Besedním domem prošel Bůh

16. prosinec 2016, 13:00

Besedním domem prošel Bůh

Dalšímu z unikátních večerů sdružení pro novější hudbu Brno Contemporary Orchestra (BCO) patřil středeční večer v Besedním domě. Orchestr především díky svému zakladateli Pavlu Šnajdrovi v Brně již pět let provozuje hudbu 20. a 21. století s důrazem na díla instrumentačně atypická, výstřední či z jiných důvodů pro standardní symfonické orchestry provozně nevhodná, díla, která jsou přesto unikátní svojí hodnotou osvětovou i ryze hudební. Dramaturgie recenzovaného večera byla jedinečná a umocnil ji ještě malý předkoncert.

Graham a fantazie mladých violoncellistů

Půda Skleněné louky na Kounicově ulici za dobu své dosavadní existence prošla různými názvy i koncepty provozu. Nyní je velmi útulným klubovým místem pro setkávání se lidí okolo hudby, umění i aktuálních společenských témat. Nevím, zda podvečerní krátký koncert (jednoho!) díla Petera Grahama měl s večerem v Besedním domě souvislost cílenou či náhodnou. Jedná se však o vítané oživení koncertního provozu a třebas v Royal Festival Hall v Londýně se svého času na podobných předkoncertech zdarma a bez fraků hrával třeba Schnittke. Na Skleněné louce vystoupila dvojice znamenitých mladých violoncellistů Filip Skřivánek a Jan Zlámal, aby živě přednesli dva party z Grahamovy Fantazie pro šest violoncell (zbylé čtyři šly z nahrávky). Oba působili navenek nesměle a zjevně si se zdejším publikem nevěděli rady.

Grahamova desetiminutová konceptuální grafická kompozice je ve výsledku založena na kontrastu mezi banalitou sirénových glissand a nádherou cellového zvuku, důležitá je ale i cesta, jakou je schematická partitura vzkříšena k živému provozování. Oba mladíci věděli, co dělají, a potěšila i koncepce jejich přídavku. Skřivánek hrál Preludium z Bachovy sólové violoncellové suity G-dur v nepříliš živém tempu a bez snahy vyčnívat a Zlámal do Bacha doplňoval náhodně kontrapunktující druhý hlas. Když ovšem Bachova hudba došla, pustili se oba mladíci do rozverné improvizace, která měla po chvíli blíže k dětinskému blbnutí než k živé stavbě hudebních struktur. Rostoucí banalita se mohla leckomu zajídat. Violoncello je samo o sobě charismatický nástroj s obrovskou paletou všelijakých efektů, jehož vnějškovému kouzlu nicméně propadl nejeden nesoudný improvizátor.

bco_2016_foto_Julian Veverica_02Osudová dramata člověka

Večer v Besedním domě pak brněnští hudebníci pod vedením Pavla Šnajdra provedli náročný program nazvaný Božské? Ještě charakterističtější, byť na dnešní dobu nepatřičně patetická, by však byl název Osudová dramata člověka, který je vypůjčený z Kabeláčovy hudebně-dramatické trubkové sonáty. Hlavním lidským dramatem při koncertě byl vskutku nevšední charismatický projev houslisty Milana Paľy, který přednesl dvě z interpretačně nejnáročnějších skladeb posledních padesáti let. Jeho výkon nebudil nic než nadšení a obdiv.

