale v tomto případě z obou stran neuškodilo. Koncert samotný to ničím nepokazilo, věc skladatele to není už v žádném případě, ale dramaturgie ideově zaspala z obou stran. 

Ars Brunensis oslavil své narozeniny pestrým průřezem ze svého repertoáru, interpretačně výborně a v kruhu svých blízkých. Tak to má nakonec být a doufejme, že se příští jubileum vydaří přinejmenším stejně.

Ars Brunensis Chorus: koncert k 35. výročí sboru. Ivan Hrušovský: Žalm 23, Francis Poulenc: Exultate Deo, Tristis est anima mea, Felix Mendelssohn-Bartholdy: Jauchzet dem Herrn, Arvo Pärt: Which Was the Son of…, Sverre Bergh: And Death Shall Have No Dominion, Zdeněk Lukáš: Pocta tvůrcům (Rembrandt, Michelangelo), Plynutí času, Antonín Tučapský: Až se ti zasteskne, Večerní, Veljo Tormis: Zaklínání železa, Vladimír Franz: Prezidentská volba. Dirigenti – Dan Kalousek a Michal Jančík, Marek Paľa – varhany, Zdeněk Svozil – housle, Kristian Pekar – vypravěč, Stanislav Pliska – bicí nástroje, Aleš Procházka – bas, Marek Olbrzymek – tenor. 31. května 2015, kostel sv. Augustina, Hvězdárna a planetárium Brno.

Foto Rudolf Kotulán

Komentáře

Reagovat
  • Vladimír Franz

    4. červen 2015, 17:53
    Ano, zajímavé. Jen pár zpřesňujících poznámek: a) Fraška, lépe řečeno groteska, zde není cílem, ale prostředkem, kde veškeré "veselé konání" je pouhou kamufláží druhého plánu - který se náhle otevírá - marnosti a odcizení; b) nejedná se o koláž popisující, nýbrž těmi nejjednoduššími prostředky charakterizující jednotlivé aktéry, tedy jde o jasně čitelné samoznaky. Je samozřejmé, že např. výstava satirických kreseb používá jiných prostředků a gesce, nežli výstava např. Rembrandtových vrstevnatých dušezpytných olejů. Jde tedy o princip ad maximum zjednodušeného vyprávění znaky, jak je známe např. ze Stravinského potopy. c) skladba není náhodnou koláží. Otevírá ji leitmotiv "zemský ráj to na pohled", který se vrací v podobě varhan a sboru beze slov a nakonec pouze sboru se slovy. "Hujajá" a "žumtarjá" jsou na počátku v podobě tritonálního pochodu, posléze se stávají válečným pokřikem protivných názorů, aby se nakonec ozývaly jako náhodné existenciální volání z prázdné pustiny. Chorál "musí být bohatýr" se vrací jako jakýsi refrén v přímém či ironickém významu. Je samozřejmé, že pro charakteristiku jednotlivých epizod jsou použity charakteristické prostředky. Ostatně i lidské tělo je utvořeno z rozdílných materiálů - např. mozek z jednoho a koleno z jiného... A nikoho nenapadne tvrdit, že je to slepenec! Potud tématicko-dramaturgická výstavba. Co se "komunální satiry" týče - jedná se o konkrétní osoby v konkrétním čase, odezní-li jejich aktuálnost, místo je zástupné. Je pravdou, že v originále je jejich part vynotován jakožto obecnější stylizace, že nemělo jít o imitátorský výstup, ale zkuste někomu překopávat pojetí bezprostředně před koncertem! d) Co se stylu týče, skladba je určena i k didaktickým účelům - její technická dostupnost je dána i možnostmi zpěváků-nezpěváků sympózia Bohemia Cantat - aby si pokud možno zábavnou formou vyzkoušeli témbry, rytmiku, kánon, chorál atd... Tedy podobné zadání jako u staršího bratříčka, skladby Mládenci v peci ohnivé. Dokázal bych si např. představit, že "novináři" budou mít formu překotného operního duetu, leč to by bylo za hranicí možností původních interpretů. Co se stylu týče, jedná se o typický autorův způsob (poznatelný ze tří taktů - v gesci harmonické, melodické (zalamování melodické linie v kulminaci) rytmické i temporytmické - na principu evolučně konfrontační provázanosti... Tentokrát v rovině zcela nesubjektivní! Asi by už bylo dobré si na tohleto zvyknout; autor během své čtyřicetileté hudební cesty podal sdostatek důkazů jasného a velmi vyhraněného uvažování... A jestliže jste si zvykli na Ivese, Mahlera ("Á, pan kapelník zase někde něco slyšel...") či Schnittkkeho, zvykejte si zvolna na Franze. Zdravím pěkně, Vl. Franz

Dále si přečtěte

Neutuchající obliba pirátské tématiky i slavné knihy Roberta Louise Stevensona se protnuly v novém divadelním zpracování Ostrova pokladů. Není to však jen smyšlené dobrodružství, ale i skutečný příběh autora, který na jevišti ožívá.  více




Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více