Barbara Maria Willi. Vášně dnešní i historické

Barbara Maria Willi. Vášně dnešní i historické

Konvent Milosrdných bratří hostil ve středu 9. března další z koncertů série „Barbara Maria Willi uvádí...“ Renomovaná hráčka na klávesové nástroje se tentokrát představila v sólovém recitálu. V premiéře uvedla skladbu Miloše Štedroně, kterou postavila vedle hudby o dekádu mladšího Petra Grahama a autorů osmnáctého století, včetně Johanna Sebastiana Bacha.

Barbara Maria Willi je nerozlučně spojena s rozsáhlými pedagogickými a popularizačními snahami na poli staré hudby. Koncert tedy začal naprosto příznačně – lektorským úvodem. V něm Willi slovníkem přívětivým i pro laiky vysvětlila publiku souvislosti mezi jednotlivými kusy koncertního programu.

Jako první zazněl výběr z cyklu Fantasías y Ficciones skladatele Petra Grahama. Grahamova Hudba protékající mezi prsty, skladba zásadně ovlivněná francouzskými preludii „non mesurés“, tedy bez jasně stanovené délky jednotlivých not, je skladbou umožňující nespočet interpretací. Skladatel totiž ve své experimentální partituře zapsal tónové výšky jen velmi vágně. Přednes cembalistky byl rozvážný, citový a zdravě výrazový. Druhá část s názvem Tango arabesco působila groteskně – nejenom netypickým spojením tanga a barokního cembala, nýbrž i samotným námětem. Autor jej v programu osvětlil jako „hru sličné cembalistky v burce hrající v tajném nočním klubu v Káhiře – při pozorném poslechu je však poznat, že cembalistka strávila nějaký čas na Moravě.“ Konec trápení byl pak sentimentálním pomníkem skladateli Eriku Satiemu. Všechny vybrané skladby tedy měly programní podtext či se přímo odkazovaly k hudebně historickým reáliím. Byly pestré a posluchačsky velmi přátelské.

Prvním z přímých historických exkurzů byla pětidílná Partita in aJosepha Umstatta, vídeňského skladatele pozdního baroka, který krátce působil i v Brně. Skladbu s typicky barokní rozmanitostí v harmonii přednesla Willi energicky, volila převážně svižnější tempa.

Prní polovinu koncertu zakončil další sled tanečních vět, a to Partita D durJohanna Sebastiana Bacha. V Ouvertuře si Willi počínala majestátně, se svými citovými ritardandy místy úplně zastavovala hudební tok. Fugové prvky byly technicky brilantní, Willi proplouvala obrovským množstvím Bachova tónového materiálu s grácií. Allemande zaujala výraznými tempovými změnami, Courante pak explozivní dynamikou. Menuet zněl hravě, jiskrně a jaksepatří tanečně.

Po celou dobu přestávky měli diváci možnost si prohlédnout a osahat koncertní nástroj na podiu za výkladu Willi, z níž vyzařoval nevyčerpatelný entuziasmus.

První skladbou druhé poloviny večera byla trojce sonatin Jiřího Antonína Bendy, významného zástupce české hudební emigrace druhé poloviny osmnáctého století. S harmonicky průzračnějším obsahem než u předchozího Bacha přišel i střízlivý výraz interpretky, množství melodických ozdob navzdory. V četných šestnáctitónových úprcích byla Willi opět naprosto suverénní.

Se skupinou šesti skladeb s podtitulem Villanelle reloadedMiloše Štědroně přišel zásadní dramaturgický skok, který musel nutně přimět ke zvýšení pozornosti každého posluchače v sále. Hudba byla plná nadsázky a ironie, prvků pro Štědroně tolik příznačných. Byť měla druhá věta do jisté míry historizující charakter, některé ze Štědroňových disonantních postupů zněly po klasickém Bendovi téměř nestoudně. Třetí věta, opět polystylová, slučovala barokní kráčející bas a téměř středověká loutnová arpeggia s autorovou charakteristickou ironií. Disonantní plochy v poslední části dovedl Štědroň do takových rozměrů, že se publikum místy smálo úplně bez zábran.

Willi uzavřela koncert návratem k Bachovi, konkrétně k jeho Chromatické fantazii a fuze d moll. Fantazie oplývala skvěle znějícími mohutnými arpeggii, náročné běhy dávaly průchod zářné virtuozitě interpretky. Ve fuze pak šetřila rychlejšími tempy. Když na ně však došlo, stála za to.

Celý recitál byl vyplněný nejen mimořádně kvalitní produkcí, ale také oduševnělou a citlivě sestavenou dramaturgií a charismatem Barbary Marie Willi. Její nadšení pro hudbu se zdá bezedné, osobní požitek ze hry na cembalo očividný. Při koncertování Willi plně dostává svým slovům: „Chci, abyste si vy všichni tady zamilovali hudbu tak, jak jsem si ji zamilovala já.“

Barbara Maria Willi uvádí: Cyklus koncertů staré hudby, „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o cembalu (a báli jste se zeptat)“. Peter Graham: Fantasías y Ficciones para clavicembalo, Joseph Umstatt: Partita in a pro cembalo, Johann Sebastian Bach: Partita D dur BWV 828, Chromatická fantazie a fuga d moll BWV 903, Jiří Antonín Benda: Sonatinas l-lll, Miloš Štědroň: Villanelle reloaded. Barbara Maria Willi – cembalo. Středa 9. března 2016, 19.30, Konvent milosrdných bratří, Brno

Foto archiv BMW

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Barbara Maria Willi je vynikající cembalistka, varhanice, pedagožka, podílí se na dramaturgii festivalu Concentus Moraviae, vytváří vlastní cyklus staré hudby. Mluvit by se s ní dalo o tolika věcech, že jsme si raději dvě základní témata vymezili hned na začátku. Zaprvé to byl jedenáctý ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí, jehož zahájení nás čeká příští týden, a druhým zásadním tématem bylo rozšíření Katedry varhanní a historické interpretace na JAMU.  více





Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více