Šest sólových Capriccií Salvatora Sciarrina z poloviny 70. let 20. století představuje unikátní pokus posunout technické možnosti a zvukové priority houslové hry někam úplně jinam. Technická složitost, zcela alternativní zvukový ideál i nemalé nároky na osobnost interpreta dělají z každého provedení výjimečnou událost. Nejinak tomu bylo v Paľově případě. Jeho suverénní nadhled nad technikou, zjevně podpořený dnes již spíše netypickou dávkou času věnovaného přípravě, z něj činí jednoho z nejpozoruhodnějších houslistů naší doby, navíc na vrcholu sil. Zapomeňte na světové superstar ze stále drahých cédéček a barevných žurnálů, zčásti v nich totiž jde o žijící legendy a toliko připomínky slavnější minulosti, zčásti jde o marketingové nádeníky beznadějně zapouzdřené ve svém omezeném repertoáru. Za pronikavou houslovou hrou nejezděte kus světa a raději si zjistěte, kdy má Milan Paľa další koncert. Byla by opravdu škoda neumět jej odlišit od okolní šedi.

V Kabeláčových dílech hraje mluvené i zpívané slovo významnou úlohu. Na rozdíl od běžného zhudebňování textu se tady jedná o maximální dominanci slova, které však nemusí být použito jako součást syntaktických struktur (vět, souvětí a celých sdělení), nýbrž podle hudební logiky jako evokativní útržky rozličných délek a závažností. Osudová dramata člověka jsou sonátou pro trubku, klavír, bicí a recitátora a použity jsou zde ikonické fragmenty z Hamleta, pašijí, lamentační veršované sekvence Stabat Mater a z Komenského Labyrintu. Sonáta vznikla ve stejné době jako Sciarrinova Capriccia. Kabeláčův upřímný patos tady byl umocněn špičkovou interpretací. Dominovala v ní jak precizní trubka, tak i na poslední chvíli zaskakující herec David Vonšík, který se vyvaroval recitačních manýr a svou inteligentní mírností umocnil hodnověrnost slova.

bco_2016_foto_JuliusVeverica_03Paľa  zcela opanoval pódium

Svoji tři roky starou koncertní větu pro housle a velký komorní orchestr Dieter Ammann pojmenoval Unbalanced Instability. Jde o explozivní eklektickou přehlídku rozličných orchestračních fines a i zde je třeba ocenit mimořádnou úroveň orchestrální hry, nevídanou nejen na některých dřívějších koncertech BCO, ale i u místní filharmonie. Paľa opět zcela opanoval pódium a pronikl technicky záludnou partiturou s mimořádnou soustředěností a pokorou. Zmínit je třeba i čítankovou příhodu, kdy mu závada na nástroji (zřejmě krajní expresivitou přetržená struna) nedovolila pokračovat ve hře. Paľa proto nejblíže sedícímu orchestrálnímu hráči bleskově zrekvíroval housle a dohrál na ně bez známky nedostatku a zřejmě jen s minimem vynechání.

Jak už to někdy u výjimečných, citlivě promyšlených a posluchačsky prožitých dramaturgických počinů bývá, závěr koncertu byl silný a překvapivý. Navíc ovšem ve své umanutosti a oproštěnosti byl umocněný vším pachtěním, jež mu předcházelo a dočkalo se tak alternativního pohledu z úplně jiného kontextu. Galina Ustvolskaja patřící k největším outsiderům hudebních dějin zcela pomíjela technické či společenské okolnosti konpomování a koncertování. Dokázala vždy šokovat mírou nadhledu a dominance nad samotným aktem tvoření, nad jeho smyslem, psychologií i marností. Její pátá symfonie AMEN je psána pro recitátora (textem je modlitba Otče náš v církevní slovanštině), housle, hoboj, trubku (tentokrát s jiným hráčem v ne zcela optimální formě), tubu a překližkovou krabici s dřevěnými paličkami. Jako nesmírně silný se ukázal její styl práce s pomalými repetitivními strukturami a ostinaty, jež v mysli člověka vyjedou koleje a později při každém opakování intenzivně drásají.

Drásal bohužel i hluk ze schodiště Besedního domu, který zkazil několik tichých momentů. A patřil k nim i závěr Ustvolské symfonie. Není to v Besedním domě zdaleka poprvé. I když mohlo jít o samotné čekající hudebníky, měl by v této elitní brněnské koncertní síni existovat režim, jenž by během všech koncertů rušení vyloučil. Celkově se ale navzdory panujícím venkovským poměrům jednalo o jeden z nejintenzivnějších brněnských koncertů letošního roku. Kdo dosud působení souboru BCO nezaznamenal, měl by zbystřit.

BCO/ foto Julian Veverica

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více

S trumpetistou, aranžérem a kapelníkem brněnského bigbandu B-Side Band jsme hovořili u příležitost 10 let tohoto pozoruhodného orchestru. B-Side Band své narozeniny oslavil mimo jiné třemi koncerty v brněnském Sono Centru.  více

Defilé evropských i světových saxofonistů, které nabídl letošní ročník festivalu Jazzfest Brno, stylově uzavřeli virtuózní technici a invenční autoři propojující různá odvětví jazzu – uznávaný rakouský sideman i sólista Harald Harry Sokal se svým triem Groove a newyorská legenda Chris Potter, který v čele svého Quartetu na pódium Sono Centra uvedl svůj nejnovější projekt – album The Dreamer Is a Dream.  více

Tak jako loni, i letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s podtitulem svědectví, uzavírala Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno. Kostel sv. Janů na Minoritské ulici rozzářilo dílo hlavnímu tématu festivalu velmi blízké – příběh Pavla z Tarsu v podobě Mendelssohnova oratoria Paulus.  více

Klasický balet Spiaca krásavica v štyroch častiach (prológ a tri dejstvá) od Petra Iljiča Čajkovského uviedol balet Národného divadla Brno na javisku Mahenovho divadla.  více

V týdnu před velikonočními svátky přehlídka JazzFest postoupila do druhé poloviny. Další řadu koncertů propojujících různé jazzové formy a formace oscilující od tradice přes jazzrock k funku odstartoval večer brněnských a pražských jazzových legend v CED Husa na provázku a posléze dvojkoncert tria kytaristy Jiřího Šimka a hvězdného Poogie Bell Bandu s nepřehlédnutelným (a nepřeslechnutelným) frontmanem za bicí soupravou.  více

Antonín Fajt je syn zpěvačky a houslistky Ivy Bittové a bubeníka Pavla Fajta. I když hostuje na nejnovějším albu At Home skupiny Iva Bittová & Čikori, není to žádné protekční dítě. K vlastnímu hráčskému a skladatelskému stylu se sám propracoval a propřemýšlel. Má možnost srovnávat dětství strávené na Moravě s posledními deseti lety za oceánem. A protože jej baví propojovat hudební aktivity například s kulinářským uměním nebo s léčivými účinky umění, není náš rozhovor zdaleka jen o muzice.  více

Brněnská rodačka Magdalena Kožená natočila spolu s režisérkou Alicí Nellis reklamní spot pro celostátní happening základních uměleckých škol ZUŠ Open. Jeho první ročník proběhne v úterý 30. května 2017 po celé republice za účasti 355 škol. K patronce projektu ZUŠ Open Magdaleně Kožené se slavná česká režisérka připojila jako garant za literárně-dramatický obor na uměleckých školách. Obě dvě umělkyně navštíví v den konání happeningu vybrané akce.  více

Zařazením Patricie Barber do koncertní série Národního divadla Brno plnil dramaturg Filip Haberman sny nejen sobě. Neokoukaný klenot americké jazzové scény naplnil Mahenovo divadlo posluchači a přinesl velkolepý hudební zážitek. Jako by tento divadelní prostor byl předurčen pro konání tohoto koncertu. Divadelní sál podtrhnul zpěvaččinu vznešenost, ale zároveň dokázal vytvořit komorní, téměř klubové, prostředí. Tentokrát Patricia Barber přicestovala do Čech z rodného Chicaga v triu s mladými muzikanty - kontrabasistou Patrickem Mulcahym a bubeníkem Natem Friedmanem.  více