B-Side Band oslavil desáté narozeniny doma v Metru

B-Side Band oslavil desáté narozeniny doma v Metru

Před zaplněným hledištěm, ve formě a s vysílačem energie zapnutým na plný výkon oslavil brněnský B-Side Band dirigovaný svým zakladatelem, bandleaderem a trumpetistou Josefem Buchtou své desáté narozeniny. Diváci si vychutnali nepřetržitý proud muzikantského nasazení a pohodovou atmosféru brněnského Metro Music Baru, který je pro B-Side Band domovskou scénou i zkušebnou v jednom. Slavnostní atmosféra na pódiu a vstřícnost návštěvníků koncertu pod pódiem vyburcovala kapelu k výbornému výkonu podpořenému hvězdnými hosty.

Když se před deseti lety v Brně rodil nový bigband, vlastně jen zaplňoval mezeru za přežívajícím, ale hudebně živořícím Orchestrem Gustava Broma, který se pod imaginární záštitou Českého rozhlasu (jehož podpora už přizabila i BROLN) předloni přejmenoval na Rozhlasový Big Band Gustava Broma a koncertuje pouze příležitostně. Několik členů a spolupracovníků B-Side Bandu u Broma vyrostlo a dodnes s ním hostuje. Potenciál nového přístupu k hudebnímu materiálu i osobnost Josefa Buchty, který se nebál vstoupit do neznáma a vybojovat své vizi místo na pódiu, přiměl nadané muzikantské osobnosti pracovat na osobitém, dobře rozpoznatelném výrazu celého bandu. Postupně se soubor etabloval na mezinárodních hudebních festivalech jako Jazz Goes To Town, JazzFest Brno, Colours of Ostrava, Pohoda Trenčín, Smetanova Litomyšl i na domácím Moravia Music Fest. Po deseti letech je tu sehraný orchestr s výborným hráčským potenciálem, který má (nejen v Brně) velmi solidní divácké zázemí. Dovede totiž nabídnout to, co kdysi orchestry Gustava Broma, Karla Kraugartnera a naposledy v dobách své největší slávy Orchestr Karla Vlacha: skvěle zaranžovaný světový repertoár mnoha žánrů i vlastní původní tvorbu členů orchestru, kvalitní domácí i zahraniční zpěváky a především vkusnou zábavu neohraničenou dogmatickou preferencí standardního jazzu a swingu. To všechno ukázal i slavnostní koncert, sice sevřený poněkud stísněným prostředím klubu (hlavně na pódiu nebyl ani kousek místa navíc), ale rozevlátý ve spojovacím oblouku mezi jevištěm a hledištěm, který cíleně budovali střídající se frontmani.

Ten večírek se prostě vydařil

Repertoárový list jubilejního koncertu (bandleader Josef Buchta jej v nadsázce uvedl jako „večírek bez koncepce“) v mnohém vycházel ze spolupráce s osvědčenými hostujícími zpěváky a instrumentalisty nad několika hudebními alby i koncertními projekty. Mám na mysli třeba instrumentální Meeting Point z roku 2014, autorské studiové album Deska z téhož roku nebo cenami ověnčený výběr cover verzí Live at La Fabrika s Vojtou Dykem. Program stylově zahájila artrocková instrumentálka Los Endos z pera Phila Collinse z repertoáru postgabrielovských Genesis. Tradičního hosta Kurta Ellinga zastoupil kroměřížský zpívající kytarista a bubeník Jaroslav Dolník skladbou od Nat King Colea Nature Boy. Na muzikálovou strunu zabrnkalo trio vokalistek Kateřina Paula Šildová, Lucie Novotná a Josefina Žampová rozvernou úpravou melodie Herba Browna Good Morning (ze Singin´ In the Rain). Dlouholetou spolupráci takřka od kapelových začátků připomněla s každým taktem lepší Tereza Černochová, jejíž swingový feeling by zasloužil samostatnou recenzi.

Zazpívala Night and Day od Colea Portera a sinatrovskou Too Close For Comfort a na závěr setu rhythm´n´bluesovou klasiku In the Stone od Earth, Wind & Fire ve funky kabátku. Pak si kapela vystřihla instrumentálku svého oblíbence Gordona Goodwina Sing, Sang, Sung a na chvíli s hostujícím Romanem Dragounem (a kytaristou Jiřím Kučerovským, který zběhl k Tomáši Klusovi, ale stále s B-Side Bandem hostuje) oživili brněnský bigbít se swingovým nádechem. Zpěvák a klávesista Roman Dragoun se v Metru představil třemi autorskými kousky s tradičně lapidárními názvy: Franta, Hosti a Zdroj.

Zpět k jazzovým aranžmá vrátil kapelu ostravský saxofonový fenomén Michal Žáček dvěma ukázkami ze svého debutového alba Beautiful Day – Déja vu a Sax With Me. Funky atmosféru dvojice skladeb z repertoáru domovských Monkey Business a svůj osobitý humor přinesl na pódium Matěj Ruppert dle mého trošku nedoceněný, ale jasně nejlepší zpěvák večera. Po chytlavých Saturday Night Is Over a Party Shit si troufl mírně, leč přiměřeně shodit klasiku – Mack the Knife Kurta Weilla – volnou parafrází Brechtova textu.

b_side_band_2016_tino_kratochvil_02Pak už se rozburácela především dámská část publika, protože pódium opanoval Vojta Dyk. Samozřejmá hlavní hvězda večera vděčí B-Side Bandu za mnohé (především za oproštění se od škatulky Nightwork, které se patrně zbavil ochotněji než jeho někdejší spoluhráči). Poznamenat lze něco i naopak: B-Side Band s ním od počátků v La Fabrice v roce 2010 urazil velký kus cesty náročnými koncertními projekty vrcholící účastí členů kapely na Bernsteinově Mši a trvalou spoluprací na koncertech i nahrávkách. Dykův široký žánrový záběr, zpěvácký potenciál i pódiová sebejistota frontmana nabízí kapele široké možnosti budoucí spolupráce. A to zvláště až hvězda Dyk přestane podléhat vlastnímu osobnímu šarmu a popularitě a začne na sobě pracovat s úsilím odpovídajícím jeho nespornému talentu. Úvodní skladba setu za podpory vokalistek Let´s Go To Work rozjela one-man show, za kterou se ovšem s potěšením vyřádila ve stylových úpravách celá kapela. Následné estrádní číslo Můj dědeček mě učívával jódlovat by se dalo bez lítosti oželet (už jen proto, že Jiří Korn jódlovával přesvědčivěji), zato zdánlivě triviální skeč, který s kapelou předvedli v americké dětské říkance Old Mac Donald Had a Farm, byl naprosto ukázkově dotažený včetně scatových vstupů. Následoval výběr z oblíbených cover verzí popových hitů s jazzovými názvuky: soulová Mercy od Ann Duffy, I Feel Good od Jamese Browna a třaskavá Celebration z repertoáru Kool The Gang jako přídavek. Sebevědomý Dyk si radostně notoval s publikem i s perfektně přihrávající kapelou a ostatními zpěváky. Večírek se prostě vydařil, sluší se popřát podobný úspěch a natěšené publikum na stejném místě za dalších deset let.

Foto Tino Kratochvíl

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více