Avishai Cohen a jeho popová jízda

Avishai Cohen a jeho popová jízda

„Doteď jsem nahrával instrumentální alba – nikoli bez výjimky, ale z velké většiny instrumentální. Toto je opravdu první deska, na které zpívám od začátku až do konce, ve sto procentech písní, což je pro mne velká změna. Ale potřeboval jsem takový krok udělat. Udělal jsem si tu radost, že jsem natočil písňové album,“ řekl mi před několika málo měsíci v telefonickém rozhovoru izraelský kontrabasista Avishai Cohen. Hovořili jsme samozřejmě o jeho aktuálním albu 1970, na kterém klade vedle sebe své autorské písně inspirované populární hudbou 70. let, klasiku Eddieho Palmieriho Vamos Pa’l Monte, americký gospel Motherless Child nebo lidové písně z Předního východu. Album 1970 je v jeho kontextu příklonem k popovému jazyku možná výjimečné, ale současně odkazuje i ke kontrabasistově osobní historii, k jeho lásce k jazzu a tradiční židovské hudbě. Aktuální turné, jehož součástí byl koncert v brněnském Boby centru v rámci festivalu JazzFestBrno, sice s tématem alba koresponduje, ale částečně se od něj liší. Je ještě popovější a překvapuje i poučené posluchače.

V rámci JazzFestu v Brně Avishai Cohen vystoupil už počtvrté. Jednou hrál v divadle, třikrát v Bobycentru. Poprvé a podruhé vystoupil se svým klasickým jazzovým repertoárem, tedy s triem, s nímž dál koncertuje (například loni na podzim v Praze). Potřetí se v Brně odehrálo kontrabasistovo společné vystoupení s Filharmonií Brno a tato rozšířená sestava Cohenovu jazzovému repertoáru velmi slušela. Tentokrát však tím jediným, čím zručný hudebník navázal na své minulé účinkování na Moravě, bylo několik bravurních sól na kontrabas. Jinak bylo všechno nové, jiné, nejazzové. Výsledek? Na jedné straně zasloužený obrovský aplaus, a dokonce i potlesk ve stoje od velké části publika, na straně druhé vyslechnuté komentáře jako „Ze všech čtyř Cohenových koncertů v Brně to byl ten nejslabší“. Opravdu totiž záleželo na tom, co kdo očekával a na jakého Cohena přišel.

jfb_cohen_avishai_2018_foto_martin_zeman_03

Na rozdíl od alba, aranžovaného zčásti tradičně a akusticky (s violoncellem a arabskou loutnou) vsází koncertní podoba programu na poprockovou sestavu: klávesy (Shai Bachar), kytara (Marc Kakon), bicí (Noam David) a basa (střídavě kontrabas a baskytara; Avishai Cohen) plus Cohenův zpěv a také velmi důležitá Karen Malka, už řadu let skvělá Cohenova dvorní vokalistka. Blízkovýchodní prvky jsou přítomny pouze ve způsobu zpěvu a v hebrejských textech některých písní, jinak se dal původ hudebníků vystopovat snad pouze v úvodní pasáži lehce chaotického intra, které předznamenalo následnou divokou jízdu napříč žánry. Od první skladby patřily k nejdůležitějším nástrojům bicí a vedle nich hra světel, která – místy až agresivně – upozorňovala na to, že tentokrát opravdu nepůjde o akustický jazz. Ostatně hned druhá skladba s baskytarou proplouvala mezi rytmy funky a reggae, a vytvořila tak můstek k jednomu z velkých hitů alba It’s Been So Long. Ten Cohen uvedl rockovou předehrou na basu, zatímco následující písni s kontrabasem vévodil disco rytmus jako z konce 70. let, zkreslený zpěv (doména klávesisty Bachara) a zelené světlo.

jfb_cohen_avishai_2018_foto_martin_zeman_01

Dalším výrazným momentem koncertu byl už zmíněný tradicionál Motherless Child, jedno ze špičkových čísel zpěvačky Karen, která se v jeho úvodu představila jako suverénní soulová vokalistka. Cohen, v tomto případě za klávesami, se svým zpěvem připojil vzápětí, aby známou píseň odzpíval coby regulérní rockový hit. V následující skladbě došlo na nefalšovaný hiphop a poté možná nejsilnější píseň desky, Song Of Hope. Na albu příjemná směs jazzu a popu, na koncertě rock s výraznými bicími a s frontmanem opět u kláves.

Finále koncertu se neslo ve znamení dlouhých sól na bicí a kontrabas v rámci Palmierieho rozhoupané písně Vamos Pa’l Monte. Její koncertní verze se samozřejmě opět lišila od akustické podoby na albu, ale důležité bylo, že plné Bobycentru se alespoň zčásti změnilo v taneční sál. Před závěrečnou přídavkovou písní – opět zkreslený zpěv a popový zvuk – se Avishai Cohen ještě stihl představit jako sólový kontrabasista v instrumentální skladbě, aby přece jen doložil, že ani při tomto turné nezapomíná na své hudební kořeny.

Cohen při svém čtvrtém vystoupení v Brně předvedl kvalitní popovou show se vším, co k tomu patří – se špičkovou (nejen) doprovodnou zpěvačkou, výbornými hudebníky, hrou světel. S diváky komunikoval umírněně, protože energie, která se z pódia valila, řekla vše za něj. Jenže zatímco například Donny McCaslin o necelý měsíc dříve ve svém představení jazz s rockem či popem propojil naprosto organicky, Cohen oba žánry odděluje. Je výtečným jazzovým hudebníkem a – jak už nyní také víme – i dobrým popovým showmanem, ale necítí potřebu tyto dva světy spojovat. Ostatně ve zmíněném rozhovoru (který vyšel v časopisu Harmonie) mi řekl: „Když vydám album jako 1970, neznamená to, že se chci dál věnovat jenom jemu. Je to pouze jedna z platforem, které mě jako autora charakterizují.“ Těšme se tedy na další. Jsem přesvědčen, že ani v rámci JazzFestu Cohen ještě neřekl poslední slovo a nepředstavil vše, co umí. Třeba něco podobného jako někdejší projekt Almah s anglickým rohem, hobojem, violou a houslemi by mě moc bavilo.

Avishai Cohen „1970“. Bobycentrum Brno, 5. 4. 2018, v rámci festivalu JAZZFESTBRNO

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více