Avishai Cohen a jeho popová jízda

Avishai Cohen a jeho popová jízda

„Doteď jsem nahrával instrumentální alba – nikoli bez výjimky, ale z velké většiny instrumentální. Toto je opravdu první deska, na které zpívám od začátku až do konce, ve sto procentech písní, což je pro mne velká změna. Ale potřeboval jsem takový krok udělat. Udělal jsem si tu radost, že jsem natočil písňové album,“ řekl mi před několika málo měsíci v telefonickém rozhovoru izraelský kontrabasista Avishai Cohen. Hovořili jsme samozřejmě o jeho aktuálním albu 1970, na kterém klade vedle sebe své autorské písně inspirované populární hudbou 70. let, klasiku Eddieho Palmieriho Vamos Pa’l Monte, americký gospel Motherless Child nebo lidové písně z Předního východu. Album 1970 je v jeho kontextu příklonem k popovému jazyku možná výjimečné, ale současně odkazuje i ke kontrabasistově osobní historii, k jeho lásce k jazzu a tradiční židovské hudbě. Aktuální turné, jehož součástí byl koncert v brněnském Boby centru v rámci festivalu JazzFestBrno, sice s tématem alba koresponduje, ale částečně se od něj liší. Je ještě popovější a překvapuje i poučené posluchače.

V rámci JazzFestu v Brně Avishai Cohen vystoupil už počtvrté. Jednou hrál v divadle, třikrát v Bobycentru. Poprvé a podruhé vystoupil se svým klasickým jazzovým repertoárem, tedy s triem, s nímž dál koncertuje (například loni na podzim v Praze). Potřetí se v Brně odehrálo kontrabasistovo společné vystoupení s Filharmonií Brno a tato rozšířená sestava Cohenovu jazzovému repertoáru velmi slušela. Tentokrát však tím jediným, čím zručný hudebník navázal na své minulé účinkování na Moravě, bylo několik bravurních sól na kontrabas. Jinak bylo všechno nové, jiné, nejazzové. Výsledek? Na jedné straně zasloužený obrovský aplaus, a dokonce i potlesk ve stoje od velké části publika, na straně druhé vyslechnuté komentáře jako „Ze všech čtyř Cohenových koncertů v Brně to byl ten nejslabší“. Opravdu totiž záleželo na tom, co kdo očekával a na jakého Cohena přišel.

jfb_cohen_avishai_2018_foto_martin_zeman_03

Na rozdíl od alba, aranžovaného zčásti tradičně a akusticky (s violoncellem a arabskou loutnou) vsází koncertní podoba programu na poprockovou sestavu: klávesy (Shai Bachar), kytara (Marc Kakon), bicí (Noam David) a basa (střídavě kontrabas a baskytara; Avishai Cohen) plus Cohenův zpěv a také velmi důležitá Karen Malka, už řadu let skvělá Cohenova dvorní vokalistka. Blízkovýchodní prvky jsou přítomny pouze ve způsobu zpěvu a v hebrejských textech některých písní, jinak se dal původ hudebníků vystopovat snad pouze v úvodní pasáži lehce chaotického intra, které předznamenalo následnou divokou jízdu napříč žánry. Od první skladby patřily k nejdůležitějším nástrojům bicí a vedle nich hra světel, která – místy až agresivně – upozorňovala na to, že tentokrát opravdu nepůjde o akustický jazz. Ostatně hned druhá skladba s baskytarou proplouvala mezi rytmy funky a reggae, a vytvořila tak můstek k jednomu z velkých hitů alba It’s Been So Long. Ten Cohen uvedl rockovou předehrou na basu, zatímco následující písni s kontrabasem vévodil disco rytmus jako z konce 70. let, zkreslený zpěv (doména klávesisty Bachara) a zelené světlo.

jfb_cohen_avishai_2018_foto_martin_zeman_01

Dalším výrazným momentem koncertu byl už zmíněný tradicionál Motherless Child, jedno ze špičkových čísel zpěvačky Karen, která se v jeho úvodu představila jako suverénní soulová vokalistka. Cohen, v tomto případě za klávesami, se svým zpěvem připojil vzápětí, aby známou píseň odzpíval coby regulérní rockový hit. V následující skladbě došlo na nefalšovaný hiphop a poté možná nejsilnější píseň desky, Song Of Hope. Na albu příjemná směs jazzu a popu, na koncertě rock s výraznými bicími a s frontmanem opět u kláves.

Finále koncertu se neslo ve znamení dlouhých sól na bicí a kontrabas v rámci Palmierieho rozhoupané písně Vamos Pa’l Monte. Její koncertní verze se samozřejmě opět lišila od akustické podoby na albu, ale důležité bylo, že plné Bobycentru se alespoň zčásti změnilo v taneční sál. Před závěrečnou přídavkovou písní – opět zkreslený zpěv a popový zvuk – se Avishai Cohen ještě stihl představit jako sólový kontrabasista v instrumentální skladbě, aby přece jen doložil, že ani při tomto turné nezapomíná na své hudební kořeny.

Cohen při svém čtvrtém vystoupení v Brně předvedl kvalitní popovou show se vším, co k tomu patří – se špičkovou (nejen) doprovodnou zpěvačkou, výbornými hudebníky, hrou světel. S diváky komunikoval umírněně, protože energie, která se z pódia valila, řekla vše za něj. Jenže zatímco například Donny McCaslin o necelý měsíc dříve ve svém představení jazz s rockem či popem propojil naprosto organicky, Cohen oba žánry odděluje. Je výtečným jazzovým hudebníkem a – jak už nyní také víme – i dobrým popovým showmanem, ale necítí potřebu tyto dva světy spojovat. Ostatně ve zmíněném rozhovoru (který vyšel v časopisu Harmonie) mi řekl: „Když vydám album jako 1970, neznamená to, že se chci dál věnovat jenom jemu. Je to pouze jedna z platforem, které mě jako autora charakterizují.“ Těšme se tedy na další. Jsem přesvědčen, že ani v rámci JazzFestu Cohen ještě neřekl poslední slovo a nepředstavil vše, co umí. Třeba něco podobného jako někdejší projekt Almah s anglickým rohem, hobojem, violou a houslemi by mě moc bavilo.

Avishai Cohen „1970“. Bobycentrum Brno, 5. 4. 2018, v rámci festivalu JAZZFESTBRNO

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více