Baobab: Rád bloudím podle starých map

Baobab: Rád bloudím podle starých map

Stejně jako je hudba Baobabu pestrá, tak jsou texty písní hravé – obojí místy víc, než je zdrávo. Jiří Pallich a jeho spoluhráči ale mají tuto hudbu rádi, snaží se ji hrát co nejlépe, co nejpestřeji a s humorem a to je na nich sympatické.

Své třetí album pojmenovala brněnská skupina Baobab skvěle. Z věty Rád bloudím podle starých map lze vyčíst jak sympatické staromilectví, tak prvek bloudění mezi různými hudebními styly. Baobab vznikl, jak stojí na jeho webu, v roce 2000 „sloučením cimbálové muziky s kytarou, která dodala původně čistému folkloru další rozměr“. Po patnácti letech výsledek rozhodně nezní jako pouhé spojení cimbálky s folkem. Na albu si posluchač užije swing i dixieland, latinu i folkrock à la Folk Team. Folklorních ohlasů je zde minimum, stejně jako blues, třebaže mají dvě písně slovo „blues“ v názvu.

Baobab mezi styly opravdu trochu bloudí. Stačí si poslechnout první dvě písně, abychom si uvědomili, že vlastně moc nevíme, s kým máme tu čest. Zatímco úvodní Být v páru v baru je – včetně úvodní rytmické figury – pouze hrou na rock, následující Jazzový lokál prosvětlí klarinet Aleše Krejčíka a sóla piana a houslí celek posunou někam do doby Stéphana Grappelliho a meziválečného swingu. Posloucháme dál – vyznání ženě Lásko, miluju tě je balada s akordeonem, zatímco vyznání kytaře Moje nejmilejší připomíná nedoceněné dixielandové album Kapitána Kida Zpověď unaveného klauna. Potom přijde country (Nalej sobě a mně taky), opět trocha jazzu, tentokrát s výrazným saxofonem (Pískám si svý blues), a „semaforská“ Až budu mít všeho plný zuby. V popředí se střídají různé nástroje, přičemž cimbál překvapivě vůbec není hlavním poznávacím znakem kapely. A někde za vším tím žánrovým chameleonstvím se vzadu coby jednotící prvek krčí folk ve stylu 80. let.

Tak jako je hudba Baobabu (jejím autorem je Jiří Pallich) pestrá – někdy až příliš –, jsou texty Vladimíra Tesárka hravé – také místy malinko víc, než je zdrávo. Mnohé z jeho hříček chápu a bavím se jimi. Napsat milostnou píseň, aby nezněla jako kýč, je víc než obtížné – zde se to povedlo díky tomu, že Lásko, miluju je text na jeden rým. Když se však podobný (nikoli stejný) nápad opakuje v písni Točí se dějiny dokolečka, znějí všechny ty rýmy na slovo „dokolečka“ už trochu vyčerpaně. V závěrečném Vetešníkovi se s pokusem vyhledat co nejvíce rýmů na jedno slovo setkáváme znovu, přičemž tentokrát už některé rýmy nahradily asonance, věty jsou místy kostrbaté a někdy i hůře srozumitelné (zvlášť první sloka).

Pasáží, jejichž význam je třeba si ověřovat v bookletu, je na albu více. Přitom nejde o to, že by zpěvák (většinou Jiří Pallich) špatně artikuloval. Protože přízvučné slabiky neodpovídají vždy důrazným dobám, smysl slov se občas ztrácí. Typickým příkladem je v písni Až budu mít všeho plný zuby verš „Rozum já nemám jako chytří“, který se od páté slabiky rozsype. Mimochodem jestliže jsem k této písni přiřadil přívlastek „semaforská“, neměl jsem na mysli pouze hudební složku (jakkoli by tomu použití piana napovídalo), ale především téma nedokonané sebevraždy, velmi blízké Suchého Létům dozrávání (Život je pro mě obnošená vesta…).

Baobab nevnímám jako skupinu, která by měla přehnané ambice. Jak se zpívá v písni Nalej sobě a mně taky, jsou to „borci z Hané“, kteří se vymezují vůči „pražákům“ (ano, v bookletu psáno takto) – podobně jako se vůči nim v jedné své nové písni vymezuje jiná brněnská kapela se světovějším zvukem, Kumbalu. Životní postoj muzikantů z Baobabu snad dobře vykresluje text písně Pískám si svý blues: „Jsem vděčný za to blues / a vždycky vděčný budu.“ Anebo ještě lépe pointa Vetešníka, jejíž hrdina by sice mohl působit v Paříži, Londýně, Moskvě, Vídni či Las Vegas, ale nakonec zůstává v Brně – „s nadějí, že dnešní móda hned stárne“. Ano, než být za každou cenu módní a necítit se v tom dobře, Baobab raději bloudí podle starých map. Jiří Pallich a jeho spoluhráči mají tuto hudbu rádi, snaží se ji hrát co nejlépe, co nejpestřeji a s humorem a to je mi na nich sympatické.

Baobab: Rád bloudím podle starých map, vlastní náklad 2015. 12 skladeb. Celkový čas: 33:42

Foto Josef Telecký

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Album se snaží v nedůvěryhodném mixu propojit vše, co je stylové a světové – od módy, přes vegetariánství až po všeobjímající matku Zemi. Naštěstí obsahuje také několik velmi povedených nápadů.  více

Někdejší rockeři se obloukem vracejí ke svým hudebním kořenům. Posluchač si jaksepatří užije rockových sól, silového zpěvu i nekompromisních bicích.  více

Vzpomínka? Pocta? Revival sebe sama? Nejsilnější odpovědí na otázku, co že je to ta Dunajská vlna vlastně zač, jsou první čtyři takty jejího debutového alba Jednou. Předtím, než se k ní přidají o generaci a půl starší kolegové Vladimír Václavek a Josef Ostřanský, opanuje prostor mladá bubenice Michaela Antalová. Nová krev, nová energie a příslib toho, že Dunajská vlna není a nebude pouhou kopií legendárního Dunaje.  více



Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce