B-Side Band oslavil desáté narozeniny doma v Metru

B-Side Band oslavil desáté narozeniny doma v Metru

Před zaplněným hledištěm, ve formě a s vysílačem energie zapnutým na plný výkon oslavil brněnský B-Side Band dirigovaný svým zakladatelem, bandleaderem a trumpetistou Josefem Buchtou své desáté narozeniny. Diváci si vychutnali nepřetržitý proud muzikantského nasazení a pohodovou atmosféru brněnského Metro Music Baru, který je pro B-Side Band domovskou scénou i zkušebnou v jednom. Slavnostní atmosféra na pódiu a vstřícnost návštěvníků koncertu pod pódiem vyburcovala kapelu k výbornému výkonu podpořenému hvězdnými hosty.

Když se před deseti lety v Brně rodil nový bigband, vlastně jen zaplňoval mezeru za přežívajícím, ale hudebně živořícím Orchestrem Gustava Broma, který se pod imaginární záštitou Českého rozhlasu (jehož podpora už přizabila i BROLN) předloni přejmenoval na Rozhlasový Big Band Gustava Broma a koncertuje pouze příležitostně. Několik členů a spolupracovníků B-Side Bandu u Broma vyrostlo a dodnes s ním hostuje. Potenciál nového přístupu k hudebnímu materiálu i osobnost Josefa Buchty, který se nebál vstoupit do neznáma a vybojovat své vizi místo na pódiu, přiměl nadané muzikantské osobnosti pracovat na osobitém, dobře rozpoznatelném výrazu celého bandu. Postupně se soubor etabloval na mezinárodních hudebních festivalech jako Jazz Goes To Town, JazzFest Brno, Colours of Ostrava, Pohoda Trenčín, Smetanova Litomyšl i na domácím Moravia Music Fest. Po deseti letech je tu sehraný orchestr s výborným hráčským potenciálem, který má (nejen v Brně) velmi solidní divácké zázemí. Dovede totiž nabídnout to, co kdysi orchestry Gustava Broma, Karla Kraugartnera a naposledy v dobách své největší slávy Orchestr Karla Vlacha: skvěle zaranžovaný světový repertoár mnoha žánrů i vlastní původní tvorbu členů orchestru, kvalitní domácí i zahraniční zpěváky a především vkusnou zábavu neohraničenou dogmatickou preferencí standardního jazzu a swingu. To všechno ukázal i slavnostní koncert, sice sevřený poněkud stísněným prostředím klubu (hlavně na pódiu nebyl ani kousek místa navíc), ale rozevlátý ve spojovacím oblouku mezi jevištěm a hledištěm, který cíleně budovali střídající se frontmani.

Ten večírek se prostě vydařil

Repertoárový list jubilejního koncertu (bandleader Josef Buchta jej v nadsázce uvedl jako „večírek bez koncepce“) v mnohém vycházel ze spolupráce s osvědčenými hostujícími zpěváky a instrumentalisty nad několika hudebními alby i koncertními projekty. Mám na mysli třeba instrumentální Meeting Point z roku 2014, autorské studiové album Deska z téhož roku nebo cenami ověnčený výběr cover verzí Live at La Fabrika s Vojtou Dykem. Program stylově zahájila artrocková instrumentálka Los Endos z pera Phila Collinse z repertoáru postgabrielovských Genesis. Tradičního hosta Kurta Ellinga zastoupil kroměřížský zpívající kytarista a bubeník Jaroslav Dolník skladbou od Nat King Colea Nature Boy. Na muzikálovou strunu zabrnkalo trio vokalistek Kateřina Paula Šildová, Lucie Novotná a Josefina Žampová rozvernou úpravou melodie Herba Browna Good Morning (ze Singin´ In the Rain). Dlouholetou spolupráci takřka od kapelových začátků připomněla s každým taktem lepší Tereza Černochová, jejíž swingový feeling by zasloužil samostatnou recenzi.

Zazpívala Night and Day od Colea Portera a sinatrovskou Too Close For Comfort a na závěr setu rhythm´n´bluesovou klasiku In the Stone od Earth, Wind & Fire ve funky kabátku. Pak si kapela vystřihla instrumentálku svého oblíbence Gordona Goodwina Sing, Sang, Sung a na chvíli s hostujícím Romanem Dragounem (a kytaristou Jiřím Kučerovským, který zběhl k Tomáši Klusovi, ale stále s B-Side Bandem hostuje) oživili brněnský bigbít se swingovým nádechem. Zpěvák a klávesista Roman Dragoun se v Metru představil třemi autorskými kousky s tradičně lapidárními názvy: Franta, Hosti a Zdroj.

Zpět k jazzovým aranžmá vrátil kapelu ostravský saxofonový fenomén Michal Žáček dvěma ukázkami ze svého debutového alba Beautiful Day – Déja vu a Sax With Me. Funky atmosféru dvojice skladeb z repertoáru domovských Monkey Business a svůj osobitý humor přinesl na pódium Matěj Ruppert dle mého trošku nedoceněný, ale jasně nejlepší zpěvák večera. Po chytlavých Saturday Night Is Over a Party Shit si troufl mírně, leč přiměřeně shodit klasiku – Mack the Knife Kurta Weilla – volnou parafrází Brechtova textu.

b_side_band_2016_tino_kratochvil_02Pak už se rozburácela především dámská část publika, protože pódium opanoval Vojta Dyk. Samozřejmá hlavní hvězda večera vděčí B-Side Bandu za mnohé (především za oproštění se od škatulky Nightwork, které se patrně zbavil ochotněji než jeho někdejší spoluhráči). Poznamenat lze něco i naopak: B-Side Band s ním od počátků v La Fabrice v roce 2010 urazil velký kus cesty náročnými koncertními projekty vrcholící účastí členů kapely na Bernsteinově Mši a trvalou spoluprací na koncertech i nahrávkách. Dykův široký žánrový záběr, zpěvácký potenciál i pódiová sebejistota frontmana nabízí kapele široké možnosti budoucí spolupráce. A to zvláště až hvězda Dyk přestane podléhat vlastnímu osobnímu šarmu a popularitě a začne na sobě pracovat s úsilím odpovídajícím jeho nespornému talentu. Úvodní skladba setu za podpory vokalistek Let´s Go To Work rozjela one-man show, za kterou se ovšem s potěšením vyřádila ve stylových úpravách celá kapela. Následné estrádní číslo Můj dědeček mě učívával jódlovat by se dalo bez lítosti oželet (už jen proto, že Jiří Korn jódlovával přesvědčivěji), zato zdánlivě triviální skeč, který s kapelou předvedli v americké dětské říkance Old Mac Donald Had a Farm, byl naprosto ukázkově dotažený včetně scatových vstupů. Následoval výběr z oblíbených cover verzí popových hitů s jazzovými názvuky: soulová Mercy od Ann Duffy, I Feel Good od Jamese Browna a třaskavá Celebration z repertoáru Kool The Gang jako přídavek. Sebevědomý Dyk si radostně notoval s publikem i s perfektně přihrávající kapelou a ostatními zpěváky. Večírek se prostě vydařil, sluší se popřát podobný úspěch a natěšené publikum na stejném místě za dalších deset let.

Foto Tino Kratochvíl

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více